Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 372/1999 Sb.

Svrchovanost nad energetickými zdroji

1. 1. Smluvní strany uznávají státní svrchovanost a svrchovaná práva nad energetickými zdroji. Znovu potvrzují, že tato práva musí být vykonávána v souladu s pravidly mezinárodního práva a jim podřízena.
2. 2. Aniž jsou dotčeny cíle podpory přístupu k energetickým zdrojům a jejich průzkumu a využívání na tržním základě, nedotýká se tato smlouva nijak pravidel úpravy vlastnictví energetických zdrojů uplatňovaných ve smluvních stranách.
3. 3. Každý stát si nadále zachovává zejména právo rozhodovat o zeměpisných oblastech v rámci svého území, které mají být zpřístupněny pro průzkum a využívání jeho energetických zdrojů, o optimalizaci jejich obnovy a stupni jejich čerpání nebo jiného využívání, jakož i právo stanovit a vybírat jakékoli daně, licenční poplatky nebo jakékoli jiné finanční platby za průzkum a využívání, regulovat bezpečnostní a ekologická hlediska takového průzkumu, využívání a obnovy ve své oblasti a podílet se na průzkumu nebo využívání mimo jiné přímou účastí vládních institucí nebo státních podniků.
4. 4. Smluvní strany se zavazují, že usnadní přístup k energetickým zdrojům mimo jiné tím, že budou nediskriminačním způsobem na základě zveřejněných kritérií přidělovat povolení, licence, koncese a smlouvy na vyhledávání, průzkum, těžbu, nebo využívání energetických zdrojů.

Ekologická hlediska

1. 1. Při sledování cíle udržitelného rozvoje a s ohledem na své závazky z mezinárodních dohod o životním prostředí, jichž je smluvní stranou, se každá smluvní strana snaží hospodářsky účinným způsobem minimalizovat škodlivé dopady na životní prostředí, působící na jejím území nebo mimo ně a pocházející ze všech operací energetického cyklu na jejím území, přičemž řádně přihlédne k bezpečnostním normám. Smluvní strany jednají při této činnosti efektivně z hlediska nákladů. Ve svých politikách a opatřeních usiluje každá smluvní strana o přijímání preventivních opatření s cílem zabránit zhoršování životního prostředí nebo minimalizovat je. Smluvní strany se shodují na tom, že znečišťovatel na jejich území by měl v zásadě nést náklady za znečištění, včetně přeshraničního znečištění, s náležitým ohledem na veřejný zájem a bez narušení investic v energetickém cyklu nebo mezinárodního obchodu. Smluvní strany proto
   1. a) berou v úvahu ekologická hlediska při formulování a provádění svých energetických politik;
   2. b) podporují tržně orientovanou tvorbu cen a plné zohlednění nákladů a přínosů pro životní prostředí v rámci energetického cyklu;
   3. c) s ohledem na čl. 34 odst. 4 podporují spolupráci při dosahování cílů charty v oblasti životního prostředí a spolupráci v oblasti mezinárodních ekologických norem pro energetický cyklus s přihlédnutím k rozdílům v nepříznivých účincích a nákladech na jejich snížení mezi jednotlivými smluvními stranami;
   4. d) přihlížejí zejména ke zvyšování energetické účinnosti, vývoji a využívání obnovitelných zdrojů energie, podpoře využívání čistějších paliv a používání technologií a technických prostředků, které snižují znečištění;
   5. e) podporují shromažďování informací, které se týkají hospodářsky účinných energetických politik příznivých pro životní prostředí a praktik a technologií efektivních z hlediska nákladů a jejich sdílení mezi smluvními stranami;
   6. f) podporují povědomí veřejnosti o dopadech energetických systémů na životní prostředí, o důležitosti prevence nebo snížení jejich nepříznivých dopadů na životních prostředí a o nákladech spojených s různými preventivními opatřeními nebo s opatřeními na snížení nepříznivých dopadů;
   7. g) podporují a spolupracují při výzkumu, vývoji a používání technologií, praxe a postupů, které jsou energeticky účinné a příznivé pro životní prostředí a které hospodářsky účinným způsobem sníží na minimum škodlivé dopady na životní prostředí ve všech aspektech energetického cyklu;
   8. h) podporují vytváření příznivých podmínek pro převod a šíření technologií slučitelných s přiměřenou a účinnou ochranou práv k duševnímu vlastnictví;
   9. i) v raných fázích a před přijetím rozhodnutí podporují transparentní hodnocení a následné sledování dopadů na životní prostředí projektů energetických investic, které mají pro životní prostředí značný význam;
   10. j) podporují mezinárodní povědomí a výměnu informací o důležitých programech a normách smluvních stran pro životní prostředí a o jejich zavádění;
   11. k) na požádání a v mezích svých dostupných zdrojů se podílejí na vypracovávání a zavádění vhodných programů pro životní prostředí ve smluvních stranách.

