Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Krajského soudu v Praze, na zrušení ustanovení § 33 odst. 9 a § 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel návrh Krajského soudu v Praze, který projevil zájem stát se vedlejším účastníkem v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 40/17, v němž skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhuje zrušit ustanovení § 33 odst. 9 a § 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pomoci v hmotné nouzi"). Uvedený návrh, doručený Ústavnímu soudu dne 27. dubna 2018, byl na základě pokynu soudce zpravodaje z věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 40/17 vyčleněn a zaevidován jako návrh samostatný pod sp. zn. Pl. ÚS 29/18.
Z výše uvedeného vyplývá, že před Ústavním soudem probíhá dříve zahájené řízení o návrhu sedmnácti senátorů Senátu Parlamentu České republiky, kteří svůj návrh na zrušení ustanovení § 33 odst. 9 a § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi podali u Ústavního soudu 6. prosince 2017.
Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
Za situace, kdy na základě dříve podaného návrhu budou podrobena ústavnímu přezkumu stejná ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, jejichž zrušení se domáhá i Krajský soud v Praze, dospěl Ústavní soud k závěru, že situace předvídaná citovaným ustanovením § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v předmětné věci nastala.
Protože právě projednávaný návrh podal oprávněný subjekt (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník a jeho návrh bude v rámci posouzení dříve podaného návrhu podroben po proceduře předvídané zákonem o Ústavním soudu řádnému přezkumu z pohledu souladu napadeného zákona s ústavním pořádkem.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu byl proto pozdější návrh Krajského soudu v Praze usnesením přijatým podle ustanovení § 35 odst. 2 a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnut. Krajskému soudu v Praze nadále přísluší ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu postavení vedlejšího účastníka v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 40/17.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2018
Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu