Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Akt Světové poštovní unie

Cíle týkající se kvality služby

1. 1. Správy stanoví lhůtu pro zpracování prioritních a leteckých zásilek, jakož i pro zpracování neprioritních a pozemních zásilek určených do jejich země nebo z ní vypravovaných. Tato lhůta nesmí být méně výhodná než lhůta stanovená pro srovnatelné zásilky vnitrostátního styku.
2. 2. Správy původu musejí zveřejnit cíle týkající se kvality služby pro prioritní a letecké zásilky určené do ciziny, přičemž jako orientační bod vezmou lhůty stanovené správami původu a určení a připočtou dobu přepravy.
3. 3. Poštovní správy pravidelně prověřují dodržování stanovených lhůt buďto v rámci sledování organizovaných Mezinárodním úřadem nebo užšími uniemi, nebo na základě dvoustranných dohod.
4. 4. Je rovněž žádoucí, aby poštovní správy pravidelně prověřovaly dodržování stanovených lhůt pomocí dalších kontrolních systémů, zejména externích kontrol.
5. 5. Správy používají systémy kontroly kvality služby pokud možno i pro závěry se zásilkami mezinárodního styku (jak v příchodu, tak v odchodu); jde o vyhodnocování prováděné v mezích možností od podání až po dodání („de bout en bout“, resp. „end-to-end“ - z jednoho konce na druhý).
6. 6. Všechny členské země poskytují Mezinárodnímu úřadu aktualizované informace o době posledního příjezdu dopravního prostředku (LTAT), ze kterých vycházejí při zajišťování mezinárodního poštovního provozu. Oznamují Mezinárodnímu úřadu veškeré změny ihned poté, co jsou naplánovány, aby mu tak umožnily sdělit tyto změny poštovním správám dříve, než dojde k jejich realizaci.
7. 7. Informace musejí být pokud možno poskytovány odděleně pro toky prioritních a neprioritních zásilek.

Podávání listovních zásilek v cizině

1. 1. Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé sídlící na jejím území podávají nebo dávají podat v cizí zemi s cílem využít tamějších výhodnějších tarifních podmínek.
2. 2. Ustanovení odstavce 1 se vztahují bez rozdílu jak na listovní zásilky připravené v sídelní zemi odesílatele a poté přepravené přes hranice, tak na listovní zásilky vyhotovené v cizí zemi.
3. 3. Správa určení má právo vyžadovat od odesílatele a, není-li uveden, od správy podání zaplacení vnitrostátních sazeb. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení ani odesílatel ani správa podání nesvolí k zaplacení těchto sazeb, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu nebo s nimi zacházet podle vlastních předpisů.
4. 4. Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé podali nebo dali podat ve velkém množství v jiné zemi, než ve které sídlí, jestliže je částka terminálních výdajů, kterou má dostat, nižší než částka, kterou by dostala, kdyby byly zásilky podány v sídelní zemi odesílatelů. Správy určení mají právo vyžadovat od správy podání odměnu úměrnou vzniklým nákladům, která nesmí překročit vyšší ze dvou následujících částek: buď 80 procent vnitrostátní sazby platné pro ekvivalentní zásilky, nebo 0,14 DTS za zásilku plus 1 DTS za kilogram. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení správa podání nesvolí k zaplacení požadované částky, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu nebo s nimi zacházet podle vlastních předpisů.

Přípustné biologické materiály

1. 1. Zkáze podléhající biologické látky, infekční látky a tuhý oxid uhličitý (suchý led), pokud je používán k chlazení infekčních látek, se mohou zasílat pouze ve styku mezi oprávněnými úředně uznávanými laboratořemi. Toto nebezpečné zboží může být podáno jako letecká poštovní zásilka za předpokladu, že to dovolují vnitrostátní předpisy, platné technické pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a předpisy IATA týkající se nebezpečného zboží.
2. 2. Za zkáze podléhající biologické látky a infekční látky upravené a zabalené v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu se vybírá sazba jako za prioritní zásilky nebo za psaní a doporučné. Je dovoleno vybírat příplatek za zpracování těchto zásilek.
   1. 2.1 Přijímání zkáze podléhajících biologických látek a infekčních látek se týká pouze členských zemí, jejichž poštovní správy s tím vyjádřily souhlas, a to ve vzájemném styku nebo pouze v jednom směru.
   2. 2.2 Zásilky s tímto obsahem se směrují nejrychlejší cestou, obvykle letecky, pod podmínkou zaplacení příslušných leteckých příplatků, a mají přednost při dodávání.

