Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

1. E. V části páté „Orgány Společenství“
   1. 39) Článek 137 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 137

      Evropský parlament se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.“

   1. 40) V článku 138 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
      1. „3. Evropský parlament vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.

         Rada přijme jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného většinou hlasů všech jeho členů, odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“

   1. 41) Vkládají se nové články, které znějí:
      Odkaz„Článek 138a

      Politické strany na evropské úrovni jsou významným faktorem integrace uvnitř Unie. Přispívají k vytváření evropského povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie.

      OdkazČlánek 138b

      Pokud tak stanoví tato smlouva, účastní se Evropský parlament procesu přijímání aktů Společenství výkonem svých pravomocí v rámci postupů podle článků 189b a 189c a vyjadřováním souhlasu či podáváním stanovisek.

      Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že je k provedení této smlouvy potřeba aktu Společenství.

      OdkazČlánek 138c

      Evropský parlament může při plnění svých úkolů na žádost čtvrtiny členů zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Společenství nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, s výjimkou případů, kdy jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení; pravomoci svěřené touto smlouvou jiným orgánům nebo institucím tím nejsou dotčeny.

      Dočasná vyšetřovací komise skončí svou činnost předložením své zprávy.

      Podrobnosti pro výkon vyšetřovacího práva stanoví společná dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise.

      OdkazČlánek 138d

      Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká.

      OdkazČlánek 138e

      1. 1. Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů a institucí Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.

         V souladu se svými povinnostmi provádí veřejný ochránce práv šetření, která považuje za opodstatněná, a to z vlastního podnětu nebo na základě stížností předložených mu přímo nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení. Jestliže veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, který má lhůtu tří měsíců na to, aby mu sdělil své stanovisko. Poté předá Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu zprávu. Osobu podávající stížnost informuje o výsledku tohoto šetření.

         Veřejný ochránce práv podává každoročně zprávu o výsledku svých šetření Evropskému parlamentu.

      1. 2. Veřejný ochránce práv je jmenován po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho funkčního období. Může být jmenován opakovaně.

         Veřejný ochránce práv může být odvolán z funkce Soudním dvorem na návrh Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí závažného pochybení.

      1. 3. Veřejný ochránce práv vykonává své funkce zcela nezávisle. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného subjektu. Během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
      2. 4. Evropský parlament po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady vyjádřeným kvalifikovanou většinou určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv.“
   1. 42) V čl. 144 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

      „V tomto případě funkční období členů Komise, jmenovaných jako nástupci, skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří kolektivně odstoupili.“

   1. 43) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 146

      Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu.

      Předsednictví vykonává postupně každý členský stát po dobu šesti měsíců podle následujícího pořadí členských států:

      1. – během prvního šestiletého cyklu: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království,
      2. – během následujícího šestiletého cyklu: Dánsko, Belgie, Řecko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Spojené království, Portugalsko.“
   1. 44) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 147

      Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise.“

   1. 45) Článek 149 se zrušuje.
   2. 46) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 151

      1. 1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří.
      2. 2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka. Generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.

         Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.

      1. 3. Rada přijme svůj jednací řád.“
   1. 47) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 154

      Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“

   1. 48) Vkládají se nové články, které znějí:
      Odkaz„Článek 156

      Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.

      OdkazČlánek 157

      1. 1. Komise se skládá ze sedmnácti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.

         Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.

         Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.

         Členem Komise musí být alespoň jeden státní příslušník každého členského státu, přičemž nejvýše dva členové mohou být téže státní příslušnosti.

      1. 2. Členové Komise vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

         Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.

         Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 160 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.

      OdkazČlánek 158

      1. 1. Členové Komise jsou jmenováni postupem podle odstavce 2 na dobu pěti let, pokud článek 144 případně nestanoví jinak.

         Mohou být jmenováni opakovaně.

      1. 2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou po konzultaci s Evropským parlamentem osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise.

         Vlády členských států po konzultaci s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.

         Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.

      1. 3. Odstavce 1 a 2 se poprvé použijí na jmenování předsedy a ostatních členů Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1995.

         Předseda a ostatní členové Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1993, jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států. Jejich funkční období skončí dnem 6. ledna 1995.

      OdkazČlánek 159

      Mimo případy celkové obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.

      Dotyčný člen je nahrazen novým členem jmenovaným vzájemnou dohodou vlád členských států pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.

