Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ A CISTERENČÁST 4

POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮKAPITOLA 4.1

1. 4.1.1 Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů
2. POZNÁMKA: Pro balení věcí tříd 2, 6.2 a 7 platí všeobecná ustanovení tohoto oddílu pouze tehdy, pokud je to uvedeno v 4.1.8.2 (třída 6.2), 4.1.9.1.5 (třída 7) a v příslušných pokynech pro balení oddílu 4.1.4 (P201 a LP200 pro třídu 2 a P620, P621, IBC620 a LP621 pro třídu 6.2).
1. 4.1.1.1 Nebezpečné věci musí být baleny do obalů, včetně IBC a velkých obalů, dobré kvality. Tyto musí být natolik pevné, aby odolávaly rázům a namáháním, které se mohou vyskytnout za normálních podmínek přepravy, včetně překládky mezi nákladními přepravními jednotkami a mezi nákladními přepravními jednotkami a sklady a rovněž při přemisťování z palet nebo přepravních obalových souborů k následné ruční nebo mechanizované manipulaci. Obaly, včetně IBC a velkých obalů, musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby bylo při normálních podmínkách přepravy zamezeno úniku obsahu z kusu připraveného k přepravě, zejména v důsledků vibrací, změn teploty, vlhkosti nebo tlaku (např. z důvodu rozdílů nadmořské výšky). Obaly, včetně IBC a velkých obalů, musí být uzavřeny podle údajů dodaných výrobcem. Na vnější straně obalů, IBC a velkých obalů, nesmějí během přepravy zůstávat žádné nebezpečné zbytky. Tato ustanovení se přiměřeně vztahují na nové, opakovaně použitelné, obnovené a rekonstruované obaly, na nové, opakovaně použitelné, opravené nebo rekonstruované IBC a také na nové, opakovaně použitelné nebo rekonstruované velké obaly.
2. 4.1.1.2 Části obalů, včetně IBC a velkých obalů, které přicházejí bezprostředně do styku s nebezpečnými věcmi:

   (a) nesmějí být těmito nebezpečnými věcmi narušeny nebo značně zeslabovány;

   (b) nesmějí vyvolat žádný nebezpečný účinek, např. katalytickou reakci nebo reakci s nebezpečnými věcmi a

   (c) nesmějí dovolit propouštění nebezpečných věcí, které by mohlo představovat nebezpečí za normálních podmínek přepravy.

   Je-li to nutné, musí být opatřeny vhodným vnitřním povlakem nebo vnitřní úpravou.

3. POZNÁMKA: K chemické snášenlivosti plastových obalů, včetně IBC, vyrobených z polyetylénu viz pododdíl 4.1.1.21.
1. 4.1.1.3 Pokud není v RID stanoveno jinak, musí každý obal, včetně IBC a velkých obalů, s výjimkou vnitřních obalů, případ od případu odpovídat konstrukčnímu typu, který vyhověl zkouškám podle odpovídajících ustanovení oddílů 6.1.5, 6.3.5, 6.5.6 nebo 6.6.5. Obaly, pro které se zkoušky nepožadují, jsou uvedeny v pododdílu 6.1.1.3.
2. 4.1.1.4 U obalů, včetně IBC a velkých obalů, plněných kapalinami, musí zůstat volný prostor, aby bylo zajištěno, že roztažnost kapaliny způsobená teplotami, které mohou v průběhu přepravy nastat, nezpůsobí ani únik kapaliny ani trvalou deformaci obalu. Pokud nejsou předepsány specifické požadavky, nesmějí být obaly zcela naplněny kapalinami při teplotě 55°C. Avšak v IBC musí zůstat dostatečný volný prostor, aby se zajistilo, že při průměrné teplotě obsahu 50°C nebude naplněna více než do 98 % svého hydraulického vnitřního objemu. Stupeň plnění vztažený k teplotě plnění 15°C smí dosáhnout, pokud není stanoveno jinak, nejvýše následujících hodnot:
   1. a)

      USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ A CISTEREN POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ

      Bod varu (začátek varu) látky ve °C	<60	≥60 <100	≥100 <200	≥200 <300	>300
      Stupeň plnění v % vnitřního objemu obalu	90	92	94	96	98

      1. nebo
   1. b) stupeň plnění = % vnitřního objemu obalu

      v tomto vzorci značí α střední koeficient objemové roztažnosti kapalné látky mezi 15 °C a 50 °C, to znamená pro maximální zvýšení teploty o 35 °C,

      α se vypočítá dle vzorce

      d₁₅ a d₅₀ značí relativní hustoty¹ kapaliny při 15 °C a 50 °C a

      t_F je střední teplota kapaliny při plnění.

1. 4.1.1.5 Vnitřní obaly musí být zabaleny ve vnějším obalu tak, aby za normálních podmínek přepravy nedošlo k jejich rozbití nebo proděravění, nebo z nich nemohl uniknout do vnějšího obalu jejich obsah. Vnitřní obaly obsahující kapaliny musí být zabaleny svými uzávěry směrem nahoru a musí být uloženy do vnějších obalů ve shodě se značkami předepsaným v pododdíle 5.2.1.10. Křehké vnitřní obaly nebo takové, u kterých může snadno dojít k proděravění, jako jsou nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny, některých plastů atd., musí být vloženy do vnějších obalů, opatřených vhodným fixačním materiálem. Při úniku obsahu nesmějí být ochranné vlastnosti fixačního materiálu ani vnějšího obalu podstatně zhoršeny.
   1. 4.1.1.5.1 Pokud byl vnější obal skupinového obalu nebo velkého obalu s úspěchem podroben zkoušce s různými typy vnitřních obalů, mohou být takové druhy vnitřních obalů společně uloženy do tohoto vnějšího obalu nebo velkého obalu. Kromě toho, pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení, jsou povoleny dále uvedené varianty bez dalšího zkoušení kusu:
      1. a) Vnitřní obaly stejných nebo menších rozměrů mohou být používány, pokud:

         (i) vnitřní obaly jsou podobné konstrukce jako zkoušené vnitřní obaly (např. kruhové, pravoúhlé atd.);

         (ii) materiál konstrukce vnitřních obalů (sklo, plasty, kov atd.) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím tlakům stejnou nebo vyšší než původně zkoušený vnitřní obal;

         (iii) vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je podobné konstrukce (např. šroubovací víčko, vtlačné víčko atd.);

         (iv) je použit dostatečný dodatečný fixační materiál k vyplnění volného prostoru a zabránění nekontrolovatelnému pohybu vnitřních obalů; a

         (v) vnitřní obaly jsou orientovány ve vnějším obalu stejným způsobem jako ve zkoušeném kusu.

      1. b) Menší počty zkoušených vnitřních obalů nebo alternativních typů vnitřních obalů uvedených výše pod písmenem a) mohou být používány, pokud je dostatečně doplněn fixační materiál k vyplnění volného prostoru a pro zabránění nekontrolovatelnému pohybu vnitřních obalů.
   1. 4.1.1.5.2 Použití doplňkových obalů ve vnějším obalu (např. meziobal nebo nádoba uvnitř vyžadovaného vnitřního obalu) navíc k tomu, co je vyžadováno pokyny pro balení, je dovoleno, za podmínky, že jsou splněny všechny příslušné požadavky, včetně požadavků uvedených v 4.1.1.3 a, pokud je to náležité, je použita vhodná fixace k zamezení pohybu v obalu.
1. 4.1.1.6 Nebezpečné věci nesmějí být baleny společně do téhož vnějšího obalu nebo velkého obalu s nebezpečnými nebo jinými věcmi, jestliže spolu nebezpečně reagují (viz definice „nebezpečná reakce" v oddíle 1.2.1).
2. POZNÁMKA: Zvláštní ustanovení pro společné balení viz oddíl 4.1.10.
1. 4.1.1.7 Uzávěry obalů s navlhčenými nebo zředěnými látkami musí být provedeny tak, aby procentuální podíl kapaliny (vody, rozpouštědla nebo flegmatizačního prostředku) neklesl v průběhu přepravy pod předepsané mezní hodnoty.
   1. 4.1.1.7.1 Pokud jsou IBC vybaveny dvěma nebo více uzavíracími systémy za sebou, musí být uzavřen jako první ten, který je nejblíže přepravované látce.
1. 4.1.1.8 Jestliže může v obalu vzniknout tlak v důsledku uvolňování plynu z přepravované látky (vlivem zvýšení teploty nebo z jiného důvodu), může být obal nebo IBC opatřen(a) odvětrávacím zařízením, za podmínky, že uvolněný plyn nevyvolá nebezpečí například z důvodů své toxicity, své hořlavosti nebo uvolněného množství.

