Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Odmítnutí

1. 1) [Odmítnutí účinků mezinárodního zápisu]
   1. a) Ve lhůtě uvedené v Prováděcím řádu může příslušný orgán smluvní strany oznámit Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu na jejím území. Oznámení o odmítnutí může příslušný orgán podat z úřední moci, pokud to jeho právní předpisy umožňují, nebo na žádost osoby s oprávněným zájmem.
   2. b) V oznámení o odmítnutí se uvedou důvody, na nichž se odmítnutí zakládá.

1. 2) [Ochrana podle jiných nástrojů] Oznámení o odmítnutí není na újmu jiné ochraně, která tomuto označení může být poskytnuta podle čl. 10 odst. 2 ve smluvní straně, které se odmítnutí týká.
2. 3) [Závazek poskytnout možnost osobám s oprávněným zájmem] Každá smluvní strana poskytne každému, jehož zájmy by mohly být mezinárodním zápisem dotčeny, přiměřenou možnost požádat příslušný orgán, aby oznámil odmítnutí účinků mezinárodního zápisu.
3. 4) [Zápis, zveřejnění a oznámení odmítnutí] Mezinárodní úřad zapíše odmítnutí a jeho důvody do mezinárodního rejstříku. Odmítnutí a jeho důvody zveřejní a oznámení o odmítnutí sdělí příslušnému orgánu smluvní strany původu, případně uživatelům, nebo fyzické či právnické osobě uvedené v čl. 5 odst. 2 bodě ii) a příslušnému orgánu smluvní strany původu, pokud byla žádost podána přímo podle čl. 5 odst. 3.
4. 5) [Národní zacházení] Každá smluvní strana poskytne osobám, které byly odmítnutím dotčeny, stejné soudní a správní prostředky, které v případě odmítnutí ochrany označení původu nebo zeměpisného označení poskytuje vlastním státním příslušníkům.

Zpětvzetí odmítnutí

Odmítnutí lze vzít zpět v souladu s postupy uvedenými v Prováděcím řádu. Zpětvzetí se zapíše do mezinárodního rejstříku.

Přechodné období

1. 1) [Možnost poskytnout přechodné období] Aniž je dotčen článek 13, smluvní strana, která neodmítla účinky mezinárodního zápisu z důvodů předchozího užívání třetí stranou nebo vzala zpět takové odmítnutí nebo oznámila přiznání ochrany, může, umožňují-li to její právní předpisy, poskytnout definovanou lhůtu, uvedenou v Prováděcím řádu, na ukončení takového užívání.
2. 2) [Oznámení přechodného období] Smluvní strana oznámí tuto lhůtu Mezinárodnímu úřadu v souladu s postupem uvedeným v Prováděcím řádu.

Oznámení o přiznání ochrany

Příslušný orgán smluvní strany může Mezinárodnímu úřadu oznámit přiznání ochrany zapsanému označení původu nebo zeměpisnému označení. Mezinárodní úřad takové oznámení zapíše do mezinárodního rejstříku a zveřejní je.

Neplatnost

1. 1) [Možnost chránit svá práva] Neplatnost účinků, úplná nebo částečná, mezinárodního zápisu na území smluvní strany, může být prohlášena pouze poté, co byla uživatelům dána možnost bránit svá práva. Tato možnost musí být rovněž poskytnuta fyzické nebo právnické osobě uvedené v čl. 5 odst. 2 bodě ii).
2. 2) [Oznámení, zápis a zveřejnění] Smluvní strana oznámí Mezinárodnímu úřadu neplatnost účinků mezinárodního zápisu; Mezinárodní úřad toto prohlášení neplatnosti zapíše do mezinárodního rejstříku a zveřejní je.
3. 3) [Ochrana podle jiných nástrojů] Prohlášení neplatnosti není na újmu žádné jiné ochraně, která se na tento název nebo označení může vztahovat podle čl. 10 odst. 2 ve smluvní straně, která prohlásila neplatnost účinků mezinárodního zápisu.

