Zákon o národním pojištění

§ 116.

Úhradové prostředky.

(1) Prostředky potřebné k úhradě nákladů národního pojištění se opatřují

1. a) pojistným (§§ 117 až 134),
2. b) úhrnkovou částkou za pojištění důchodců (§ 135),
3. c) úhrnkovou částkou za pojištění nezaměstnaných (§ 136),
4. d) státním příspěvkem (§ 137),
5. e) výnosem majetku.

(2) Příjmů podle odstavce 1 může býti použito pouze k účelům tímto zákonem předepsaným nebo připuštěným. Také ostatních příjmů Ústřední národní pojišťovny (náhrad, pokut a jiných) lze použíti jen k těmto účelům.

§ 117.

Sazby pojistného.

(1) Pojistné se určuje procentní sazbou z vyměřovacího základu (§ 20).

(2) Pojistné nemocenského pojištění činí

1. a) 6,8% za zaměstnance s výjimkou uvedenou v písm. b),
2. b) 5% za veřejné zaměstnance uvedené v § 36, odst. 5,
3. c) 6,7% za osoby samostatně výdělečně činné a za spolupracující členy rodiny.

(3) Pojistné důchodového pojištění činí 10%. Za pojištěnce, kteří mají nárok na odškodnění za pracovní úrazy (§ 76, odst. 1), se vyměřuje k tomuto pojistnému úrazový příspěvek ve výši 1% vyměřovacího základu.

§ 118.

Změna sazeb pojistného v nemocenském pojištění.

(1) Vláda může nařízením zvýšiti sazby pojistného nemocenského pojištění až o 0,5% vyměřovacího základu.

(2) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí a nejvyšším úřadem cenovým a po slyšení Ústřední národní pojišťovny, jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací může vyhláškou v Úředním listě snížiti sazby pojistného nemocenského pojištění.

§ 119.

Přirážka k pojistnému.

(1) Nevyhovuje-li zařízení závodu, v němž je činných aspoň pět pojištěnců, podle pravoplatného zjištění okresního úřadu ochrany práce (živnostenské inspekce) předpisům zdravotnickým a ochranným, může býti k pojistnému předepsána přirážka až do 25% jeho sazby, a to po dobu trvání závad. Stejně může býti k úrazovému příspěvku předepsána přirážka až do 50% jeho sazby.

(2) Přirážka se platí ode dne, kdy byla zjištěna závada.

(3) O povinnosti platiti přirážku rozhodne pojišťovna výměrem. Jinak platí o přirážce ustanovení o pojistném.

§ 120.

Plátce pojistného.

(1) Zaměstnavatel hradí celé pojistné za zaměstnance.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné za sebe a spolupracující členy rodiny.

§ 121.

Splatnost pojistného.

(1) Pojistné se platí měsíčně za celou dobu trvání pojištění a je splatné vždy prvého dne každého kalendářního měsíce, a to za všechna výplatní období, ukončená v předcházejícím měsíci.

(2) Plátce pojistného je povinen odváděti pojišťovně pojistné bez zvláštního vyměření. Pojišťovna je však oprávněna vyměřiti pojistné kdykoliv.

(3) Plátce pojistného jest povinen sděliti pojišťovně výpočet pojistného na předepsaném tiskopisu do patnáctého dne každého kalendářního měsíce za předcházející měsíc. Pojišťovna může zprostiti některé zaměstnavatele nebo určité jejich skupiny této povinnosti, po případě ji stanoviti jinak.

§ 122.

Příslušenství pojistného.

(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno do patnácti dnů ode dne splatnosti, je plátce povinen od tohoto dne platiti úrok z prodlení.

(2) Výše úroku z prodlení činí 5%; může býti měněna Ústřední národní pojišťovnou se souhlasem ministerstev sociální péče a financí vyhláškou v Úředním listě.

(3) Upomene-li pojišťovna plátce pojistného, který nezaplatil pojistné do patnácti dnů ode dne splatnosti, jest oprávněna vyměřiti mu za upomínku poplatek, jehož výši stanoví Ústřední národní pojišťovna se schválením ministerstva sociální péče vyhláškou v Úředním listě.