   Vybavení odvětrávacím zařízením je nutné, jestliže může vzniknout nebezpečný přetlak v důsledku normálního rozkladu látek. Odvětrávací zařízení musí být takové konstrukce, aby se, pokud je obal nebo IBC v poloze určené pro přepravu, zabránilo úniku kapaliny a pronikání cizích látek za normálních podmínek přepravy.

2. POZNÁMKA: Odvětrávání kusu není dovoleno pro leteckou dopravu.
1. 4.1.1.8.1 Kapaliny smějí být plněny jen do vnitřních obalů, které mají dostatečnou odolnost proti vnitřnímu tlaku, který může vzniknout za normálních podmínek přepravy.
1. 4.1.1.9 Nové, rekonstruované nebo opakovaně použitelné obaly, včetně IBC a velkých obalů, nebo obnovené obaly a opravené nebo běžně udržované IBC, musí být schopny vyhovět příslušným zkouškám předepsaným v oddílech 6.1.5, 6.3.5, 6.5.6 nebo 6.6.5. Před plněním a podáním k přepravě se musí každý obal, včetně IBC a velkých obalů, podrobit prohlídce, zda nevykazuje korozi, kontaminaci nebo jiná poškození a všechny IBC musí být prohlédnuty s ohledem na správnou funkci provozní výstroje. Žádný obal, který jeví známky snížené pevnosti oproti schválenému konstrukčnímu typu nesmí být dále používán, nebo musí být obnoven tak, aby vyhověl zkouškám předepsaným pro konstrukční typ. Každá IBC, která jeví známky snížené pevnosti oproti zkoušenému konstrukčnímu typu, nesmí být dále používána, nebo musí být opravena nebo podrobena běžné údržbě tak, aby vyhověla zkouškám předepsaným pro konstrukční typ.
2. 4.1.1.10 Kapaliny smějí být plněny jen do obalů, včetně IBC, které mají přiměřenou odolnost proti vnitřnímu tlaku, který může vzniknout za normálních podmínek přepravy. Obaly a IBC, na kterých je v označení uveden zkušební tlak hydraulické tlakové zkoušky podle pododdílu 6.1.3.1 (d) a případně odstavce 6.5.2.2.1, smějí být plněny jen kapalinou, jejíž tenze par:

   (c) je taková, že celkový přetlak v obalu nebo v IBC (tj. tenze par plněné látky plus parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, sníženo o 100 kPa) při 55 °C, měřený na základě nejvyššího stupně plnění dle pododdílu 4.1.1.4 a teploty plnění 15 °C, nepřekračuje 2/3 zkušebního tlaku uvedeného v označení; nebo

   (d) je při 50 °C menší než 4/7 součtu hodnoty zkušebního tlaku uvedeného na nádobě v označení plus 100 kPa; nebo

   (e) je při 55 °C menší než 2/3 součtu zkušebního tlaku uvedeného na nádobě v označení plus 100 kPa.

