Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní

PŘÍLOHA 1

Seznam činností uvedený v čl. 2 písm. a) bodu iv) protokolu

1. i) Výroba rotorových válců odstředivek nebo montáž plynových odstředivek.

   Rotorovými válci odstředivky se rozumí se rozumí tenkostěnné válce popsané v bodu 5.1.1 písm. b) přílohy II.

   Plynovými odstředivkami se rozumí odstředivky popsané v úvodní poznámce k bodu 5.1 přílohy II.

1. ii) Výroba difúzních přepážek.

   Difúzními přepážkami se rozumí tenké porézní filtry popsané v bodu 5.3.1 písm. a) přílohy II.

1. iii) Výroba nebo montáž systémů založených na laserové technologii.

   Systémy založenými na laserové technologii se rozumí systémy zahrnující položky popsané v bodu 5.7 přílohy II.

1. iv) Výroba nebo montáž elektromagnetických separátorů isotopů.

   Elektromagnetickými separátory isotopů se rozumí položky uvedené v bodu 5.9.1 přílohy II obsahující iontové zdroje popsané v bodu 5.9.1 písm. a) přílohy II.

1. v) Výroba nebo montáž kolon nebo zařízení pro extrakci.

   Kolonami nebo zařízením pro extrakci se rozumí položky popsané v bodech 5.6.1, 5.6.2, 5.6.3, 5.6.5, 5.6.6, 5.6.7 a 5.6.8 přílohy II.

1. vi) Výroba aerodynamických separačních trysek nebo vírových trubic.

   Aerodynamickými separačními tryskami nebo vírovými trubicemi se rozumí separační trysky nebo vírové trubice popsané v bodech 5.5.1 a 5.5.2 přílohy II.

1. vii) Výroba nebo montáž systémů tvorby uranové plazmy.

   Systémy tvorby uranové plazmy se rozumí systémy pro tvorbu uranové plazmy popsané v bodu 5.8.3 přílohy II.

1. viii) Výroba zirkoniových trubek.

   Zirkoniovými trubkami se rozumí trubky popsané v bodu 1.6 přílohy II.

1. ix) Výroba nebo úprava těžké vody nebo deuteria.

   Těžkou vodou nebo deuteriem se rozumí deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jakákoli jiná sloučenina deuteria, ve které je poměr atomů deuteria k atomům vodíku větší než 1: 5 000.

1. x) Výroba grafitu nukleární čistoty.

   Grafitem nukleární čistoty se rozumí grafit o čistotě vyšší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm³.

1. xi) Výroba kontejnerů pro ozářené palivo.

   Kontejnerem pro ozářené palivo se rozumí obalový soubor pro přepravu nebo skladování ozářeného paliva, který poskytuje chemickou, tepelnou a radiační ochranu a odvádí rozpadové teplo při manipulaci, přepravě nebo skladování.

1. xii) Výroba regulačních tyčí jaderného reaktoru.

   Regulačními tyčemi jaderného reaktoru se rozumí tyče popsané v bodu 1.4 přílohy II.

1. xiii) Výroba nádrží a nádob zabezpečených proti dosažení kritičnosti.

   Nádržemi a nádobami zabezpečenými proti dosažení kritičnosti se rozumí položky popsané v bodech 3.2 a 3.4 přílohy II.

1. xiv) Výroba strojů na dělení palivových článků.

   Stroji na dělení palivových článků se rozumí zařízení popsaná v bodu 3.1 přílohy II.

1. xv) Stavba horkých komor.

   Horkými komorami se rozumí komory nebo vzájemně propojené komory o celkovém objemu minimálně 6 m³ se stíněním odpovídajícím ekvivalentu 0,5 m betonu nebo větším, s hustotou 3,2 g/cm³ nebo větší, vybavené zařízením pro dálkové ovládání.

PŘÍLOHA II

Seznam vybraných zařízení a nejaderných materiálů podléhajících ohlašování dovozů a vývozů v souladu s čl. 2 písm. a) bodem ix)

1. 1. REAKTORY A ZAŘÍZENÍ K PROVOZU REAKTORŮ
   1. 1.1 Kompletní jaderné reaktory

      Jaderné reaktory, které jsou schopné udržovat kritickou řízenou řetězovou reakci štěpení, kromě reaktorů nulového výkonu. Reaktory nulového výkonu jsou definovány jako reaktory s projektovanou maximální roční produkcí plutonia nepřesahující 100 g.

      Vysvětlující poznámka

      Pod výraz „jaderný reaktor“ se zahrnují položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojeny, zařízení řídící výkon aktivní zóny a komponenty, které obsahují, obvykle přicházející do přímého kontaktu s chladivem aktivní zóny jaderného reaktoru nebo řídící jeho oběh.

