Organizační a jednací řád Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky

§ 16

Návrh na zahájení řízení

(1) Návrh na zahájení řízení (§ 16 zákona) se doručuje do podatelny Ústavního soudu nebo se doručí poštou.

(2) Návrh na zahájení řízení se předkládá v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v návrhu uvedeni, mohl být doručen rovněž jeden stejnopis; nesplní-li navrhovatel tuto povinnost nebo zjistí-li se, že účastníkem nebo vedlejším účastníkem jsou další osoby, postupuje se podle § 27 odst. 7 zákona.

(3) Nemá-li návrh na zahájení řízení náležitosti podle § 19, 21 (popřípadě § 56, § 58 odst. 1 zákona), soudce zpravodaj o tom navrhovatele vyrozumí a určí mu lhůtu k odstranění vad. Nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, předloží návrh k předběžnému projednání.

(4) Podání, které podle obsahu zjevně není návrhem na zahájení řízení (§ 21 zákona), soudce odloží; o odložení není třeba odesílatele vyrozumět.

§ 17

Vedlejší účastník

Vznikly-li pochybnosti o tom, zda někdo uplatňuje práva vedlejšího účastníka oprávněně (§ 18 odst. 2 zákona), rozhodne Ústavní soud o vedlejším účastenství usnesením.

§ 18

Přidělování návrhů

Při přidělování návrhů podle § 27 odst. 1 zákona se předseda Ústavního soudu řídí rozdělením agendy mezi senáty (§ 5).

§ 19

Předběžné projednání

(1) Předběžně se projedná každý návrh, a to v plénu nebo v senátu podle jejich působnosti v řízení ve věci samé (§ 9, 10 zákona).

(2) Při předběžném projednání (§ 23 zákona) sdělí soudce zpravodaj podstatný obsah návrhu na zahájení řízení a uvede okolnosti rozhodné pro předběžné projednání.

(3) Jestliže soudce zpravodaj nenavrhne, aby byl návrh na zahájení řízení odmítnut, a jestliže takový návrh nepodají ani ostatní soudci, je návrh na zahájení řízení přijat k dalšímu řízení; to se uvede v protokolu o předběžném projednání.

(4) Byl-li podán návrh, aby byl návrh na zahájení řízení odmítnut, nechá o tom předsedající hlasovat. Nebyl-li návrh odmítnut, je přijat k dalšímu řízení.

(5) Byl-li návrh na zahájení řízení přijat k dalšímu řízení, postupuje soudce zpravodaj tak (§ 27 odst. 4 zákona), aby věc mohla být bez zbytečného odkladu projednána v senátu nebo v plénu.

§ 20

Procesní úkony soudce zpravodaje

Procesními úkony soudce zpravodaje (§ 27 odst. 4 zákona) jsou shromáždění listinných důkazů a provedení výslechu svědků, případně i prostřednictvím jiného soudu, pokud tyto důkazy navrhl některý z účastníků a pokud podle dosavadního stavu řízení mohou sloužit ke zjištění stavu věci. Při výslechu svědků mají účastníci a vedlejší účastníci právo být přítomni.

§ 21

Odborná vyjádření

Ústavní soud se může usnést, že si k projednávané věci vyžádá odborná vyjádření, zejména od významných odborníků z oboru práva, od Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nebo od nejvyšších soudů republik, nejsou-li účastníky nebo vedlejšími účastníky řízení. Odborné vyjádření vyžádá soudce zpravodaj. Odborné vyjádření není důkazem.

§ 22

Ústní jednání

(1) Předvolání k ústnímu jednání (§ 28 odst. 3 zákona) se doručují do vlastních rukou účastníků, vedlejších účastníků a jejich zástupců. Musí být doručena tak, aby tyto osoby měly dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně 5 dní předem.

(2) Při ústním jednání udělí předsedající nejprve slovo soudci zpravodaji, který sdělí obsah návrhu na zahájení řízení a výsledky dosavadního řízení před Ústavním soudem; sdělení nesmí obsahovat názor, jak by mělo být o návrhu rozhodnuto.