      V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Pro jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 158 odst. 2.

      Mimo případy odvolání podle článku 160 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.

      OdkazČlánek 160

      Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.

      OdkazČlánek 161

      Komise může jmenovat z řad svých členů jednoho nebo dva místopředsedy.

      OdkazČlánek 162

      1. 1. Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
      2. 2. Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.

      OdkazČlánek 163

      Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 157.

      Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.“

   1. 49) Článek 165 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 165

      Soudní dvůr se skládá ze třinácti soudců.

      Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.

      Soudní dvůr zasedá v plénu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.

      Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 167 druhého pododstavce.“

   1. 50) Článek 168a se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 168a

      1. 1. K Soudnímu dvoru se přičleňuje soud příslušný rozhodovat v některých věcech v prvním stupni, určených podle odstavce 2, proti jehož rozhodnutí je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek, omezený na otázky práva. Soud prvního stupně není příslušný k rozhodování o předběžných otázkách podle článku 177.
      2. 2. Na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí Rada jednomyslným rozhodnutím určí věci uvedené v odstavci 1 a složení Soudu prvního stupně a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy vztahující se na Soudní dvůr, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, i na Soud prvního stupně.
      3. 3. Členové Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
      4. 4. Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.“
   1. 51) Článek 171 nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 171

      1. 1. Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
      2. 2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát takováto opatření nepřijal, vydá poté, co poskytla státu příležitost se vyjádřit, odůvodněné stanovisko upřesňující body, v nichž dotyčný členský stát nevyhověl rozsudku Soudního dvora.

         Nepřijme-li dotyčný členský stát opatření, která vyplývají z rozsudku, ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. V takovém případě navrhne paušální částku nebo penále, již je členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

         Shledá-li Soudní dvůr, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.

         Článek 170 není tímto postupem dotčen.“

   1. 52) Článek 172 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 172

      Nařízení vydaná společně Evropským parlamentem a Radou nebo Radou na základě ustanovení této smlouvy mohou na Soudní dvůr přenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které tato nařízení stanoví.“

   1. 53) Článek 173 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 173

      Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů přijímaných společně Evropským parlamentem a Radou, aktů Rady, Komise a ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, a rovněž aktů Evropského parlamentu, které mají právní účinky vůči třetím osobám.

      Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.

      Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem a ECB k ochraně jejich práv.

      Každá fyzická nebo právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.

      Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.“

   1. 54) Článek 175 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 175

      Poruší-li Evropský parlament, Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.

      Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána v další lhůtě dvou měsíců.

      Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.

      Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných ECB v oblastech spadajících do její působnosti nebo o žalobách podaných proti ní.“

   1. 55) Článek 176 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 176

      Orgán nebo orgány, jejichž akt byl prohlášen za neplatný nebo jejichž nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, jsou povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.

      Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 215 druhého pododstavce.

      Tento článek se vztahuje rovněž na ECB.“

   1. 56) Článek 177 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 177

      Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se:

      1. a) výkladu této smlouvy,
      2. b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství a ECB,
      3. c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví.

      Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.

      Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.“

   1. 57) Článek 180 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 180

      Soudní dvůr má v mezích dále uvedených pravomoc rozhodovat spory, které se týkají:

      1. a) plnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky. Správní rada banky má v této souvislosti oprávnění, která článek 169 přiznává Komisi;
      2. b) usnesení Rady guvernérů Evropské investiční banky. Každý členský stát, Komise a správní rada banky může v této souvislosti podat žalobu za podmínek stanovených v článku 173;
      3. c) usnesení správní rady Evropské investiční banky. Žaloby proti těmto usnesením mohou za podmínek stanovených v článku 173 podat pouze členské státy nebo Komise, a to pouze pro porušení formálního postupu stanoveného v čl. 21 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu Evropské investiční banky,
      4. d) plnění povinností národními centrálními bankami podle této smlouvy a statutu ESCB. Rada ECB má ve vztahu k národním centrálním bankám v této věci pravomoci, jaké článek 169 přiznává Komisi ve vztahu k členským státům. Shledá-li Soudní dvůr, že národní centrální banka nesplnila povinnost podle této smlouvy, je tato banka povinna učinit opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.“
   1. 58) Článek 184 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 184

      Dotýká-li se spor nařízení vydaného společně Evropským parlamentem a Radou nebo nařízení Rady, Komise nebo ECB, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 173 pátém pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 173 druhém pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.“

   1. 59) Vkládá se nový oddíl, který zní:

      Účetní dvůr„Oddíl 5

      OdkazČlánek 188a

      Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví.