   IBC určené pro přepravu kapalin nesmějí být používány k přepravě kapalin, jejichž tenze par je vyšší než 110 kPa (1,1 baru) při teplotě 50 °C nebo 130 kPa (1,3 baru) při teplotě 55 °C.

   Příklady zkušebních tlaků pro vyznačení na obaly, včetně IBC, vypočítaných podle pododdílu 4.1.1.10 (c)

   USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ A CISTEREN POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ Příklady zkušebních tlaků pro vyznačení na obaly, včetně IBC, vypočítaných podle pododdílu 4.1.1.10 (c)

   UN číslo	Pojmenování	Třída	Obalová skupina	Vp55 (kPa)	Vp55 × 1.5 (kPa)	(Vp55 × 1.5) minus 100 (kPa)	Nejnižší zkušební tlak podle 6.1.5.5.4 c) (kPa)	Nejnižší zkušební tlak vyznačený na obalu (kPa)
   2056	Tetrahydrofuran	3	II	70	105	5	100	100
   2247	n-Dekan	3	III	1.4	2.1	– 97.9	100	100
   1593	Dichlormetan	6.1	III	164	246	146	146	150
   1155	Dietyléter	3	I	199	299	199	199	250

3. POZNÁMKA 1: Pro čisté kapaliny se tenze par při 55 °C (Vp₅₅) může převzít z tabulek uveřejněných ve vědecké literatuře.
4. POZNÁMKA 2: V tabulce uváděné nejnižší zkušební tlaky se vztahují pouze k údajům v pododdíle 4.1.1.10 (c), což znamená, že udávaný zkušební tlak musí přesáhnout 1,5 násobek tenze par při 55 °C minus 100 kPa. Je-li například zkušební tlak pro n - dekan stanoven podle odstavce 6.1.5.5.4 (a), může být vyznačený nejnižší zkušební tlak nižší.
5. POZNÁMKA 3: Pro diethylether je požadovaný nejnižší zkušební tlak podle odstavce 6.1.5.5.5 250 kPa.
1. 4.1.1.11 Prázdné obaly, včetně prázdných IBC a prázdných velkých obalů, které obsahovaly nebezpečné věci, jsou podrobeny stejným požadavkům jako naplněné obaly, ledaže byla přijata odpovídající opatření vylučující jakéhokoliv nebezpečí.
2. POZNÁMKA: Jsou-li takové obaly přepravovány k likvidaci, recyklaci nebo rekuperaci jejich materiálu, smějí být přepravovány také pod UN 3509, pokud jsou splněny podmínky zvláštního ustanovení 663 kapitoly 3.3.
1. 4.1.1.12 Každý obal, specifikovaný v kapitole 6.1, určený pro kapaliny, musí s úspěchem projít vhodnou zkouškou těsnosti. Tato zkouška je součástí programu zajištění kvality, jak je stanoveno v 6.1.1.4, která prokáže schopnost splnit příslušnou úroveň zkoušky uvedenou v 6.1.5.4.3:

   (a) před prvním použití pro přepravu;

   (b) po rekonstrukci nebo obnově každého obalu, než je znovu použit pro přepravu;

   Pro tuto zkoušku nemusí být obal vybaven svými uzávěry. Vnitřní nádoba kompozitního obalu může být zkoušena bez vnějšího obalu, za předpokladu, že výsledky zkoušek nebudou ovlivněny.