1. 2. Na žádost jedné nebo více smluvních stran posuzuje Konference charty spory, které se týkají používání nebo výkladu tohoto článku, a pokusí se o jejich vyřešení, neexistuje-li dohoda o řešení těchto sporů na jiných mezinárodních fórech.
2. 3. Pro účely tohoto článku se rozumí:
   1. a) „energetickým cyklem“ celý energetický řetězec včetně činností, které se vztahují k průzkumu, těžbě, produkci, konverzi, skladování, přepravě, distribuci a spotřebě různých forem energie, nakládání s odpady a jejich likvidaci, odstavování z činnosti, zastavování nebo uzavírání těchto činností a minimalizaci škodlivých dopadů na životní prostředí;
   2. b) „dopadem na životní prostředí“ jakýkoli účinek způsobený danou činností na životní prostředí, včetně lidského zdraví a bezpečnosti, rostlinstva, živočišstva, půdy, vzduchu, vody, podnebí, krajiny a historických památek nebo jiných fyzických struktur nebo interakcí mezi těmito faktory; tento pojem zahrnuje rovněž účinky na kulturní dědictví nebo socioekonomické podmínky vyplývající ze změn těchto faktorů;
   3. c) „zvyšováním energetické účinnosti“ jednání, jehož cílem je zajistit stejnou jednotku výstupu (zboží nebo služeb) bez snížení kvality nebo výkonu výstupu a zároveň snížit množství energie nutné k produkci takového výstupu;
   4. d) „efektivním z hlediska nákladů“ dosahování stanoveného cíle za nejnižší cenu nebo dosažení největšího prospěchu za daných nákladů.

Transparentnost

1. 1. Právní předpisy, soudní rozhodnutí a správní opatření s obecnou působností ovlivňující obchod s energetickými materiály a produkty patří v souladu s čl. 29 odst. 2 písm. a) mezi opatření, která podléhají požadavkům na transparentnost podle GATT a souvisejících aktů.
2. 2. Právní předpisy, soudní rozhodnutí a správní opatření s obecnou působností, které v kterékoli smluvní straně nabudou účinnosti, a platné dohody mezi smluvními stranami, které ovlivňují jiné záležitosti, jež jsou předmětem této smlouvy, se neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím smluvním stranám a investorům se s nimi obeznámit. Tento odstavec nevyžaduje od žádné smluvní strany zveřejnění důvěrných informací, pokud by to bránilo uplatňování práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo na újmu legitimním obchodním zájmům kteréhokoli investora.
3. 3. Každá smluvní strana určí jedno nebo více informačních středisek, na které se bude možné obrátit s žádostmi o informaci o výše uvedených právních předpisech, soudních rozhodnutích a správních opatřeních, a neprodleně o nich uvědomí sekretariát, který o nich na požádání kohokoli informuje.

Zdanění

1. 1. Nestanoví-li tento článek jinak, nezakládá žádné ustanovení této smlouvy práva a povinnosti ve vztahu k daňovým opatřením smluvních stran. V případě neslučitelnosti mezi tímto článkem a jinými ustanoveními této smlouvy se použije tento článek v rozsahu dané neslučitelnosti.
2. 2. Ustanovení čl. 7 odst. 3 se použije na daňová opatření jiná než daně z příjmu nebo majetku, avšak nepoužije se na
   1. a) výhodu, kterou smluvní strana poskytuje podle daňových ustanovení jakékoli smlouvy, dohody nebo ujednání uvedených v čl. 7 písm. a) bodu ii), ani
   2. b) žádné daňové opatření, jehož cílem je zajistit účinné vybírání daní, s výjimkou případů, kdy toto opatření smluvní strany svévolně diskriminuje energetické materiály a produkty pocházející z území jiné smluvní strany nebo pro ně určené, nebo svévolně omezuje výhody udělené v souladu s čl. 7 odst. 3.

1. 3. Ustanovení čl. 10 odst. 2 a 7 se použijí na jiná daňová opatření smluvních stran než daně z příjmu nebo majetku, avšak nepoužijí se na
   1. a) ukládání závazků plynoucích z doložky nejvyšších výhod ve vztahu k výhodám, které smluvní strana uděluje podle daňových ustanovení jakékoli smlouvy, dohody nebo ujednání uvedených v čl. 7 písm. a) bodu ii) nebo která vyplývají z členství v jakékoli organizaci pro regionální hospodářskou integraci, ani na
   2. b) žádné daňové opatření, jehož cílem je zajistit účinné vybírání daní, s výjimkou případů, kdy toto opatření smluvní strany svévolně diskriminuje některého investora jiné smluvní strany nebo svévolně omezuje prospěch získávaný podle investičních ustanovení této smlouvy.

1. 4. Na daňová opatření jiná než daně z příjmu nebo majetku se použije čl. 29 odst. 2 až 6.
2. 5. a) Článek 13 se použije na daně.
   1. b) Kdykoli vyvstane otázka týkající se článku 13 o tom, zda daň představuje vyvlastnění nebo zda je daň, která údajně představuje vyvlastnění, diskriminační, použijí se tato ustanovení:
      1. i) investor nebo smluvní strana, která si stěžuje na údajné vyvlastnění, postoupí spornou otázku o tom, zda daň představuje vyvlastnění nebo zda je diskriminační, příslušnému daňovému orgánu. Pokud investor nebo smluvní strana toto neučiní, postoupí orgány povolané k řešení sporu v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. c) nebo čl. 27 odst. 2 spor příslušným daňovým orgánům;
      2. ii) příslušné daňové orgány se do šesti měsíců od tohoto postoupení sporu snaží vyřešit postoupenou spornou otázku. Pokud jde o otázku nediskriminace, použijí příslušné daňové orgány ustanovení o nediskriminaci obsažená v odpovídající daňové smlouvě nebo, pokud v odpovídající daňové smlouvě použitelné na tuto daň není žádné ustanovení o zákazu diskriminace nebo pokud mezi dotčenými smluvními stranami neexistuje žádná taková platná smlouva, použijí se zásady nediskriminace podle vzorové daňové smlouvy o příjmu a majetku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;
      3. iii) orgány povolané k řešení sporů v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. c) nebo čl. 27 odst. 2 mohou přihlížet k jakýmkoli závěrům, k nimž dospějí příslušné daňové orgány ohledně otázky, zda je dané daňové opatření vyvlastněním. Tyto orgány vezmou v úvahu jakékoli závěry, k nimž příslušné daňové orgány dospějí v průběhu doby šesti měsíců uvedené v písm. b) bodu ii) v otázce, zda je dané daňové opatření diskriminační. Mohou také přihlédnout k jakýmkoli závěrům, k nimž příslušné daňové orgány dospějí po uplynutí doby šesti měsíců;
      4. iv) zapojení příslušných daňových orgánů po uplynutí doby šesti měsíců uvedené v písm. b) bodu ii) nesmí vést za žádných okolností k prodlení v řízeních uvedených v článcích 26 a 27.

