Organizační a jednací řád Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky

§ 1

Ústavní soud České a Slovenské Federativní Re publiky (dále jen „Ústavní soud“) vykonává svou působnost:

1. a) v plénu,
2. b) v senátu,
3. c) soudcem zpravodajem.

§ 2

(1) Zasedání pléna svolává, pořad jednání určuje a jednání řídí předseda Ústavního soudu, nebo jeho zástupce (§ 8 odst. 2 zákona č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním - dále jen „zákon“).

(2) Pořad jednání musí být soudcům sdělen tak, aby měli dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně pět dnů předem.

(3) Kancelář Ústavního soudu zajistí, aby každý soudce současně se sdělením pořadu jednání obdržel podklady k přípravě na jednání.

§ 3

(1) Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

(2) Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

(3) Byl-li předložen pouze jediný návrh, považuje se za schválený bez hlasování. To neplatí, jestliže se rozhoduje ve věci samé nálezem.

(4) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají, a ostatní soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.

(5) Jestliže postupem podle odstavců 1 až 4 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.

(6) Hlasování se opakuje, pokud nezíská některý z návrhů potřebnou většinu.

§ 4

(1) Při tajném hlasování se hlasuje pomocí lístků, na nichž soudce vyznačí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí; způsob vyznačení stanoví předsedající. Při hlasování se postupuje tak, aby nebylo možné zjistit, jak který soudce hlasoval.

(2) Jinak soudci hlasují v abecedním pořadí určeném podle jejich příjmení; předsedající hlasuje naposledy. Toto pořadí se v každém kalendářním měsíci mění tak, že soudce, který v předchozím měsíci hlasoval jako druhý, hlasuje jako první a soudce, který hlasoval jako první, hlasuje jako poslední. Pro účely tohoto ustanovení se měsíce červenec a srpen považují za jeden kalendářní měsíc.

§ 5

Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku předseda Ústavního soudu.

§ 6

(1) Zastupujícími členy senátu (§ 10 odst. 3 zákona) jsou soudci, kteří nebyli určeni stálými členy žádného senátu, pokud předseda Ústavního soudu v jednotlivých případech nestanoví jinak.

(2) Zastupující člen senátu je zpravidla občanem téže republiky jako stálý člen senátu, kterého zastupuje.

§ 7

(1) Předsedu senátu volí stálí členové senátu na jeho ustavujícím zasedání na dobu jednoho roku.

(2) Soudce, který byl zvolen předsedou senátu, nemůže být do této funkce opět zvolen po dobu tří následujících roků; k tomu se přihlíží při určování stálých členů senátu podle § 10 odst. 1 zákona.

§ 8

(1) Zasedání senátu svolává, pořad jednání určuje a jednání řídí předseda senátu.

(2) Ustanovení § 2 odst. 2 a 3 platí pro jednání senátu obdobně.

§ 9

(1) Při hlasování senátu se postupuje tak, že každý soudce ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí. Ustanovení § 3 odst. 1 a 2 a § 4 odst. 2 platí pro hlasování senátu obdobně.

(2) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí většinu hlasů, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu plénu k rozhodnutí (článek 14 odst. 2 písm. c) ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky - dále jen „ústavní zákon“).

§ 10

Protokol o jednání

(1) Protokol o jednání pléna a senátu obsahuje především označení dne a předmětu jednání, jména přítomných, stručné a výstižné vylíčení průběhu jednání včetně návrhů účastníků a vedlejších účastníků na rozhodnutí věci s předneseným odůvodněním a přijaté rozhodnutí. O odročeném jednání se pořídí zvláštní protokol.

(2) Protokol o jednání pléna pořizuje pověřený pracovník Kanceláře Ústavního soudu (dále jen „zapisovatel“). Protokol podepisuje ten, kdo řídil jednání (§ 2 odst. 1), a zapisovatel.

(3) Protokol o jednání senátu pořizuje zapisovatel. Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel.

§ 11

Protokol o poradě a hlasování

(1) Protokol o poradě a hlasování pléna a senátu obsahuje označení dne a předmětu jednání, jména přítomných soudců a zapisovatele, návrhy soudců na rozhodnutí se stručným odůvodněním, výsledek hlasování, přijaté rozhodnutí a případné odlišné stanovisko (§ 9 odst. 5, § 10 odst. 5 zákona).

(2) O každé poradě a hlasování se sepisuje zvláštní protokol.

(3) Protokol podepisují všichni soudci přítomní hlasování a zapisovatel.

(4) Po sepsání a podepsání se protokol vloží do obálky, která se zalepí, označí slovy „Protokol o poradě a hlasování“ a jednacím číslem a opatří se otiskem úředního razítka Ústavního soudu. Obálka se připojí k protokolu o jednání.

(5) Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu pouze se souhlasem pléna ve věci, která byla postoupena plénu (§ 9 odst. 2); po zjištění obsahu protokolu se postupuje podle odstavce 4.

§ 12

Uvolní-li se místo soudce, protože se soudce své funkce vzdal nebo protože přestal být volitelný do Federálního shromáždění, předseda Ústavního soudu to neprodleně sdělí prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 13

Jestliže se soudce po dobu více než jeden rok nezúčastňuje jednání Ústavního soudu, postupuje se přiměřeně podle § 45 až 49 a § 51. Usnese-li se plénum na návrhu, aby byl soudce ze své funkce odvolán (čl. 17 ústavního zákona), sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 14

Návrh rozpočtu Ústavního soudu (§ 13 odst. 1 zákona) sestavuje Kancelář Ústavního soudu podle pokynů předsedy Ústavního soudu. Předseda Ústavního soudu jej předloží plénu a po schválení plénem příslušným státním orgánům. O návrhu se plénum usnáší většinou hlasů přítomných soudců.

§ 15

Usneslo-li se plénum, že Federálnímu shromáždění předloží návrh zákona o organizaci Ústavního soudu a o řízení před ním anebo návrh na změnu tohoto zákona (čl. 18 odst. 2 ústavního zákona), vytvoří pro vypracování návrhu zásad zákona a návrhu zákona pracovní komisi složenou ze soudců; komise může ke své práci přibrat i další osoby. Návrh zásad zákona a návrh zákona schvaluje plénum. Federálnímu shromáždění jej předkládá¹) předseda Ústavního soudu, který též Ústavní soud zastupuje při projednávání návrhu v orgánech Federálního shromáždění.