      Z této položky není možné vyloučit reaktory, které lze modifikovat tak, aby ročně produkovaly podstatně více než 100 g plutonia. Reaktory konstruované pro trvalý provoz na významné úrovni výkonu bez ohledu na jejich kapacitu produkce plutonia se za „reaktory nulového výkonu“ nepovažují.

   1. 1.2 Reaktorové tlakové nádoby

      Kompletní kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky vyrobené části, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro umístění aktivní zóny jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1 a které jsou schopné odolávat provoznímu tlaku chladiva primárního okruhu.

      Vysvětlující poznámka

      Vrchlík tlakové reaktorové nádoby je pod bod 1.2 zahrnován jako hlavní dílensky vyráběná součást reaktorové nádoby.

      Vestavby jaderných reaktorů (např. nosné konstrukce aktivní zóny a jiná vnitřní zařízení nádoby, vodící trubky regulačních tyčí, tepelná stínění, tlumící mezistěny, deskové rošty aktivní zóny, difuzorové desky apod.) obvykle dodávají jaderní dodavatelé. V některých případech jsou některé vnitřní nosné komponenty zahrnovány pod výrobu tlakových nádob. Tyto položky mají rozhodující význam pro bezpečnost a spolehlivost provozu jaderného reaktoru (a jsou tedy i zárukou a spolehlivostí jaderného dodavatele), a proto by jejich dodávka, kromě dodávky základního vybavení vlastního reaktoru, neměla být běžnou praxí. To je důvodem, proč je tento způsob dodávky považován za nepravděpodobný, ačkoli oddělená dodávka těchto jednotlivých, speciálně konstruovaných nebo upravených kritických, rozsáhlých a nákladných položek není z dotyčné oblasti vyloučena.

   1. 1.3 Zavážecí stroje pro reaktory

      Manipulační zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro zavážení nebo vyjímání paliva z jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1, která jsou schopna uskutečňovat výměnu paliva za provozu nebo používat technicky složité prvky pro jeho umísťování nebo nasměrování a která umožňují provedení komplexu operací probíhajících při výměně paliva v průběhu odstávky jaderného reaktoru, kdy obvykle není možné přímé pozorování nebo přístup k palivu.

   1. 1.4 Regulační tyče reaktoru

      Speciálně konstruované nebo upravené tyče pro řízení změn reaktivity v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1.

      Vysvětlující poznámka

      Tato položka kromě části absorbující neutrony zahrnuje rovněž i její nosné nebo závěsné konstrukce, jsou-li dodávány odděleně.

   1. 1.5 Tlakové trubky reaktoru

      Trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a primárního chladiva jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1 při provozním tlaku vyšším než 5,1 MPa (740 psi).

   1. 1.6 Zirkoniové trubky

      Kovové zirkonium a jeho slitiny ve formě trubek nebo trubkových sestav, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím pro kteroukoli zemi příjemce 500 kg kdykoli v průběhu dvanácti měsíců, a jejichž váhový poměr hafnia a zirkonia je menší než 1: 500.

   1. 1.7 Čerpadla primárního chladiva

      Čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro zajišťování oběhu primárního chladiva jaderných reaktorů definovaných v bodu 1.1.

      Vysvětlující poznámka

      Speciálně konstruovaná nebo upravená čerpadla mohou zahrnovat komplikované těsnící nebo vícenásobné těsnící systémy určené k prevenci úniků primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla kategorie NC-1 nebo odpovídajících standardů.

1. 2. NEJADERNÉ MATERIÁLY URČENÉ PRO JADERNÉ REAKTORY
   1. 2.1 Deuterium a těžká voda

      Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, jejichž poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1:5 000, určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců.

   1. 2.2 Grafit nukleární čistoty

      Grafit o čistotě lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm³, určený pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím 3 × 10⁴ kg (30 tun) pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců.

      Poznámka

      Pro účely ohlašování vláda rozhodne, zda jsou vývozy grafitu odpovídajícího výše uvedené specifikaci určeny pro použití v jaderném reaktoru či nikoli.

1. 3. ZÁVODY NA PŘEPRACOVÁNÍ OZÁŘENÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU

   Úvodní poznámka

   Přepracováním ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Této separace může být dosaženo pomocí rozdílných technologických postupů. V průběhu let se stal nejpoužívanějším a uznávaným proces Purex. Proces Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné, po kterém následuje separace uranu a štěpných produktů pomocí kapalinové extrakce za použití směsi tributylfosfátu v organickém rozpouštědle.