   Tato zkouška není povinná pro:

   1. – vnitřní obaly skupinového obalu nebo velkého obalu;
   2. – vnitřní nádoby kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označené symbolem „RID/ADR“ v souladu s pododdílem 6.1.3.1 (a) ii);
   3. – obaly z jemného plechu označené symbolem „RID/ADR“ v souladu s pododdílem 6.1.3.1 a) ii).
1. 4.1.1.13 Obaly, včetně IBC, používané pro tuhé látky, které mohou zkapalnět při teplotách vyskytujících se během přepravy, musí být rovněž použitelné pro tyto látky v kapalném stavu.
2. 4.1.1.14 Obaly, včetně IBC, používané pro práškové nebo zrnité látky musí být prachotěsné, nebo musí být opatřeny vložkou.
3. 4.1.1.15 Pokud příslušný orgán nestanoví jinak, je pro plastové sudy a kanystry, IBC z tuhých plastů a kompozitní IBC s plastovými vnitřními nádobami, dovolená doba používání pro přepravu nebezpečných látek 5 roků od data jejich výroby, s výjimkou kratší doby používání stanovené z důvodu druhu přepravované látky.
4. 4.1.1.16 Je-li led použit jako chladicí prostředek, nesmí ovlivnit neporušenost obalu.
5. 4.1.1.17 (Vypuštěno)
6. 4.1.1.18 Výbušné látky a předměty, samovolně se rozkládající látky a organické peroxidy

   Pokud není v RID předepsáno něco jiného, musí obaly, včetně IBC a velkých obalů, používané pro věci třídy 1, pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 nebo pro organické peroxidy třídy 5.2 odpovídat ustanovením pro střední skupinu nebezpečí (obalová skupina II).

1. 4.1.1.19 Použití záchranných obalů a velkých záchranných obalů
   1. 4.1.1.19.1 Poškozené, porušené, netěsné nebo předpisům neodpovídající kusy nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo vytekly, smějí být přepravovány v záchranných obalech dle odstavce 6.1.5.1.11 a ve velkých záchranných obalech dle odstavce 6.6.5.1.9. To nebrání použití obalu, IBC typu 11A nebo velkého obalu větší velikosti, vhodného typu a konstrukční úrovně a za podmínek uvedených v 4.1.1.19.2 a 4.1.1.19.3.
   2. 4.1.1.19.2 Musí být učiněna vhodná opatření, která zamezí nadměrným pohybům poškozených nebo netěsných kusů v záchranném obalu nebo velkém záchranném obalu. Pokud záchranný obal nebo velký záchranný obal obsahuje kapalné látky, musí být přidáno dostatečné množství inertního absorpčního materiálu pro eliminaci přítomnosti volné kapaliny.
   3. 4.1.1.19.3 Musí být učiněna vhodná opatření, aby se zamezilo nebezpečnému nárůstu tlaku.
1. 4.1.1.20 Použití záchranných tlakových nádob
   1. 4.1.1.20.1 V případě poškozených, vadných nebo netěsných tlakových nádob nebo tlakových nádob, které neodpovídají předpisům, je dovoleno použít záchranné tlakové nádoby podle 6.2.3.11.
   2. POZNÁMKA: Záchranná tlaková nádoba smí být použita jako přepravní obalový soubor podle 5.1.2. Je-li použita jako přepravní obalový soubor, musí být označena podle 5.1.2.1 namísto 5.2.1.3.
   1. 4.1.1.20.2 Tlakové nádoby musí být uloženy v záchranných tlakových nádobách přiměřené velikosti. Maximální velikost uložené tlakové nádoby je omezena na 1000 litrů hydraulického vnitřního objemu. Více než jedna tlaková nádoba smí být uložena v téže záchranné tlakové nádobě jen tehdy, jsou-li známy jejich obsahy a pokud spolu vzájemně nebezpečně nereagují (viz 4.1.1.6). V tomto případě nesmí celkový součet hydraulických vnitřních objemů uložených tlakových nádob překročit 1000 litrů. Musí být učiněna vhodná opatření, aby se zamezilo pohybu tlakových nádob uvnitř záchranné tlakové nádoby, např. přepážkami, upevněním nebo fixačním (vycpávkovým) materiálem.
   2. 4.1.1.20.3 Tlaková nádoba smí být uložena v záchranné tlakové nádobě jen pokud:

