(1) Za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
(2) Účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.
(3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.
64. Jak z Ústavním soudem provedené interpretace zákonné úpravy přezkumu voleb vyplývá, volební soudnictví je založeno na principu ochrany mandátu a ne každé zjištěné a prokázané porušení zákona musí nutně vést k tak závažným důsledkům, jakým je neustavení voleného zastupitelského orgánu. Pokud však volební soud k závěru a vyslovení o neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb na základě kvalifikovaného, tzn. dostatečně intenzivního porušení zákona dojde, vede takový závěr vždy nutně k nezvolení zastupitelského orgánu [§ 54 odst. 1 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí].
65. Pokud se Krajský soud v Brně brání argumentací, že rozhodoval pouze o neplatnosti hlasování, nikoliv o neplatnosti voleb, a zároveň distancuje své rozhodování od účinků § 54 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (tak lze interpretovat vyjádření Krajského soudu v Brně, 1 str., dole), podotýká Ústavní soud, že takový výklad je nepřípustně formalistickou interpretací, nezohledňující další konsekvence, které nastávají bez ohledu na to, zda s nimi volební soud ve svých úvahách počítal. Účel voleb spočívající ve výběru (zvolení) členů zastupitelského orgánu nemůže být v rozhodování volebního soudu opominut.
66. Prostor k úvahám volebního soudu se otevírá při posouzení, zda hlasování či širší proces voleb byly či nebyly platné s přihlédnutím k charakteru a intenzitě porušení zákona, nemůže však již v dalším kroku posuzovat, zda učiněný výrok o neplatnosti hlasování má či nemá následek v nezvolení zastupitelstva. Tento následek totiž nastává ze zákona, neboť pokud celý kompletní proces voleb nebyl dokončen, resp. pokud byl znovu otevřen, nemůžeme předvídat jeho výsledek.
67. Povinností volebního soudu je proto zkoumat, do jaké míry mělo nebo mohlo mít porušení zákona vliv na výsledek hlasování, který je nutno chápat nikoliv ve smyslu mechanického součtu odevzdaných hlasů v jednom volebním okrsku, nýbrž ve vztahu k účelu a cíli takového hlasování, kterým je rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů a určení pořadí jejich náhradníků. „Výsledek“ hlasování v jednom volebním okrsku, ve smyslu počtu odevzdaných hlasů, nemá hodnotu sám o sobě, nýbrž až v rámci jeho zohlednění při určení zvolených kandidátů (příp. určení pořadí náhradníků). Ani volič nevstupuje do volební místnosti s primárním cílem formálně ovlivnit číselné součty hlasů ve svém okrsku, nýbrž s úmyslem vyjádřit svým odevzdaným hlasem vůli zvolit konkrétní kandidáty do zastupitelského orgánu prostřednictvím systému organizace voleb, jehož jsou volební okrsky součástí.
68. Z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2006 sp. zn. 30 Ca 203/2006 plyne, že „návrh je důvodný“, neboť, souhrnně řečeno, volební dokumentace v souladu s údaji uvedenými v zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku obsahuje 93 obálek s hlasovacími lístky, přičemž tyto obálky nejsou opatřeny úředním razítkem. Celkem 93 voličů z 363 (tj. 25,6 %) neobdrželo úřední obálky a jejich hlasy se staly neplatnými ve smyslu ustanovení § 41 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Stalo se tak v důsledku porušení zákona, přičemž je zřejmé, že tím byly ovlivněny „výsledky hlasování, tj. výsledný počet hlasů pro jednotlivé volební strany a jednotlivé kandidáty“.
69. Krajský soud v Brně se tak spokojil s konstatováním, že došlo k porušení zákona, které se projevilo v počtech hlasů pro jednotlivé volební strany a jednotlivé kandidáty. Nepřipojil však žádné úvahy o tom, zda konstatované porušení zákona skutečně mělo nebo mohlo mít na zvolení zastupitelského orgánu nějaký vliv, a případně jaký, ačkoliv svým rozhodnutím způsobil takto závažný následek. V tomto ohledu tedy výrok o neplatnosti hlasování (způsobující neplatnost volby zastupitelstva) zcela postrádá logické odůvodnění. Krajský soud v Brně tak zcela rezignoval na princip ochrany získaného mandátu tím, že nedovedl svou argumentaci k zodpovězení otázky, zda porušení zákona mělo či nemělo vliv na konkrétní mandát nebo mandáty.
70. Ústavní soud připomíná, že není správným závěr, že při zjištění existence určitého počtu neplatných hlasů, ať již z jakéhokoliv důvodu, automaticky nastupuje nepříznivý následek, tedy neplatnost hlasování a nezvolení zastupitelstva. Prokázaná neplatnost určitého počtu hlasů, byť pochybením volebního orgánu, tak nemusí znamenat nutnost v daném volebním okrsku vždy opakovat hlasování.
71. Tím, že Krajský soud v Brně zcela zásadním způsobem nerespektoval ústavně konformní výklad ustanovení volebního zákona a neposkytl ochranu volebnímu výsledku vzešlému z demokratických voleb, vykročil tak z mezí stanovených státní moci, tedy i moci soudní, článkem 2 odst. 3 Ústavy („Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“) a článkem 2 odst. 2 Listiny („Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“).
