Platné znění

Vyhláška Českého báňského úřadu o skladování výbušnin

Předseda:
Ing. Bartoš v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 99/1995 Sb.

TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN

Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:

  1. třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny,
  2. třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,
  3. třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé,
  4. třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý.

TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN

Příloha č. 1 TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN
Třída a skupina nebezpečíPořadové čísloDruh výbušniny
AI1Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %
2Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu
AII3Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.)
4Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina
5Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4
AIII6Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu
7Černý prach ve volném a lisovaném stavu
8Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry
9Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici)
10Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem vody do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem vody do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují
11Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 %
12Pyrotechnické slože skupiny 11)
13Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A
14Poloostrá neadjustovaná munice (bez roznečovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží
15Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici)
16Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní
17Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
AIV18Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8
B19Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem vody nad 10 %
20m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty
21Trinitroresorcin s obsahem vody nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem vody nebo směsi vody s alkoholem nad 30 %
22Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm
23Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod.
24Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu
25Pyrotechnické slože skupiny 21)
26Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují
27Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod.
28Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B
C29Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
30Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 %
31Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště)
32Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29
33Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny
34Položelatina s obsahem vody nad 25 %
35Tuhé pohonné hmoty
36Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože
37Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi
38Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C
D39Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D
  1. VYSVĚTLIVKY
  • 1) Rozdělení pyrotechnických složí:

    Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:

    1. a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,
    2. b) slože zažehovací,
    3. c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel.

    Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):

    1. a) slože osvětlovací,
    2. b) slože světelné,
    3. c) slože stopovkové apod.

    Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu:

    1. a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,
    2. b) termitové slože,
    3. c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože).
  • 2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.

    • Příloha č. 2

    k vyhlášce č. 99/1995 Sb.

    URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI

    (1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

    1. S = k.(M)n,
    2. kde S je bezpečnostní vzdálenost (m),
    3. k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,
    4. M je obložení (kg),
    5. n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

    (2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.

    (3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

    (4) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohroženého skladu kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladu třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 3 této přílohy.

    (5) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

    1. a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,
    2. b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

      Hodnoty koeficientu kekv jsou uvedeny v tabulce č. 4 této přílohy.

    (6) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí A, v nichž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

    (7) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

    1. a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje,
    2. b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,
    3. c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,
    4. d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,
    5. e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

    (8) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, v němž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:

    1. a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje,
    2. b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,
    3. c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,
    4. d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,
    5. e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

    (9) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 7 a 8 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu.

    (10) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 5 této přílohy.

    (11) Je-li obložení skladu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

    (12) Leží-li ohrožený objekt ve směru nechráněné výfukové plochy skladu třídy nebezpečí C, jsou nejmenší bezpečnostní vzdálenosti:

    1. a) 60 m pro ohrožený výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu,
    2. b) 100 m pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické nebo jiné objekty,
    3. c) 240 m pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice, železnice.

    (13) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.

    (14) Je-li obložení skladu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

    (15) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:

    1. a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
    2. b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,
    3. c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
    4. d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
    5. e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.

    (16) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma sklady se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý sklad zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.

    (17) Jsou-li ve skladu u výrobce provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, lze použít pro výpočet bezpečnostní vzdálenosti i dílčí obložení.

    Tabulka č. 1

    Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A

    Příloha č. 2 URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A
    Bezpečnostní pásmoOhrožený objektStupeň poškození objektun
    1/21/3
    k
    1Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhyNedojde k přenosu denotace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov0,5 až 2,51,5 až 8
    2Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušninyPoškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příčekvíce než 2,5 až 4,5více než 8 až 15
    3Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železniceLehká poškození staveb, větší rozsah zničení okenvíce než 4,5 až 6více než 15 až 22
    4Obce bez souvislé výškové zástavbyČástečné poškození zasklených okenvíce než 6 až 17více než 22 až 60
    5Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediskaNáhodné poškození zasklených okenvíce než 17více než 60

    Tabulka č. 2

    Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace

    Příloha č. 2 URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A Tabulka č. 2 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace
    Ohrožující objektnOhrožený výrobní objekt
    Třída a skupina nebezpečí
    Obložení (kg)Stavební provedeníAIAIIAIIIAIV
    Stavební provedení
    bez valus valembez valus valembez valus valembez valus valem
    M < 2000bez valu1/26,02,44,01,63,01,22,00,8
    s valem2,41,21,60,81,20,60,80,4
    M ≥ 2000bez valu1/3218,5145,71146,02,5
    s valem8,54,35,72,8422,51,3

    Tabulka č. 3

    Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace

    Příloha č. 2 URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A Tabulka č. 2 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Tabulka č. 3 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace
    Ohrožující objektnOhrožený sklad
    Třída a skupina nebezpečí
    Obložení (kg)Stavební provedeníAIAII, AIIIAIV
    Stavební provedení
    bez valus valembez valus valembez valus valem
    M < 2000bez valu1/24,41,81,30,51,00,3
    s valem1,80,90,50,30,30,2
    M ≥ 2000bez valu1/316,06,44,62,03,01,4
    s valem6,43,22,01,11,40,7

