14. Dále je třeba vidět, že význam této umělé uzavírací klauzule nelze přeceňovat. Jak totiž ukazuje vývoj stranickopolitického systému České republiky za poslední roky, dochází k jeho zásadní proměně, kdy postavení v Poslanecké sněmovně, a dokonce i ve vládě (na základě výsledků nejdůležitějších voleb, a to voleb sněmovních) získalo hned několik zcela nových politických subjektů. To se přitom stalo za existence uzavírací klauzule ve všech volbách konaných v České republice na základě systému poměrného zastoupení. Ukazuje se tedy, že integrace a dezintegrace politických stran je daleko více zapříčiněna faktory politické kultury, praktické činnosti stávajících politických stran a jejich věrohodnosti než působením umělé a čistě mechanické uzavírací klauzule. I podle názorů respektovaných politologů působí volební klauzule mechanicky a psychologicky. Jestliže po jejím zavedení převažuje účinek mechanický, který je okamžitý, po delší době nastupuje účinek psychologický. Voliči si prostě na klauzuli zvyknou a nedávají hlas stranám, které nemají šanci dostat se do zastupitelského orgánu. Jak případně konstatuje M. Novák: "pětiprocentní klauzule nejprve zabraňuje přílišnému roztříštění stranického systému (což je pozitivní), ale po ustálení politické scény už vytvářet vládní většiny bohužel příliš nepomáhá. Pětiprocentní klauzule je primitivní prostředek a podle toho také vypadá její efekt. Jde prostě o mechanickou překážku, přes kterou se nedostanou miniaturní strany" (M. Novák, T. Lebeda a kol. Volební a stranické systémy ČR v mezinárodním srovnání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., : 2004, str. 323).
15. Tento závěr potvrzují rovněž empirické zkušenosti z dosavadních voleb do Evropského parlamentu. Z výsledků voleb do Evropského parlamentu (www.volby.cz) totiž plyne, že v roce 2004 se umělá uzavírací klauzule neuplatnila vůbec a zcela postačoval tzv. přirozený práh, jelikož poslední 24. mandát získala Občanská demokratická strana s podílem hlasů na něj připadajícím 77 882,45 hlasů a Strana zelených, která se nejvíce přiblížila uzavírací klauzuli (3,16 %), dosáhla počtu 73 932 hlasů, což by však nepostačovalo ani na zisk tohoto posledního mandátu. V roce 2009 by bez uzavírací klauzule došlo k přesunutí jediného mandátu, kdy namísto České strany sociálně demokratické, které na poslední 22. mandát stačil podíl 75 447,43 hlasů, by jej získala Suverenita se ziskem hlasů 100 514 hlasů. Jinak řečeno, v celkem trojích volbách do Evropského parlamentu by se neexistence umělé uzavírací klauzule projevila pouze v jiném přidělení pouhých tří mandátů. Argumentace většiny pléna založená na neoslabování "integračních stimulů" (bod 72) je tedy neudržitelná i s ohledem na empiricky prokazatelný projev této klauzule.
16. Činíme tak závěr, že většinový názor pléna považujeme za chybný a nepřesvědčivý, neboť na straně jedné připouští porušení rovnosti volebního práva a deformaci volebních výsledků v důsledku působení uzavírací klauzule, a současně neuvádí žádný silný důvod, který by tuto protiústavnost dokázal vyvážit tak, jak v minulosti Ústavní soud dovodil např. u uzavírací klauzule ve volbách do Poslanecké sněmovny. Tímto důvodem určitě není ratio decidendi nálezu, podle něhož zkušenost z posledních voleb potvrdila význam stabilních hlasovacích poměrů a posílení politické polarizace na půdě Evropského parlamentu (bod 72). Skutečně totiž nevidíme důvod, pro který by při neexistenci uzavírací klauzule a jiného přidělení dvou (!) mandátů mohlo dojít k sebemenšímu ohrožení stabilních hlasovacích poměrů či politické polarizace. Jsme naopak přesvědčeni, že zásah do rovnosti hlasů voličů ve volbách do Evropského parlamentu napadenou umělou uzavírací klauzulí by vyžadoval silný a legitimní důvod, který však nepředložil ani zákonodárce, ani většina Ústavního soudu v tomto nálezu.