Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2011 Sb. m. s., o sjednání Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)

Pro kontrolu izolačních vlastností každého dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1(b) a 1(c) dodatku 1 k této příloze, mohou příslušné orgány:

1. buď se rozhodnout pro metody popsané v oddílech 2.1.1 až 2.3.2 tohoto dodatku; nebo
2. jmenovat znalce, aby posoudili, zda daný dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v té nebo oné kategorii izotermických dopravních nebo přepravních prostředků. Tito znalci musí posoudit následující skutečnosti a své závěry učinit na základě těchto kontrol:

1. 5.1 Celková kontrola dopravního nebo přepravního prostředku

   Tato kontrola se provede formou prohlídky dopravního nebo přepravního prostředku podle tohoto pořadí umožňující zjistit:

   (i) výrobní štítek připevněný výrobcem

   (ii) celkové konstrukční řešení izolujícího pláště,

   (iii) způsob provedení izolace,

   (iv) druh a stav stěn,

   (v) stav opotřebení izotermické skříně,

   (vi) tloušťku stěn

   1. a sepsat všechny připomínky týkající se izolačních vlastností dopravního nebo přepravního prostředku. Pro tento účel mohou znalci požadovat demontáž jednotlivých dílů z dopravního nebo přepravního prostředku a předložení všech dokladů nezbytných pro jeho kontrolu (schémata, protokoly o zkouškách, popisy, účty atd.).

1. 5.2 Kontrola těsnosti skříně (nevztahuje se na cisternové zařízení)

   Vizuální kontrolu provede osoba, která vstoupí do dopravního nebo přepravního prostředku umístěného na jasně osvětlené ploše. Lze použít libovolnou metodu, která poskytne přesnější výsledky.

1. 5.3 Rozhodnutí

   (i) Lze-li závěry týkající se celkového stavu skříně pokládat za uspokojivé, může dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako izotermický dopravní nebo přepravní prostředek své původní kategorie v dalším období avšak ne delším tří let. Nejsou-li závěry znalce nebo znalců uspokojivé, dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v provozu, ale jedině za podmínky, že úspěšně obstojí při zkouškách ve zkušební stanici podle oddílů 2.1.1 až 2.3.2 tohoto dodatku; v tomto případě může zůstat v provozu v dalším šestiletém období.

   (ii) Jedná-li se o zařízení se zesílenou izolací a závěry znalce nebo znalců uvádějí, že tento prostředek je nevhodný pro další provoz ve své původní třídě, ale vhodný pro další provoz jako prostředek s normální izolací, pak může zůstat v provozu ve vhodné třídě po další tři roky. V tomto případě musí být vhodně změněny rozlišovací značky (uvedené v dodatku 4 této přílohy).

   (iii) Jedná-li se o dopravní nebo přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, splňující podmínky bodu 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), je možno kromě kontroly každého dopravního nebo přepravního prostředku provést měření součinitele „K“ nejméně u jednoho procenta těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle oddílu 2.1, 2.2 a 2.3 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky této kontroly a měření vyhovující, mohou všechny tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako izotermické dopravní nebo přepravní prostředky své původní kategorie v dalším šestiletém období.

1. 6. KONTROLA ÚČINNOSTI TEPELNÝCH ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ V PROVOZU

   Pro kontrolu účinnosti tepelného zařízení každého chlazeného, chladicího a mrazicího nebo vyhřívacího dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedeného v odstavci 1 (b) a 1(c) dodatku 1 této přílohy, mohou příslušné orgány:

   1. buď se rozhodnout pro metody popsané v oddílu 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto dodatku; nebo
   2. jmenovat znalce k plnění ustanovení popsaných v oddílu 5.1 a 5.2 tohoto dodatku a zplnomocnit je pokud jsou použita k následujícím ustanovením:
   1. 6.1 Chlazené dopravní a přepravní prostředky jiné než s eutektickými deskami

      Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu “t”,

      tak aby kde

      1. ∆T představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou, a
      2. ∆T′ rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C.

      Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

   1. 6.2 Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky

      (i) Dopravní nebo přepravní prostředek vyrobený po 2. lednu 2012

      Ověřuje se, že pokud není vnější teplota nižší než +15 °C, vnitřní teplota prázdného dopravního nebo přepravního prostředku může být ohřátá na teplotu třídy maximální doby (v minutách), jak je uvedeno níže:

      Venkovní teplota	30	29	28	27	26	25	24	23	22	21	20	19	18	17	16	15	°C
      Třída C, F	360	350	340	330	320	310	300	290	280	270	260	250	240	230	220	210	min
      Třída B, E	270	262	253	245	236	228	219	211	202	194	185	177	168	160	151	143	min
      Třída A, D	180	173	166	159	152	145	138	131	124	117	110	103	96	89	82	75	min

      Vnitřní teplota prázdného dopravního nebo přepravního prostředku musí být ohřátá na venkovní teplotu.

      Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

      (ii) Přechodné ustanovení tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu

      1. Pro dopravní nebo přepravní prostředky vyrobené před datem uvedeným v 6.2 (i), se použijí následující ustanovení:

         Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, který byl předtím vyhřát nebo ochlazen na teplotu rovnou vnější teplotě, upravit za dobu nejvýše 6 hodin takto:

         1. v případě dopravních a přepravních prostředků ve třídě A, B nebo C na minimální teplotu předepsanou touto přílohou;
         2. v případě dopravních a přepravních prostředků ve třídě D, E nebo F na mezní teplotu předepsanou touto přílohou.

      Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let

   1. 6.3 Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

      Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do které dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 K pro třídu A a 32 K pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

   1. 6.4 Teplotní měřící body

      Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně.

      Pro měření vnitřní teploty skříně (T_i) nejméně 2 měřící body se umístní do skříně v maximální vzdálenosti 50 cm od čelní stěny, 50 cm od zadních dveří, ve výšce minimálně 15 cm a maximálně 20 cm nad plochu podlahy.

      Pro měření vnější teploty skříně (T_e) nejméně 2 měřící body se umístní ve vzdálenosti nejméně 10 cm od vnějších stěn, nejméně 20 cm od vstupu vzduchu do kondenzátoru jednotky.

      Výsledné hodnoty musí být vzaty z nejteplejšího bodu uvnitř a nejstudenějšího bodu vně skříně.

   1. 6.5 Společná ustanovení pro chlazené, chladicí a mrazicí a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

      (i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle oddílu 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto dodatku; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.

      (ii) Jedná-li se o chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, odpovídající ustanovením odstavce 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1 % těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení oddílů 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.

1. 7. PROTOKOL O ZKOUŠCE

   Protokol o zkoušce vhodného typu k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku musí být vystaven pro každý test v souladu s jedním z uvedených vzorů 1 až 10 uvedených níže.

1. 8. POSTUP PRO MĚŘENÍ VÝKONU MECHANICKÝCH VÍCE-TEPLOTNÍCH CHLADÍCÍCH JEDNOTEK A DIMENZOVANÝCH VÍCE-KOMOROVÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ
   1. 8.1 Definice

      (a) Více-komorový dopravní nebo přepravní prostředek: Dopravní nebo přepravní prostředek se dvěma nebo více izotermickými komorami pro udržení různých teplot v každé komoře;

      (b) Více-teplotní mechanická chladící jednotka: Mechanická chladící jednotka s kompresorem a společným nasávacím vstupem, kondenzátorem a dvěma nebo více výparníky nastavenými na různé teploty v různých komorách více-komorového dopravního nebo přepravního prostředku;

      (c) Hostitelská jednotka: Chladící jednotka s nebo bez vnitřního výparníku

      (d) Neklimatizovaná komora: Komora nemající výparník nebo pro kterou je výparník neaktivní z důvodů dimenzování výpočtů a certifikace;

      (e) Více-teplotní činnosti: Činnost více-teplotní mechanické chladící jednotky se dvěma nebo více výparníky pracující v různých teplotách uvnitř více-teplotního dopravního nebo přepravního prostředku;

      (f) Jmenovitý chladící výkon: Maximální chladící výkon chladící jednotky v mono-teplotním režimu se dvěma nebo třemi výparníky pracující současně na stejné teplotě;

      (g) Samostatný chladící výkon (P_ind-evap): Maximální chladící výkon každého výparníku v samostatném režimu s hostitelskou jednotkou;

      (h) Skutečný chladící výkon (P_{eff-frozen-evap}): Chladící výkon použitý k nejnižší teplotě výparníku, pokud každý ze dvou nebo více výparníků pracuje ve více-teplotním režimu, jak je předepsáno v oddíle 8.3.5.

