Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

Příloha č. 1

Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných oblastech

(1) Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu

V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody činí více než 10 m³/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů⁶). Profily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnost, která může ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným právním předpisem¹²). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.

(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání.

Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané vyhláškou o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch¹⁴), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.

(3) Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných oblastech

Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnost může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona, které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise³).

V rámci monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v územích vymezených podle jiného právního předpisu¹⁵).

(4) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů

V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky významné lokality, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny⁵). Monitoring se provádí tam, kde by antropogenní činnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru monitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení antropogenních vlivů.

(5) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů

Seznam lokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup provádění monitoringu vod v těchto lokalitách stanoví jiný právní předpis¹⁷). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise³).

Příloha č. 2

Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod

(1) Pro účely hodnocení ekologického stavu vod se pro každý typ útvaru povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínky., které specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení typově specifických referenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení maximálního ekologického potenciálu normativně definovaného v příloze č. 7 této vyhlášky.

(2) Typově specifické referenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických znečišťujících látek se za meze detekce považují ty hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické referenční podmínky stanovují.

(3) Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínky je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro modelovací postupy, které jsou aplikovány.

(4) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická, paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky. Tím se zabezpečí, že takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchových vod.

(5) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučen.

Příloha č. 3

Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod

(1) Útvary povrchových vod v kategorii řeka:

1. a) biologické ukazatele
   1. 1. složení a četnost vodní flóry (fytoplankton, fytobentos, makrofyta)
   2. 2. složení a četnost makrozoobentosu
   3. 3. složení, četnost a věková struktura fauny ryb

1. b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
   1. 1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemních vod)
   2. 2. kontinuita toku
   3. 3. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta, struktura a substrát dna, struktura příbřežní zóny)

1. c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
   1. 1. všeobecné ukazatele (průhlednost, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
   2. 2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
   3. 3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do útvaru povrchových vod.

(2) Útvary povrchových vod v kategorii jezero:

1. a) biologické ukazatele
   1. 1. složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
   2. 2. složení a četnost jiné vodní flóry (makrofyta a fytobentos)
   3. 3. složení a četnost makrozoobentosu
   4. 4. složení, četnost a věková struktura ryb

1. b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
   1. 1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, velikost vodní plochy, doba zdržení, propojení na útvary podzemní vody)
   2. 2. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky nádrže/jezera/rybníku, velikost a struktura substrátu dna, struktura břehů)

1. c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
   1. 1. všeobecné (průhlednost vody, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
   2. 2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
   3. 3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru

(3) Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod

Pro tyto útvary povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.

Příloha č. 4

Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero a řeka

Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero

Vysvětlivky:

Ekologický stav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude klasifikován jako poškozený nebo zničený.

Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.

Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako zničený.

Příloha č. 5

Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka

Tabulka č. 1: Biologické ukazatele

Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele

Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

Příloha č. 6

Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero

Tabulka č. 1: Biologické ukazatele

Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele

Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

Příloha č. 7

Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka a jezero

Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele

Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

Příloha č. 8

Směrný seznam hlavních znečišťujících látek

Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek

Příloha č. 9

Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod

Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.

Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod¹⁹) je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.

Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.

(1) Situační monitoring

1. a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování stavu povrchových vod je prováděn za účelem:
   1. 1. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,
   2. 2. hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,
   3. 3. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
   4. 4. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
   5. 5. vedení vodní bilance,
   6. 6. zjišťování jakosti povrchových vod.

1. b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí v plánech povodí⁸).
2. c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí.
3. d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde:
   1. 1. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km²,
   2. 2. je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
   3. 3. významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států,
   4. 4. je nutné splnit požadavky o výměně informací stanovené rozhodnutím Rady, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství²⁰),
   5. 5. je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí.

1. e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u:
   1. 1. ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele,
   2. 2. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele,
   3. 3. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele kvality,
   4. 4. prioritních látek²) vypouštěných v daném dílčím povodí,
   5. 5. ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí.

1. f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.

(2) Provozní monitoring

1. a) Provozní monitoring je prováděn za účelem:
   1. 1. zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové,
   2. 2. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.

1. b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné.
2. c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly na základě provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální kvality.
3. d) Monitorovány budou vždy:
   1. 1. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
   2. 2. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,
   3. 3. útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny.

1. e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, jsou sledovány:
   1. 1. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny,
   2. 2. všechny vypouštěné prioritní látky²) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích,
   3. 3. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.

1. f) Provozní monitoring dále zabezpečuje:
   1. 1. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování lidskou činností,
   2. 2. programy opatření podle § 26 vodního zákona,
   3. 3. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou vypouštěny prioritní látky,
   4. 4. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření,
   5. 5. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností,
   6. 6. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních děl,
   7. 7. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
   8. 8. vedení vodní bilance,
   9. 9. plánování v oblasti vod.

(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod

Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za účelem:

1. 1. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,
2. 2. hodnocení odtokového režimu vodních toků,
3. 3. vedení vodní bilance,
4. 4. plánování v oblasti vod.

(4) Průzkumný monitoring

1. a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde
   1. 1. se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
   2. 2. výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,
   3. 3. je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění nebo
   4. 4. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod⁸).

1. b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.

(5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod

1. a) Četnost monitorování
   1. 1. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu období situačního monitoringu.
   2. 2. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy.
   3. 3. Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti.
   4. 4. Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých ročních období téhož roku.
   5. 5. Látky s čísly 5, 21, 28, 30, 35, 37, 43 a 44 uvedené v příloze č. 6 právního předpisu upravujícího seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky²) mohou být monitorovány s nižší četností, než stanoví požadavky pro monitorování prioritních látek podle tabulky č. 1, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
   6. 6. Každá látka ze seznamu sledovaných látek vypracovaného Evropskou komisí podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky²¹) musí být monitorována na vybraných nejméně pěti reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu alespoň 12 měsíců. V případě prvního seznamu sledovaných látek začne období monitorování do 1. ledna 2016 nebo do šesti měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později. Monitorování každé látky na následujících seznamech vypracovaných Evropskou komisí musí být zahájeno do 6 měsíců od jejího zařazení na seznam. Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku musí být zohledněny způsoby použití a možný výskyt této látky. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud jsou zajištěny u konkrétní látky dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, nemusí se u této látky provádět další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to rovněž za podmínky, že monitorování příslušné látky probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky technických pokynů vypracovaných podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky²²).
   7. 7. Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování prováděného podle předchozího bodu. V případě prvního seznamu sledovaných látek podá tuto zprávu do 14. prosince 2016 nebo do 21 měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. V případě každé látky, která je zařazená na následujících seznamech, Ministerstvo životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování do 21 měsíců ode dne zařazení látky na seznam sledovaných látek, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. Zpráva zahrnuje informace o reprezentativnosti monitorovací stanice a strategii monitorování.
   8. 8. Ministerstvo životního prostředí do 22. prosince 2018 vypracuje a předloží Evropské komisi doplňující monitorovací program pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 v nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech²).

      Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů

      Příloha č. 9 Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů

      Ukazatele kvality	Řeky	Jezera
      Ekologický stav
      Biologické
      Fytoplankton	6 měsíců	6 měsíců
      Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos)	3 roky	3 roky
      makrozoobentos	3 roky	3 roky
      Ryby	3 roky	3 roky
      Hydromorfologické
      Hydrologický režim	nepřetržitě	1 měsíc
      Kontinuita toku	6 let
      Morfologické podmínky	6 let	6 let
      Chemické a fyzikálně-chemické
      Průhlednost a teplotní poměry	3 měsíce	3 měsíce
      Kyslíkové poměry	3 měsíce	3 měsíce
      Salinita	3 měsíce	3 měsíce
      Acidobazický stav	3 měsíce	3 měsíce
      Živiny	3 měsíce	3 měsíce
      Ostatní znečišťující látky	3 měsíce	3 měsíce
      Chemický stav
      Prioritní látky a další znečišťující látky pro hodnocení chemického stavu	1 měsíc	1 měsíc

1. b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti
   1. 1. Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m³ za den, jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod. Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce č. 2.

      Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel

      Příloha č. 9 Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel

      Počet zásobovaných obyvatel	Četnost
      ≤ 10 000	4 x za rok
      > 10 000 < 30 000	8 x za rok
      ≥30 000	12 x za rok

   1. 2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona.

1. c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů

   Metody použité pro monitorování ukazatelů odpovídají technickým normám²³), které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.

1. d) Předávání dat
   1. 1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3 vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním roce.
   2. 2. Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním roce.

1. e) Monitorování jiných matric než voda
   1. 1. V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění norem environmentální kvality³) pro biotu je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, bude provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě.
   2. 2. Látky, pro které se používá norem environmentální kvality³) pro biotu, se sledují v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
   3. 3. Četnost monitorování v sedimentu a v biotě musí být v souladu s Rámcovým programem monitoringu určena tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.