§ 123.

Spolupodnikatel ručí společně a nerozdílně za pojistné i s příslušenstvím, které dluží plátce pojistného.

§ 124.

Manželka (manžel), bydlící s plátcem pojistného ve společné domácnosti, ručí společně a nerozdílně za pojistné s příslušenstvím, jež se stalo splatným v době trvání společné domácnosti.

§ 125.

Společně a nerozdílně ručí:

1. a) majitel, po případě nájemce podniku restauračního, kavárenského, divadelního, lázeňského nebo zábavního za pojistné s příslušenstvím za pojištěnce činné v hudebních a zábavních podnicích, provozovaných v jeho podniku, a to za dobu, po kterou v jeho podniku byly provozovány;
2. b) vlastník divadelní budovy za pojistné s příslušenstvím, které dluží divadelní podnikatel, a to za dobu, po kterou bylo divadlo provozováno v jeho budově;
3. c) nositel úředního oprávnění k provozování jakéhokoliv podniku za pojistné s příslušenstvím, které dluží plátce pojistného, jenž na podkladě jeho oprávnění provozuje podnik na svůj účet;
4. d) vlastník lomu (jámy) za pojistné s příslušenstvím, dluhované podnikatelem lomu (jámy).

§ 126.

(1) Kdo nabyl závodu (hospodářství), ručí za pojistné i s příslušenstvím, jež má platiti předchůdce, za dobu nejvýše 18 měsíců ode dne nabytí zpět počítáno. Kdo nabyl části závodu (hospodářství), ručí za pojistné i s příslušenstvím poměrnou částí, odpovídající nabyté části závodu (hospodářství). Změna ve způsobu a rozsahu provozu nabytého závodu nebo jeho části není na újmu tomuto ručení.

(2) Pojišťovna je povinna na žádost nabyvatele vykázati výši nedoplatku pojistného.

(3) Ručení podle práva občanského není tímto ustanovením dotčeno.

§ 127.

Vládním nařízením může býti stanoveno pro určité druhy závodů nebo podniků, že pronajimatel (propachtovatel) ručí za pojistné s příslušenstvím nezaplacené nájemcem (pachtýřem) podle obdoby § 126.

§ 128.

Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a komanditní společnost na akcie ručí za pojistné svých veřejných společníků (osobně ručících společníků) a společnost s ručením obmezeným za pojistné svých jednatelů.

§ 129.

(1) Úřad udělující povolení k provedení stavby je povinen uvědomiti zároveň pojišťovnu o uděleném povolení, jakož i o tom, který stavební živnostník stavbu provádí. Dluží-li stavební živnostník pojistné, může pojišťovna uložiti stavebníkovi výměrem, aby u ní na vrub stavebního živnostníka složil přiměřenou jistotu za pojistné s příslušenstvím. Odvolání proti tomuto výměru nemá odkladného účinku. Jistota se vymáhá jako pojistné.

(2) Zůstane-li stavební živnostník dlužen pojistné za celý rok a nemá-li ani vymáhání pojistného kladného výsledku, rozhodne okresní národní výbor na návrh pojišťovny výměrem, že stavebník ručí po dobu tří let po uplynutí příspěvkového období za pojistné za zaměstnance na stavbě, pokud se stane splatným po vydání výměru. Odvolání do tohoto opatření nemá odkladného účinku.

(3) Výměr podle odstavce 2 musí obsahovati jméno stavebního živnostníka, jeho stálé bydliště, název a sídlo podniku. Výměr musí býti dán na vědomí místnímu národnímu výboru bydliště stavebního živnostníka a sídla jeho podniku. Místní národní výbor je povinen výměr vyhlásiti způsobem v místě obvyklým.

(4) Změní-li stavební živnostník bydliště nebo sídlo podniku, sdělí místní národní výbor tento výměr onomu místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je nové bydliště stavebního živnostníka nebo sídlo podniku.

(5) Místní národní výbor a pojišťovna jsou povinny sděliti na žádost každému zájemci, zda byl vydán proti stavebnímu živnostníku výměr podle odstavce 2 a zda dosud trvá.