    Tabulka č. 4

    Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností

    Příloha č. 2 URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A Tabulka č. 2 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Tabulka č. 3 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Tabulka č. 4 Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností
    výbušninakekv
    Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach0,5
    Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie0,65
    Protiprachové důlně bezpečné trhaviny0,8
    Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi1,2

    Tabulka č. 5

    Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí C

    Příloha č. 2 URČENÍ BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A Tabulka č. 2 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Tabulka č. 3 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Tabulka č. 4 Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností Tabulka č. 5 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí C
    Bezpečnostní pásmoOhrožený objektk
    1Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy1 až 3,5
    2Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchuvíce než 3,5 až 4,5
    3Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)více než 4,5 až 6,5
    4Obytné budovy mimo území provozovny2)více než 6,5
    1. VYSVĚTLIVKY
  • 1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.
  • 2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.

    • Příloha č. 3

    k vyhlášce č. 99/1995 Sb.

    URČENÍ VZDÁLENOSTI DÍLČÍHO PROSTORU PRO SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN K OBJEKTŮM

    (1) Nejmenší vzdálenost dílčího prostoru pro skladování výbušnin se určí

    1. a) k objektům důležitým pro nerušený provoz podzemních pracovišť a k nezastavěnému povrchu podle vztahu
    1. b) k povrchovým objektům podle vztahu

      Pro výpočet se používají symboly a jejich hodnoty takto:

      1. S - nejmenší přípustná vzdálenost (m),
      2. M - hmotnost skladovaných trhavin v dílčím prostoru pro skladování výbušnin (kg),
      3. k1 - konstanta prostředí, jejíž hodnota se volí pro
        Příloha č. 3 URČENÍ VZDÁLENOSTI DÍLČÍHO PROSTORU PRO SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN K OBJEKTŮM
        jílovité břidlice1,83
        drobivé břidlice1,77
        zpevněné sedimenty1,66
        vyvřelé horniny1,51
      1. k2 - seismický ekvivalent trhavin, jehož hodnota se volí pro
        Příloha č. 3 URČENÍ VZDÁLENOSTI DÍLČÍHO PROSTORU PRO SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN K OBJEKTŮM
        důlní skalní a povrchové trhaviny1,00
        důlně bezpečné protiprachové trhaviny0,80
        důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie0,65
        důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie0,50
      1. k3 - rychlost kmitání (mm.s-1), jejíž hodnoty vyjadřují míru poškození ohroženého objektu.

    (2) Posuzování účinků explozí na porušení staveb se člení takto:

    1. a) prvé známky škod - odlupování malby a vlasové trhlinky v omítce, zejména ve stycích různých materiálů, v připojení příček a v stropních fabionech, jež lze upravit vybílením nebo malbou,
    2. b) lehké škody - větší trhlinky v omítce, v příčkách a v okolí otvorů, uvolnění samostatných prvků (např. překladů), opadávání malých kusů omítky,
    3. c) vážné škody - trhliny v nosných zdech, opadávání velkých kusů omítky, opadávání komínového zdiva a střešní krytiny, trhlinky v betonovém zdivu,
    4. d) destrukce - zřícení příček a částí zdiva, trhliny v železobetonu.

    (3) K porušení staveb zpravidla dochází při těchto rozmezích rychlosti kmitání v mm.s-1:

    Příloha č. 3 URČENÍ VZDÁLENOSTI DÍLČÍHO PROSTORU PRO SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN K OBJEKTŮM
    a) prvé známky škod10 až 30
    b) lehké škody30 až 60
    c) vážné škody60 až 140
    d) destrukcenad 140

    U staveb velmi chatrných, jako jsou např. zříceniny hradů, se uvažuje možnost porušení při polovičních hodnotách rychlosti kmitání.

    (4) Spodní hranice jednotlivých rozmezí uvedená v odstavci 3 písm. a) až c) platí pro menší stavby, jako jsou např. rodinné domky založené na základových půdách jemnozrnných zemin s odvozeným normovým namáháním pod 0,15 N.mm-2. U větších objektů dobře ztužených, na základových půdách štěrkovitých zemin, s hladinou podzemní vody nejméně 3 m pod základovou spárou, platí hodnoty vyšší. U dobře ztužených staveb na skalních horninách lze uvedené meze ještě dále zvýšit podle odborného posouzení.

    Zvýšení mezí uvedených v odstavci 3 písm. a) až d) lze na základě odborného měření seismických účinků a pozorováním ohroženého objektu.

    (5) Rychlost kmitání se měří zpravidla na zdivu nejnižšího podlaží nebo na základech objektu jako na referenčním stanovisku. V místech vlastního porušení je rychlost kmitání vyšší, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 3 písm. a) až d).