(3) Rozhoduje-li plénum, porady a hlasování se mohou zúčastnit jen soudci, kteří byli přítomni celému ústnímu jednání, jež bezprostředně předcházelo poradě a hlasování pléna.

§ 23

Zproštění povinnosti mlčenlivosti

Ústavní soud zprostí podle § 29 odst. 3 zákona svědka nebo znalce povinnosti mlčenlivosti jen tehdy, jde-li o povinnost podle předpisů o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství. V ostatních případech šetří povinnost mlčenlivosti, ledaže by svědci nebo znalci byli oprávněnými osobami této povinnosti zproštěni.

§ 24

Zápis o provedení důkazu

O každém důkazu provedeném mimo ústní jednání (§ 29 odst. 1 zákona) se sepíše zápis, který podepíše soudce, zapisovatel a ostatní zúčastněné osoby.

§ 25

(1) K hotovým výdajům účastníka (§ 33 zákona) náleží jízdné, stravné a nocležné.

(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný čistý výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.²) Výši průměrného čistého výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku mu zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.

(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, tvoří podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku částka vypočtená ze základu daně z příjmů obyvatelstva, dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním předpisem, připadajících na týž kalendářní rok (§ 83 odst. 1 zákoníku práce). Výši základu daně z příjmů obyvatelstva prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jenž předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku v částce 17 Kčs za jednu hodinu, nejvýše však 136 Kčs za jeden den.

(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka.

§ 26

(1) Náhrada jízdného se přizná jen účastníku, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.

(2) Účastníku se hradí skutečné účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li účastník vlastního motorového vozidla, hradí se mu jízdné hromadným dopravním prostředkem s výjimkou případů podle § 28.

§ 27

(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 28

Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta byla konána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, poskytne se účastníkům při cestě náhrada podle zvláštních předpisů.³) Podle těchto předpisů se poskytuje i stravné a nocležné.

§ 29

(1) Pro určení výše svědečného se užije ustanovení § 25 až 28 obdobně.

(2) Pro určení nákladů advokáta se použije zvláštní předpis.⁴) Výše odměny za zastupování advokátem se určí podle ustanovení tohoto předpisu o mimosmluvních odměnách.

(3) O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí zvláštní předpis.⁵)

§ 30

Vyhlášení nálezu

(1) Nález se vyhlašuje vždy veřejně (§ 28 odst. 7 zákona) „jménem České a Slovenské Federativní Republiky“. Jde-li o nález pléna, vyhlašuje jej ten, kdo jednání pléna řídil (§ 2 odst. 1). Jde-li o nález senátu, vyhlašuje jej jeho předseda a v jeho nepřítomnosti věkem nejstarší stálý člen senátu.

(2) Při vyhlášení se uvede znění výroku a podstatný obsah odůvodnění.

(3) Nález se vyhlašuje zpravidla po skončení jednání, které přijetí nálezu předcházelo. Není-li to možné, nález se vyhlásí při odročeném jednání.

(4) Vyhlášení výroku nálezu vyslechnou přítomní v stoje.

§ 31

Písemné vyhotovení nálezu a usnesení

(1) V písemném vyhotovení nálezu (§ 30 zákona) se po slovech „jménem České a Slovenské Federativní Republiky“ uvede, že jde o rozhodnutí Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, zda bylo rozhodnuto v plénu nebo v senátu, jména a příjmení soudců, kteří ve věci rozhodovali, označení účastníků a vedlejších účastníků, jména a příjmení jejich zástupců, označení projednávané věci, výrok, odůvodnění a datum a místo vyhlášení.

(2) V písemném vyhotovení usnesení se uvede, že jde o usnesení Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, zda jde o usnesení pléna, senátu nebo soudce zpravodaje, označení účastníků a vedlejších účastníků, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, pokud je zákonem předepsáno, a datum a místo přijetí (vydání).