      OdkazČlánek 188b

      1. 1. Účetní dvůr se skládá z dvanácti členů.
      2. 2. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
      3. 3. Členy Účetního dvora jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím na dobu šesti let.

         Čtyři členové Účetního dvora, určení losem, budou však při prvním jmenování Účetního dvora jmenováni pouze na dobu čtyř let.

         Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.

         Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.

      1. 4. Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

         Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.

      1. 5. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
      2. 6. Mimo případy pravidelných obměn a smrti končí výkon funkce člena Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 7.

         Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.

         Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.

      1. 7. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
      2. 8. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
      3. 9. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.

      OdkazČlánek 188c

      1. 1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.

         Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací.

      1. 2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.

         Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.

         Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.

         Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.

      1. 3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.

         Ostatní orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.

      1. 4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.

         Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.

         Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů.

         Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.“

   1. 60) Článek 189 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 189

      Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.

      Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

      Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.

      Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.

      Doporučení a stanoviska nejsou závazná.“

   1. 61) Vkládají se nové články, které znějí:
      Odkaz„Článek 189a

      1. 1. Přijímá-li Rada podle této smlouvy akt na návrh Komise, může takový návrh změnit pouze jednomyslným rozhodnutím, nestanoví-li čl. 189b odst. 4 a 5 jinak.
      2. 2. Dokud Rada nerozhodne, může Komise kdykoli během přijímání aktu Společenství svůj návrh změnit.

      OdkazČlánek 189b

      1. 1. Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup.
      2. 2. Komise předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě.

         Rada po obdržení stanoviska Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou zaujme společný postoj. Společný postoj postoupí Evropskému parlamentu. Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterych zaujala společný postoj. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.

         Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament:

         1. a) schválí společný postoj, Rada s konečnou platností navrhovaný akt přijme v souladu se společným postojem;
         2. b) nepřijme žádné usnesení, Rada navrhovaný akt přijme v souladu se svým společným postojem;
         3. c) projeví většinou hlasů všech svých členů úmysl společný postoj odmítnout, ihned o tom informuje Radu. Rada může svolat dohodovací výbor uvedený v odstavci 4, aby důkladněji objasnila svůj postoj. Evropský parlament poté buď potvrdí většinou hlasů všech svých členů odmítnutí společného postoje, čímž se navržený akt pokládá za nepřijatý, anebo navrhne změny v souladu s písmenem d) tohoto odstavce;
         4. d) navrhne většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje a změněný návrh postoupí Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.

      1. 3. Schválí-li Rada kvalifikovanou většinou všechny změny navržené Evropským parlamentem ve lhůtě tří měsíců od jejich obdržení, změní v souladu s tím svůj společný postoj a přijme navrhovaný akt; o návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, však Rada rozhoduje jednomyslně. Neschválí-li Rada navrhovaný akt, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu neprodleně dohodovací výbor.
      2. 4. Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo jejich zástupců a stejného počtu zástupců Evropského parlamentu, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou zástupců Evropského parlamentu. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.
      3. 5. Schválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Neschválí-li jeden z obou orgánů navržený akt, pokládá se za nepřijatý.
      4. 6. Neschválí-li dohodovací výbor společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý, ledaže Rada do šesti týdnů od uplynutí lhůty poskytnuté dohodovacímu výboru kvalifikovanou většinou potvrdí společný postoj, na kterém se shodla před tím, než bylo zahájeno dohodovací řízení, s případnými změnami navrženými Evropským parlamentem. V takovém případě je navrhovaný akt přijat s konečnou platností, ledaže Evropský parlament do šesti týdnů ode dne potvrzení Radou odmítne návrh většinou hlasů všech svých členů; v tom případě se navrhovaný akt pokládá za nepřijatý.
      5. 7. Lhůty tří měsíců a šesti týdnů, uvedené v tomto článku, mohou být vzájemnou dohodou Evropského parlamentu a Rady prodlouženy nejvýše první o jeden měsíc a druhá o dva týdny. Lhůta tří měsíců, uvedená v odstavci 2, se bez dalšího prodlužuje o dva měsíce v případě použití odst. 2 písm. c).
      6. 8. Uplatnění postupu podle tohoto článku může být rozšířeno postupem podle čl. N odst. 2 Smlouvy o Evropské unii na základě zprávy, kterou Komise předloží Radě nejpozději v roce 1996.