Elektronická pošta

1. 1. Poštovní správy se mohou vzájemně dohodnout, že se budou účastnit služeb elektronické pošty.
2. 2. Elektronická pošta je služba, která používá telekomunikační cestu pro několikavteřinový přenos zpráv shodných s originálem přijatých od odesílatele ve fyzické nebo elektronické formě k dodání adresátovi ve fyzické nebo elektronické formě. V případě dodání ve fyzické formě jsou informace vesměs přenášeny na co možná nejdelší vzdálenost elektronickou cestou a do fyzické podoby jsou převedeny co možná nejblíže adresátovi. Zprávy ve fyzické podobě jsou adresátovi dodávány v obálce jako listovní zásilky.
3. 3. Sazby za elektronickou poštu správy stanoví s přihlédnutím k nákladům a požadavkům trhu.

Průvozní výdaje

1. 1. S výhradou článku 52 se za přímé závěry vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím služby jedné nebo více dalších správ (služby třetí strany) platí průvozní výdaje. Tyto výdaje představují odměnu za služby poskytnuté v souvislosti s pozemní, námořní nebo leteckou přepravou.
2. 2. Za zásilky v otevřeném průvozu se mohou rovněž vybírat průvozní výdaje.
3. 3. Podmínky použití a tarifní stupnice jsou blíže vymezeny v Řádu listovních zásilek.

Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení

1. 1. S výhradou článku 52 má každá správa, která dostává od jiné správy listovní zásilky, právo vybírat od odesílající správy odměnu za výdaje vzniklé v souvislosti s převzatými mezinárodními listovními zásilkami.
2. 2. Pro aplikaci ustanovení týkajících se úhrady terminálních výdajů se poštovní správy dělí na „průmyslové země“ nebo „rozvojové země“ podle seznamu sestaveného za tímto účelem kongresem.
3. 3. Ustanovení této Úmluvy týkající se placení terminálních výdajů představují přechodná opatření, jež povedou k přijetí systému placení přihlížejícímu ke specifickým faktorům každé země.
4. 4. Přístup k vnitrostátní službě
   1. 4.1 Každá správa dá ostatním správám k dispozici veškeré tarify, lhůty a podmínky, které nabízí za stejných podmínek tuzemským zákazníkům ve vnitrostátním styku.
   2. 4.2 Odesílající správa může podobně požádat správu průmyslové země určení, aby jí poskytla stejné podmínky, jaké nabízí u rovnocenných zásilek tuzemským zákazníkům.
   3. 4.3 Správy rozvojových zemí musejí oznámit, zda dovolují přístup za podmínek uvedených v odstavci 4.1.
      1. 4.3.1 Jestliže správa rozvojové země prohlásí, že dovoluje přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, platí toto dovolení pro všechny správy Unie bez rozdílu.
   1. 4.4 Je na správě určení, aby rozhodla, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu k její vnitrostátní službě.

1. 5. Sazby terminálních výdajů za hromadně podávané zásilky nesmějí být vyšší nežli jsou nejvýhodnější sazby používané správou určení na základě dvoustranných či mnohostranných ujednání o terminálních výdajích. Je na správě určení, aby posoudila, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu či nikoli.
2. 6. Rada poštovního provozu je oprávněna v období mezi dvěma kongresy měnit odměny uvedené v odstavcích 48 až 51. Jakákoli provedená změna se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje a přihlížet ke všem ustanovením o terminálních výdajích v Úmluvě a v Řádu listovních zásilek. Případně přijatá změna nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
3. 7. Každá správa se může zcela nebo částečně zříci odměny uvedené v odstavci 1.
4. 8. Zúčastněné správy mohou na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody při vyrovnávání účtů týkajících se terminálních výdajů používat jiné systémy odměňování.

Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi průmyslovými zeměmi

1. 1. Odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek s výjimkou M pytlů se stanoví na základě použití sazeb za zásilku a za kilogram, odrážejících náklady na zpracování v zemi určení; tyto náklady musejí být ve vztahu k vnitrostátním sazbám. Výpočet sazeb se provádí v souladu s podmínkami blíže vymezenými v Řádu listovních zásilek.
2. 2. Pro r. 2001 až 2003 nesmějí být sazby za zásilku a za kilogram vyšší než sazby vypočítané na základě 60 procent sazby za 20 gramové psaní vnitrostátního styku, nebo nesmějí překročit následující sazby:
   1. 2.1 pro r. 2001, 0,158 DTS za zásilku a 1,684 DTS za kilogram;
   2. 2.2 pro r. 2002, 0,172 DTS za zásilku a 1,684 DTS za kilogram;
   3. 2.3 pro r. 2003, 0,215 DTS za zásilku a 1,684 DTS za kilogram.

1. 3. Pro r. 2004 a 2005 stanoví Rada poštovního provozu konečný procentní podíl příslušných sazeb každé průmyslové země na základě vztahu mezi náklady a sazbami každé země.
2. 4. Pro období let 2001 až 2005 nesmějí být používané sazby nižší než 0,147 DTS za zásilku a 1,491 DTS za kilogram.
3. 5. U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
   1. 5.1 M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminál nich výdajů považují za pytle vážící 5 kg.

1. 6. Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.
2. 7. Ustanovení používaná mezi průmyslovými zeměmi se vztahují na každou rozvojovou zemi, která vyjádří své přání se jimi řídit a která chce být považována za průmyslovou zemi pro účel ustanovení článků 48 až 50 a odpovídajících článků Řádu listovních zásilek.

Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek z rozvojových zemí do průmyslových zemí

1. 1. Odměna
   1. 1.1 Odměna za listovní zásilky s výjimkou M pytlů je 3,427 DTS za kilogram.
   2. 1.2 U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
      1. 1.2.1 M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
   1. 1.3 Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.

1. 2. Opravný mechanismus
   1. 2.1 Odesílající správa s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby uvedené v odstavci 1.1, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet vypravených zásilek připadající na jeden kilogram je nižší než 14.
   2. 2.2 Správa určení s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby uvedené v odstavci 1.1, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet došlých zásilek připadající na jeden kilogram je vyšší než 21.
   3. 2.3 Změna se provádí podle podmínek blíže vymezených v Řádu listovních zásilek

1. 3. Mechanismus harmonizace systémů
   1. 3.1 Jestliže správa určení s objemem zásilek vyšším než 50 tun ročně zjistí, že roční hmotnost v tomto toku přesahuje práh vypočítaný podle podmínek stanovených v Řádu listovních zásilek, může na zásilky přesahující tento práh aplikovat systém odměňování uvedený v článku 48 za předpokladu, že neuplatnila opravný mechanismus.

1. 4. Hromadně podávané zásilky
   1. 4.1 Odměna za hromadně podávané zásilky se stanoví aplikací sazeb za zásilku a za kilogram uvedených v článku 48.1.

Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek z průmyslových zemí do rozvojových zemí

1. 1. Odměna
   1. 1.1 Odměna za listovní zásilky s výjimkou M pytlů je 3,427 DTS za kilogram.
   2. 1.1.1 Terminální výdaje vyplývající z použití sazby uvedené v odstavci 1.1 se zvyšují o 7,5 procenta z titulu fondu sloužícího k financování zvyšování kvality služby v rozvojových zemích.
   3. 1.2 U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
      1. 1.2.1 M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
   1. 1.3 Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.

1. 2. Opravný mechanismus
   1. 2.1 Správa určení s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet došlých zásilek připadající na jeden kilogram je vyšší než 21.
   2. 2.2 Změna se provádí podle podmínek blíže vymezených v Řádu listovních zásilek.