72. Úkolem Ústavního soudu bylo posoudit, zda porušení zákona, v jehož důsledku došlo k nezapočítání 93 hlasů, ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výsledek hlasování ve volebním okrsku, a zda takto ovlivněný výsledek hlasování ve volebním okrsku (mohl ovlivnit nebo) ovlivnil zvolení zastupitelského orgánu (stěžovatele). Tedy s ohledem na volební aspekt nyní projednávané ústavní stížnosti provést volební přezkum v intencích návrhu předloženému v předchozím řízení volebnímu soudu. Ústředním důvodem pro tento mimořádný postup, který je jinak charakteristický pro řízení podle § 85 a násl. zákona o Ústavním soudu, po zjištění, že krajský soud svému úkolu ve volebním soudnictví zásadním způsobem nedostál, byla nezbytnost přesvědčivě rozhodnout ve věci ještě v době před konáním opakovaných voleb, neboť otálení by do věci mohlo vnést již výše zmíněný negativní stav právní nejistoty ve velice širokém kontextu.
73. Dle zjištění Ústavního soudu volební dokumentace okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole obsahuje 93 obálek s hlasovacími lístky pro volby do zastupitelstva města Brna a zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole. V souladu se zápisem o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku tyto obálky neobsahují úřední razítko, nejedná se tedy o úřední obálky. Z provedeného dokazování neplyne pochybnost o počtu okrskovou volební komisí vydaných neúředních obálek a jejich totožnosti s neúředními obálkami následně obsahujícími neplatné hlasy.
74. K odpovědi na vymezenou otázku Ústavní soud dospěl porovnáním úředně vyhlášeného výsledku voleb do zastupitelstva města Brna ve dnech 20. – 21. října 2006 s modelovým výsledkem týchž voleb po započítání hypoteticky platných hlasů z obálek neoznačených úředním razítkem (viz bod V. tohoto nálezu). Na základě zprávy Českého statistického úřadu tak Ústavní soud dovodil, že modelové připočtení hypoteticky platných hlasů z 93 obálek neoznačených úředním razítkem z okrsku č. 113, městská část Brno-Královo Pole, k úředně vyhlášenému výsledku voleb, nemá vliv na
- rozložení mandátů přidělených jednotlivým volebním stranám a jednotlivým kandidátům
- pořadí, v jakém byl mandát kandidátům přidělen, ani pořadí náhradníků.
75. Z uvedeného Ústavní soud uzavírá, že porušení zákona v § 31 odst. 1 a § 33 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které konstatoval Krajský soud v Brně, změnilo počet odevzdaných platných hlasů v okrsku č. 313 v městské části Brno-Královo Pole. Toto porušení zákona však nedosáhlo takové intenzity, která by mohla odůvodnit vyslovení neplatnosti hlasování (§ 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) a znamenat tak nezvolení zastupitelstva (§ 54 odst. 1 písm. a zákona o volbách do zastupitelstev obcí).
76. Pokud při hlasování ve volbách dojde k porušení zákona, ale vlastní výsledek voleb zcela prokazatelně vyjádří vůli voličů zvolit konkrétní kandidáty stejně jako kdyby k porušení nedošlo, není důvod pro zpochybnění vzniklých mandátů a k opakování hlasování. Není proto v tomto směru ani důvodu pochybovat o plné legitimitě zastupitelstva města Brna. Opačný závěr by byl v projednávaném případě extrémně disproporcionálním ve vztahu k charakteru porušení zákona a zájmem na ochraně volebního výsledku, vzešlého z demokratických voleb a zároveň nepřípustným vstupem soudní moci do volebního procesu.
77. Vzhledem k tomu, že tento závěr o porušení stěžovatelova práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím a setrvání v nich ve smyslu čl. 21 odst. 4 Listiny sám o sobě plně dostačuje ke zrušení napadeného rozhodnutí ve vymezeném rozsahu, se Ústavní soud již s ohledem na nutnost včasného rozhodnutí ve věci dalšími námitkami stěžovatele nezabýval. Ústavní soud tedy zčásti vyhověl stěžovateli (§ 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), vyslovil, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny [§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci ve vymezeném rozsahu, tedy v části týkající se voleb do zastupitelstva města Brna, zrušil [§ 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
78. Ve zbytku, vzhledem k důvodu absence aktivní legitimace stěžovatele, který nemohl být zpochybněním voleb do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole na svých základních právech dotčen (bod VI. nálezu), Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou.
79. Ústavní soud připomíná, že v řízení o ústavní stížnosti nemá zákonnou možnost aplikace § 91 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého vyhlášením nálezu týkajícího se opravného prostředku ve věcech voleb poslance nebo senátora pozbývají platnosti rozhodnutí jiných orgánů, která vyhlášenému nálezu odporují.
80. Zároveň však Ústavní soud zdůrazňuje, že zrušení napadeného rozhodnutí ve vymezené části má nesporný vliv na účinky rozhodnutí orgánů veřejné moci, která na napadené rozhodnutí v části zrušené Ústavním soudem navazují. Podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.
81. V současné době probíhá před Ústavním soudem další řízení o návrhu vztahujícím se rovněž k hlasování ve volbách do zastupitelstva města Brna a zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole ve dnech 20. – 21. října 2006, o kterém patrně nebude rozhodnuto v době před vyhlášeným datem konání opakovaného hlasování. Ústavní soud proto navíc upozorňuje na možný stav právní nejistoty, který by se mohl negativně projevit, pokud opakované hlasování proběhne před tímto dalším rozhodnutím Ústavního soudu. Je na zvážení ministra vnitra, zda a jakým způsobem přehodnotí své rozhodnutí o vyhlášení opakovaného hlasování v okrsku č. 113 v městské části Brno-Královo Pole (Sdělení č. 521/2006 Sb.) i ve vztahu k hlasování ve volbách do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, které zůstává tímto nálezem nedotčeno.