V bodech 76 a 77 nálezu se většina odmítla zabývat komparací zahraničních úprav obecního volebního práva (a zjevně i judikatury tamního ústavního soudnictví) a prohlásila, že si vystačí s domácími závěry, učiněnými v minulosti českými soudy. Takový postoj nepovažuji za adekvátní jak vzhledem k délce platnosti a účinnosti stávajícího ústavního pořádku, tak vzhledem k i jen faktickým možnostem domácí judikatury a doktríny reflektovat pro danou materii ve světě, resp. v Evropě vyvinuté maximy, které bezpochyby spoluurčují kvalitu demokracie. A to ať už jde o otázky spojené s gerrymanderingem (U. S. doktrína vyvinutá Nejvyšším soudem považuje otázku volební geometrie za otázku justiciabilní, nejde o "political question" např. Baker v. Carr a mnoho dalších) nebo s nutností zavést pětiprocentní klauzuli v obecních volbách a zkoumání jejich vlivu na porušování rovnosti volebního práva. Nelze se proto nevypořádat s názorem sousedních německých zemských ústavních soudů, které ruší jako neústavní omezovací pětiprocentní klauzule, stanovené dokonce pro zemské volby [VerfGH NW, rozsudek z 16. 12. 2008, VerfGH 12/08, BVerfG, rozsudek z 13. 2. 2008, 2 BvK 1/07 (KWahlG SH), VerfGH TH, rozsudek z 18. 7. 2006, VerfGH 8/05, VerwG Weimar, usnesení z 13. 7. 2005, 6 K 5804/04, LVerfG MV, rozsudek z 14. 12. 2004, LVerfG 4/99, StGH HB, rozsudek z 29. 8. 2000, VerfGH NW, rozsudek z 6. 7. 1999, 14/98, 15/98, VerfGH SL, rozsudek z 2. 6. 1998, Lv 4/97]. Pod zorným úhlem takto vykládané kvalitativní úrovně demokracie neobstojí názor většiny vyjádřený v nálezu, který dokonce aproboval i jen faktické zvýšení zákonné pětiprocentní klauzule na osm procent.
Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.
Štěpán Paulík, Czech Constitutional Court decisions dataset, CC BY 4.0.