Změny a jiné záznamy v mezinárodním rejstříku

Postupy při změně mezinárodních zápisů a dalších záznamů v mezinárodním rejstříku jsou upraveny v Prováděcím řádu.

Členství v Lisabonské unii

Smluvní strany jsou členy téže Zvláštní unie jako státy, které jsou stranami Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, bez ohledu na skutečnost, zda jsou stranami Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, nebo nikoli.

Shromáždění Zvláštní unie

1. 1) [Složení]
   1. a) Smluvní strany jsou členy téhož Shromáždění jako státy, které jsou stranami aktu z r. 1967.
   2. b) Každá smluvní strana je zastoupena jedním delegátem, jemuž mohou být nápomocni jeho zástupci, poradci a znalci.
   3. c) Každá delegace nese vlastní náklady.

1. 2) [Úkoly]
   1. a) Shromáždění:
      1. i) projednává všechny záležitosti ohledně chodu a rozvoje Zvláštní unie a provádění tohoto aktu;
      2. ii) uděluje pokyny generálnímu řediteli ohledně přípravy revizních konferencí podle čl. 26 odst. 1, přičemž náležitě zohledňuje komentáře těch členů Zvláštní unie, kteří tento akt neratifikovali nebo k němu nepřistoupili;
      3. iii) mění Prováděcí řád;
      4. iv) přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele v souvislosti se Zvláštní unií a uděluje mu (jí) veškeré nezbytné pokyny ohledně záležitostí spadajících do pravomoci Zvláštní unie;
      5. v) rozhoduje o programu Zvláštní unie, přijímá její dvouletý rozpočet a schvaluje její konečné účetní závěrky;
      6. vi) schvaluje finanční řád Zvláštní unie;
      7. vii) zřizuje takové výbory a pracovní skupiny, které považuje za vhodné k dosažení cílů Zvláštní unie;
      8. viii) rozhoduje o tom, které státy, mezivládní a nevládní organizace se mohou zúčastnit jeho zasedání jako pozorovatelé;
      9. ix) přijímá změny článků 22 až 24 a 27;
      10. x) přijímá jiná vhodná opatření k dosažení cílů Zvláštní unie a plní další úkoly vhodné podle tohoto aktu.
   1. b) V záležitostech, které jsou rovněž v zájmu jiných Unií řízených Organizací, činí Shromáždění svá rozhodnutí po vyslechnutí doporučení Koordinačního výboru Organizace.

1. 3) [Usnášeníschopnost]
   1. a) Polovina členů Shromáždění, kteří mají právo hlasovat o dané záležitosti, tvoří pro účely hlasování v této věci kvorum.
   2. b) Bez ohledu na ustanovení písmene a), je-li na zasedání počet zastoupených členů Shromáždění, kteří jsou státy a kteří mají právo hlasovat v dané záležitosti, menší než polovina, avšak stejný nebo větší než je třetina členů Shromáždění, kteří jsou státy a kteří mají právo hlasovat v této záležitosti, může Shromáždění činit rozhodnutí, nicméně všechna tato rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí ve věcech vlastního jednacího řádu, jsou účinná jen tehdy, budou-li splněny podmínky uvedené níže. Mezinárodní úřad sdělí uvedená rozhodnutí členům Shromáždění, kteří jsou státy a kteří mají právo hlasovat v dané záležitosti, avšak nebyli zastoupeni, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců od data tohoto sdělení písemně odevzdali svůj hlas nebo oznámili, že se zdržují hlasování. Jestliže po uplynutí této lhůty počet členů, kteří takto odevzdali svůj hlas nebo oznámili, že se zdržují hlasování, dosahuje počtu členů, který na zasedání chyběl k dosažení kvora, nabývají tato rozhodnutí účinku za předpokladu, že bylo i tak současně dosaženo nezbytné většiny.

1. 4) [Přijímání rozhodnutí na Shromáždění]
   1. a) Shromáždění usiluje o to, aby činilo rozhodnutí na základě konsensu.
   2. b) Nelze-li k rozhodnutí dospět cestou konsensu, rozhoduje se v této záležitosti hlasováním. V takovém případě platí, že
      1. i) každá smluvní strana, která je státem, má jeden hlas a hlasuje pouze svým jménem a
      2. ii) každá smluvní strana, která je mezivládní organizací, je oprávněna hlasovat za své členské státy, a to počtem hlasů rovným počtu jejích členských států, které jsou smluvní stranou tohoto aktu. Žádná mezivládní organizace se však nezúčastní hlasování, jestliže některý z jejích členských států uplatňuje své hlasovací právo sám, a naopak.
   1. c) Ve věcech, které se týkají pouze států vázaných aktem z r. 1967, nemají smluvní strany, které nejsou vázány aktem z r. 1967, hlasovací právo, zatímco o záležitostech, které se týkají pouze smluvních stran, mají právo hlasovat pouze tyto smluvní strany.

1. 5) [Většina]
   1. a) S výhradou ustanovení čl. 25 odst. 2 a čl. 27 odst. 2 se k rozhodnutí Shromáždění vyžaduje dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů.
   2. b) Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

1. 6) [Zasedání]
   1. a) Shromáždění se schází na základě svolání generálního ředitele, a pokud neexistují žádné výjimečné okolnosti, tak ve stejné době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.
   2. b) Shromáždění se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální ředitel na žádost jedné čtvrtiny členů Shromáždění nebo ze své vlastní iniciativy.
   3. c) Pořad jednání každého zasedání připravuje generální ředitel.

1. 7) [Jednací řád] Shromáždění přijme svůj jednací řád.

Mezinárodní úřad

1. 1) [Správní úkoly]
   1. a) Mezinárodní úřad provádí mezinárodní zápisy, koná povinnosti s tím spojené a rovněž plní veškeré další správní úkoly týkající se Zvláštní unie.
   2. b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání, zajišťuje sekretariát Shromáždění a výborům i pracovním skupinám, které mohlo Shromáždění zřídit.
   3. c) Generální ředitel je nejvyšším výkonným představitelem Zvláštní unie a zastupuje ji.

1. 2) [Role Mezinárodního úřadu ve Shromáždění a při jiných zasedáních] Generální ředitel nebo kdokoli ze zaměstnanců, jehož generální ředitel pověří, se bez hlasovacího práva účastní všech zasedání Shromáždění, výborů a pracovních skupin, které Shromáždění zřídilo. Generální ředitel, případně jím pověřený zaměstnanec je z moci úřední tajemníkem takového orgánu.
2. 3) [Konference]
   1. a) Mezinárodní úřad v souladu s pokyny Shromáždění připravuje revizní konference.
   2. b) Mezinárodní úřad může uvedené přípravy konzultovat s mezivládními a mezinárodními i vnitrostátními nevládními organizacemi.
   3. c) Generální ředitel a osoby jím určené se účastní bez hlasovacího práva jednání na revizních konferencích.

1. 4) [Jiné úkoly] Mezinárodní úřad plní veškeré další úkoly, které jsou mu ve vztahu k tomuto aktu uloženy.

Finance

1. 1) [Rozpočet] Příjmy a výdaje Zvláštní unie budou vyjádřeny v rozpočtu Organizace jasným a transparentním způsobem.
2. 2) [Zdroje financování rozpočtu] Rozpočet Zvláštní unie se financuje z těchto zdrojů:
   1. i) z poplatků vybíraných podle čl. 7 odst. 1 a 2;
   2. ii) z výtěžku z prodeje publikací Mezinárodního úřadu nebo z honorářů za ně;
   3. iii) z darů, odkazů a subvencí;
   4. iv) z nájemného, výnosů z investic a dalších různých příjmů;
   5. v) ze zvláštních příspěvků smluvních stran nebo z jakéhokoli jiného alternativního zdroje pocházejícího od smluvních stran nebo uživatelů, nebo od obou, v případě a v rozsahu, v jakém příjmy ze zdrojů uvedených v bodech i) až iv) nepostačují na pokrytí výdajů podle rozhodnutí Shromáždění.