      (a) záchranná tlaková nádoba splňuje ustanovení uvedená v 6.2.3.11 a kopie schvalovacího osvědčení je k dispozici;

      (b) části záchranné tlakové nádoby, které jsou nebo pravděpodobně budou v přímém styku s nebezpečnými věcmi, nebudou těmito nebezpečnými věcmi poškozovány nebo zeslabovány a nevyvolají nebezpečný účinek (např. katalytickou reakci nebo reakci s nebezpečnými věcmi); a

      (c) obsahy uložených tlakových nádob jsou omezeny v tlaku a objemu tak, aby v případě jejich úplného vyprázdnění do záchranné tlakové nádoby tlak v záchranné tlakové nádobě při 65 °C nepřekročil zkušební tlak záchranné tlakové nádoby (pro plyny viz pokyn pro balení P200 (3) v 4.1.4.1). Zmenšení použitelného hydraulického vnitřního objemu záchranné tlakové nádoby, např. obsaženou výbavou nebo fixačním (vycpávkovým) materiálem, musí být přitom vzato v úvahu.

   1. 4.1.1.20.4 Záchranná tlaková nádoba musí být pro přepravu opatřena nápisy obsahujícími oficiální pojmenování pro přepravu a UN číslo s předřazenými písmeny „UN“ a bezpečnostní značkou (značkami), jak jsou vyžadovány pro kusy v kapitole 5.2, vztahujícími se k nebezpečným věcem obsaženým v uložené tlakové nádobě (nádobách).
   2. 4.1.1.20.5 Záchranné tlakové nádoby musí být vyčištěny, odplyněny a vizuálně prohlédnuty zevnitř i zvnějšku po každém použití. Musí být podrobovány periodickým prohlídkám a zkouškám podle 6.2.3.5 alespoň jednou za každých pět let.
1. 4.1.1.21 Ověřování chemické snášenlivosti plastových obalů, včetně IBC, přiřazením plnicích látek ke standardním kapalinám
   1. 4.1.1.21.1 Rozsah platnosti

      Pro obaly z polyetylénu podle odstavce 6.1.5.2.6 a pro IBC vyrobené z polyetylénu podle odstavce 6.5.6.3.5 může být chemická snášenlivost s plnicí látkou prokázána přiřazením ke standardním kapalinám podle postupů stanovených v odstavcích 4.1.1.21.3 až 4.1.1.21.5 a použitím seznamu v tabulce 4.1.1.21.6, za předpokladu, že konstrukční typ vyhověl zkouškám s těmito standardními kapalinami podle oddílu 6.1.5 nebo 6.5.6 s přihlédnutím k oddílu 6.1.6 a splnil podmínky uvedené v odstavci 4.1.1.21.2. Pokud přiřazení podle tohoto pododdílu není možné, musí být chemická snášenlivost ověřena zkouškami konstrukčního typu podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo laboratorními zkouškami podle odstavce 6.1.5.2.7 pro obaly, popřípadě podle odstavce 6.5.4.3.6 nebo 6.5.6.3.6 pro IBC.

   2. POZNÁMKA: Bez ohledu na ustanovení tohoto pododdílu, podléhá použitelnost obalů, včetně IBC, pro určitou plnicí látku omezením kapitoly 3.2, tabulky A a pokynů pro balení kapitoly 4.1.
   1. 4.1.1.21.2 Podmínky

      Relativní hustoty plnicích látek nesmějí překročit relativní hustoty použité ke stanovení výšky pro zkoušku volným pádem provedenou s úspěchem podle odstavce 6.1.5.3.5 nebo 6.5.6.9.4 a hmotnosti pro zkoušku stohováním provedenou s úspěchem podle pododdílu 6.1.5.6 nebo, kde je to nutné, podle pododdílu 6.5.6.6 s přiřazenou standardní kapalinou (kapalinami). Tenze par plnicích látek při 50 °C nebo 55 °C nesmějí překročit tenze par použité ke stanovení tlaku pro zkoušku vnitřním tlakem provedenou s úspěchem podle odstavce 6.1.5.5.4 nebo 6.5.6.8.4.2 s přiřazenou standardní kapalinou (kapalinami). V případě, že jsou plnicí látky přiřazeny ke kombinaci standardních kapalin, nesmějí odpovídající hodnoty plnicích látek překročit nejnižší hodnoty přiřazených standardních kapalin odvozené od použitých výšek pádu, stohovacích hmotností a vnitřních zkušebních tlaků.

      USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ A CISTEREN POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ Příklady zkušebních tlaků pro vyznačení na obaly, včetně IBC, vypočítaných podle pododdílu 4.1.1.10 (c)

      Příklad:

      UN 1736 Benzylchlorid je přiřazen ke kombinaci standardních kapalin „Směs uhlovodíků a smáčecí roztok“. Benzylchlorid má při 50 °C tenzi par 0,34 kPa a hustotu přibližně 1,2. Zkoušky konstrukčního typu sudů nebo kanystrů z plastu jsou často prováděny na nejnižší požadované zkušební úrovni. V praxi to znamená, že zkoušky stohováním těchto druhů obalů se provádějí se zátěžemi, které odpovídají hustotě 1 pro směs uhlovodíků a hustotě 1,2 pro smáčecí roztok (viz definici standardních kapalin v oddíle 6.1.6). V důsledku toho se v takovém případě chemická snášenlivost takovým způsobem odzkoušeného konstrukčního typu pro benzylchlorid považuje za neověřenou, neboť zkušební úroveň dotyčného konstrukčního typu se standardní kapalinou směs uhlovodíků není pro přiřazení benzoylchloridu dostatečně vysoká. (Vzhledem ke skutečnosti, že je ve většině případů použitý vnitřní hydraulický zkušební tlak nejméně 100 kPa, je tenze par benzylchloridu takovou zkušební úrovní podle pododdílu 4.1.1.10 dostatečným způsobem pokryta.)

      Všechny složky plnicí látky, která může být roztokem, směsí nebo přípravkem, jako jsou zvlhčovadla v čisticích nebo desinfekčních prostředcích, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou nebezpečné, musí být zahrnuty do přiřazovacího postupu.

   1. 4.1.1.21.3 Přiřazovací postup

      Při přiřazování plnicích látek k látkám nebo skupinám látek uvedeným v tabulce v odstavci 4.1.1.21.6 je nutno dodržet následující kroky (viz též postupový diagram v obr. 4.1.1.21.1):

      (a) Zařadit plnicí látku podle postupů a kritérií části 2 (určení UN čísla a obalové skupiny);

      (b) Najít UN číslo ve sloupci 1 tabulky v odstavci 4.1.1.21.6, pokud je tam uvedeno;

      (c) Vybrat řádek, který odpovídá z hlediska údajů obalové skupiny, koncentrace, bodu vzplanutí, přítomnosti složek, které nejsou nebezpečné atd. pomocí informací uvedených ve sloupcích 2a, 2b a 4, pokud pro toto UN číslo existuje více než jedna položka;

      Pokud to není možné, musí být chemická snášenlivost ověřena podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo 6.1.5.2.7 pro obaly, popřípadě podle odstavce 6.5.6.3.3 nebo 6.5.6.3.6 pro IBC (avšak k vodným roztokům viz odstavec 4.1.1.21.4).