1. 6. V zájmu vyloučení pochybností neomezuje článek 14 právo smluvní strany ukládat nebo vybírat daně srážkami u zdroje nebo jinými prostředky.
2. 7. Pro účely tohoto článku:
   1. a) „Daňové opatření“ zahrnuje:
      1. i) každé daňové ustanovení vnitrostátních právních předpisů smluvní strany nebo jejího územního správního celku nebo jejího místního správního orgánu a
      2. ii) každé daňové ustanovení jakékoli smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo jakékoli jiné mezinárodní dohody nebo ujednání, která je pro smluvní stranu závazná.
   1. b) Za daně z příjmu nebo majetku se považují všechny daně uvalené na celkový příjem, celkový majetek nebo prvky příjmu nebo prvky majetku, včetně daně ze zisku při převodu majetku, daní z nemovitostí, dědictví a darů nebo ve své podstatě podobných daní, daní z celkové částky mezd nebo platů vyplacených podniky nebo daní ze zhodnocení kapitálu.
   2. c) „Příslušným daňovým orgánem“ se rozumí orgán příslušný podle smlouvy o dvojím zdanění platné mezi smluvními stranami, nebo pokud žádná taková dohoda není v platnosti, ministr nebo ministerstvo příslušné v oblasti daní nebo jejich zmocnění zástupci.
   3. d) V zájmu vyloučení pochybností nezahrnují výrazy „daňová ustanovení“ a „daně“ cla.

Státní podniky a subjekty s výsadním postavením

1. 1. Každá smluvní strana zajistí, aby kterýkoli státní podnik, který tyto strany provozují nebo zřizují, vykonával svou činnost ve vztahu k prodeji nebo poskytování zboží a služeb na jejich území způsobem, který je slučitelný s jejich závazky podle oddílu III této smlouvy.
2. 2. Smluvní strany nepodporují takový státní podnik, aby své činnosti na jejich území prováděl způsobem neslučitelným se závazky smluvních stran podle ostatních ustanovení této smlouvy, ani to po něm nevyžadují.
3. 3. Smluvní strany zabezpečí, že pokud zřídí nebo provozují určitý subjekt a pověří jej výkonem regulativní, správní nebo jiné veřejné pravomoci, vykonává tento subjekt tuto pravomoc způsobem slučitelným se závazky této smluvní strany vyplývajícími z této smlouvy.
4. 4. Smluvní strany nepodporují žádný subjekt, kterému udělí výhradní nebo zvláštní výsady, aby své činnosti na jejich území prováděl způsobem neslučitelným se závazky smluvních stran podle této smlouvy, ani to po něm nevyžadují.
5. 5. Pro účely tohoto článku se „subjektem“ rozumí jakýkoli podnik, instituce nebo jiná právnická nebo fyzická osoba.

Dodržování ustanovení smlouvy orgány na úrovni nižší než celostátní

1. 1. Každá smluvní strana je na základě této smlouvy plně odpovědná za dodržování všech ustanovení této smlouvy a přijme veškerá vhodná opatření, která jsou v jejích možnostech, aby na svém území zajistila jejich dodržování regionálními a místními správními a jinými orgány.
2. 2. Ustanovení částí II, IV a V této smlouvy týkajících se řešení sporů se lze dovolávat ve vztahu k opatřením, která ovlivňují dodržování smlouvy smluvní stranou a která byla přijata regionálními nebo místními správními a jinými orgány na území některé smluvní strany.