(3) V odůvodnění se uvede zpravidla podstatný obsah návrhů, případně též vyjádření, prokázané skutečnosti nebo skutková zjištění, způsob hodnocení důkazů a právní posouzení věci.

(4) Písemné vyhotovení nálezu a usnesení pléna podepisuje ten, kdo řídil jeho jednání (§ 2 odst. 1), písemné vyhotovení nálezu a usnesení senátu podepisuje předseda senátu.

(5) Písemné vyhotovení se opatří otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem České a Slovenské Federativní Republiky a textem „Ústavní soud ČSFR“.

§ 32

Vypracování rozhodnutí

Usnesení nebo nález pléna nebo senátu (dále jen „rozhodnutí“) vypracuje soudce zpravodaj; byl-li však přijat návrh, který se podstatně liší od návrhu soudce zpravodaje, vypracuje jej soudce, kterého určí předsedající.

§ 33

Doručování

(1) Rozhodnutí Ústavního soudu, upozornění podle § 23 odst. 2 zákona a vyrozumění podle § 16 odst. 3 se účastníkům a jejich zástupcům (§ 19 zákona) doručují do vlastních rukou.

(2) Vedlejším účastníkům se nedoručují rozhodnutí (§ 31 zákona), která se týkají pouze účastníků řízení samotných.

(3) Jinak o způsobu doručení rozhodne podle povahy věci soudce zpravodaj nebo ten, kdo podepsal rozhodnutí (§ 31 odst. 4).

(4) Pro doručování platí ustanovení § 45 až 50 občanského soudního řádu s výjimkou § 47 odst. 1 občanského soudního řádu.

§ 34

Náklady řízení

(1) Náklady řízení účastníků (§ 33 zákona) jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, ztráta na výdělku účastníků a odměna za zastupování advokátem.

(2) Náklady řízení vzniklé prováděním důkazů před Ústavním soudem se hradí z rozpočtu Ústavního soudu.

§ 35

Přibrání tlumočníka

(1) Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém nebo slovenském jazyce (§ 20 zákona), přibere soud tlumočníka. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.

(2) Obdobně se postupuje, jde-li o osoby hluché, němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

§ 36

Nahlížení do spisu

Účastníci, vedlejší účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o poradě a hlasování a činit si z něho výpisy a opisy.

§ 37

Rekonstrukce spisu

(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, se rekonstruují, je-li to třeba pro další vedení řízení.

(2) Při rekonstrukci se vychází z evidenčních pomůcek Ústavního soudu a písemností vyžádaných od účastníků nebo vedlejších účastníků, jiných soudů nebo jiných státních orgánů. Je-li to potřebné, provede se šetření za účelem zjištění obsahu ztracených nebo zničených listin.

(3) O provedení rekonstrukce spisu rozhoduje předseda Ústavního soudu nebo předseda senátu a provede ji soudce zpravodaj, pokud tím předseda Ústavního soudu nebo předseda senátu nepověří jiného soudce.

§ 38

Zajišťování pořádku a důstojnosti jednání

(1) V budově Ústavního soudu nebo v místě, kde Ústavní soud jedná, je každý povinen zachovávat pořádek a řídit se pokyny vydanými předsedou Ústavního soudu nebo předsedou senátu.

(2) K zajištění řádného průběhu, stanoveného pořádku a důstojnosti jednání Ústavního soudu přijímají předseda Ústavního soudu nebo předseda senátu vhodná opatření, která jsou pro přítomné osoby závazná.

§ 39

Vyhlašování nálezů ve Sbírce zákonů

Úřední sbírkou určenou k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění ve smyslu předpisů o Ústavním soudu je Sbírka zákonů.⁶) Nálezy Ústavního soudu (jejich části), nebo jeho právní názory, vyslovené v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, které mají být vyhlášeny ve Sbírce zákonů, předává spolu s případným poučením podle § 30 odst. 4 zákona redakci Sbírky zákonů k vyhlášení neprodleně po jejich písemném vyhotovení předseda Ústavního soudu.

§ 40

Sbírka nálezů

(1) Všechny nálezy a všechna usnesení podle čl. 5 ústavního zákona přijaté v kalendářním roce se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Sbírka nálezů“) vydávané Ústavním soudem každoročně po skončení kalendářního roku. Jiná usnesení se ve Sbírce nálezů uveřejňují, jestliže se na tom usneslo plénum. Pokud je to třeba, může být Sbírka nálezů vydána po částech během roku.

(2) Zveřejňované nálezy a usnesení se ve Sbírce nálezů uspořádají v pořadí podle dne jejich přijetí Ústavním soudem a takto se také v rámci každého kalendářního roku průběžně číslují.

(3) Z každého nálezu a usnesení se uveřejňují jeho výrok a podstatný obsah odůvodnění, z něhož musí být zřejmé, jaký právní názor Ústavní soud zaujal a jaké důvody jej k tomu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jsou-li jimi fyzické osoby, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.

(4) Vydávání Sbírky nálezů řídí místopředseda Ústavního soudu.

(5) Podrobnosti o vydávání a rozšiřování Sbírky nálezů, o nahlížení do Sbírky nálezů u Ústavního soudu a o způsobu nahlížení do nálezů a usnesení podle § 30 odst. 6 věta druhá zákona upravuje Organizační řád Kanceláře Ústavního soudu.

§ 41

Náhrada nákladů zastoupení advokátem

(1) Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry fyzické osoby, která podala ústavní stížnost, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením advokátem, a byla-li ústavní stížnost přijata k dalšímu řízení, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele, že náklady jeho zastoupení advokátem zcela nebo zčásti zaplatí stát (§ 58 odst. 2 zákona).

(2) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 musí být uplatněn a poměry stěžovatele hodnověrně prokázány před předběžným projednáním ústavní stížnosti.

(3) O návrhu rozhodne soudce zpravodaj usnesením, které se doručuje stěžovateli a advokátovi. Vyhoví-li se zcela návrhu, nemusí být usnesení odůvodněno.

(4) Náklady zastoupení advokátem hradí Ústavní soud ze svého rozpočtu.

(5) Až do skončení řízení může soudce zpravodaj usnesení podle odstavce 3 zrušit nebo změnit, a to popřípadě i se zpětnou účinností, bude-li zjištěno, že poměry stěžovatele postup podle odstavce 1 neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

§ 42

Placení nákladů zastoupení advokátem

(1) Náklady podle § 41 uhradí Ústavní soud k rukám advokáta po skončení řízení. Jestliže je to důvodné, poskytne se advokátovi na jeho žádost přiměřená záloha.

(2) Přizná-li Ústavní soud stěžovateli, jehož náklady zastoupení advokátem platí stát (§ 41), náhradu nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji České a Slovenské Federativní Republice v rozsahu, v jakém bylo stěžovateli přiznáno právo na zaplacení nákladů zastoupení advokátem. O tom Ústavní soud rozhodne v usnesení o náhradě nákladů řízení (§ 33 odst. 2 zákona).

(3) Náhrada nákladů tohoto řízení je příjmem státního rozpočtu federace. Náhrada nákladů tohoto řízení zaplacená na účet Ústavního soudu se převádí vždy za uplynulé pololetí kalendářního roku na účet státního rozpočtu federace vedený finančním orgánem příslušným pro město Brno.

§ 43

Doručení usnesení o odložení vykonatelnosti

Usnesení o odložení vykonatelnosti podle § 60 odst. 2 zákona se kromě účastníků a vedlejších účastníků doručí také orgánu, který rozhodnutí vydal, popřípadě orgánu, který provádí výkon rozhodnutí.

§ 44

Záloha na poplatek

Soudce zpravodaj nepostupuje podle § 64 odst. 2 zákona, jestliže stěžovatel navrhl, aby náklady spojené s jeho zastupováním platil stát, a je zřejmé, že nemá dostatek prostředků na zaplacení zálohy.