      OdkazČlánek 189c

      Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup:

      1. a) Rada na návrh Komise a po obdržení stanoviska Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou zaujme společný postoj.
      2. b) Rada postoupí společný postoj Evropskému parlamentu. Rada a Komise podrobně informují Evropský parlament o důvodech, na základě kterých zaujala společný postoj, a také o postoji Komise.

         Schválí-li Evropský parlament společný postoj ve lhůtě tří měsíců od jeho postoupení nebo k němu v této lhůtě nepřijme žádné usnesení, přijme Rada s konečnou platností navrhovaný akt v souladu se společným postojem.

      1. c) Evropský parlament může ve lhůtě tří měsíců uvedené v písmenu b) navrhnout nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje Rady. Evropský parlament rovněž může stejnou většinou odmítnout společný postoj Rady. Výsledek jednání bude předložen Radě a Komisi.

         Odmítne-li Evropský parlament společný postoj Rady, může Rada akt ve druhém čtení přijmout pouze jednomyslně.

      1. d) Komise do jednoho měsíce přezkoumá návrh, na jehož základě Rada zaujala svůj společný postoj, přičemž přihlédne ke změnám navrženým Evropským parlamentem.

         Komise předá Radě zároveň s přezkoumaným návrhem ty změny navrhované Evropským parlamentem, které nepřijala, a podá k nim stanovisko. Rada může jednomyslným rozhodnutím tyto změny přijmout.

      1. e) Rada přijme kvalifikovanou většinou návrh přezkoumaný Komisí.

         Návrh přezkoumaný Komisí může Rada změnit pouze jednomyslným rozhodnutím.

      1. f) V případech uvedených v písmenech c), d) a e) je Rada povinna rozhodnout ve lhůtě tří měsíců. Nerozhodne-li v této lhůtě, pokládá se návrh Komise za nepřijatý.
      2. g) Lhůty uvedené v písmenech b) a f) mohou být vzájemnou dohodou Rady a Evropského parlamentu prodlouženy nejvýše o jeden měsíc.“
   1. 62) Článek 190 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 190

      Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou, jakož i takové akty Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.“

   1. 63) Článek 191 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 191

      1. 1. Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijaté postupem podle článku 189b podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady a vyhlašují se v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
      2. 2. Nařízení Rady a Komise a směrnice těchto orgánů, které jsou určeny všem členským státům, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
      3. 3. Ostatní směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.“
   1. 64) Článek 194 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 194

      Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto:

      Účetní dvůr

      Belgie	12
      Dánsko	9
      Německo	24
      Řecko	12
      Španělsko	21
      Francie	24
      Irsko	9
      Itálie	24
      Lucembursko	6
      Nizozemsko	12
      Portugalsko	12
      Spojené království	24

      Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.

      Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

      Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.“

   1. 65) Článek 196 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 196

      Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.

      Přijme svůj jednací řád.

      Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.“

   1. 66) Článek 198 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 198

      Rada nebo Komise jsou povinny konzultovat výbor v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné. Výbor může také vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.

      Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce od jejího oznámení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.

      Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.“

   1. 67) Vkládá se nová kapitola, která zní:

      Výbor regionů„KAPITOLA 4

      OdkazČlánek 198a

      Zřizuje se výbor jako poradní orgán tvořený zástupci regionálních a místních samosprávných celků (dále jen „Výbor regionů“).

      Počet členů Výboru regionů je stanoven takto:

      Účetní dvůr Výbor regionů

      Belgie	12
      Dánsko	9
      Německo	24
      Řecko	12
      Španělsko	21
      Francie	24
      Irsko	9
      Itálie	24
      Lucembursko	6
      Nizozemsko	12
      Portugalsko	12
      Spojené království	24

      Členy výboru a stejný počet náhradníků jmenuje na čtyři roky Rada jednomyslným rozhodnutím na návrh příslušných členských států. Mohou být jmenováni opakovaně.

      Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

      OdkazČlánek 198b

      Výbor regionů volí z řad svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.

      Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné.

      Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.

      OdkazČlánek 198c

      Rada nebo Komise konzultují Výbor regionů v případech uvedených v této smlouvě, a ve všech ostatních případech, v nichž to některý z těchto dvou orgánů považuje za vhodné.

      Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce od jejího oznámení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.

      Je-li Hospodářský a sociální výbor konzultován podle článku 198, Rada nebo Komise o tomto vyžádání stanoviska informují Výbor regionů. Usoudí-li Výbor regionů, že jsou dotčeny zvláštní regionální zájmy, může v této věci zaujmout stanovisko.

      Může vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.

      Stanovisko výboru a zápis z jeho jednání se postupují Radě a Komisi.“

   1. 68) Vkládá se nová kapitola, která zní:

      Evropská investiční banka„KAPITOLA 5

      OdkazČlánek 198d

      Evropská investiční banka má právní subjektivitu.

      Členy Evropské investiční banky jsou členské státy.

      Statut Evropské investiční banky je obsažen v protokolu připojeném k této smlouvě.

      OdkazČlánek 198e

      Úkolem Evropské investiční banky je přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji společného trhu v zájmu Společenství; využívá k tomu jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojů. Za tím účelem neziskovým poskytováním půjček a záruk usnadňuje financování dále uvedených projektů ve všech odvětvích hospodářství:

      1. a) projektů na rozvoj méně rozvinutých oblastí;
      2. b) projektů na modernizaci nebo konverzi podniků anebo na vytvoření nových činností vyplývajících z postupného vytváření společného trhu, které pro svůj rozsah nebo pro svou povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech;
      3. c) projektů společného zájmu více členských států, které pro svůj rozsah nebo povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech.

      Při plnění svých úkolů usnadňuje Evropská investiční banka financování investičních programů s využitím strukturálních fondů a dalších finančních nástrojů Společenství.“

   1. 69) Článek 199 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 199

      Pro každý rozpočtový rok musí být veškeré příjmy a výdaje Společenství, včetně těch, které se vztahují k Evropskému sociálnímu fondu, předběžně vyčísleny a zahrnuty do rozpočtu.

      Správní výdaje orgánů, které vyplývají z ustanovení Smlouvy o Evropské unii a vztahují se ke společné zahraniční a bezpečnostní politice a ke spolupráci v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, jsou hrazeny z rozpočtu. Operativní výdaje, které vyplývají z provádění těchto ustanovení, mohou být za podmínek určených těmito ustanoveními hrazeny z rozpočtu.

      Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.“

   1. 70) Článek 200 se zrušuje.
   2. 71) Článek 201 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 201

      Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.

      Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Společenství a doporučí je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“

   1. 72) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 201a

      K zajištění rozpočtové kázně nepředloží Komise žádný návrh aktu Společenství, nezmění své návrhy a nepřijme žádná prováděcí opatření, která by mohla mít citelné dopady na rozpočet, aniž by poskytla záruku, že takový návrh nebo takové opatření mohou být financovány v mezích vlastních zdrojů Společenství, vyplývajících z ustanovení přijatých Radou podle článku 201.“

   1. 73) Článek 205 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 205

      Komise plní rozpočet v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

      Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.

      V rámci rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 209 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.“

   1. 74) Článek 206 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 206

      1. 1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 205a, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho připomínky, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.
      2. 2. Před udělením absolutoria Komisi nebo z jiného důvodu v souvislosti s výkonem svých rozpočtových pravomocí si může Evropský parlament vyžádat od Komise informace o provádění výdajů nebo o fungování systémů finanční kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho žádost všechny nezbytné informace.
      3. 3. Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria.

         Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.“

   1. 75) Články 206a a 206b se zrušují.
   2. 76) Článek 209 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 209

      Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně:

      1. a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
      2. b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a určí opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků,
      3. c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.“
   1. 77) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 209a

      Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.

      Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými útvary státní správy.“

   1. 78) Článek 215 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 215

      Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

      V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce.

      Druhý pododstavec se použije stejným způsobem na škody způsobené ECB nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.

      Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.“

   1. 79) Článek 227 se mění takto:
      1. a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
         1. „2. Na francouzské zámořské departementy se vztahují ihned po vstupu této smlouvy v platnost její zvláštní i obecná ustanovení, která se týkají:
            1. – volného pohybu zboží,
            2. – zemědělství, s výjimkou čl. 40 odst. 4,
            3. – volného pohybu služeb,
            4. – pravidel hospodářské soutěže,
            5. – ochranných opatření stanovených v článcích 109h, 109i a 226,
            6. – orgánů.

