Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení

Definice

1. 1. Pro účely této smlouvy:

   (a) „státní občan“ znamená,

   ve vztahu k České republice,

   1. osobu se státním občanstvím České republiky,

   ve vztahu k Japonsku,

   1. japonského státního občana ve smyslu zákona o státním občanství Japonska;

   (b) „právní předpisy“ znamená

   zákony a předpisy smluvního státu týkající se systémů uvedených v článku 2;

   (c) „příslušný úřad“ znamená

   ministerstvo nebo jiný vládní orgán smluvního státu, do jehož kompetence spadají systémy tohoto smluvního státu uvedené v článku 2;

   (d) „příslušná instituce“ znamená

   instituci pojištění smluvního státu, nebo jejich sdružení, zodpovědnou za realizaci systémů tohoto smluvního státu uvedených v článku 2;

   (e) „doba pojištění“ znamená

   dobu placení příspěvků podle právních předpisů smluvního státu a veškerou další dobu, která se podle těchto právních předpisů bere v úvahu pro stanovení nároku na dávky;

   (f) „dávka“ znamená

   důchod nebo jakoukoli jinou dávku podle právních předpisů smluvního státu.

1. 2. Pro účely této smlouvy má jakýkoli jiný výraz nedefinovaný v této smlouvě význam, který mu náleží podle příslušných právních předpisů každého smluvního státu.

Věcný rozsah

1. 1. Ve vztahu k České republice se tato smlouva vztahuje na systémy upravené následujícími zákony:

   (a) Zákon o důchodovém pojištění a zákony související;

   (b) (i) Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a předpisy související a

   (ii) Zákon o veřejném zdravotním pojištění a předpisy související;

   avšak pro účely této smlouvy se články 5, 13 až 19, 23, 25, 28 (vyjma odstavce 4), 29 a odstavec 2 článku 31 použijí pouze na systémy upravené zákony pod písmenem (a).

1. 2. Ve vztahu k Japonsku se tato smlouva použije

   (a) na následující japonské důchodové systémy:

   (i) Národní důchod (kromě Národního penzijního fondu);

   (ii) Důchodové pojištění zaměstnanců (kromě Zaměstnaneckého penzijního fondu);

   (iii) Vzájemný podpůrný důchod pro státní veřejné úředníky;

   (iv) Vzájemný podpůrný důchod pro místní veřejné úředníky a personál s obdobným statutem (kromě důchodového systému pro členy místních sborů) a

   (v) Vzájemný podpůrný důchod pro personál soukromých škol

   (japonské důchodové systémy uvedené pod písmeny (ii) až (v) jsou dále uváděny jako „japonské důchodové systémy pro zaměstnance“);

   avšak pro účely této smlouvy Národní důchod nezahrnuje sociální důchod ve stáří ani žádné jiné důchody, jejichž poskytování je dočasného nebo doplňkového charakteru pro účely sociální pomoci, a které jsou vypláceny zcela nebo převážně ze zdrojů státního rozpočtu; a

   (b) na japonské systémy zdravotního pojištění prováděné podle následujících zákonů:

   (i) Zákon o zdravotním pojištění (zákon č. 70, 1922);

   (ii) Zákon o zdravotním pojištění námořníků (včetně ustanovení o pojištění zaměstnanosti a o pojištění pracovníků pro náhrady při úrazech (zákon č. 73, 1939);

   (iii) Zákon o národním zdravotním pojištění (zákon č. 192, 1958);

   (iv) Zákon o vzájemném podpůrném sdružení pro státní veřejné úředníky (zákon č. 128, 1958);

   (v) Zákon o vzájemném podpůrném sdružení pro místní veřejné úředníky a personál s obdobným statutem (zákon č. 152, 1962);

   (vi) Zákon o vzájemné podpoře pro personál soukromých škol (zákon č. 245, 1953) a

   (vii) Zákon o zajištění poskytování zdravotní péče starším občanům (zákon č. 80, 1982);

   1. avšak pro účely této smlouvy se články 5, 13 až 19, 23, 25, 28 (vyjma odstavce 4), 29 a odstavec 2 článku 31 použijí pouze na japonské důchodové systémy uvedené pod písmenem (a).

1. 3. Zákony a předpisy uvedené v předchozích odstavcích zahrnují také jejich změny, pokud nemění rozsah systémů upravovaných nebo realizovaných zákony a předpisy před jejich změnami.

Osobní rozsah

Tato smlouva se vztahuje na osobu, která podléhá nebo podléhala právním předpisům smluvního státu, a na jiné osoby, které odvozují práva od takové osoby.

Rovnost nakládání

Nestanoví-li tato smlouva jinak, budou osoby uvedené v článku 3, které bydlí na území smluvního státu, postaveny při používání právních předpisů tohoto smluvního státu naroveň jeho vlastním státním občanům.

Výplata dávek do ciziny

1. 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, jakékoli ustanovení právních předpisů smluvního státu, které omezuje nárok na dávky nebo jejich výplatu pouze z toho důvodu, že daná osoba bydlí mimo území tohoto smluvního státu, se nepoužije u osob, které bydlí na území druhého smluvního státu.
2. 2. Dávky podle právních předpisů smluvního státu budou vypláceny státním občanům druhého smluvního státu bydlícím na území třetího státu za stejných podmínek jako státním občanům prvního smluvního státu, kteří bydlí na území takového třetího státu.

