Zákon o zvýšení přídavků na děti a výchovného

Čl. I

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, se mění a doplňuje takto:

1. 1. V § 18 odst. 2 se částka 500 Kčs vlastního hrubého příjmu dítěte za kalendářní měsíc nahrazuje částkou 620 Kčs.
2. 2. § 24 odst. 1 zní:

   „(1) Přídavky na děti činí měsíčně

   Čl. I

   na jedno dítě	90 Kčs
   na dvě děti	430 Kčs
   na tři děti	880 Kčs
   na čtyři děti	1280 Kčs

   1. a zvyšují se na každé dítě o 240 Kčs měsíčně.“

1. 3. V § 24 odst. 2 se příplatek k přídavkům na děti zvyšuje z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.

Čl. II

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. (úplné znění č. 5/1972 Sb.), se mění a doplňuje takto:

1. 1. V § 33 odst. 4 se částka 600 Kčs vlastního hrubého měsíčního příjmu dítěte a v odstavci 6 se částka 600 Kčs hrubého měsíčního příjmu na osobu v rodině nahrazují částkou 620 Kčs.
2. 2. § 38 odst. 2 zní:

   „(2) Výchovné činí měsíčně

   Čl. II

   	na jedno dítě	na dvě děti	na tři děti	na čtyři děti
   	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
   k důchodu invalidnímu	140	430	880	1280
   jinému	90	430	880	1280

   1. a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.“

1. 3. V § 38 odst. 3 se příplatek k výchovnému zvyšuje z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.
2. 4. V § 45 odst. 2 se slova „čistý příjem dítěte převyšuje částku 500 Kčs měsíčně“ nahrazují slovy „vlastní hrubý příjem dítěte převyšuje částku 620 Kčs měsíčně“.

Čl. III

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. (úplné znění č. 8/1972 Sb.), se mění a doplňuje takto:

1. 1. V § 31 odst. 2 se částka 500 Kčs vlastního hrubého příjmu dítěte za kalendářní měsíc nahrazuje částkou 620 Kčs.
2. 2. § 34 odst. 1 zní:

   „(1) Přídavky na děti družstevníků činí měsíčně

   Čl. III

   na jedno dítě	90 Kčs
   na dvě děti	430 Kčs
   na tři děti	880 Kčs
   na čtyři děti	1280 Kčs

   1. a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.“

1. 3. V § 34 odst. 2 se příplatek k přídavkům na děti zvyšuje z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.
2. 4. V § 68 odst. 4 se částka 600 Kčs vlastního hrubého měsíčního příjmu dítěte a v odstavci 6 se částka 600 Kčs hrubého měsíčního příjmu na osobu v rodině nahrazují částkou 620 Kčs.
3. 5. § 73 odst. 2 zní:

   „(2) Výchovné činí měsíčně

   Čl. III

   	na jedno dítě	na dvě děti	na tři děti	na čtyři děti
   	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
   k důchodu invalidnímu	140	430	880	1280
   jinému	90	430	880	1280

   1. a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.“

1. 6. V § 73 odst. 3 se příplatek k výchovnému zvyšuje z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.
2. 7. V § 80 odst. 2 se slova „čistý příjem dítěte převyšuje částku 500 Kčs měsíčně“ nahrazují slovy „vlastní hrubý příjem dítěte převyšuje částku 620 Kčs měsíčně“.
3. 8. V § 84 písm. b) se slova „vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně“ nahrazují slovy „vlastní hrubý příjem přesahující částku 620 Kčs měsíčně“.

Čl. IV

Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, se mění a doplňuje takto:

1. 1. § 1 zní:

   㤠1

   Odkaz 㤠1

   Občan, kterému z nemocenského pojištění náležejí přídavky na děti, jakož i každý příjemce přídavků, který má děti v přímém zaopatření, jsou povinni řádně pečovat o tělesné a duševní zdraví a o výchovu těchto dětí a zabezpečit, aby se poskytnutých přídavků používalo výlučně ve prospěch a v zájmu dětí, pro které jsou určeny.“

1. 2. § 2 zní:

   㤠2

   Odkaz 㤠2

   (1) Jestliže se výplatou přídavků na děti do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky určeny, zejména jestliže příjemce přídavků na děti zanedbává povinnosti uložené mu ustanovením § 1, navrhne místní národní výbor orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti, aby výplata přídavků na děti do rukou dosavadního příjemce byla zastavena a aby se jich používalo k péči o děti způsobem stanoveným tímto zákonem.

   (2) Stejný návrh podá místní národní výbor také v těch výjimečných případech, kdy dítě povinné školní docházkou bez vážných důvodů nedochází buď vůbec do školy nebo soustavně zanedbává školní docházku a předchozí jednání s občanem, který má dítě v přímém zaopatření, nevedla k nápravě.“

Čl. V