Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o schválení nových hraničních dokumentů česko-polských státních hranic

ČESKO-POLSKÉ STÁTNÍ HRANICE

HRANIČNÍ DOKUMENTY

Hraniční úsek III

od hraničního znaku III/1 po hraniční znak 101/5Díl 1

Stálá česko-polská hraniční komise

2011

OBSAH:

Právní základ vyhotovení hraničních dokumentů

Charakteristika česko-polských státních hranic

Charakteristika geodetických a kartografických prací

Klad listů hraničních map

Přehled smluvených značek k hraničním mapám

Hraniční mapy a seznamy technických údajů

Závěrečný list

Hraniční dokumenty obsažené v tomto dílu byly vyhotoveny v rámci Prvního společného komplexního přezkoušení česko-polských státních hranic provedeného v letech 1993 až 2004 a Prvního společného ověření stavu a rozmístění hraničních znaků na česko-polských státních hranicích provedeného v letech 2006 až 2008 Stálou česko-polskou Hraniční komisí v souladu s článkem 10, odst. 4 a článkem 21, odst. 1, písm. g) Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Praze dne 17. ledna 1995.

CHARAKTERISTIKA ČESKO-POLSKÝCH STÁTNÍCH HRANIC

Česko-polské státní hranice jsou plochou, která prochází svisle hraniční čarou po zemském povrchu, oddělující území obou států, jejich vzdušný prostor a podzemní část.

Podle článku 7 Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích jsou česko-polské státní hranice rozděleny na čtyři hraniční úseky označené římskými číslicemi I, II, III a IV. Vymezení jednotlivých hraničních úseků s jejich délkami je uvedeno v následujícím přehledu.

GEOGRAFICKÝ POPIS PRŮBĚHU STÁTNÍCH HRANIC

Nejsevernějším bodem česko-polských státních hranic je nevyznačený lomový bod střednice hraničního vodního toku Smědá (Witka), který leží v hraničním úseku IV, ve vzdálenosti cca 31,5 m severně od hraničního znaku 105/28. V hraničních dokumentech je tento bod uveden pod číslem 209 0033 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě IV/209. Nejjižněji položeným bodem česko-polských státních hranic je bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky - „BESKYDY” („BESKID”), který se nachází v hraničním úseku I. V hraničních dokumentech je tento bod uveden pod číslem 001 0001 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě I/001. Nejvýchodněji položeným bodem česko-polských státních hranic je nevyznačený lomový bod hraniční čáry, který je průsečíkem spojnice mezníků I/12a a I/12b zdvojeného hraničního znaku I/12 se střednicí hraničního vodního toku Oleška (Olecka), ležící v hraničním úseku I. V hraničních dokumentech je tento bod uveden pod číslem 010 0002 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě I/010. Nejzápadněji položeným bodem česko-polských státních hranic je bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo, ležící v hraničním úseku IV. Tento bod je uveden pod číslem 280 0020 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě IV/280. Nejvýše položeným bodem česko-polských státních hranic je hraniční znak IV/28 na vrcholu hory Sněžka (Śnieżka), ležící v hraničním úseku IV a zobrazený v hraniční mapě IV/048. Nejníže položeným bodem česko-polských státních hranic je nevyznačený lomový bod hraniční čáry, který je průsečíkem prodloužené střednice řeky Olše (Olza) se střednicí řeky Odry (Odra), který je současně koncovým bodem hraničního úseku I a počátečním bodem hraničního úseku II. Tento bod je uveden pod číslem 158 0012 v hraničním úseku I a 001 0001 v hraničním úseku II a jeho poloha je zobrazena v hraničních mapách I/158 a II/001.

PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC

Hraniční čára je určena body, jejichž poloha je dána geodetickými souřadnicemi a její průběh je v terénu vyznačen přímo nebo nepřímo hraničními znaky. Hraniční znak je bod, který je určen geodetickými souřadnicemi, jehož poloha je v terénu trvale vyznačena, a který má číslo.

Průběh státních hranic je:

1. 1) pevný:
   1. - na suchých úsecích - hraniční čára probíhá po přímých spojnicích po sobě následujících hraničních znaků stabilizovaných v lomových bodech určujících její průběh a osami hraničních cest a hraničních příkopů,
   2. - v místech, kde hraniční čára protíná stojaté vody nebo vodní toky přecházejíc z jednoho břehu na druhý,
   3. - v místech přechodu hraniční čáry ze suchého úseku do hraničního vodního toku a naopak,

1. 2) pohyblivý - hraniční čára probíhá střednicemi hraničních vodních toků a přizpůsobuje se:
   1. - přirozeným změnám polohy jejich koryt,
   2. - umělým změnám koryt vzniklým v důsledku regulací, provedených po dohodě příslušných orgánů obou států.

   V případě výskytu ostrovů trvalého charakteru na hraničních vodních tocích probíhá hraniční čára jejich hlavními rameny.

Hraniční znaky vyznačují průběh státních hranic:

1. 1) přímo - pokud jsou stabilizovány v bodech určujících hraniční čáru,
2. 2) nepřímo:
   1. - pokud jsou stabilizovány střídavě po obou stranách hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků - hraniční znaky v tomto případě mají pouze informativní charakter,
   2. - pokud jsou stabilizovány na začátku a konci hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků - tyto znaky jsou současně jedním z prvků vyznačujících polohu počátečního nebo koncového bodu hraniční cesty, hraničního příkopu nebo hraničního vodního toku (v některých případech jsou hraniční znaky stabilizovány v bodech vyznačujících hraniční čáru a v těchto případech přímo vyznačují průběh státních hranic);
   3. - pokud vzhledem ke změnám terénních podmínek není možná jejich stabilizace v lomových bodech hraniční čáry.

   V úsecích hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků (nepřímé vyznačení) je průběh státních hranic definován body, které jsou určeny geodetickými souřadnicemi (tzv. nevyznačené lomové body hraniční čáry), které určují jejich osy nebo střednice.

Průběh státních hranic je v terénu vyznačen:

1. 1) bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky „BESKYDY” („BESKID”) je vyznačen nepřímo třemi žulovými monolity v souladu s Protokolem o bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky „BESKYDY” podepsaným v Praze dne 6. listopadu 1995,
2. 2) bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo je v terénu vyznačen nepřímo třemi trojbokými železobetonovými monolity, umístěnými po jednom na územích všech třech států a opatřenými státními znaky příslušného státu,
3. 3) hlavními hraničními znaky očíslovanými čísly ve tvaru zlomku, v jehož čitateli je římská číslice označující číslo hraničního úseku a ve jmenovateli arabská číslice označující číslo hlavního hraničního znaku v pořadí v daném úseku, např.

1. 4) pomocnými hraničními znaky, které se nacházejí mezi dvěma sousedními hlavními hraničními znaky, očíslovanými čísly ve tvaru zlomku, v jehož čitateli je arabská číslice označující číslo předcházejícího hlavního hraničního znaku a ve jmenovateli arabské číslice označující číslo pomocného hraničního znaku podle jeho pořadí za hlavním hraničním znakem, např.

1. 5) doplňkovými hraničními znaky, které se nacházejí mezi dvěma sousedními hlavními nebo pomocnými hraničními znaky, očíslovanými čísly předcházejícího hlavního nebo pomocného hraničního znaku, doplněnými velkými písmeny A, B, C, ..., např.

Průběh státních hranic je na začátku a na konci hraničních cest, hraničních příkopů, hraničních vodních toků a v místech, kde vzhledem ke změnám terénních podmínek není možná stabilizace hraničních znaků v bodech hraniční čáry, vyznačen zdvojenými nebo trojitými hraničními znaky. Jednotlivé mezníky nebo desky v úrovni terénu zdvojených resp. trojitých hraničních znaků mají stejné číslo doplněné malými písmeny a, b, resp. c, např.

Typickou povrchovou stabilizací hraničních znaků jsou kamenné nebo žulové mezníky různých rozměrů a tvarů. Vyskytují se rovněž atypické povrchové stabilizace v podobě žulových desek osazených v úrovni terénu, křížků vytesaných ve skále, umělohmotných nebo kovových trubek s bíločervenými pruhy opatřených tabulkami s čísly hraničních znaků.

Poloha hraničních znaků vyznačujících průběh státních hranic přímo je zabezpečena podzemní stabilizací ve formě keramických destiček s křížkem ve středu, žulových desek s křížkem ve středu, značek typu VECTOR nebo drenážních trubek. V případě hraničních znaků vyznačujících průběh státních hranic nepřímo mají podzemní stabilizaci pouze nově osazené hraniční znaky.

Hlavy mezníků hraničních znaků a jejich boční stěny jsou do vzdálenosti 6 cm od horní hrany natřeny červenou barvou, jejich zbývající části bílou barvou. Popis hraničních znaků je proveden černou barvou.

Popis typického hraničního znaku se skládá z iniciál států, čísla hraničního znaku, křížku a u přímého vyznačení i ze směrových značek na sousední hraniční znaky. Typické hraniční znaky osazené v hraniční čáře mají na stěně směřující do území České republiky iniciálu „C” a na stěně směřující do území Polské republiky iniciálu „P”. Typické hraniční znaky osazené podél hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků mají uvedeny na stěně směřující k hraniční čáře iniciály toho státu, na jehož území leží.

V případě přímého vyznačení průběhu státních hranic typickými hraničními znaky je číslo hraničního znaku uvedeno na stěně viditelné z předcházejícího hraničního znaku. V případě nepřímého vyznačení průběhu státních hranic typickými hraničními znaky je číslo hraničního znaku umístěno na stěně kolmé k hraniční čáře směřující k předcházejícímu hraničnímu znaku.

Nátěr a popis atypických hraničních znaků závisí na jejich tvaru.

Hraniční znaky jsou číslovány v pořadí z východu na západ.

BODY STYKU STÁTNÍCH HRANIC

CHARAKTERISTIKA GEODETICKÝCH A KARTOGRAFICKÝCH PRACÍ

Základními dokumenty k provádění měřických prací na státních hranicích byly:

1. 1) geodetické údaje bodů trigonometrické sítě (českých v souřadnicovém systému S-1942/83 (S-42/83), polských v souřadnicovém systému „1965” a „WGS84”) a bodů nivelační sítě (ve výškovém systému Balt po vyrovnání), ležících v pásmu o šířce 10 km po obou stranách státních hranic;
2. 2) na suchých úsecích státních hranic dokumenty o vytyčení státních hranic, které jsou nedílnou součástí Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsané ve Varšavě dne 13. června 1958 (dále jen „Smlouva 1958”), které obsahují:
   1. a) Protokolární popis průběhu hraniční čáry s náčrty v měřítku 1 : 5 000 s tabulkou číselných údajů obsahující souřadnice hraničních znaků v souřadnicovém systému 1952 (1942);
   2. b) Závěrečný protokol o činnosti československo-polské smíšené komise pro vytyčení státních hranic podepsaný ve Varšavě dne 29. dubna 1958.

1. 3) na hraničních vodních tocích hraniční dokumenty, které jsou nedílnou součástí Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsané ve Varšavě dne 10. prosince 1986, které tvoří:
   1. a) protokolární popisy průběhu hraniční čáry s tabulkami číselných údajů, které obsahují souřadnice hraničních znaků v souřadnicovém systému 1952 (1942),
   2. b) náčrty průběhu hraniční čáry v měřítku 1 : 2 000,
   3. c) Závěrečný protokol z prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, uskutečněného v letech 1976 - 1983, podepsaný v Praze dne 9. prosince 1983.

Souřadnice hraničních znaků obsažené v dokumentech o vytyčení, které jsou nedílnou součástí Smlouvy 1958 nebyly ve všech hraničních úsecích jednolitým materiálem. Tyto souřadnice v systému 1952 (1942) byly získány převážně transformací a výpočty z výsledků měření provedených v letech 1920 až 1930, 1943 a 1956 v různých souřadnicových systémech s rozdílnými referenčními elipsoidy. Proto souřadnice uvedené v dokumentech o vytyčení byly použity pouze k posouzení, zda nedošlo ke změně polohy hraničních znaků a tím i průběhu státních hranic.

Hraniční dokumenty, které byly vyhotoveny na základě měření provedených na hraničních vodních tocích v letech 1976 až 1983 byly použity pouze k posouzení změn střednic hraničních vodních toků.

V rámci měřických prací v průběhu 1. společného komplexního přezkoušení průběhu česko-polských státních hranic provedeného v letech 1993 až 2004 byly odstraněny závady ve vyznačení státních hranic, bylo ověřeno centrické osazení nadzemní stabilizace hraničních znaků nad stabilizací podzemní, byla provedena geodetická kontrola polohy hraničních znaků a byly určeny jejich souřadnice v souřadnicovém systému S-1942/83 (S-42/83) a nadmořské výšky ve výškovém systému Balt po vyrovnání. Rovněž byly zaměřeny hraniční vodní toky, hraniční cesty a příkopy a bylo provedeno zaměření polohopisu v pásu o šířce 30 m po obou stranách státních hranic (v souvislosti s hraničními vodními toky nejméně 30 m od břehových čar). Z provedených prací byly vyhotoveny měřické operáty, které jsou archivovány na Ministerstvu vnitra České republiky a Hlavním velitelství pohraniční stráže Polské republiky.

Měření byla provedena následujícími metodami: GPS, polygonovými pořady, protínáním z délek, úhlů a zaměření bodů polární metodou, v návaznosti na geodetické sítě obou států charakterizované chybou menší než 0,10 m.

Poloha hraničních znaků byla určena se střední polohovou chybou:

a nadmořská výška se střední chybou:

Určení souřadnic podrobných bodů polohopisu bylo provedeno se střední polohovou chybou:

1. a jejich nadmořské výšky nebyly určovány.

Na základě výsledků geodetických měření byly vyhotoveny hraniční mapy v měřítku 1 : 2 000 v souřadnicovém systému S-42/83, českým vykonavatelem v programu KOKEŠ a polským vykonavatelem v programu MICROSTATION. Ke každé hraniční mapě byl vyhotoven seznam technických údajů, obsahující seznam souřadnic hraničních znaků, nevyznačených lomových bodů hraniční čáry a vzdáleností mezi nimi, délku hraniční čáry v mapovém listu a také popis průběhu státních hranic. Seznamy technických údajů a zbývající tabulky a popisné prvky hraničních dokumentů byly vyhotoveny v prostředí softwaru MICROSOFT OFFICE.

V úsecích hraničních vodních toků, hraničních cest a hraničních příkopů byl průběh státních hranic zobrazen prostřednictvím nevyznačených lomových bodů hraniční čáry. V úsecích hraničních vodních toků do šířky 4 m byly souřadnice nevyznačených lomových bodů hraniční čáry určeny na základě přímých měření. V úsecích hraničních vodních toků o šířce větší než 4 m, hraničních cest a hraničních příkopů byly souřadnice nevyznačených lomových bodů hraniční čáry vygenerovány ze zaměřených břehových čar hraničních vodních toků, okrajů hraničních cest a hraničních příkopů interpolační metodou prostřednictvím programů KOKEŠ nebo MICROSTATION.

Vnitřní rám hraničních map má rozměry 240 × 345 mm a je orientován delší stranou ve směru osy X souřadnicového systému S-1942/83 (s výjimkou hraničních map II/110-4 a II/111-3, které se dotýkají na 18^o zeměpisné délky východně od Greenwiche). Česko-polské státní hranice jsou zobrazeny na hraničních mapách prostřednictvím Gauss-Krügerova zobrazení ve dvou 6° pásech (M-33 a M-34).

Schématické zobrazení listů hraničních map II/110-4 a II/111-3 ležících je znázorněno na níže uvedeném obrázku.

Poledník 18° východní délky protíná česko-polské státní hranice mezi hraničními znaky II/57 a 57/1 v hraničním úseku II. Délky hraniční čáry v Seznamech technických údajů jsou tak v hraničním úseku I a v hraničním úseku II v hraničních mapách I/001 až II/110-4 vypočteny ze souřadnic hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů hraniční čáry v pásu M-34 (4. Gaussův pás), ostatní délky hraniční čáry, tj. v hraničních mapách II/111-3 až II/410 a v hraničních mapách v hraničních úsecích III a IV, jsou potom vypočteny ze souřadnic hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů hraniční čáry v pásu M-33 (3. Gaussův pás).

Souřadnice bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky uvedené v těchto hraničních dokumentech jsou v souladu se souřadnicemi obsaženými v Protokolu o bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky, vyhotoveném v Praze dne 6. listopadu 1995.

Souřadnice bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo byly určeny na základě trojstranného geodetického měření, s přihlédnutím k ustanovením Protokolu mezi vládou Československé republiky, vládou Polské lidové republiky a vládou Německé demokratické republiky o vytyčení československo-polsko-německého bodu styku státních hranic a o Údržbě hraničního znaku, kterým je tento bod styku vyznačen a Protokolárního popisu československo-polsko-německého bodu styku státních hranic ze dne 27. března 1957.

Klad listů hraničních map

ČESKO-POLSKÉ STÁTNÍ HRANICE

HRANIČNÍ DOKUMENTY

Hraniční úsek III

od hraničního znaku 101/6 po hraniční znak 182/20Díl 2

Stálá česko-polská hraniční komise

2011

OBSAH:

Právní základ vyhotovení hraničních dokumentů

Klad listů hraničních map

Přehled smluvených značek k hraničním mapám

Hraniční mapy a seznamy technických údajů

Závěrečný list

Hraniční dokumenty obsažené v tomto dílu byly vyhotoveny v rámci Prvního společného komplexního přezkoušení česko-polských státních hranic provedeného v letech 1993 až 2004 a Prvního společného ověření stavu a rozmístění hraničních znaků na česko-polských státních hranicích provedeného v letech 2006 až 2008 Stálou česko-polskou Hraniční komisí v souladu s článkem 10, odst. 4 a článkem 21, odst. 1, písm. g) Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Praze dne 17. ledna 1995.

CHARAKTERISTIKA ČESKO-POLSKÝCH STÁTNÍCH HRANIC

Česko-polské státní hranice jsou plochou, která prochází svisle hraniční čarou po zemském povrchu, oddělující území obou států, jejich vzdušný prostor a podzemní část.

Podle článku 7 Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích jsou česko-polské státní hranice rozděleny na čtyři hraniční úseky označené římskými číslicemi I, II, III a IV. Vymezení jednotlivých hraničních úseků s jejich délkami je uvedeno v následujícím přehledu.

GEOGRAFICKÝ POPIS PRŮBĚHU STÁTNÍCH HRANIC

Nejsevernějším bodem česko-polských státních hranic je nevyznačený lomový bod střednice hraničního vodního toku Smědá (Witka), který leží v hraničním úseku IV, ve vzdálenosti cca 31,5 m severně od hraničního znaku 105/28. V hraničních dokumentech je tento bod uveden pod číslem 209 0033 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě IV/209. Nejjižněji položeným bodem česko-polských státních hranic je bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky - „BESKYDY” („BESKID”), který se nachází v hraničním úseku I. V hraničních dokumentech je tento bod uveden pod číslem 001 0001 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě I/001. Nejvýchodněji položeným bodem česko-polských státních hranic je nevyznačený lomový bod hraniční čáry, který je průsečíkem spojnice mezníků I/12a a I/12b zdvojeného hraničního znaku I/12 se střednicí hraničního vodního toku Oleška (Olecka), ležící v hraničním úseku I. V hraničních dokumentech je tento bod uveden pod číslem 010 0002 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě I/010. Nejzápadněji položeným bodem česko-polských státních hranic je bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo, ležící v hraničním úseku IV. Tento bod je uveden pod číslem 280 0020 a jeho poloha je zobrazena v hraniční mapě IV/280. Nejvýše položeným bodem česko-polských státních hranic je hraniční znak IV/28 na vrcholu hory Sněžka (Śnieżka), ležící v hraničním úseku IV a zobrazený v hraniční mapě IV/048. Nejníže položeným bodem česko-polských státních hranic je nevyznačený lomový bod hraniční čáry, který je průsečíkem prodloužené střednice řeky Olše (Olza) se střednicí řeky Odry (Odra), který je současně koncovým bodem hraničního úseku I a počátečním bodem hraničního úseku II. Tento bod je uveden pod číslem 158 0012 v hraničním úseku I a 001 0001 v hraničním úseku II a jeho poloha je zobrazena v hraničních mapách I/158 a II/001.

PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC

Hraniční čára je určena body, jejichž poloha je dána geodetickými souřadnicemi a její průběh je v terénu vyznačen přímo nebo nepřímo hraničními znaky. Hraniční znak je bod, který je určen geodetickými souřadnicemi, jehož poloha je v terénu trvale vyznačena, a který má číslo.

Průběh státních hranic je:

1. 1) pevný:
   1. - na suchých úsecích - hraniční čára probíhá po přímých spojnicích po sobě následujících hraničních znaků stabilizovaných v lomových bodech určujících její průběh a osami hraničních cest a hraničních příkopů,
   2. - v místech, kde hraniční čára protíná stojaté vody nebo vodní toky přecházejíc z jednoho břehu na druhý,
   3. - v místech přechodu hraniční čáry ze suchého úseku do hraničního vodního toku a naopak,

1. 2) pohyblivý - hraniční čára probíhá střednicemi hraničních vodních toků a přizpůsobuje se:
   1. - přirozeným změnám polohy jejich koryt,
   2. - umělým změnám koryt vzniklým v důsledku regulací, provedených po dohodě příslušných orgánů obou států.

   V případě výskytu ostrovů trvalého charakteru na hraničních vodních tocích probíhá hraniční čára jejich hlavními rameny.

Hraniční znaky vyznačují průběh státních hranic:

1. 1) přímo - pokud jsou stabilizovány v bodech určujících hraniční čáru,
2. 2) nepřímo:
   1. - pokud jsou stabilizovány střídavě po obou stranách hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků - hraniční znaky v tomto případě mají pouze informativní charakter,
   2. - pokud jsou stabilizovány na začátku a konci hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků - tyto znaky jsou současně jedním z prvků vyznačujících polohu počátečního nebo koncového bodu hraniční cesty, hraničního příkopu nebo hraničního vodního toku (v některých případech jsou hraniční znaky stabilizovány v bodech vyznačujících hraniční čáru a v těchto případech přímo vyznačují průběh státních hranic);
   3. - pokud vzhledem ke změnám terénních podmínek není možná jejich stabilizace v lomových bodech hraniční čáry.

   V úsecích hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků (nepřímé vyznačení) je průběh státních hranic definován body, které jsou určeny geodetickými souřadnicemi (tzv. nevyznačené lomové body hraniční čáry), které určují jejich osy nebo střednice.

Průběh státních hranic je v terénu vyznačen:

1. 1) bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky „BESKYDY” („BESKID”) je vyznačen nepřímo třemi žulovými monolity v souladu s Protokolem o bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky „BESKYDY” podepsaným v Praze dne 6. listopadu 1995,
2. 2) bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo je v terénu vyznačen nepřímo třemi trojbokými železobetonovými monolity, umístěnými po jednom na územích všech třech států a opatřenými státními znaky příslušného státu,
3. 3) hlavními hraničními znaky očíslovanými čísly ve tvaru zlomku, v jehož čitateli je římská číslice označující číslo hraničního úseku a ve jmenovateli arabská číslice označující číslo hlavního hraničního znaku v pořadí v daném úseku, např.

1. 4) pomocnými hraničními znaky, které se nacházejí mezi dvěma sousedními hlavními hraničními znaky, očíslovanými čísly ve tvaru zlomku, v jehož čitateli je arabská číslice označující číslo předcházejícího hlavního hraničního znaku a ve jmenovateli arabské číslice označující číslo pomocného hraničního znaku podle jeho pořadí za hlavním hraničním znakem, např.

1. 5) doplňkovými hraničními znaky, které se nacházejí mezi dvěma sousedními hlavními nebo pomocnými hraničními znaky, očíslovanými čísly předcházejícího hlavního nebo pomocného hraničního znaku, doplněnými velkými písmeny A, B, C, ..., např.

Průběh státních hranic je na začátku a na konci hraničních cest, hraničních příkopů, hraničních vodních toků a v místech, kde vzhledem ke změnám terénních podmínek není možná stabilizace hraničních znaků v bodech hraniční čáry, vyznačen zdvojenými nebo trojitými hraničními znaky. Jednotlivé mezníky nebo desky v úrovni terénu zdvojených resp. trojitých hraničních znaků mají stejné číslo doplněné malými písmeny a, b, resp. c, např.

Typickou povrchovou stabilizací hraničních znaků jsou kamenné nebo žulové mezníky různých rozměrů a tvarů. Vyskytují se rovněž atypické povrchové stabilizace v podobě žulových desek osazených v úrovni terénu, křížků vytesaných ve skále, umělohmotných nebo kovových trubek s bíločervenými pruhy opatřených tabulkami s čísly hraničních znaků.

Poloha hraničních znaků vyznačujících průběh státních hranic přímo je zabezpečena podzemní stabilizací ve formě keramických destiček s křížkem ve středu, žulových desek s křížkem ve středu, značek typu VECTOR nebo drenážních trubek. V případě hraničních znaků vyznačujících průběh státních hranic nepřímo mají podzemní stabilizaci pouze nově osazené hraniční znaky.

Hlavy mezníků hraničních znaků a jejich boční stěny jsou do vzdálenosti 6 cm od horní hrany natřeny červenou barvou, jejich zbývající části bílou barvou. Popis hraničních znaků je proveden černou barvou.

Popis typického hraničního znaku se skládá z iniciál států, čísla hraničního znaku, křížku a u přímého vyznačení i ze směrových značek na sousední hraniční znaky. Typické hraniční znaky osazené v hraniční čáře mají na stěně směřující do území České republiky iniciálu „C” a na stěně směřující do území Polské republiky iniciálu „P”. Typické hraniční znaky osazené podél hraničních cest, hraničních příkopů a hraničních vodních toků mají uvedeny na stěně směřující k hraniční čáře iniciály toho státu, na jehož území leží.

V případě přímého vyznačení průběhu státních hranic typickými hraničními znaky je číslo hraničního znaku uvedeno na stěně viditelné z předcházejícího hraničního znaku. V případě nepřímého vyznačení průběhu státních hranic typickými hraničními znaky je číslo hraničního znaku umístěno na stěně kolmé k hraniční čáře směřující k předcházejícímu hraničnímu znaku.

Nátěr a popis atypických hraničních znaků závisí na jejich tvaru.

Hraniční znaky jsou číslovány v pořadí z východu na západ.

BODY STYKU STÁTNÍCH HRANIC

CHARAKTERISTIKA GEODETICKÝCH A KARTOGRAFICKÝCH PRACÍ

Základními dokumenty k provádění měřických prací na státních hranicích byly:

1. 1) geodetické údaje bodů trigonometrické sítě (českých v souřadnicovém systému S-1942/83 (S-42/83), polských v souřadnicovém systému „1965” a „WGS84”) a bodů nivelační sítě (ve výškovém systému Balt po vyrovnání), ležících v pásmu o šířce 10 km po obou stranách státních hranic;
2. 2) na suchých úsecích státních hranic dokumenty o vytyčení státních hranic, které jsou nedílnou součástí Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsané ve Varšavě dne 13. června 1958 (dále jen „Smlouva 1958”), které obsahují:
   1. a) Protokolární popis průběhu hraniční čáry s náčrty v měřítku 1 : 5 000 s tabulkou číselných údajů obsahující souřadnice hraničních znaků v souřadnicovém systému 1952 (1942);
   2. b) Závěrečný protokol o činnosti československo-polské smíšené komise pro vytyčení státních hranic podepsaný ve Varšavě dne 29. dubna 1958.

1. 3) na hraničních vodních tocích hraniční dokumenty, které jsou nedílnou součástí Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsané ve Varšavě dne 10. prosince 1986, které tvoří:
   1. a) protokolární popisy průběhu hraniční čáry s tabulkami číselných údajů, které obsahují souřadnice hraničních znaků v souřadnicovém systému 1952 (1942),
   2. b) náčrty průběhu hraniční čáry v měřítku 1 : 2 000,
   3. c) Závěrečný protokol z prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, uskutečněného v letech 1976 - 1983, podepsaný v Praze dne 9. prosince 1983.

Souřadnice hraničních znaků obsažené v dokumentech o vytyčení, které jsou nedílnou součástí Smlouvy 1958 nebyly ve všech hraničních úsecích jednolitým materiálem. Tyto souřadnice v systému 1952 (1942) byly získány převážně transformací a výpočty z výsledků měření provedených v letech 1920 až 1930, 1943 a 1956 v různých souřadnicových systémech s rozdílnými referenčními elipsoidy. Proto souřadnice uvedené v dokumentech o vytyčení byly použity pouze k posouzení, zda nedošlo ke změně polohy hraničních znaků a tím i průběhu státních hranic.

Hraniční dokumenty, které byly vyhotoveny na základě měření provedených na hraničních vodních tocích v letech 1976 až 1983 byly použity pouze k posouzení změn střednic hraničních vodních toků.

V rámci měřických prací v průběhu 1. společného komplexního přezkoušení průběhu česko-polských státních hranic provedeného v letech 1993 až 2004 byly odstraněny závady ve vyznačení státních hranic, bylo ověřeno centrické osazení nadzemní stabilizace hraničních znaků nad stabilizací podzemní, byla provedena geodetická kontrola polohy hraničních znaků a byly určeny jejich souřadnice v souřadnicovém systému S-1942/83 (S-42/83) a nadmořské výšky ve výškovém systému Balt po vyrovnání. Rovněž byly zaměřeny hraniční vodní toky, hraniční cesty a příkopy a bylo provedeno zaměření polohopisu v pásu o šířce 30 m po obou stranách státních hranic (v souvislosti s hraničními vodními toky nejméně 30 m od břehových čar). Z provedených prací byly vyhotoveny měřické operáty, které jsou archivovány na Ministerstvu vnitra České republiky a Hlavním velitelství pohraniční stráže Polské republiky.

Měření byla provedena následujícími metodami: GPS, polygonovými pořady, protínáním z délek, úhlů a zaměření bodů polární metodou, v návaznosti na geodetické sítě obou států charakterizované chybou menší než 0,10 m.

Poloha hraničních znaků byla určena se střední polohovou chybou:

a nadmořská výška se střední chybou:

Určení souřadnic podrobných bodů polohopisu bylo provedeno se střední polohovou chybou:

1. a jejich nadmořské výšky nebyly určovány.

Na základě výsledků geodetických měření byly vyhotoveny hraniční mapy v měřítku 1 : 2 000 v souřadnicovém systému S-42/83, českým vykonavatelem v programu KOKEŠ a polským vykonavatelem v programu MICROSTATION. Ke každé hraniční mapě byl vyhotoven seznam technických údajů, obsahující seznam souřadnic hraničních znaků, nevyznačených lomových bodů hraniční čáry a vzdáleností mezi nimi, délku hraniční čáry v mapovém listu a také popis průběhu státních hranic. Seznamy technických údajů a zbývající tabulky a popisné prvky hraničních dokumentů byly vyhotoveny v prostředí softwaru MICROSOFT OFFICE.

V úsecích hraničních vodních toků, hraničních cest a hraničních příkopů byl průběh státních hranic zobrazen prostřednictvím nevyznačených lomových bodů hraniční čáry. V úsecích hraničních vodních toků do šířky 4 m byly souřadnice nevyznačených lomových bodů hraniční čáry určeny na základě přímých měření. V úsecích hraničních vodních toků o šířce větší než 4 m, hraničních cest a hraničních příkopů byly souřadnice nevyznačených lomových bodů hraniční čáry vygenerovány ze zaměřených břehových čar hraničních vodních toků, okrajů hraničních cest a hraničních příkopů interpolační metodou prostřednictvím programů KOKEŠ nebo MICROSTATION.

Vnitřní rám hraničních map má rozměry 240 × 345 mm a je orientován delší stranou ve směru osy X souřadnicového systému S-1942/83 (s výjimkou hraničních map II/110-4 a II/111-3, které se dotýkají na 18^o zeměpisné délky východně od Greenwiche). Česko-polské státní hranice jsou zobrazeny na hraničních mapách prostřednictvím Gauss-Krügerova zobrazení ve dvou 6° pásech (M-33 a M-34).

Schématické zobrazení listů hraničních map II/110-4 a II/111-3 ležících je znázorněno na níže uvedeném obrázku.

Poledník 18° východní délky protíná česko-polské státní hranice mezi hraničními znaky II/57 a 57/1 v hraničním úseku II. Délky hraniční čáry v Seznamech technických údajů jsou tak v hraničním úseku I a v hraničním úseku II v hraničních mapách I/001 až II/110-4 vypočteny ze souřadnic hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů hraniční čáry v pásu M-34 (4. Gaussův pás), ostatní délky hraniční čáry, tj. v hraničních mapách II/111-3 až II/410 a v hraničních mapách v hraničních úsecích III a IV, jsou potom vypočteny ze souřadnic hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů hraniční čáry v pásu M-33 (3. Gaussův pás).

Souřadnice bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky uvedené v těchto hraničních dokumentech jsou v souladu se souřadnicemi obsaženými v Protokolu o bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky, vyhotoveném v Praze dne 6. listopadu 1995.

Souřadnice bodu styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo byly určeny na základě trojstranného geodetického měření, s přihlédnutím k ustanovením Protokolu mezi vládou Československé republiky, vládou Polské lidové republiky a vládou Německé demokratické republiky o vytyčení československo-polsko-německého bodu styku státních hranic a o Údržbě hraničního znaku, kterým je tento bod styku vyznačen a Protokolárního popisu československo-polsko-německého bodu styku státních hranic ze dne 27. března 1957.

Klad listů hraničních map