1. 3) [Stanovení poplatků; výše rozpočtu]
   1. a) Shromáždění určuje výši poplatků uvedených v odstavci 2 na návrh generálního ředitele, a to tak, aby, společně s příjmem odvozeným z jiných zdrojů podle odstavce 2, příjmy Zvláštní unie za běžných okolností postačovaly na pokrytí výdajů Mezinárodního úřadu za provoz služby mezinárodních zápisů.
   2. b) Není-li program a rozpočet Organizace přijat před začátkem nového finančního období, je generální ředitel oprávněn přijímat závazky a provádět platby na stejné úrovni jako v předchozím finančním období.

1. 4) [Stanovení výše zvláštních příspěvků uvedených v odst. 2 bodě v)] Pro účely stanovení výše příspěvku každá smluvní strana spadá do stejné třídy, do níž patří v rámci Pařížské úmluvy, případně pokud není smluvní stranou Pařížské úmluvy, tak do třídy, do níž by spadala, pokud by její smluvní stranou byla. U mezivládních organizací se má za to, že spadají do příspěvkové třídy I (jedna), nerozhodne-li Shromáždění jednomyslně jinak. Příspěvek je částečně vážen podle počtu zápisů pocházejících ze smluvní strany podle rozhodnutí Shromáždění.
2. 5) [Provozní kapitálový fond] Zvláštní unie má provozní kapitálový fond vytvořený zálohovou platbou od každého člena Zvláštní unie, rozhodne-li tak Zvláštní unie. Přestane-li fond dostačovat, Shromáždění může rozhodnout o jeho navýšení. O podílu a platebních podmínkách rozhodne Shromáždění na návrh generálního ředitele. Jestliže Zvláštní unie zaznamená ve finančním období přebytek příjmů nad výdaji, mohou být na základě návrhu generálního ředitele a rozhodnutí Shromáždění zálohové platby provozního kapitálového fondu každému členu vráceny, a to v poměru k jeho původní platbě.
3. 6) [Zálohy poskytované hostitelským státem]
   1. a) V dohodě o sídle uzavřené se státem, na jehož území má Organizace své sídlo, se stanoví, že kdykoli je provozní kapitálový fond nedostačující, příslušný stát poskytne zálohy. Výše takových záloh a podmínky, za nichž se poskytují, jsou předmětem zvláštních dohod, uzavřených v každém jednotlivém případě mezi příslušným státem a Organizací.
   2. b) Stát uvedený v písmenu a) a Organizace mají každý právo závazek k poskytování záloh písemně vypovědět. Výpověď nabývá účinku tři roky od konce roku, v němž byla výpověď podána.

1. 7) [Audit účtů] Audit účtů provádí jeden nebo více členských států Zvláštní unie nebo externí auditoři, jak stanoví finanční řád Organizace. Tyto s jejich souhlasem jmenuje Shromáždění.

Prováděcí řád

1. 1) [Předmět] Podrobnosti provádění tohoto aktu stanoví Prováděcí řád.
2. 2) [Změny některých ustanovení Prováděcího řádu]
   1. a) Shromáždění může rozhodnout, že některá ustanovení Prováděcího řádu lze změnit pouze jednomyslným rozhodnutím nebo rozhodnutím přijatým tříčtvrtinovou většinou hlasů.
   2. b) K tomu, aby se požadované jednomyslné rozhodování nebo rozhodování tříčtvrtinovou většinou hlasů při změně určitého ustanovení dále v budoucnu neuplatňovalo, se vyžaduje jednomyslnost.
   3. c) K tomu, aby se požadované jednomyslné rozhodování nebo rozhodování tříčtvrtinovou většinou hlasů při změně určitého ustanovení dále v budoucnu uplatňovalo, se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů.

1. 3) [Rozpor mezi tímto aktem a Prováděcím řádem] V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto aktu a Prováděcího řádu má přednost tento akt.