(6) Stavební živnostník, proti němuž byl vydán výměr, má o tom ihned písemně uvědomiti stavebníka. Převezme-li stavební živnostník novou stavbu, má předem uvědomiti stavebníka o výměru.

(7) Okresní národní výbor zruší výměr, jakmile mu pojišťovna oznámí, že jí stavební živnostník již nic nedluží.

§ 130.

Zálohy na pojistné.

U podniků provozovaných cizozemci, u podniků provozovaných přechodně a ambulantně, jakož i u podniků společností s ručením obmezeným a zapsaných společenstev s ručením obmezeným je pojišťovna oprávněna předepsati složení zálohy na pojistné za přiměřenou dobu. Tato záloha je splatná v patnácti dnech po doručení výměru. Odvolání proti výměru nemá odkladného účinku.

§ 131.

Úhrada pojistného srážkou z důchodu.

Nebylo-li za pojištěnce uvedené v §§ 4 a 5 zaplaceno pojistné, snižuje se důchod plátce pojistného a spolupracujících členů jeho rodiny až na 8.400 Kčs ročně, dokud se tímto snížením neuhradí dlužné pojistné s příslušenstvím.

§ 132.

Vymáhání pojistného.

(1) Dlužné pojistné s příslušenstvím se vymáhá soudní exekucí na podkladě vykonatelného výměru nebo výkazu nedoplatků. Výměr nebo výkaz nedoplatků je vykonatelný, uplynulo-li od jeho doručení patnáct dnů. Doložku o vykonatelnosti připojí pojišťovna. Povoliti a vykonati exekuci je povolán příslušný exekuční soud.

(2) Pojistné s příslušenstvím požívá v řízení exekučním, konkursním a vyrovnacím přednostního práva nedoplatků daní a veřejných dávek.

§ 133.

Promlčení pojistného.

(1) Právo pojišťovny vyměřiti pojistné se promlčuje v pěti letech ode dne splatnosti. Podal-li zaměstnavatel vědomě nesprávné hlášení nebo nepodal-li je vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, promlčuje se právo pojišťovny vyměřiti pojistné v 10 letech.

(2) Právo pojišťovny vymáhati pojistné se promlčuje v pěti letech ode dne splatnosti; bylo-li vyměřeno pojistné, promlčuje se toto právo v pěti letech ode dne, kdy povinná osoba byla vyrozuměna o vyměření pojistného.

(3) Promlčení se přerušuje každým úkonem, kterým se má zjistiti výše pojistného, vyměřiti pojistné nebo vymáhati je, dověděl-li se o tomto úkonu povinný; mimo to se přerušuje, po případě staví, podle ustanovení konkursního a vyrovnacího řádu.

§ 134.

Vrácení pojistného.

(1) Pojistné zaplacené bez právního důvodu vrátí pojišťovna bez úroku, bude-li požadováno nazpět do dvou let po uplynutí kalendářního roku, v němž bylo zaplaceno. Pojišťovna jest však oprávněna sraziti si náklad za dávky po případě již poskytnuté.

(2) Doba, v níž trvá spor o pojistné nebo řízení o nárocích na dávky, se nezapočítává do lhůty uvedené v odstavci 1.

§ 135.

Úhrnková částka za pojištění důchodců.

Plátci odpočivných a zaopatřovacích požitků osob uvedených v § 8, písm. b) a c) platí na úhradu nákladů jejich nemocenského pojištění úhrnkové částky, jejichž výši stanoví každoročně na návrh Ústřední národní pojišťovny ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a příslušnými ministerstvy, jakož i po slyšení jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací. Tyto úhrnkové částky se poskytují zálohově předem.

§ 136.

Úhrnková částka za pojištění nezaměstnaných.

Na úhradu nemocenského pojištění nezaměstnaných se poskytne z účelového jmění pro včleňování do práce úhrnková částka, jejíž výši určí každoročně ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí na návrh Ústřední národní pojišťovny a po slyšení jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací.

§ 137.

Státní příspěvek.