1. 3. Hromadně podávané zásilky
   1. 3.1 Správy, které nedovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu 0,14 DTS za zásilku a 1 DTS za kilogram.
   2. 3.2 Správy, které dovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou na došlé hromadně podávané zásilky aplikovat odměnu odpovídající vnitrostátním sazbám, které nabízejí tuzemským zákazníkům za zásilky téhož druhu, zvýšeným o 9 procent; tato odměna nemůže být vyšší než sazby uvedené v článku 48.2.

Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi rozvojovými zeměmi

1. 1. Odměna
   1. 1.1 Odměna za listovní zásilky s výjimkou M pytlů je 3,427 DTS za kilogram.
   2. 1.2 U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
      1. 1.2.1 M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
   1. 1.3 Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.

1. 2. Opravný mechanismus
   1. 2.1 Správa určení s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet došlých zásilek připadající na jeden kilogram je vyšší než 21.
   2. 2.2 Změna se provádí podle podmínek blíže vymezených v Řádu listovních zásilek.

1. 3. Hromadně podávané zásilky
   1. 3.1 Správy, které nedovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu 0,14 DTS za zásilku a 1 DTS za kilogram.
   2. 3.2 Správy, které dovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou na došlé hromadně podávané zásilky aplikovat odměnu odpovídající vnitrostátním sazbám, které nabízejí tuzemským zákazníkům za zásilky téhož druhu, zvýšeným o 9 procent; tato odměna nemůže být vyšší než sazby uvedené v článku 48.2.

Osvobození od průvozních a terminálních výdajů

1. 1. Listovní zásilky uvedené v článku 8.2.2 a nedodané zásilky vracené na místo původu v přímých závěrech jsou osvobozeny od pozemních nebo námořních průvozních výdajů a od terminálních výdajů. Závěry s prázdnými poštovními schránami jsou osvobozeny od terminálních výdajů, nikoli však od průvozních výdajů, jejichž placení připadá na vrub poštovní správy, které schrány patří.

Výdaje na leteckou přepravu

1. 1. Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži:
   1. 1.1 správy země původu, jde-li o přímé závěry;
   2. 1.2 správy, která předává zásilky jiné správě, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek.

1. 2. Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů podle článku 52, jsou-li přepravovány letecky.
2. 3. Každá správa určení, která zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážená průměrná vzdálenost leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Neexistuje-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející z ciziny, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli.
3. 4. Je-li však náhrada terminálních výdajů vybíraná správou určení založena výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá.
4. 5. Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti správa určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách správy určení.
5. 6. Není-li zvláštní dohody mezi zúčastněnými správami, vztahují se tarifní tabulky průvozních výdajů uvedené v Řádu na letecké závěry přepravované případně pozemní nebo námořní cestou. Žádné pozemní průvozní výdaje se však neplatí při:
   1. 6.1 překládání leteckých závěrů mezi dvěma letišti, která poskytují své služby v jednom městě;
   2. 6.2 přepravě těchto závěrů mezi letištěm daného města a skladištěm umístěným v tomtéž městě a při vracení těchto závěrů k další přepravě.

Základní sazby a výpočet leteckých přepravních výdajů

1. 1. Základní sazba, jíž se používá pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi správami, je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek.
2. 2. Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry, prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu, jakož i příslušné způsoby odpočtu, vyplývají z Řádu listovních zásilek.

Cíle týkající se kvality služby

1. 1. Správy určení stanoví lhůtu pro zpracování leteckých balíků adresovaných do jejich zemí. Tato lhůta, prodloužená o dobu obvykle nutnou k celnímu projednání, nesmí být méně výhodná než lhůta používaná pro srovnatelné zásilky ve vnitrostátním styku.
2. 2. Správy určení pokud možno stanoví lhůtu rovněž pro zpracování pozemních balíků adresovaných do jejich zemí.
3. 3. Správy původu stanoví cíle týkající se kvality pro letecké a pozemní balíky do ciziny, přičemž vycházejí ze lhůt stanovených správami určení.
4. 4. Správy porovnávají skutečné výsledky s cíli, které si stanovily v oblasti kvality služby.