            Podmínky použití ostatních ustanovení této smlouvy určí Rada na návrh Komise jednomyslnými rozhodnutími nejpozději do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost.

            Orgány Společenství budou v rámci postupů stanovených touto smlouvou, zejména článkem 226, dbát o hospodářský a sociální rozvoj těchto oblastí.“

      1. b) v odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:
         1. „a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy.“
   1. 80) Článek 228 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 228

      1. 1. Předpokládá-li tato smlouva uzavření dohod mezi Společenstvím a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, předloží Komise doporučení Radě, která zmocní Komisi zahájit nezbytná jednání. Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbory, které jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu pomáhaly, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.

         Rada při výkonu pravomocí svěřených jí tímto odstavcem rozhoduje kvalifikovanou většinou, s výjimkou případů stanovených v odstavci 2 druhé větě, kdy rozhoduje jednomyslně.

      1. 2. S výhradou pravomocí svěřených v této oblasti Komisi uzavírá dohody Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Rada rozhoduje jednomyslně, dotýká-li se dohoda oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadována jednomyslnost, a v případě dohod uvedených v článku 238.
      2. 3. Nejedná-li se o dohody uvedené v čl. 113 odst. 3, uzavírá dohody Rada po konzultaci s Evropským parlamentem, a to i v případech, kdy se dohoda dotýká oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadován postup uvedený v článku 189b nebo v článku 189c. Evropský parlament zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může Rada stanovit podle naléhavosti věci. Nezaujme-li stanovisko v této lhůtě, může Rada jednat i bez tohoto stanoviska.

         Odchylně od předchozího pododstavce se dohody uvedené v článku 238, ostatní dohody, které vytvářejí zavedením postupů spolupráce zvláštní institucionální rámec, dohody mající citelné rozpočtové dopady na Společenství a dohody měnící akt přijatý postupem podle článku 189b uzavírají se souhlasem Evropského parlamentu.

         Rada a Evropský parlament se mohou v naléhavých případech dohodnout na lhůtě pro vyslovení tohoto souhlasu.

      1. 4. Při uzavírání dohody může Rada zmocnit Komisi, aby odchylně od odstavce 2 jménem Společenství schvalovala její změny, jestliže dohoda stanoví, že se takové změny přijímají zjednodušeným postupem nebo orgánem stanoveným dohodou. Rada může k takovému zmocnění připojit zvláštní podmínky.
      2. 5. Zamýšlí-li Rada uzavřít dohodu, která vyžaduje změny této smlouvy, musí být tyto změny nejprve přijaty postupem podle článku N Smlouvy o Evropské unii.
      3. 6. Rada, Komise nebo členský stát si mohou předem vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody s ustanoveními této smlouvy. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, může dohoda vstoupit v platnost jen v souladu s článkem N Smlouvy o Evropské unii.
      4. 7. Dohody uzavřené za podmínek stanovených tímto článkem jsou závazné pro orgány Společenství i pro členské státy.“
   1. 81) Vkládá se nový článek, který zní:
      Odkaz„Článek 228a

      Předpokládá-li se ve společných postojích nebo společných akcích přijatých podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice určitý postup Společenství směřující k pozastavení, omezení nebo úplnému přerušení hospodářských vztahů s jednou nebo několika třetími zeměmi, přijme Rada nezbytná naléhavá opatření. Rada rozhoduje na návrh Komise kvalifikovanou většinou.“

   1. 82) Článek 231 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 231

      Společenství naváže úzkou součinnost s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.“

   1. 83) Články 236 a 237 se zrušují.
   2. 84) Článek 238 se nahrazuje tímto:
      Odkaz„Článek 238

      Společenství může uzavřít s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.“

1. F. V Příloze ΙII:
   1. 85) Název přílohy se nahrazuje tímto:

      „Seznam neviditelných operací zmíněných v článku 73h této smlouvy.“

1. G.V Protokolu o statutu Evropské investiční banky:
   1. 86) Odkazy na články 129 a 130 se nahrazují odkazy na články 198d a 198e.

USTANOVENÍ POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O ZALOŽENÍEVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELIHLAVA III