Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele S. J. S., zastoupeného Mgr. Igorem Žižko, advokátem, sídlem Moskevská 667/68, Praha 10 - Vršovice, proti příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v Bruntále ze dne 3. srpna 2026 č. j. 0 Nt 1119/2026-4, a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v provedení domovní prohlídky Policií České republiky dne 5. srpna 2026, za účasti Okresního soudu v Bruntále, jako účastníka řízení, a Okresního státního zastupitelství v Bruntále a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Bruntál, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a obsah napadeného rozhodnutí
1. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovatel je uživatelem objektu (bytu), v němž na základě napadeného příkazu proběhla prohlídka jiných prostor a pozemků• Proti stěžovateli je vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 a 2 trestního zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst.1 trestního zákoníku.
2. Dne 3. 8. 2026 vydal okresní soud příkaz k domovní prohlídce, který odůvodnil tím, že v bytě, který stěžovatel společně se svou manželkou obývá, by se mohly nacházet věci důležité pro trestní řízení. Dosud zjištěné skutečnosti zakládají důvodné podezření, že stěžovatel a další dosud nezjištěné osoby se měli dopouštět uvedené trestné činnosti.
II.
Argumentace stěžovatele
3. Stěžovatel namítá porušení čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. c) a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jejich porušení spatřuje jak ve vydání příkazu k domovní prohlídce, tak v samotném postupu orgánů činných v trestním řízení při jejím konání. Namítá, že mezi výrokem a odůvodněním je rozpor při vymezení rozsahu trestné činnosti. Příkaz chybně označil místo výkonu prohlídky. Důvodné podezření se nevztahuje k prohledávanému prostoru. Není zdůvodněna neodkladnost prohlídky. Nebyla zohledněna práva třetích osob (spolubydlících). Namítá taktéž porušení práva na právní pomoc při domovní prohlídce, neboť nebyl přítomen advokát stěžovatele, a porušení vlastnického práva, neboť policie zajistila více věcí, než měla.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
4. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti předpokládané zákonem o Ústavním soudu a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené tímto zákonem.
5. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná,
nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
6. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatuje, že podnět k výkonu dohledu je obecně účinným opravným prostředkem pro osoby, které namítají závadný postup orgánů veřejné moci v přípravném řízení. Tento opravný prostředek je proto nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. např. nález ze dne 2. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 či ze dne 2. 4. 2025 sp. zn. IV. ÚS 3248/24). Jak plyne z ústavní stížnosti, stěžovatel podnět k výkonu dohledu ve vztahu k průběhu domovní prohlídky podal, a to konkrétně dne 26. 8. 2026. Dosud o něm nebylo rozhodnuto. Teprve po tomto rozhodnutí může stěžovatel podat přípustnou ústavní stížnost. V části směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v provedení domovní prohlídky, je proto ústavní stížnost nepřípustná.
7. V části směřující proti příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v Bruntále, je ústavní stížnost přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon ochraně jeho práva poskytuje.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
8. Problematikou domovních prohlídek, prohlídek jiných prostor a pozemků i osobních prohlídek se Ústavní soud opakovaně zabýval. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny v této souvislosti přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakých skutkových a právních okolností lze dovodit důvodnost podezření ze spáchání trestného činu, přiměřenost provedení prohlídky a její nezbytnost (srov. nález ze dne 28. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 2787/13). Absence podrobného odůvodnění bez dalšího neznamená, že by napadený příkaz byl vadný, lze-li při jeho následné kontrole a po zvážení všech souvislostí ověřit naplnění zákonných důvodů pro nařízení daného úkonu (viz nález ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 4183/12).
9. Ústavní soud konstatuje, že napadený příkaz ve světle výše uvedených východisek obstojí. V příkazu je dostatečně konkrétně vymezeno, v jakých prostorách, konkrétně bytě, měla prohlídka proběhnout. Chyba v příkazu, na kterou stěžovatel poukazuje, je pouze chyba v psaní, přičemž z rozhodnutí je zřejmé, v jakém domě a bytě měla prohlídka proběhnut (adresa, parcelní číslo, č. bytu). Podstata stížnosti ostatně nesměřuje k tomu, že by prohlídka proběhla jinde než právě v bytě užívaném stěžovatelem. Zároveň je z příkazu zjevné, že se v bytě mohou nacházet věci důležité pro trestní řízení (SIM boxy, SIM karty, datové nosiče, výpočetní technika, mobilní telefony, flash disky, poznámky a listinné materiály, daňové doklady a další) a je zdůvodněno, že existuje propojení mezi prověřovanou trestnou činností a stěžovatelem. V napadeném příkazu okresní soud vysvětlil, že je zde podezření z páchání rozsáhlé organizované trestné činnosti, které se měl dopustit mj. též stěžovatel.
10. Okresní soud dostatečně a určitě vymezil okruh věcí, které mají být zajištěny (srov. bod 3 a 8 rozhodnutí okresního soudu). Zdůvodnil též neodkladnost úkonu v podobě rizika ztráty, odstranění či zničení věcí ve spojení s tím, že věci musí být zajištěny jako možné klíčové důkazy právě v podobě, v jaké se nyní nacházejí (srov. bod 7 rozhodnutí okresního soudu). Stejně tak se zabýval přiměřeností zásahu do soukromí s tím, že jiná alternativní cesta k získání těchto důkazních prostředků není možná (srov. bod 4 rozhodnutí okresního soudu).
11. Okresní soud tak všem požadavkům, které klade judikatura Ústavního soudu na podobu příkazu k domovní prohlídce, dostál a Ústavní soud neshledává v napadeném rozhodnutí jakoukoli ústavní vadu.
12. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a zčásti jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu