Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Rozhodnutí č. 2/2003 Rady přidružení EU - Česká republika z 17/04/2003 pozměňující Protokol 4 k Evropské dohodě týkající se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce

Všeobecné požadavky

1. 1. Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní ve Společenství:

   (a) výrobky zcela získané ve Společenství ve smyslu článku 5;

   (b) výrobky získané ve Společenství obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve Společenství ve smyslu článku 6;

   (c) výrobky původní v Evropském hospodářském prostoru (EHP) ve smyslu Protokolu 4 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

1. 2. Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní v České republice:

   (a) výrobky zcela získané v České republice ve smyslu článku 5;

   (b) výrobky získané v České republice obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v České republice ve smyslu článku 6.

Kumulace ve Společenství

1. 1. Bez dotčení ustanovení odstavce 1 článku 2 se výrobky považují za původní ve Společenství, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Bulharsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska),¹) České republice, Estonsku, Maďarsku, Islandu, Litvě, Lotyšsku, Norsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovenské republice, Turecku²) nebo ve Společenství v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Společenstvím a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené ve Společenství přesahuje operace uvedené v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. 2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené ve Společenství nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní ve Společenství, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě ve Společenství.
3. 3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování ve Společenství, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. 4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.
   Společenství sdělí České republice prostřednictvím Evropské komise podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidlech původu, které jsou uplatňovány s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1. Evropská komise zveřejní v Official Journal of the European Communities (C Series) datum, odkdy může být kumulace stanovená v tomto článku uplatňována zeměmi uvedenými v odstavci 1, které splnily nezbytné požadavky.

Kumulace v České republice

1. 1. Bez dotčení ustanovení odstavce 2 článku 2 se výrobky považují za původní v České republice, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Bulharsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska),¹) České republice, Estonsku, Maďarsku, Islandu, Litvě, Lotyšsku, Norsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovenské republice, Turecku²) nebo ve Společenství v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Českou republikou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v České republice přesahuje operace uvedené v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. 2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené v České republice nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v České republice, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v České republice.
3. 3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v České republice, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. 4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.
   Česká republika sdělí Společenství prostřednictvím Evropské komise podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidlech původu, které jsou uplatňovány s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1. Evropská komise zveřejní v Official Journal of the European Communities (C Series) datum, odkdy může být kumulace stanovená v tomto článku uplatňována zeměmi uvedenými v odstavci 1, které splnily nezbytné požadavky.

Zcela získané výrobky

1. 1. Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve Společenství nebo v České republice:

   (a) nerostné produkty těžené z jejich půdy nebo mořského dna;

   (b) rostlinné výrobky sklízené zde;

   (c) živá zvířata narozená a chovaná zde;

   (d) výrobky z živých zvířat chovaných zde;

   (e) produkty získané lovem nebo rybolovem zde prováděným;

   (f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo teritoriální vody Společenství nebo České republiky, získané jejich plavidly;

   (g) výrobky zhotovené na jejich rybářských zpracovatelských lodích výhradně z produktů uvedených v písmenu (f);

   (h) upotřebené předměty zde sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo jako odpad;

   (i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací zde prováděných;

   (j) produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo jejich teritoriální vody, za předpokladu, že mají výhradní práva je využívat;

   (k) zboží vyráběné zde výhradně z výrobků uvedených v písmenech (a) až (j).

1. 2. Pojmy „jejich plavidla“ a „jejich rybářské zpracovatelské lodě“ uvedené v odstavci 1, písmenech f) a g), se rozumějí pouze plavidla a rybářské zpracovatelské lodě:

   (a) které jsou registrovány nebo zaznamenány v členském státu Společenství nebo České republice;

   (b) které plují pod vlajkou členského státu Společenství nebo České republiky;

   (c) které jsou vlastněny nejméně z 50 procent státními příslušníky členských států Společenství nebo České republiky, nebo společností s ústředím v jedné z těchto zemí, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci členských států Společenství nebo České republiky a, navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří těmto státům, veřejným institucím nebo státním příslušníkům těchto států;

   (d) jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci členských států Společenství nebo České republiky; a

   (e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 procent státní příslušníci členských států Společenství nebo České republiky.

Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky

1. 1. Pro účely článku 2 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze II.

   Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá status původu splněním podmínek uvedených v příloze II, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu.

1. 2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v příloze II neměly použít při výrobě výrobku, mohou být použity za předpokladu, že:

   (a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10 procent ceny výrobku ze závodu;

   (b) žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů stanovené v příloze II není překročeno uplatněním tohoto odstavce.

Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

1. 3. Odstavce 1 a 2 se uplatní bez dotčení ustanovení článku 7.

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. 1. Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6:

   (a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav výrobků během dopravy a skladování;

   (b) rozebírání a sestavování balíků;

   (c) mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;

   (d) žehlení nebo mandlování textilií;

   (e) prosté natírání, malování, leštění;

   (f) loupání, částečné nebo úplné bělení, leštění a glazování obilovin a rýže;

   (g) operace spočívající v barvení cukru nebo vytváření kostek cukru a podobných tvarů z cukru;

   (h) loupání, vypeckování a louskání, ovoce, ořechů a zeleniny;

   (i) broušení, ostření; prosté mletí, drcení nebo prosté řezání, stříhání, krájení, sekání, štípání;

   (j) prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování; (včetně tvorby souprav předmětů);

   (k) prosté uložení do láhví, plechovek, baněk, sáčků, pytlů, pouzder, beden, krabic, upevnění na podložky a všechny ostatní prosté balicí operace;

   (l) připojování nebo tištění značek, štítků, log a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

   (m) prosté mísení výrobků, též různých druhů;

   (n) prosté sestavování částí výrobků za účelem vytvoření kompletního výrobku nebo rozebírání výrobků na části;

   (o) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (n);

   (p) porážka zvířat.

1. 2. Všechny operace provedené s danými výrobky buď ve Společenství nebo v České republice jsou posuzovány společně při určování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.

Určující jednotka

1. 1. Určující jednotkou pro uplatnění ustanovení tohoto protokolu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému.
   Z toho vyplývá, že:

   (a) je-li výrobek, skládající se ze sady nebo sestavy předmětů, zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku;

   (b) sestává-li zásilka z řady stejných výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při uplatnění pravidel tohoto protokolu brát každý výrobek jednotlivě.

1. 2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek takového zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.

Soupravy (sady)

Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původní všechny jejich části. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků nepřesahuje 15 procent ceny soupravy (sady) ze závodu.

Neutrální prvky

1. Pro účely stanovení, zda je výrobek původní, není nutné určovat původ následujících prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

   (a) elektrická energie a palivo;

   (b) zařízení a vybavení;

   (c) stroje a nástroje;

   (d) zboží, které není nebo nemá být součástí konečného složení výrobku.

Územní princip

1. 1. Vyjma ustanovení písmene (c) odstavce 1 článku 2, článků 3 a 4 a odstavce 3 tohoto článku, musí být podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II splněny bez přerušení ve Společenství nebo v České republice.
2. 2. Vyjma ustanovení článků 3 a 4, vrací-li se zpět původní zboží vyvezené ze Společenství nebo z České republiky do jiné země, musí být považováno za nepůvodní, pokud není možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:

   (a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným;

   a

   (b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.

1. 3. Získání statusu původu ve smyslu podmínek stanovených v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním materiálů, vyvezených ze Společenství nebo z České republiky a následně zpět dovezených, které je provedeno mimo území Společenství nebo České republiky, za předpokladu, že:

   (a) uvedené materiály jsou zcela získány ve Společenství nebo České republice nebo byly před vyvezením podrobeny opracování nebo zpracování nad rámec operací uvedených v článku 7;

   a

   (b) celním orgánům může být uspokojivým způsobem prokázáno, že:

   (i) zpět dovážené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů;

   a

   (ii) celková hodnota přidaná mimo území Společenství nebo České republiky uplatněním ustanovení tohoto článku nepřesahuje 10 procent ceny ze závodu výsledného výrobku, jehož status původu je požadován.

1. 4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo území Společenství nebo České republiky. Nicméně, stanoví-li pravidlo v příloze II, které je použito k určení původu výsledného výrobku, nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na území příslušné strany a celkové hodnoty přidané mimo území Společenství nebo České republiky uplatněním ustanovení tohoto článku překročit stanovené procentuální kritérium.
2. 5. Pro účely uplatnění ustanovení odstavců 3 a 4 se pojmem „celková přidaná hodnota“ rozumí všechny náklady vynaložené mimo Společenství nebo Českou republiku, včetně hodnoty materiálů tam použitých.
3. 6. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky, které nesplňují podmínky uvedené v příloze II, nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním všeobecné hodnotové tolerance stanovené v odstavci 2 článku 6.
4. 7. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.
5. 8. Jakékoli opracování a zpracování, na něž se vztahují ustanovení tohoto článku a které bylo provedeno mimo Společenství nebo Českou republiku, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.

Přímá doprava

1. 1. Preferenční zacházení stanovené touto dohodou se týká pouze výrobků splňujících požadavky tohoto protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi Společenstvím a Českou republikou nebo přes území zemí uvedených v článcích 3 a 4. Avšak výrobky tvořící jednu jedinou zásilku mohou být přepravovány přes jiná území, včetně přeložení nebo prozatímního uskladnění na takovém území, jestliže zůstaly pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a jestliže s nimi nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jejich uchování v dobrém stavu.

   Původní výrobky mohou být dopravovány potrubím přes území jiné než území Společenství nebo České republiky.

1. 2. Celním orgánům dovážející země je nutno prokázat, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ve formě:

   (a) jednotného dopravního dokumentu, který se vztahuje na dopravu přes země tranzitu; nebo

   (b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

   (i) přesný popis výrobků;

   (ii) datum vyložení a přeložení zboží a případně názvy lodí nebo jiných použitých dopravních prostředků;

   a

   (iii) potvrzení podmínek, za kterých se zboží nacházelo v zemi tranzitu; nebo

   (c) jinými průkaznými doklady, není-li možno předložit doklady uvedené výše.

Výstavy

1. 1. Původní výrobky zaslané na výstavu do země jiné, než jsou země uvedené v článcích 3 a 4, a následně prodané a dovezené do Společenství nebo České republiky, mají při dovozu nárok na uplatnění preferencí podle této dohody za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

   (a) vývozce zaslal tyto výrobky ze Společenství nebo z České republiky do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

   (b) vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve Společenství nebo v České republice;

   (c) výrobky byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly zaslány na výstavu;

   a

   (d) výrobky nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity pro jiný účel než předvádění na výstavě.

1. 2. Důkaz původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy V a předložen celním orgánům dovážející země obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o podmínkách, za kterých byly vystaveny.
2. 3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.