   Jednotlivé Purexové závody používají podobné technologické operace: sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, kapalinovou extrakci a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, ve kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z několika důvodů, mezi něž patří druh a množství ozářeného paliva určeného pro přepracování a zamýšleného naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby, které jsou součástí projektu závodu.

   Pod výraz „závod na přepracování ozářených palivových článků“ jsou zahrnována zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého kontaktu a přímo řídí toky ozářeného paliva a hlavní toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů.

   Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, mohou být označeny jako opatření zabraňující dosažení kritičnosti (např. pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (např. pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například prostřednictvím ochranného kontejnmentu).

   Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují:

   1. 3.1 Stroje na dělení ozářených palivových článků

      Úvodní poznámka

      Toto zařízení rozrušuje povlak paliva a připravuje tak ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované kovové nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení, jakými jsou např. lasery.

      Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, která jsou určena pro rozřezávání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo proutků.

   1. 3.2 Rozpouštěcí nádrže

      Úvodní poznámka

      Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádrží. V těchto nádobách zabezpečených proti dosažení kritičnosti je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou z technologického toku odstraněny.

      Nádrže zabezpečené proti dosažení kritičnosti (např. malého průměru, prstencového nebo deskového provedení) speciálně konstruované nebo upravené pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva a jsou odolné vůči horkým, vysoce korozivním kapalinám a mohou být dálkově plněny a obsluhovány.

   1. 3.3 Kapalinové extraktory a zařízení pro kapalinovou extrakci

      Úvodní poznámka

      Do kapalinových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádrží, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro kapalinovou extrakci je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a flexibilita při změnách technologických podmínek.

      Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové extraktory, jako jsou náplňové a pulsní kolony, mísící a usazovací nádrže nebo odstředivkové extraktory, jsou určeny pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Kapalinové extraktory musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Kapalinové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů.

   1. 3.4 Nádoby na uskladnění chemikálií nebo zásobníky

      Úvodní poznámka

      Výsledkem extrakce jsou tři hlavní toky technologických roztoků. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky jsou pro další zpracování všech tří toků používány takto:

      1. a) roztok čistého dusičnanu uranu je koncentrován odpařováním a postupuje do procesu denitrace, kde je převáděn na oxid uranu. Tento oxid se znovu používá v jaderném palivovém cyklu;
      2. b) vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů je obvykle koncentrován odpařováním a skladuje se jako kapalný koncentrát. Tento koncentrát může být následně odpařen a převeden do formy, která je vhodná pro jeho skladování nebo uložení;
      3. c) roztok čistého dusičnanu plutonia je koncentrován a skladován až do jeho předání do dalšího stupně technologického procesu. Zejména nádoby na uskladnění nebo zásobníky pro roztoky plutonia jsou konstruovány tak, aby se předešlo problémům kritičnosti vyplývajícím ze změn v koncentraci a formě tohoto technologického toku.

      V závodě na přepracování ozářeného paliva se používají speciálně konstruované nebo upravené nádoby na uskladnění nebo zásobníky. Tyto nádoby na uskladnění nebo zásobníky musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry umožňující řízení jaderné kritičnosti:

      1. 1) stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající minimálně borovému ekvivalentu 2 % nebo
      2. 2) maximální průměr 175 mm (7 in) pro válcové nádoby nebo
      3. 3) maximální šířka 75 mm (3 in) pro každou deskovou nebo prstencovou nádobu.
   1. 3.5 Systémy konverze dusičnanu plutonia na oxid

      Úvodní poznámka

      Ve většině přepracovatelských závodů je konečným procesem konverze roztoku dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: dávkování, skladování a kalibraci, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu.

      Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý, jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity.

   1. 3.6 Systémy na výrobu kovového plutonia z oxidu plutoničitého

      Úvodní poznámka

      Tento proces, který může být součástí přepracovatelského závodu, zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: fluoraci (například za použití zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi obloženého), redukci kovem (například za použití keramických kelímků), regeneraci strusky, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu.

      Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu kovového plutonia jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity.

1. 4. ZÁVODY NA VÝROBU PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

   „Závody na výrobu palivových článků“ zahrnují zařízení, která:

   1. a) obvykle přicházejí od přímého kontaktu nebo bezprostředně zpracovávají či řídí výrobní tok jaderného materiálu;
   2. b) hermeticky utěsňují jaderný materiál uvnitř povlaku.