(1) Stát přispívá pojišťovně na důchodové pojištění každoročně takovou částkou, aby jeho úhradová reserva postupně plynule vzrůstala tak, aby k 31. prosinci 1956 dosáhla trojnásobku vydání na dávkách v roce 1949. Po 31. prosinci 1956 přispívá stát takovými částkami, aby výše úhradové reservy zůstala neztenčena. Ministerstvo sociální péče určí v dohodě s ministerstvem financí podrobnosti.

(2) Stát uhrazuje Ústřední národní pojišťovně polovinu nákladů za ošetřování ve veřejných ústavech léčebných a ošetřovacích (§ 198, odst. 4 a § 199, odst. 1 a 2).

(3) Vláda stanoví nařízením výši dalšího příspěvku, který stát poskytne Ústřední národní pojišťovně k provádění úkolů stanovených tímto zákonem (§ 25, č. 1 a 3), zejména k provádění populační, preventivní a zábranné péče.

§ 147.

Dobrovolné pokračování v nemocenském pojištění.

(1) Kdo zanechal výdělečné činnosti zakládající povinné pojištění, může pokračovati dobrovolně v nemocenském pojištění, byl-li v posledních 18 měsících před zánikem povinného pojištění alespoň 180 dnů povinně pojištěn podle § 2, odst. 1, písm. a) až c) a zdržuje-li se nadále na území Československé republiky.

(2) Pojištěnec se musí přihlásiti k dobrovolnému pokračování v nemocenském pojištění před uplynutím ochranné lhůty (§§ 52 a 53).

(3) Není-li stanoveno jinak, platí ustanovení o povinném pojištění nemocenském obdobně i pro dobrovolné pokračování v něm kromě ustanovení § 52 o ochranné lhůtě a ustanovení § 40, věty druhé, jímž se vylučuje započítání předchozí podpůrčí doby.

(4) Přihlášením k dobrovolnému pokračování v pojištění nemohou býti zkráceny nároky pojištěncovy z povinného pojištění.

(5) Dobrovolné pokračování v pojištění počíná dnem následujícím po zániku předcházejícího povinného pojištění.

(6) Dobrovolné pokračování v pojištění zaniká:

1. a) vznikem povinného pojištění,
2. b) nebylo-li zaplaceno pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž je splatné (odstavec 7), a to posledním dnem tohoto měsíce,
3. c) dnem, kdy se pojištěnec vystěhuje z Československé republiky.

(7) Pojištěnec dobrovolně pokračující v pojištění platí pojistné z vyměřovacího základu zjištěného obdobně podle § 36, odst. 3 v období, které předcházelo dobrovolnému pokračování v pojištění nebo podle volby pojištěncovy z vyměřovacího základu polovičního, ne však nižšího, než činí horní hranice nejnižšího stupně vyměřovacího základu podle § 36, odst. 2. Toto pojistné se platí ode dne zániku povinného pojištění měsíčně předem. První pojistné jest zaplatiti do patnácti dnů ode dne, kdy pojišťovna oznámí pojištěnci výši pojistného.

(8) Nemocenské z dobrovolného pokračování v pojištění se stanoví podle vyměřovacího základu odpovídajícího pojistnému (odstavec 7).

§ 149.

Dobrovolné pojištění nemocenské.

(1) Osoby nepodléhající povinnému nemocenskému pojištění se mohou se souhlasem pojišťovny dobrovolně pojistiti na dávky nemocenského pojištění.

(2) Nárok osob pojištěných podle odstavce 1 na dávky vzniká po uplynutí čekací doby uvedené ve směrnicích podle odstavce 6, která nesmí býti kratší čtyř a delší osmi týdnů. Nárok však nevzniká vůbec při onemocnění, těhotenství nebo porodu, byla-li osoba dobrovolně pojištěná nemocná nebo těhotná již v době přihlášky.

(3) Nárok na dávky pro rodinné příslušníky nemůže býti předmětem pojištění podle odstavce 1.

(4) Osoby, které se přihlašují k tomuto pojištění, jsou povinny zaplatiti zápisné ve výši pojistného za jeden měsíc. Pojistné se platí měsíčně předem.