    (6) Měří-li se účinky na povrchu horniny mimo budovu, např. na budoucím staveništi, je nutno přihlédnout ke změně výchylky i frekvence při přechodu z horniny na budovu. Posuzuje-li se pak intenzita kmitů podle hodnot uvedených v odstavci 3 písm. a) až d), jsou naměřené hodnoty zpravidla na straně bezpečnosti.

    Příloha č. 4

    k vyhlášce č. 99/1995 Sb.

    SPOLEČNÉ SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN

    Příloha č. 4 SPOLEČNÉ SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN
    Sklad pro třídu a skupinu nebezpečíPoř. č.Druh výbušninyZpůsob uloženíDovolená výška uložení (m)Společné skladování dovoleno s výbušninami poř. č.
    AI1Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %v kelímku v jedné vrstvě na stole nebo regále1,211)
    2Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavuodděleně od sebe v regálech1,221)
    AII3Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.)kapalné nitroestery v nádobách v jedné vrstvěvýška dána výškou nádoby3
    4Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatinav hranicích34, 6
    5Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4v hranicích22)5, 13, 14, 15, 22, 37
    AIII6Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavuv hranicích34, 6
    7Černý prach ve volném a lisovaném stavuv hranicích37
    8Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurryv hranicích38, 9, 10,3) 18, 20
    9Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici)v hranicích38, 9, 10,3) 18, 20
    10Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem vody do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem vody do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahujív hranicích38, 9, 10,3) 18, 20
    11Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 %v hranicích311, 30, 34
    12Pyrotechnické slože skupiny 1v regálech v jedné vrstvě212, 25, 26
    13Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy Av hranicích22)5, 13, 14, 15, 22, 24, 36
    14Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a rážív hranicích35, 13, 14, 15, 22, 37
    15Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici)v hranicích22)5, 13, 14, 15, 22, 36
    16Rozněovadla (zápalky, roznětky, rozbušky), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplnív regálech v jedné vrstvě nebo v truhlících v hranicíchvýška horní příhrady regálu 1,65, hranice 316, 28
    17Bezdýmné prachy drobnozrnné5)v hranicích217, 29, 30, 31, 32, 34, 35
    AIV18Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8v hranicích318
    B19Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem vody nad 10 %v regálech1,519
    20m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromátyv hranicích320
    21Trinitroresorcin s obsahem vody nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem vody nebo směsi vody s alkoholem nad 30 %v hranicích321
    22Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mmv hranicích22)22, 23, 36
    23Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod.v hranicích222, 23, 36
    24Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchuv hranicích322, 24, 36
    25Pyrotechnické slože skupiny 2v regálech v jedné vrstvě225
    26Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahujív hranicích nebo v regálech322, 24, 27, 36
    27Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod.v hranicích nebo v regálech226, 27
    28Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí a balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B4)4)4)
    C29Bezdýmné prachy drobnozrnné5)v hranicích329, 30, 31, 32, 34, 35
    30Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 %5)v hranicích329, 30, 31, 32, 34, 35
    31Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště)5)v truhlících229, 30, 31,
    v hranicích32, 34, 35
    32Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17, 295)v hranicích329, 30, 31, 32, 34, 35
    33Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušninyv hranicích230, 33
    34Položelatina s obsahem vody nad 25 %5)v hranicích230, 34
    35Tuhé pohonné hmoty5)v hranicích329, 32, 35
    36Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti vyšší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové náložev hranicích336
    37Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsiv regálech237
    38Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí a balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C4)4)4)
    D39Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí a balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D4)4)4)
    1. VYSVĚTLIVKY
  • 1) Omezující podmínka pro společné skladování je uvedena v § 41 odst. 4 této vyhlášky.
  • 2) Při použití bezpečných mechanizačních prostředků je možno dovolenou výšku uložení zvýšit na 3 m.
  • 3) Trinitroresorcin, kyselina pikrová a pikraminová se skladují samostatně. Další omezující podmínka pro společné skladování je uvedena v § 41 odst. 5 této vyhlášky.
  • 4) Způsob uložení, dovolenou výšku uložení a společné skladování s jinými výbušninami stanovené podnikatelem.
  • 5) U výrobce lze společně skladovat v meziskladech a v příručních skladech nitrocelulózu s obsahem zvlhčovadla nad 25 %.
    1. 1) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.
    2. 2) § 32 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
    3. 3) ČSN 74 7731 Dveře odolnější proti vloupání.
    4. 4) ČSN 73 0823 Požárnětechnické vlastnosti hmot. Stupeň hořlavosti stavebních hmot.
    5. 5) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30. 9. 77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21. 3. 85 ze dne 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13. 10. 88.
    6. 6) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.
    7. 7) § 28 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách.
    8. 8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.
      Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21.3.85 ze dne 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j.
      340.2-13.10.88.
    9. 9) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    10. 10) § 29 a 32 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
    11. 11) § 35 odst. 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
      § 20 odst. 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.
    12. 12) § 34 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.