Výjimky

1. 1. Tento článek se nepoužije na články 12, 13 a 29.
2. 2. Ustanovení této smlouvy jiná než
   1. a) ustanovení uvedená v odstavci 1 a
   2. b) ve vztahu k písmenu i) ustanovení části III této smlouvy

   nebrání žádné smluvní straně přijmout nebo uplatňovat opatření

   1. i) nezbytná na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;
   2. ii) zásadní pro získávání nebo distribuci energetických materiálů a produktů v podmínkách nedostatku vzniklého z důvodů ležících mimo kontrolu této smluvní strany za podmínky, že tato opatření jsou slučitelná se zásadami, podle kterých
      1. A) všechny ostatní smluvní strany mají nárok na spravedlivý podíl na mezinárodních dodávkách takových energetických materiálů a produktů a
      2. B) každé opatření, které není slučitelné s touto smlouvou, bude odvoláno, jakmile pominou podmínky, kvůli nimž vzniklo; nebo
   1. iii) určená ve prospěch investorů, kteří jsou domorodými obyvateli nebo sociálně nebo hospodářsky znevýhodněnými jednotlivci nebo skupinami, nebo ve prospěch jejich investic, a jsou jako taková oznámena sekretariátu, pokud tato opatření
      1. A) nemají významný dopad na hospodářství dané smluvní strany a
      2. B) nerozlišují mezi investory jiných smluvních stran a investory dané smluvní strany, kteří nepatří mezi ty, pro něž je opatření určeno;

      za podmínky, že žádné takové opatření nepředstavuje skryté omezení hospodářské činnosti v odvětví energetiky nebo svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci mezi smluvními stranami nebo mezi investory nebo jinými zúčastněnými osobami ze smluvních stran. Opatření musí být náležitě odůvodněna a nesmějí rušit ani zhoršovat jakýkoli prospěch, který může jedna nebo více jiných smluvních stran rozumně očekávat podle této smlouvy, ve větším rozsahu, než je naprosto nezbytné pro stanovený účel.

1. 3. Jiná ustanovení této smlouvy než uvedená v odstavci 1 nelze vykládat tak, aby kterékoli smluvní straně bránila v přijetí veškerých opatření, která považuje za nezbytná
   1. a) pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů, včetně opatření,
      1. i) která se vztahují k dodávkám energetických materiálů a produktů pro vojenské účely, nebo
      2. ii) učiněných v době války, ozbrojeného konfliktu nebo jiné mimořádné události v mezinárodních vztazích;
   1. b) k provádění vnitrostátních politik dodržujících nešíření jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení nebo nutných pro splnění závazků této strany vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokynů pro dodavatele jaderných materiálů a ostatních mezinárodních závazků nebo ujednání o nešíření jaderných zbraní; nebo
   2. c) k udržení veřejného pořádku.

   Taková opatření nesmějí představovat skryté omezení tranzitu.

1. 4. Ustanovení této smlouvy, která poskytují doložky nejvyšších výhod, nezavazují žádnou smluvní stranu, aby rozšířila na investory kterékoli jiné smluvní strany přednostní zacházení,
   1. a) které vyplývá z jejího členství v oblasti volného obchodu nebo celní unii nebo
   2. b) které je poskytováno podle dvoustranné nebo mnohostranné dohody o hospodářské spolupráci mezi státy, které tvořily bývalý Svaz sovětských socialistických republik, až do konečného ustavení jejich vzájemných hospodářských vztahů.

Dohody o hospodářské integraci

1. 1. Ustanovení této smlouvy nelze vykládat tak, že zavazují smluvní stranu, která je stranou dohody o hospodářské integraci, aby prostřednictvím doložky nejvyšších výhod rozšířila na jinou smluvní stranu, která není stranou této dohody o hospodářské integraci, jakékoli přednostní zacházení, které se používá mezi stranami této dohody o hospodářské integraci v důsledku toho, že jsou jejími smluvními stranami.
2. 2. Pro účely odstavce 1 se „dohodou o hospodářské integraci“ rozumí dohoda, která podstatně liberalizuje mimo jiné obchod a investice tím, že zajišťuje neexistenci nebo podstatné odstranění veškeré diskriminace mezi svými stranami pomocí odstranění stávajících diskriminačních opatření nebo zákazem nových nebo dalších diskriminačních opatření buď od vstupu uvedené dohody v platnost, nebo na základě přiměřeného časového rámce.
3. 3. Tento článek se nedotýká uplatňování GATT a souvisejících aktů v souladu s článkem 29.