   1. 8.2 Zkušební postup pro více-teplotní mechanické chladící jednotky
      1. 8.2.1 Obecný postup

         Zkušební postup musí být stejný jako v odstavci 4 tohoto dodatku.

         Hostitelská jednotka musí být zkoušena v kombinaci s různými výparníky. Každý výparník musí být zkoušen na oddělených kalorimetrech, pokud jsou použity.

         Jmenovitý chladící výkon hostitelské jednotky v mono-teplotním režimu, jak je předepsáno v oddíle 8.2.2, musí být měřen jako kombinace, zahrnující dva nebo tři menší a větší výparníky.

         Samostatný chladící výkon musí být měřen pro všechny výparníky, každý v mono-teplotním režimu s hostitelskou jednotkou, jak je předepsáno v oddíle 8.2.3.

         Tento test musí být prováděn se dvěma nebo třemi výparníky zahrnující nejmenší, největší, a pokud je to nutné, střední výparník.

         Pokud více-teplotní jednotka může pracovat s více než dvěma výparníky:

         1. - Hostitelská jednotka musí být zkoušena s kombinací třech výparníků: nejmenší, největší a střední.
         2. - A dále, na požádání výrobce, může být hostitelská jednotka zkoušena volitelně s kombinací dvou výparníků: největší a nejmenší.

         Zkoušky jsou prováděny v nezávislém režimu a režimu stand by.

      1. 8.2.2 Stanovení jmenovitého chladícího výkonu hostitelské jednotky

         Jmenovitý chladící výkon hostitelské jednotky v mono-teplotním režimu musí být měřen jako kombinace dvou nebo třech výparníků pracující současně na stejné teplotě. Zkouška musí být prováděna při -20°C a při 0°C.

         Teplota přívodu vzduchu hostitelské jednotky musí být +30°C.

         Jmenovitý chladící výkon při -10°C musí být počítán jako lineární interpolace z výkonu při -20°C a 0°C.

      1. 8.2.3 Stanovení samostatného chladícího výkonu každého výparníku

         Samostatný chladící výkon každého výparníku musí být měřen v samostatném režimu s hostitelskou jednotkou. Zkouška musí být prováděna při -20°C a při 0°C.

         Teplota přívodu vzduchu hostitelské jednotky musí být +30°C.

         Samostatný chladící výkon při -10°C musí být počítán jako lineární interpolace z výkonu při -20°C a 0°C.

      1. 8.2.4 Zkouška zbývajícího skutečného chladícího výkonu sestavy výparníků ve více-teplotním režimu při referenčním tepelným zatížení

         Zbývající skutečný chladící výkon musí být měřen pro každý zkoušený výparník při -20°C s jiným výparníkem(y), pracujícím pod kontrolou termostatu nastaveného na 0°C s referenčním tepelným zatížením 20% ze samostatného chladícího výkonu při -20°C zmíněného výparníku. Teplota přívodu vzduchu hostitelské jednotky musí být +30°C.

         Pro více-teplotní chladící jednotky s více než jedním kompresorem takovým, jako je soustava systémů nebo jednotek s dvou-stupňovým kompresním systémem, kde chladící výkony mohou být současně udržovány v mrazících nebo chladících komorách, zkoušení skutečného chladícího výkonu se provádí jedním dodatečným tepelným zatížením.

   1. 8.3 Dimenzování a certifikace chladícího více-teplotního dopravního nebo přepravního prostředku
      1. 8.3.1 Obecný postup

         Chladící výkon požadovaný více-teplotním dopravním nebo přepravním prostředkem musí být založen na chladícím výkonu požadovaným mono-teplotním dopravním nebo přepravním prostředkem uvedeným v tomto dodatku.

         Pro více-komorový dopravní nebo přepravní prostředek, K koeficient menší nebo roven 0,40 W/m².K pro vnější stěnu skříně jako celek musí být schválen v souladu s oddílem 2 až 2.2 tohoto dodatku.