Příchodní pozemní podíl

1. 1. Za balíky vyměňované mezi dvěma poštovními správami se vybírají příchodní pozemní podíly pro každou zemi a každý balík vypočítané kombinací orientační sazby za balík a orientační sazby za kilogram, stanovených v Řádu.
2. 2. S přihlédnutím k výše uvedeným orientačním sazbám stanoví správy své příchodní pozemní podíly tak, aby byly ve vztahu k nákladům jejich služby.
3. 3. Podíly uvedené v odstavcích 1 a 2 jdou k tíži správy země původu, pokud tato Úmluva nestanoví odchylky od této zásady.
4. 4. Příchodní pozemní podíly musejí být jednotné pro celé území každé země.

Průvozní pozemní podíl

1. 1. Za balíky vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím pozemních služeb jedné nebo více dalších správ se vybírají ve prospěch zemí, jejichž služby se účastní pozemní přepravy, průvozní pozemní podíly stanovené Řádem podle příslušného stupně vzdálenosti.
2. 2. Za balíky v otevřeném průvozu jsou zprostředkující správy oprávněny požadovat paušální podíl za zásilku stanovený Řádem.
3. 3. Podíly uvedené v odstavcích 1 a 2 jdou k tíži správy země původu, pokud tato Úmluva nestanoví odchylky od této zásady.
4. 4. Rada poštovního provozu je v období mezi dvěma kongresy oprávněna revidovat a měnit průvozní pozemní podíly. Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu správám, které vykonávají průvozní operace, se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
5. 5. Průvozní pozemní podíl se nevybírá za:
   1. překládání leteckých závěrů mezi dvěma letišti, která poskytují své služby v jednom městě;
   2. přepravu těchto závěrů mezi letištěm daného města a skladištěm umístěným v tomtéž městě a za vracení těchto závěrů k další přepravě.

Námořní podíl

1. 1. Každá ze zemí, jejíž služby se podílejí na námořní přepravě balíků, je oprávněna požadovat námořní podíly uvedené v odstavci 2. Tyto podíly jdou k tíži správy země původu, pokud tato Úmluva nestanoví odchylky od této zásady.
2. 2. Za každé použití námořní přepravy stanoví Řád poštovních balíků námořní podíl podle příslušného stupně vzdálenosti.
3. 3. Poštovní správy mohou zvýšit námořní podíl vypočítaný podle článku 58.2 maximálně o 50 procent. Naproti tomu jej mohou libovolně snížit.
4. 4. Rada poštovního provozu je v období mezi dvěma kongresy oprávněna revidovat a měnit námořní podíly. Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu správám, které vykonávají průvozní operace, se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.

Výdaje na leteckou přepravu

1. 1. Základní sazba, jíž se používá pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi správami, je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek.
2. 2. Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry a letecké balíky v otevřeném průvozu je uveden v Řádu poštovních balíků.
3. 3. Překládka leteckých balíků během přepravy na témž letišti při návazném použití několika různých leteckých služeb se provádí bez úhrady.

Osvobození od podílů

1. 1. Za služební balíky a balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob se nevybírají žádné podíly s výjimkou leteckých přepravních výdajů, jež se týkají leteckých balíků.

Služba zásilek EMS

1. 1. Služba zásilek EMS představuje nejrychlejší poštovní službu zajišťovanou fyzickými prostředky a má ve styku mezi správami, které se rozhodly tuto službu zajišťovat, přednost před ostatními poštovními zásilkami. Spočívá ve sběru, přepravě a dodávání zásilek s obsahem korespondence, dokumentů nebo zboží ve velmi krátkých lhůtách.
2. 2. Služba zásilek EMS se řídí dvoustrannými dohodami. Na ty aspekty, které nejsou výslovně stanoveny těmito dohodami, se vztahují příslušná ustanovení Akt Unie.
3. 3. Tato služba je, pokud je to možné, označena logem podle následujícího vzoru a skládá se z těchto prvků:
   1. - oranžové křídlo;
   2. - písmena EMS v modré barvě;
   3. - tři oranžové vodorovné pruhy.

1. 4. Sazby za tyto zásilky stanoví správa původu s přihlédnutím k nákladům a k požadavkům trhu.

   Logo může být doplněno názvem příslušné národní služby.