Obecná ustanovení

Nestanoví-li tato smlouva jinak, osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná na území smluvního státu bude podléhat, pokud jde o toto zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, pouze právním předpisům tohoto smluvního státu.

Zvláštní ustanovení

1. 1. Je-li zaměstnanec, který podléhá právním předpisům smluvního státu a je zaměstnán na území tohoto smluvního státu zaměstnavatelem se sídlem na tomto území, vyslán tímto zaměstnavatelem z tohoto území na území druhého smluvního státu, aby tam pro něho vykonával práci, bude tento zaměstnanec podléhat pouze právním předpisům prvního smluvního státu tak, jako by tento zaměstnanec pracoval na území prvního smluvního státu, za předpokladu, že očekávaná doba takového vyslání nepřesahuje pět let.
2. 2. Pokud vyslání uvedené v odstavci 1 tohoto článku trvá déle než pět let, příslušné úřady obou smluvních států, nebo jimi pověřené příslušné instituce, se mohou dohodnout, že zaměstnanec bude i nadále podléhat pouze právním předpisům prvního smluvního státu.
3. 3. Odstavec 1 tohoto článku se použije i v případě, že zaměstnanec, který byl vyslán zaměstnavatelem z území smluvního státu na území třetího státu, je následně vyslán tímto zaměstnavatelem z území tohoto třetího státu na území druhého smluvního státu.
4. 4. Jestliže osoba podléhající právním předpisům smluvního státu a obvykle pracující na území tohoto smluvního státu jako osoba samostatně výdělečně činná dočasně pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná pouze na území druhého smluvního státu, bude tato osoba podléhat pouze právním předpisům prvního smluvního státu tak, jako by tato osoba pracovala na území prvního smluvního státu, za předpokladu, že očekávaná doba takové samostatné výdělečné činnosti nepřesahuje pět let.
5. 5. Pokud samostatná výdělečná činnost na území druhého smluvního státu uvedená v odstavci 4 tohoto článku trvá déle než pět let, příslušné úřady obou smluvních států, nebo jimi pověřené příslušné instituce, se mohou dohodnout, že osoba samostatně výdělečně činná bude i nadále podléhat pouze právním předpisům prvního smluvního státu.
6. 6. Odstavce 1 a 4 tohoto článku se nevztahují na osobu, která je zaměstnána na území Japonska zaměstnavatelem se sídlem na tomto území, nebo která obvykle pracuje na území Japonska jako osoba samostatně výdělečně činná, pokud taková osoba nepodléhá právním předpisům Japonska týkajícím se japonských důchodových systémů uvedených v článku 2 odstavec 2 písmena (a) (i) až (v).

Osoby pracující na palubě námořní lodi

Osoba, která pracuje na palubě námořní lodi plující pod vlajkou smluvního státu, bude podléhat pouze:

(a) v případech, kdy je osoba zaměstnanec, právním předpisům smluvního státu, na jehož území sídlí zaměstnavatel;

(b) v případech, kdy je osoba samostatně výdělečně činná, právním předpisům smluvního státu, na jehož území tato osoba bydlí.

Členové diplomatických misí, členové konzulárních úřadů a státní úředníci

1. 1. Touto smlouvou nejsou dotčena ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 ani Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.
2. 2. S výhradou odstavce 1 tohoto článku, je-li státní úředník smluvního státu, nebo osoba podle právních předpisů tohoto smluvního státu za takovou považovaná, vyslána pracovat na území druhého smluvního státu, bude tato osoba podléhat právním předpisům prvního smluvního státu tak, jako by pracovala na území prvního smluvního státu.

Výjimky z článků 6 až 9

Na společnou žádost zaměstnance a zaměstnavatele nebo na žádost osoby samostatně výdělečně činné se mohou příslušné úřady obou smluvních států, nebo jimi pověřené příslušné instituce, dohodnout na udělení výjimky z ustanovení článků 6 až 9 v zájmu určitých osob nebo skupin osob za předpokladu, že takové osoby nebo skupiny osob budou podléhat právním předpisům některého ze smluvních států.

Doprovázející manžel a děti

1. 1. Pokud jde o doprovázejícího manžela nebo děti osoby pracující na území Japonska, která podle článku 7, článku 9 odstavec 2 nebo článku 10 podléhá právním předpisům České republiky:

   (a) V případech, kdy doprovázející manžel nebo děti jsou osobami jiného než japonského státního občanství, právní předpisy Japonska týkající se japonských důchodových systémů uvedených v článku 2 odstavec 2 písmeno (a) se na ně neuplatní. Pokud však doprovázející manžel nebo děti o to požádají, předchozí se nepoužije;

   (b) V případech, kdy doprovázející manžel nebo děti jsou japonskými státními občany, vynětí z právních předpisů Japonska týkajících se japonských důchodových systémů uvedených v článku 2 odstavec 2 písmeno (a) bude určeno v souladu s japonskými právními předpisy.

1. 2. Pokud jde o doprovázejícího manžela nebo děti osoby podléhající podle článku 6 právním předpisům České republiky, kteří bydlí na území České republiky, vztahují se na ně také právní předpisy České republiky o systému zdravotního pojištění uvedené v článku 2 odstavec 1 písmeno (b).

Povinné pojištění

Články 6 až 8, článek 9 odstavec 2 a článek 11 se týkají pouze povinného pojištění podle právních předpisů smluvního státu.