1. 5. ZÁVODY NA SEPARACI ISOTOPŮ URANU A ZAŘÍZENÍ JINÁ NEŽ ANALYTICKÉ PŘÍSTROJE, SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU

   Položky odpovídající pojmu „zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro separaci isotopů uranu zahrnují:

   1. 5.1 Plynové odstředivky, montážní celky a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách

      Úvodní poznámka

      Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce nebo válců o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“) umístěných ve vakuovém prostředí a točících se kolem své vertikální osy vysokou obvodovou rychlostí, řádově 300 m/s nebo větší. Aby se dosáhlo tak vysoké rychlosti, musí mít konstrukční materiály rotačních komponentů vysokou pevnost v poměru k hmotnosti. Aby se snížila nevyváženost chodu, musí být montážní celek rotoru, a tedy i jeho jednotlivé komponenty, být vyrobeny s velmi malými tolerancemi. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem nebo deflektory a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF₆, opatřenou alespoň třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s lopatkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuovém prostředí se rovněž nachází řada kritických položek, které se neotáčejí a které, ačkoli jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit a které ani nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponentů, a tak toto množství může být důležitým vodítkem pro jejich konečné použití.

      1. 5.1.1 Rotační komponenty
         1. a) Kompletní rotorové sestavy

            Tenkostěnné válce nebo řada mezi sebou propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. Pokud jsou válce mezi sebou propojeny, je spojů docíleno pružnými vlnovci nebo prstenci, které jsou popsány v bodu 5.1.1 písm. c). Rotor je opatřen vnitřním deflektorem nebo deflektory a koncovými uzávěry popsanými v bodech 5.1.1 písm. d) a 5.1.1 písm. e). Kompletní montážní sestava však může být dodávána pouze částečně smontovaná.

         1. b) Rotorové válce

            Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm (0,5“) nebo i méně, o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“) vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu.

         1. c) Prstence nebo vlnovce

            Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorového válce nebo mezi sebou spojit řadu rotorových válců. Vlnovec je svinutý krátký válec s maximální tloušťkou stěny 3 mm (0,12“) o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“) vyrobený z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu.

         1. d) Deflektory

            Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“), speciálně konstruované nebo upravené tak, aby mohly být namontovány uvnitř rotorového válce odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory, a v některých případech nepomáhající cirkulaci plynného UF₆ uvnitř hlavní separační komory rotorového válce, vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu.

         1. e) Vrchní/spodní koncové uzávěry

            Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“), speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorového válce a udržující UF₆ uvnitř rotorového válce, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko (vrchní uzávěr) nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko (spodní uzávěr). Jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto oddílu.

            Vysvětlující poznámka

            Pro rotační komponenty odstředivek jsou používány následující materiály:

            1. a) vysokopevnostní oceli, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 2,05 × 10⁹ N/m² (300 000 psi) nebo více;
            2. b) slitiny hliníku, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 0,46 × 10⁹ N/m² (67 000 psi) nebo více;
            3. c) vláknité materiály, vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovným 12,3 × 10⁶ m a měrnou mezí pevnosti v tahu rovnající se 0,3 × 10⁶ m nebo vyšší („měrným modulem“ se rozumí Youngův modul v N/m² dělený měrnou hmotností v N/m³; „měrnou mezí pevnosti v tahu“ se rozumí mez pevnosti v tabu v N/m² dělená měrnou hmotností v N/m³).
      1. 5.1.2 Nepohyblivé komponenty
         1. a) Magnetická závěsná ložiska

            Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra, které obsahuje tlumící médium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF₆ (viz vysvětlivka k bodu 5.2). Magnetické dvojice s pólovými nástavci nebo druhým magnetem jsou spojeny s vrchním uzávěrem popsaným v bodu 5.1.1 písm. e). Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je menší nebo roven 1,6:1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m (120 000 jednotek v soustavě CGS), minimální remanenci 98,5 % nebo více a energetický výtěžek větší než 80 kJ/m³ (107 gauss-oerstedů). Kromě obvyklých materiálových vlastností je nezbytné, aby byla odchylka magnetické osy od osy geometrické omezena velmi malými tolerancemi (menšími než 0,1 nebo 0,004 in) nebo aby byl uplatněn zvláštní požadavek na homogenitu materiálu magnetu.

         1. b) Ložiska/tlumiče

            Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska složená ze sestavy otočného čepu/víčka montované na tlumiči. Otočný čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s prostředkem na upevnění ke spodnímu koncovému uzávěru popsanému v bodu 5.1.1 písm. e) na konci druhém. Na hřídel může být připojeno i hydrodynamické ložisko. Víčko má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty jsou často dodávány odděleně od tlumiče.

         1. c) Molekulární vývěvy

            Speciálně konstruované nebo upravené válce, které mají strojově obrobené nebo protlačované šroubovité drážky a vnitřní obrobené otvory. Typické rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm (3“) až 400 mm (16“), tloušťka stěny minimálně 10 mm (0,4“) s poměrem délky k průměru 1:1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm (0,08“) nebo více.

         1. d) Statory motorů

            Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní (nebo relunktační) motory, upravené pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém rozsahu 600-2 000 Hz a výkonovém rozsahu 50-1 000 VA. Statory sestávají z multifázového vinutí na jádru z laminovaných železných plechů s malými ztrátami složeného z tenkých plechů o tloušťce 2 mm (0,08“) nebo menší.

         1. e) Pouzdra odstředivek

            Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro umístění sestavy rotorových válců plynové odstředivky. Pouzdra sestávají z pevného válce s tloušťkou stěn do 30 mm (1,2“) s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek, a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05 stupně. Pouzdro může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových válců. Pouzdra jsou vyrobena z materiálů odolných vůči korozi UF₆ nebo jsou jimi chráněna.

         1. f) Lopatky

            Trubky o vnitřním průměru do 12 mm (0,5“) speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF₆ z rotorového válce na základě efektu Pitotovy trubice (s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice), které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu. Trubky jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF₆ nebo jsou jimi chráněny.

   1. 5.2 Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami

      Úvodní poznámka

      Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přívod UF₆ do odstředivek a spojení jednotlivých odstředivek do kaskád nebo stupňů, což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění „produktu“ a „zbytků“ UF₆ z odstředivek, jakož i zařízení potřebná pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu.

      Obvykle se UF₆ odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádovitých kolektorů. „Produkt“ a „zbytky“ plynného UF₆ proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (-70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubního systému kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu.

      1. 5.2.1 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

         Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy zahrnují:

         1. — napájecí autoklávy (nebo stanice) používané pro přivádění UF₆ do odstředivkových kaskád při tlacích až do 100 kPa (15 psi) a průtocích 1 kg/h nebo větších,
         2. — desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané k odvádění UF₆ z kaskád při tlacích a do 3 kPa (0,5 psi). Desublimátory mohou být chlazeny na teplotu 203 K (-70 °C) a ohřívány na teplotu 343 K (+70 °C),
         3. — stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF₆ do kontejnerů.

         Tato zařízení a potrubí jsou celá zhotovena z materiálů odolných vůči korozi UF₆ nebo jsou takovými materiály obložena (viz vysvětlivka k tomuto odstavci) a vyrobena tak, aby vyhověla požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu.

      1. 5.2.2 Strojové potrubní systémy kolektorů

         Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF₆ uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu „trojitého“ kolektorového systému, kde je každá odstředivka spojena s každým z kolektorů. Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Vše je zhotoveno z materiálů odolných vůči korozi UF₆ (viz úvodní poznámka k bodu 5.2) a vyrobeno tak, aby systémy vyhovovaly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu.

      1. 5.2.3 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF₆/Iontové zdroje

         Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF₆, „produktu“ nebo „zbytků“, které mají všechny tyto charakteristiky:

         1. 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320;
         2. 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované;
         3. 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním;
         4. 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy.
      1. 5.2.4 Měniče kmitočtu

         Měniče kmitočtu speciálně konstruované nebo upravené pro napájení statorů motorů definovaných v bodu 5.1.2 písm. d) nebo části, komponenty a montážní subsystémy takových měničů kmitočtu, které mají všechny tyto charakteristiky:

         1. 1. vícefázový výstup v kmitočtové oblasti 600-2 000 Hz,
         2. 2. vysoká stabilita (s regulací kmitočtu vyšší než 0,1 %),
         3. 3. nízká harmonická deformace (méně než 2 %),
         4. 4. účinnost vyšší než 80 %.

         Vysvětlující poznámka

         Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF₆ v technologickém procesu, anebo přímo regulují odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády.

         Mezi materiály odolné vůči korozi UF₆ patří korozivzdorná ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 %.

   1. 5.3 Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky a komponenty pro použití při obohacování plynovou difúzí

      Úvodní poznámka

      Při metodě separace isotopů plynovou difúzí tvoří hlavní technologické zařízení speciální porézní bariéry pro plynovou difúzi, výměníky tepla pro chlazení plynu (který se stlačováním ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubní sítě. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difúze je založena na použití hexafluoridu uranu (UF₆), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při styku s UF₆ stabilní. Závod na plynovou difúzi vyžaduje velký počet těchto celků, takže množství může být důležitou indikací konečného použití.

      1. 5.3.1 Plynové difúzní přepážky
         1. a) Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 100 až 1 000 A (angström), tloušťce 5 mm (0,02“) nebo menší a v případě trubkového tvaru o průměru 25 mm (1“) nebo menším vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů odolných vůči korozi UF₆.