      (d) Jestliže UN číslo a obalová skupina plnicí látky určené podle písmene (a) nejsou v přiřazovacím seznamu uvedeny, musí být chemická snášenlivost u obalů prokázána podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo 6.1.5.2.7 a u IBC podle odstavce 6.5.6.3.3 nebo 6.5.6.3.6;

      (e) Pokud jsou ve sloupci 5 zvoleného řádku uvedena slova „Pravidlo pro hromadné položky“, postupujte podle těchto pravidel popsaných v odstavci 4.1.1.21.5;

      (f) Chemická snášenlivost plnicí látky se považuje za ověřenou, pokud jsou dodržena ustanovení uvedená v odstavcích 4.1.1.21.1 a 4.1.1.21.2, látce jmenovitě uvedené ve sloupci (5) je přiřazena standardní kapalina nebo kombinace standardních kapalin a konstrukční typ je schválen pro tuto standardní kapalinu.

      Obr. 4.1.1.21.1: Schéma pro přiřazování plnicích látek ke standardním kapalinám

      
   1. 4.1.1.21.4 Vodné roztoky

      Vodné roztoky látek nebo skupin látek přiřazených k jedné nebo více specifickým standardním kapalinám podle odstavce 4.1.1.21.3 mohou být rovněž přiřazeny k těmto standardním kapalinám, pokud jsou splněny tyto podmínky:

      (a) vodný roztok může být přiřazen podle kritérií v pododdílu 2.1.3.3 k témuž UN číslu jako látka uvedená v přiřazovacím seznamu; a

      (b) vodný roztok není zvlášť jmenovitě uveden na jiném místě v přiřazovacím seznamu v odstavci 4.1.1.21.6; a

      (c) mezi nebezpečnou látkou a rozpouštěcí vodou neprobíhá žádná chemická reakce.

      Příklad: Vodné roztoky UN 1120 terc-butanolu:

      1. – Samotný čistý terc-butanol je v přiřazovacím seznamu přiřazen ke standardní kapalině „kyselina octová“.
      2. – Vodné roztoky terc-butanolu mohou být zařazeny pod položku UN 1120 BUTANOLY podle pododdílu 2.1.3.3, neboť vlastnosti vodných roztoků terc-butanolu se neliší od vlastností nebezpečných látek, pokud jde o třídu, fyzikální stav nebo obalovou skupinu. Navíc z údajů pod položkou UN 1120 BUTANOLY zvlášť nevyplývá, že platí jen pro čisté nebo technicky čisté látky; kromě toho nejsou vodné roztoky této látky zvlášť uvedeny v tabulce A kapitole 3.2.
      3. – UN 1120 BUTANOLY nereagují za normálních podmínek přepravy s vodou.

      V důsledku toho může být vodný roztok terc-butanolu přiřazen ke standardní kapalině „kyselina octová.

   1. 4.1.1.21.5 Pravidlo pro hromadné položky

      Pro přiřazení plnicích látek, u nichž jsou ve sloupci (5) uvedena slova „Pravidlo pro hromadné položky“, musí být učiněny následující kroky a dodrženy následující podmínky (viz též schéma v obr. 4.1.1.21.2):

      (a) Provést přiřazovací postup pro každou jednotlivou nebezpečnou složku roztoku, směsi nebo přípravku podle odstavce 4.1.1.21.3 s přihlédnutím k podmínkám odstavce 4.1.1.21.2. V případě druhových položek mohou být zanedbány ty složky, o nichž je známo, že nemají škodlivý vliv na polyetylén s vysokou molekulární hustotou (např. tuhé pigmenty v UN 1263 BARVA nebo LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV).

      (b) Roztok, směs nebo přípravek nemůže být přiřazen ke standardní kapalině, jestliže:

      1. i. UN číslo a obalová skupina jedné nebo více nebezpečných složek nejsou uvedeny v přiřazovacím seznamu; nebo
      2. ii. ve sloupci (5) přiřazovacího seznamu jsou pro jednu nebo více nebezpečných složek uvedena slova „Pravidlo pro hromadné položky“; nebo
      3. iii. (s výjimkou UN 2059 NITROCELULÓZA, HOŘLAVÝ ROZTOK) se klasifikační kód jedné nebo více nebezpečných složek liší od klasifikačního kódu roztoku, směsi nebo přípravku.