Revize

1. 1) [Revizní konference] Tento akt lze revidovat na diplomatických konferencích smluvních stran. O svolání diplomatické konference rozhoduje Shromáždění.
2. 2) [Revize nebo změny některých článků] Články 22 až 24 a článek 27 lze změnit na revizní konferenci nebo na Shromáždění podle ustanovení článku 27.

Změny některých článků rozhodnutím Shromáždění

1. 1) [Návrhy změn]
   1. a) Návrhy změn článků 22 až 24 a tohoto článku může podávat kterákoli ze smluvních stran nebo generální ředitel.
   2. b) Generální ředitel oznámí tyto návrhy smluvním stranám nejméně šest měsíců před jejich posouzením ve Shromáždění.

1. 2) [Většina] K přijetí každé změny článků uvedených v odstavci 1 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny hlasů, nicméně přijetí změny článku 22 a tohoto odstavce vyžaduje čtyřpětinovou většinu.
2. 3) [Vstup v platnost]
   1. a) S výjimkou případů podle písmene b) každá změna článků uvedených v odstavci 1 vstupuje v platnost jeden měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemné oznámení o jejím schválení podle příslušných ústavních postupů, a to od tří čtvrtin smluvních stran, které byly členy Shromáždění v době přijetí této změny a které měly právo o této změně hlasovat.
   2. b) Žádná změna čl. 22 odst. 3 nebo 4 nebo změna tohoto písmene nevstoupí v platnost v případě, že některá ze smluvních stran oznámí generálnímu řediteli do šesti měsíců poté, co Shromáždění změnu přijalo, že tuto změnu neschvaluje.
   3. c) Každá změna, která vstupuje v platnost podle ustanovení tohoto odstavce, zavazuje všechny státy a mezivládní organizace, které jsou smluvními stranami v době vstupu této změny v platnost nebo které se jimi stanou později.

Přístup k tomuto aktu

1. 1) [Způsobilost] S výhradou ustanovení článku 29 a odstavců 2 a 3 tohoto článku
   1. i) může tento akt podepsat a stát se jeho stranou každý stát, který je stranou Pařížské úmluvy;
   2. ii) může tento akt podepsat a stát se jeho stranou každý jiný členský stát Organizace, jestliže prohlásí, že jeho právní předpisy jsou v souladu s ustanoveními Pařížské úmluvy, pokud jde o označení původu, zeměpisná označení a ochranné známky;
   3. iii) může tento akt podepsat a stát se jeho stranou každá mezivládní organizace, pokud alespoň jeden členský stát této mezivládní organizace je stranou Pařížské úmluvy a pokud tato mezivládní organizace prohlásí, že byla podle svých vnitřních postupů řádně zmocněna k tomu, aby se stala stranou tohoto aktu, a že podle ustavující smlouvy této mezivládní organizace platí právní předpisy, podle nichž lze získat ochranu zeměpisných označení na regionální úrovni.

1. 2) [Ratifikace nebo přístup] Každý stát nebo mezivládní organizace uvedené v odstavci 1 mohou uložit
   1. i) ratifikační listinu, jestliže tento akt podepsaly, nebo
   2. ii) listinu o přístupu, jestliže tento akt nepodepsaly.

1. 3) [Datum účinnosti uložení listiny]
   1. a) S výhradou ustanovení písmene b) je datem účinnosti uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu den, kdy byla listina uložena.
   2. b) Dnem účinnosti uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu každého státu, který je členským státem mezivládní organizace a u něhož lze ochrany označení původu nebo zeměpisných označení dosáhnout pouze na základě právních předpisů uplatňovaných mezi členskými státy této mezivládní organizace, je den, kdy je uložena ratifikační listina nebo listina o přístupu této mezivládní organizace, je-li to později než den, kdy byla uložena listina členského státu. Ustanovení tohoto písmene se však nevztahuje na státy, které jsou stranami Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967 a není jím dotčeno použití článku 31 s ohledem na tyto státy.

Datum účinnosti ratifikace a přístupu

1. 1) [Listiny, které jsou brány v úvahu] Pro účely tohoto článku platí, že jsou brány v úvahu pouze ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, které uložily státy nebo mezivládní organizace uvedené v čl. 28 odst. 1, s datem účinnosti podle čl. 28 odst. 3.
2. 2) [Vstup tohoto aktu v platnost] Tento akt vstoupí v platnost tři měsíce poté, co pět způsobilých stran uvedených v článku 28 uložilo ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.
3. 3) [Vstup ratifikační listiny a listiny o přístupu v platnost]
   1. a) Každý stát nebo mezivládní organizace, které uložily ratifikační listinu nebo listinu o přístupu tři nebo více měsíců před datem vstupu tohoto aktu v platnost, jsou tímto aktem vázány dnem vstupu tohoto aktu v platnost.
   2. b) Každý jiný stát nebo mezivládní organizace jsou tímto aktem vázány tři měsíce po dni, v němž uložily ratifikační listinu nebo listinu o přístupu, nebo od pozdějšího data uvedeného ve zmíněné listině.

1. 4) [Mezinárodní zápisy uskutečňované před přístupem] Na území přistupujícího státu, a je-li smluvní stranou mezivládní organizace, na území, na které se vztahuje ustavující smlouva této organizace, jsou ustanovení tohoto aktu, pokud jde o označení původu a zeměpisná označení již dříve zapsaná podle tohoto aktu, použitelná v době, v níž přístup nabude účinku, s výhradou ustanovení čl. 7 odst. 4, jakož i ustanovení hlavy IV, která se použije obdobně. Přistupující stát nebo mezivládní organizace může také v prohlášení připojeném k ratifikační listině nebo listině o přístupu stanovit prodloužení lhůty uvedené v čl. 15 odst. 1 a lhůt uvedených v článku 17, v souladu s příslušnými postupy stanovenými v Prováděcím řádu.

Zákaz výhrad

K tomuto aktu se nepřipouštějí žádné výhrady.

Použití Lisabonské dohody a aktu z r. 1967

1. 1) [Vztahy mezi státy, které jsou stranami tohoto aktu i Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967] Vzájemné vztahy států, které jsou stranami tohoto aktu i Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, se řídí pouze tímto aktem. Nicméně pokud jde o mezinárodní zápisy označení původu účinné podle Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, státy poskytnou ochranu ne nižší, než je požadována podle Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967.
2. 2) [Vztahy států, které jsou stranami tohoto aktu i stranami Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, se státy, které jsou stranami Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, avšak nikoli stranami tohoto aktu] Každý stát, který je stranou tohoto aktu i stranou Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, bude ve vztazích se státy, které jsou stranami Lisabonské dohody nebo aktu z r. 1967, avšak nikoli stranami tohoto aktu, nadále používat Lisabonskou dohodu nebo akt z r. 1967.

Výpověď

1. 1) [Oznámení] Každá smluvní strana může tento akt vypovědět formou oznámení zaslaného generálnímu řediteli.
2. 2) [Datum účinnosti] Výpověď nabývá účinnosti jeden rok poté, co generální ředitel příslušné oznámení obdržel, nebo k pozdějšímu datu uvedenému v oznámení. Není jí dotčeno použití tohoto aktu u nevyřízených přihlášek a mezinárodních zápisů, které jsou ve vztahu k vypovídající smluvní straně v platnosti v době, kdy výpověď nabývá účinnosti.

Jazyky tohoto aktu; podpis

1. 1) [Původní znění; úřední texty]
   1. a) Tento akt je podepsán v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
   2. b) Úřední texty vyhotoví generální ředitel po projednání se zúčastněnými vládami v dalších jazycích, které může určit Shromáždění.

1. 2) [Lhůta podpisu] Tento akt zůstane otevřený k podpisu v sídle Organizace po dobu jednoho roku po jeho přijetí.

Depozitář

Depozitářem tohoto aktu je generální ředitel.