(5) Pojištění zaniká, nebylo-li pojistné zaplaceno do patnácti dnů ode dne splatnosti.

(6) Podrobnosti o dobrovolném pojištění, zejména o rozsahu nároku na dávky a výši pojistného, jež může býti stanoveno pevnou částkou, určí směrnice, které vydá Ústřední národní pojišťovna se schválením ministerstva sociální péče.

(2) Ústřední národní pojišťovna může vydati vyhláškou v Úředním listě směrnice o tom, které jiné další úkony národního pojištění, než které jsou uvedeny v odstavci 1, mají prováděti okresní národní pojišťovny a které z úkonů tam uvedených budou v určitých případech přeneseny na jiné složky Ústřední národní pojišťovny, po případě podle potřeby na pobočky okresních národních pojišťoven, které v závodech působí v součinnosti se závodním zastupitelstvem zaměstnanců.

§ 228.

Opravné prostředky.

(1) Proti výměrům pojišťovny je možno podati opravný prostředek k pojišťovacímu soudu.

(2) Opravný prostředek jest podati do třiceti dnů ode dne doručení výměru u té pojišťovny, proti jejímuž výměru směřuje, a to písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně do protokolu. Opravný prostředek podaný u jiné než příslušné pojišťovny (§§ 218 a 219) pokládá se za platně podaný.

(3) Požádá-li strana před uplynutím lhůty podle odstavce 2 o sdělení výpočtu důchodu, běží jí nová lhůta ode dne, kdy jí pojišťovna výpočet doručila.

(4) Nezmění-li pojišťovna své rozhodnutí do patnácti dnů ode dne, kdy jí byl opravný prostředek doručen, a to tak, že vyhoví opravnému prostředku, je povinna v této lhůtě jej předložiti příslušnému pojišťovacímu soudu. O formálních vadách opravného prostředku nerozhoduje.

§ 229.

(1) Pojišťovací soud se skládá z předsedy, potřebného počtu soudců z povolání a potřebného počtu přísedících z řad pojištěnců.

(2) Předsedu a ostatní soudce z povolání jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče z osob způsobilých k úřadu soudcovskému nebo z jiných osob práva znalých, jestliže je zaručena jejich odborná způsobilost v oboru národního pojištění; vláda stanoví nařízením bližší podmínky k dosažení úřadu soudcovského u pojišťovacích soudů.

(3) Přísedící a jejich náhradníky jmenuje ministr sociální péče z řad pojištěnců, a to na návrh jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací. Mezi přísedícími musí býti v dostatečném počtu zastoupeny všechny skupiny pojištěnců národního pojištění.

§ 230.

(1) Přísedícím pojišťovacího soudu může býti pouze, kdo je volitelný za člena zastupitelského sboru Ústřední národní pojišťovny, nemůže však jím býti člen některého zastupitelského sboru.

(2) Úřad přísedícího pojišťovacího soudu je čestný. Přísedící mají nárok na náhradu hotových výloh a na náhradu za ztrátu času a ušlý výdělek. Náhrady budou stanoveny směrnicemi vydanými ministerstvem spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Funkční období přísedících je šestileté. Přísedící zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud nenastoupí v úřad jejich nástupci.

(4) Přísedící pojišťovacího soudu slíbí předsedovi rukou dáním, že budou vykonávati svůj úřad svědomitě a nestranně a že budou zachovávati zákony.

(5) Ministr sociální péče odvolá na návrh předsedy pojišťovacího soudu přísedícího, u něhož nejsou splněny podmínky pro úřad přísedícího nebo který trvale zanedbává povinnosti svého úřadu. Přísedícímu, který zanedbal povinnosti svého úřadu, může předseda uložiti pořádkový trest až do 1.000 Kčs a náhradu útrat řízení zmařeného jeho vinou.

(6) Proti rozhodnutí předsedy podle předchozího odstavce, jež se doručí písemně, je možno si stěžovati k vrchnímu pojišťovacímu soudu písemnou stížností, podanou u předsedy pojišťovacího soudu v patnácti dnech ode dne doručení.

(7) Vládní nařízení podle § 229, odst. 2 stanoví podrobné předpisy o jmenování přísedících a o zbavení úřadu přísedícího, jakož i o službě u pojišťovacích soudů a upraví jejich jednací řád.

§ 231.

Pojišťovací soudy rozhodují:

1. 1. o opravných prostředcích proti výměrům pojišťovny;
2. 2. ve sporech mezi pojišťovnou a veřejnými zdravotními ústavy (zařízeními) podle §§ 198 a 199, vzniklých při provádění tohoto zákona.

§ 232.

(1) O opravných prostředcích podle § 231, č. 1 rozhoduje pojišťovací soud, v jehož obvodě jest sídlo pojišťovny (§§ 218 a 219), která napadený výměr vydala, nebo podle volby stěžovatele pojišťovací soud, v jehož obvodě má stěžovatel své bydliště. Spory o dávky důchodového pojištění rozhoduje však vždy pojišťovací soud v sídle sborového soudu I. stolice, pro jehož místní příslušnost platí ustanovení věty první.

(2) Spory podle § 231, č. 2 rozhoduje pojišťovací soud, v jehož obvodě je sídlo (bydliště) žalované strany.

§ 233.

(1) Pojišťovací soudy rozhodují ve sporech o dávky z pojištění, čítajíc v to dávky z připojištění, v tříčlenných senátech, v ostatních sporech samosoudci.

(2) Senáty se skládají z předsedy, jímž je předseda soudu nebo jiný soudce z povolání, a ze dvou přísedících, které povolává předseda.

§ 234.

Proti rozhodnutím pojišťovacího soudu je možno podati odvolání k vrchnímu pojišťovacímu soudu, pokud to nebude vyloučeno zákonem (§ 239) pro spory o věcech nepatrných.

§ 235.

(1) Vrchní pojišťovací soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, potřebného počtu soudců z povolání a potřebného počtu přísedících.

(2) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím pojišťovacího soudu podle § 231, č. 2 a proti jiným jeho rozhodnutím, které určí zákon podle § 239, v senátech tříčlenných. Jinak rozhoduje v pětičlenných senátech. Tříčlenné senáty se skládají z předsedy, jímž je předseda soudu nebo některý z jeho náměstků, a dvou soudců z povolání, senáty pětičlenné mimo to ze dvou přísedících, které povolává předseda.

(3) Ustanovení §§ 229 a 230 platí obdobně.

§ 236.

O dovoláních proti rozhodnutím vrchních pojišťovacích soudů rozhoduje nejvyšší pojišťovací soud zřízený při nejvyšším soudě v Brně.

§ 237.

Dovolání je přípustné pro nezákonnost v případech, které určí zákon (§ 239).

§ 238.

Předsedu, jeho náměstka a potřebný počet členů nejvyššího pojišťovacího soudu jmenuje na návrh vlády president republiky z řad členů nejvyššího soudu, po případě z řad jiných osob práva znalých, které mají vynikající znalosti sociálního pojištění.

§ 239.

Zřízení a organisaci pojišťovacích soudů, vrchních pojišťovacích soudů a nejvyššího pojišťovacího soudu, jakož i řízení před těmito soudy upraví zvláštní zákon.

§ 240.

Společná ustanovení o pojišťovacím soudnictví.

(1) Služební dohled nad pojišťovacími soudy náleží předsedům vrchních pojišťovacích soudů a nad vrchními pojišťovacími soudy a nejvyšším pojišťovacím soudem prvnímu presidentu nejvyššího soudu. Ministerstvo spravedlnosti vykonává nejvyšší dohled nad pojišťovacím soudnictvím vůbec.

(2) O disciplinární odpovědnosti soudců z povolání činných u pojišťovacích soudů, vrchních pojišťovacích soudů a nejvyššího pojišťovacího soudu platí všeobecná ustanovení o disciplinární odpovědnosti soudců vůbec.

(3) Osobní a věcné náklady na pojišťovací soudnictví hradí stát.