         Izolační výkon vnější stěny skříně musí být vypočítán použitím K koeficientu stěny skříně schválené v souladu s touto Dohodou. Izolační výkon vnitřních dělících příček musí být vypočítán použitím K koeficientu v tabulce v oddíle 8.3.7.

         Pro vydání osvědčení ATP:

         1. - Jmenovitý chladící výkon více -teplotní chladící jednotky musí být nejméně roven teplu uniklému skrz vnitřní dělící příčky a vnější stěnu dopravního nebo přepravního prostředku, a vynásobenému součinitelem 1.75, jak je uvedeno v oddílu 3.2.6 tohoto dodatku.
         2. - V každé komoře, vypočítaný zbytkový skutečný chladící výkon při nejnižší teplotě každého výparníku ve více-teplotním režimu musí být větší nebo roven maximálnímu chladícímu požadavku komory v nejvíce nepříznivých podmínkách, jak je uvedeno v oddíle 8.3.5 a 8.3.6, vynásobeným součinitelem 1.75, jak je uvedeno v oddílu 3.2.6 tohoto dodatku.
      1. 8.3.2 Shoda celé skříně

         Vnější skříň musí mít K součinitel K ≤ 0.40 W/m².K.

         Vnitřní povrch skříně se nesmí lišit o více než 20%.

         Dopravní nebo přepravní prostředek musí splňovat:

         P_nominal > 1.75* K _body*S_body*∆T

         1. Kde:
            1. P_nominal je jmenovitý chladící výkon více-teplotní chladící jednotky
            2. K_body je hodnota K součinitele vnější skříně
            3. S_body je vnitřní povrch celé skříně
            4. ∆T je rozdíl v teplotách mezi vnitřkem a vnějškem skříně
      1. 8.3.3 Stanovení chladících požadavků chladících výparníků

         S přepážkami v daných polohách, se požadavek chladícího výkonu každého chladícího výparníku vypočte takto:

         P_{chilled demand} = (S_chilled-comp - ∑S_bulk)*Kbody*∆T_ext+∑(S_bulk*K_bulk*∆T_int)

         1. Kde:
            1. K_body je hodnota K součinitele vnější skříně dána ATP protokolem o zkoušce,
            2. S_chilled-comp je povrch chlazené komory s přepážkami v daných polohách,
            3. S_bulk je povrch přepážek,
            4. K_bulk je hodnota K součinitele přepážek dána tabulkou v oddíle 8.3.7,
            5. ∆T_ext je rozdíl v teplotách mezi chlazenou komorou a venkovní teplotou +30°C vně skříňě,
            6. ∆T_int je rozdíl v teplotách mezi chlazenou komorou a jinými komorami. Pro neklimatizované komory je použita pro výpočet teplota +20°C.
      1. 8.3.4 Stanovení chladících požadavků mrazících komor

         S přepážkami v daných polohách, se požadavek chladícího výkonu každé mrazící komory vypočte takto:

         P_{frozen demand} = (S_frozen-comp - ∑S_bulk)* Kbody*∆T_ext + ∑(S_bulk*K_bulk*∆T_int)

         1. Kde:
            1. K_body je hodnota K součinitele vnější skříně dána ATP protokolem o zkoušce,
            2. S_frozen-comp je povrch mrazící komory s přepážkami v daných polohách,
            3. S_bulk je povrch přepážek,
            4. K_bulk je hodnota K součinitele přepážek dána tabulkou v oddíle 8.3.7,
            5. ∆T_ext je rozdíl v teplotách mezi mrazící komorou a venkovní teplotou +30°C vně skříňě,
            6. ∆T_int je rozdíl v teplotách mezi mrazící komorou a jinými komorami. Pro izotermické komory je použita pro výpočet teplota +20°C.
      1. 8.3.5 Stanovení skutečného chladícího výkonu mrazících výparníků

         Skutečný chladící výkon, s přepážkami v daných polohách, se vypočte takto:

         P_{eff-frozen-evap} = P_{ind-frozen-evap}*[1 - ∑(P_{eff-chilled-evap}/P_{ind-chilled-evap})]

         1. Kde:
            1. P_{eff-frozen-evap} je skutečný chladící výkon mrazícího výparníku s daným nastavením,
            2. P_{ind-frozen-evap} je samostatný chladící výkon mrazícího výparníku při -20°C,
            3. P_{eff-chilled-evap} je skutečný chladící výkon každého chladícího výparníku s daným nastavením, jak je uvedeno v oddíle 8.3.6
            4. P_{ind-chilled-evap} je samostatný chladící výkon při -20°C pro každý chladící výparník

         Tato výpočtová metoda je chválené pouze pro více-teplotní mechanické chladící jednotky s jednoduchým jednostupňovým kompresorem. Pro více-teplotní chladící jednotky svíce než jedním kompresorem takovým jako je soustava systémů nebo jednotek s dvou-stupňovým kompresním systémem, kde chladící výkony mohou být současně udržovány v mrazících nebo chladících komorách, tato výpočtová metoda nesmí být použita, protože vede k podcenění skutečného chladícího výkonu. Pro takovýto dopravní nebo přepravní prostředek, musí být skutečný chladící výkon interpolací mezi skutečným chladícím výkonem měřeným s dvěma různými tepelnými zátěžemi uvedenými v protokolu o zkoušce předepsaným v oddíle 8.2.4.

      1. 8.3.6 Prohlášení o shodě

         Dopravní nebo přepravní prostředek je prohlášen ve shodě ve více-teplotním režimu pokud, pro každou polohu přepážky a každé rozložení teploty v komoře platí:

         P_{eff-frozen-evap} ≥ 1.75 * P_{frozen demand}

         P_{eff-chilled-evap} ≥ 1.75 * P_{chilled demand}

         1. Kde:
            1. P_{eff-frozen-evap} je skutečný chladící výkon uvažovaného mrazícího výparníku u teplotní třídy komory s daným nastavením
            2. P_{eff-chilled-evap} je skutečný chladící výkon uvažovaného chladícího výparníku u teplotní třídy komory s daným nastavením
            3. P_{frozen demand} je chladící požadavek uvažované komory u teplotní třídy komory s daným nastavením dle výpočtu uvedeném v oddílu 8.3.4
            4. P_{chilled demand} je chladící požadavek uvažované komory u teplotní třídy komory s daným nastavením dle výpočtu uvedeném v oddílu 8.3.3

         Musí být uvažováno, že všechny polohy příček byly dimenzovány, jestliže polohy příček od nejmenší do největší velikosti komory jsou kontrolovány iterační metodou, přičemž žádná vstupní kroková změna v prostoru není větší než 20 %.

      1. 8.3.7 Vnitřní dělící příčky

         Tepelné ztráty skrz vnitřní dělící příčky musí být vypočítány použitím K koeficientu z následující tabulky.

         	K koeficient - [W/m2.K]		Minimální tloušťka pěny [mm]
         	Pevná	Pohyblivá
         Podélný - hliníková podlaha	2.0	3.0	25
         Podélný - GRP podlaha	1.5	2.0	25
         Příčný - hliníková podlaha	2.0	3.2	40
         Příčný - GRP podlaha	1.5	2.6	40

         K koeficient přemístitelných dělících příček zahrnuje bezpečnostní rezervu pro specifické stárnutí a předpokládané tepelné úniky.

         Pro zvláštní provedení s dodatečným přenosem tepla se v důsledku dodatečných tepelných mostů ve srovnání se standardním provedení K koeficient příčky musí zvýšit.

      1. 8.3.8 Požadavky kapitoly 8 se nepoužijí pro dopravní a přepravní prostředky vyrobené před vstupem těchto požadavků v platnost a mající podstoupený test jako více-teplotní dopravní nebo přepravní prostředky. Dopravní nebo přepravní prostředky vyrobené před datem vstupu v platnost tohoto ustanovení, mohou být provozovány v mezinárodní dopravě, ale mohou být převedeny z jedné země do druhé pouze se souhlasem příslušných orgánů dotčených zemí.

Vzor č. 1 A

Vzor č. 1 B

Vzor č. 2 A

Vzor č. 2 B

Vzor č. 3

Vzor č. 4 A

Vzor č. 4 B

Vzor č. 4 C

Vzor č. 5

Vzor č. 6

Vzor č. 7

Vzor č. 8

Vzor č. 9

Vzor č. 10