Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

vyhlášené znění

USTANOVENÍ POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGIIHLAVA IV

OdkazČlánek I

Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii se mění v souladu tímto článkem.

  1. 1) Článek 3 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 3
    1. 1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány:
      1. – EVROPSKÝ PARLAMENT,
      2. – RADA,
      3. – KOMISE,
      4. – SOUDNÍ DVŮR,
      5. – ÚČETNÍ DVŮR.

      Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.

    1. 2. Radě a Komisi je nápomocen Hospodářský a sociální výbor, který má poradní funkci.“
  1. 2) Vkládají se nové články, které znějí:
    Odkaz„Článek 107a

    Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že aktu Společenství je potřeba k provedení této smlouvy.

    OdkazČlánek 107b

    Evropský parlament může při plnění svých úkolů na žádost čtvrtiny členů zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Společenství nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, s výjimkou případu, kdy jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení; pravomoci svěřené touto smlouvou jiným orgánům a institucím tím nejsou dotčeny.

    Dočasná vyšetřovací komise skončí svou činnost předložením své zprávy.

    Pravidla pro výkon vyšetřovacího práva stanoví společná dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise.

    OdkazČlánek 107c

    Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činnosti Společenství a která se jich přímo dotýká.

    OdkazČlánek 107d
    1. 1. Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.

      V souladu se svými povinnostmi provádí veřejný ochránce práv šetření, která považuje za opodstatněná, z vlastního podnětu nebo na základě stížností předložených mu přímo nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení. Jestliže veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, který má lhůtu tří měsíců na to, aby mu sdělil svůj názor. Poté veřejný ochránce práv předá Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu zprávu. Osobu podávající stížnost informuje o výsledku tohoto šetření.

      Veřejný ochránce práv podává každoročně zprávu o výsledku svých šetření Evropskému parlamentu.

    1. 2. Veřejný ochránce práv je jmenován po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho funkčního období. Může být jmenován opakovaně.

      Veřejný ochránce práv může být odvolán z funkce Soudním dvorem na žádost Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo dopustí-li se závažného pochybení.

    1. 3. Veřejný ochránce práv vykonává svou funkci zcela nezávisle. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného subjektu. Během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
    2. 4. Evropský parlament po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady vyjádřeným kvalifikovanou většinou určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv.“
  1. 3) V článku 108 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
    1. „3. Evropský parlament vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.

      Rada přijme jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného většinou hlasů všech jeho členů, odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“

  1. 4) V čl. 114 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

    „V tomto případě funkční období členů Komise, jmenovaných jako nástupci, skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří kolektivně odstoupili.“

  1. 5) Vkládají se nové články, které znějí:
    Odkaz„Článek 116

    Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni, zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu.

    Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců podle následujícího pořadí členských států:

    1. — během prvního šestiletého cyklu: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království,
    2. — během následujícího šestiletého cyklu: Dánsko, Belgie, Řecko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Spojené království, Portugalsko.
    OdkazČlánek 117

    Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise.“

  1. 6) Vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„Článek 121
    1. 1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří.
    2. 2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka. Generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.

      Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.

    1. 3. Rada přijme svůj jednací řád.“
  1. 7) Vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„Článek 123

    Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“

  1. 8) Vkládají se nové články, které znějí:
    Odkaz„Článek 125

    Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.

    OdkazČlánek 126
    1. 1. Komise se skládá ze sedmnácti členů, vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.

      Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.

      Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.

      Členem Komise musí být alespoň jeden státní příslušník každého členského státu, přičemž nejvýše dva členové mohou být téže státní příslušnosti.

    1. 2. Členové Komise vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

      Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.

      Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 129 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.

    OdkazČlánek 127
    1. 1. Členové Komise jsou jmenováni postupem podle odstavce 2 na dobu pěti let, pokud článek 114 případně nestanoví jinak.

      Mohou být jmenováni opakovaně.

    1. 2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou po konzultaci s Evropským parlamentem osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise.

      Vlády členských států po konzultaci s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.

      Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.

    1. 3. Odstavce 1 a 2 se poprvé použijí na jmenování předsedy a ostatních členů Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1995.

      Předseda a ostatní členové Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1993, jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států. Jejich funkční období skončí dnem 6. ledna 1995.

    OdkazČlánek 128

    Mimo případy celkové obměny Komise a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.

    Dotyčný člen je nahrazen novým členem jmenovaným vzájemnou dohodou vlád členských států pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.

    V případě odvolání, odstoupení nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Pro jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 127 odst. 2.

    Mimo případy odvolání podle článku 129 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.

    OdkazČlánek 129

    Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.

    OdkazČlánek 130

    Komise může jmenovat z řad svých členů jednoho nebo dva místopředsedy.

    OdkazČlánek 131

    Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.

    Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s ustanoveními této smlouvy. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.

    OdkazČlánek 132

    Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 126.

    Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.“

  1. 9) Článek 133 se zrušuje.
  2. 10) Článek 137 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 137

    Soudní dvůr se skládá ze třinácti soudců.

    Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.

    Soudní dvůr zasedá v plénu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.

    Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 139 druhého pododstavce.“

  1. 11) Článek 140a se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 140a
    1. 1. K Soudnímu dvoru se přičleňuje soud příslušný rozhodovat v některých věcech v prvním stupni, určených podle odstavce 2, proti jehož rozhodnutí je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek, omezený na otázky práva. Soud prvního stupně není příslušný k rozhodování o předběžných otázkách podle článku 150.
    2. 2. Na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí Rada jednomyslným rozhodnutím určí věci uvedené v odstavci 1 a složení Soudu prvního stupně a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, ustanovení této smlouvy vztahující se na Soudní dvůr, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, se vztahují i na Soud prvního stupně.
    3. 3. Členové Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé pro výkon soudcovské činnosti; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
    4. 4. Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.“
  1. 12) Článek 143 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 143
    1. 1. Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
    2. 2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát takováto opatření nepřijal, vydá poté, co poskytla státu příležitost se vyjádřit, odůvodněné stanovisko upřesňující body, v nichž dotyčný členský stát nevyhověl rozsudku Soudního dvora.

      Nepřijme-li dotyčný členský stát opatření, která vyplývají z rozsudku, ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. V takovém případě navrhne paušální částku nebo penále, jež je členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

      Shledá-li Soudní dvůr, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.

      Článek 142 není tímto postupem dotčen.“

  1. 13) Článek 146 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 146

    Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek; přezkoumává rovněž právnost aktů Evropského parlamentu, které mají právní účinky vůči třetím stranám.

    Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.

    Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem k ochraně jeho práv.

    Každá fyzická či právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.

    Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.*“

  1. 14) Vkládá se nový oddíl, který zní:

    Účetní dvůr„Oddíl V

    OdkazČlánek 160a

    Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví.

    OdkazČlánek 160b
    1. 1. Účetní dvůr se skládá z dvanácti členů.
    2. 2. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
    3. 3. Členy Účetního dvora jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím na dobu šesti let.

      Čtyři členové Účetního dvora, určení losem, budou však při prvním jmenování Účetního dvora jmenováni pouze na dobu čtyř let.

      Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.

      Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.

    1. 4. Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

      Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.

    1. 5. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
    2. 6. Mimo případy pravidelných obměn a smrti končí výkon funkce členů Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 7.

      Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.

      Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.

    1. 7. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
    2. 8. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
    3. 9. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.
    OdkazČlánek 160c
    1. 1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.

      Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací.

    1. 2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.

      Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.

      Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.

      Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.

    1. 3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.

      Ostatní orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.

    1. 4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.

      Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.

      Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů.

      Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.“

  1. 15) Článek 166 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 166

    Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto:

    USTANOVENÍ POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII Účetní dvůr
    Belgie12
    Dánsko9
    Německo24
    Řecko12
    Španělsko21
    Francie24
    Irsko9
    Itálie24
    Lucembursko6
    Nizozemsko12
    Portugalsko12
    Spojené království24

    Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.

    Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.

    Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.“

  1. 16) Článek 168 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 168

    Výbor volí z řad svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.

    Přijme svůj jednací řád.

    Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.“

  1. 17) Článek 170 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 170

    Výbor musí být povinně konzultován Radou nebo Komisí v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné. Výbor může také vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.

    Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce odjejího sdělení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.

    Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.“

  1. 18) V článku 172 se zrušují odstavce 1, 2 a 3.
  2. 19) Článek 173 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 173

    Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.

    Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Společenství a doporučí je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“

  1. 20) Vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„Článek 173a

    K zajištění rozpočtové kázně nepředloží Komise žádný návrh aktu Společenství, nezmění své návrhy a nepřijme žádná prováděcí opatření, která by mohla mít citelné dopady na rozpočet, aniž by poskytla záruku, že takový návrh nebo takové opatření mohou být financovány v mezích vlastních zdrojů Společenství, vyplývajících z ustanovení přijatých Radou podle článku 173.“

  1. 21) Článek 179 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 179

    Komise plní rozpočty v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

    Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.

    V rámci každého rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 183 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.“

  1. 22) Články 180 a 180a se zrušují.
  2. 23) Článek 180b se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 180b
    1. 1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 179a, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho připomínky, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.
    2. 2. Před udělením absolutoria Komisi nebo z jiného důvodu v souvislosti s výkonem svých rozpočtových pravomocí si může Evropský parlament vyžádat od Komise informace o provádění výdajů nebo o fungování systémů finanční kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho žádost všechny nezbytné informace.
    3. 3. Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutím o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria.

      Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.“

  1. 24) Článek 183 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 183

    Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně:

    1. a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
    2. b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a určí opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků,
    3. c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.“
  1. 25) Vkládá se nový článek, který zní:
    Odkaz„Článek 183a

    Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.

    Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými útvary státní správy.“

  1. 26) V čl. 198 písm. a) se první pododstavec nahrazuje tímto:
    1. „a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy.“
  1. 27) Článek 201 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 201

    Společenství naváže úzkou součinnost s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; podrobnosti budou určeny vzájemnou dohodou.“

  1. 28) Články 204 a 205 se zrušují.
  2. 29) Článek 206 se nahrazuje tímto:
    Odkaz„Článek 206

    Společenství může uzavřít s jednou nebo několika třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.

    Tyto dohody uzavírá Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím.

    Pokud tyto dohody vyžadují změny této smlouvy, musí být tyto změny nejprve přijaty postupem podle článku N Smlouvy o Evropské unii.“

USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICEHLAVA V

OdkazČlánek J

Zavádí se společná zahraniční a bezpečnostní politika, která se řídí následujícími ustanoveními.

OdkazČlánek J.1
  1. 1. Unie a její členské státy vymezují a provádějí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která se řídí ustanoveními této hlavy a zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
  2. 2. Cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky jsou:
    1. – chránit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie,
    2. – posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech formách,
    3. – zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, jakož i se zásadami Helsinského závěrečného aktu a cíli Pařížské charty,
    4. – podporovat mezinárodní spolupráci,
    5. – rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i dodržování lidských práv a základních svobod.
  1. 3. Uvedené cíle Unie plní následovně:
    1. – zaváděním systematické spolupráce mezi členskými státy podle článku J.2 při provádění jejich politik,
    2. – postupným prováděním společných akcí podle článku J.3 v oblastech, ve kterých mají členské státy důležité společné zájmy.
  1. 4. Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích. Rada dbá na dodržování těchto zásad.
OdkazČlánek J.2
  1. 1. Členské státy se v rámci Rady navzájem informují a konzultují všechny záležitosti zahraniční a bezpečnostní politiky obecného zájmu, aby koordinací své činnosti zajistily co možná nejúčinnější uplatňování svého společného vlivu.
  2. 2. Rada zaujme společný postoj, kdykoli to považuje za nezbytné.

    Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politika byla v souladu se společnými postoji.

  1. 3. Členské státy koordinují svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Na takových fórech zastávají společné postoje.

    V mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se neúčastní všechny členské státy, zastávají zúčastněné státy společné postoje.

OdkazČlánek J.3

Pro přijímání společných akcí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky platí následující postup:

  1. 1) Rada na základě obecných pokynů Evropské rady rozhodne o tom, že určitá záležitost bude předmětem společné akce.

    Rozhoduje-li Rada o zásadách společné akce, stanoví její přesný rozsah, obecné a zvláštní cíle Unie při jejím uskutečňování, prostředky, postupy, podmínky, a je-li to nezbytné, i dobu jejího provádění.

  1. 2) Při přijímání společné akce a v každém stadiu jejího provádění vymezuje Rada otázky, o nichž se rozhoduje kvalifikovanou většinou.

    Při rozhodování Rady, pro něž se podle prvního pododstavce vyžaduje kvalifikovaná většina, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 54 hlasů alespoň osmi členů.

  1. 3) Dojde-li ke změně okolností majících podstatný vliv na záležitost, která je předmětem společné akce, přezkoumá Rada zásady a cíle této akce a přijme nezbytná rozhodnutí. Dokud Rada nerozhodne, společná akce trvá.
  2. 4) Společné akce zavazují členské státy při zaujímání jejich postojů a při provádění jejich činnosti.
  3. 5) Každý národní postoj nebo opatření, které jsou plánovány v rámci společné akce, se oznámí s dostatečným předstihem, aby v případě potřeby mohlo dojít k předběžnému sladění v Radě. Povinnost předběžného informování se nevztahuje na opatření, která představují pouhé převzetí rozhodnutí Rady v jednotlivých státech.
  4. 6) V nevyhnutelných případech vyplývajících ze změn situace a nerozhodla-li Rada, mohou členské státy neprodleně přijmout nezbytná opatření, majíce na zřeteli obecné cíle společné akce. Dotyčný členský stát o těchto opatřeních okamžitě uvědomí Radu.
  5. 7) Nastanou-li při provádění společné akce větší potíže, vyrozumí o nich členský stát Radu, která je projedná a bude usilovat o vhodná řešení. Taková řešení nesmějí být v rozporu s cíli společné akce ani nesmějí snižovat její účinnost.
OdkazČlánek J.4
  1. 1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika zahrnuje všechny otázky, které se týkají bezpečnosti Evropské unie, včetně budoucího vymezení rámce společné obranné politiky, která by časem mohla vést ke společné obraně.
  2. 2. Unie požaduje po Západoevropské unii (ZEU), která je nedílnou součástí vývoje Evropské unie, aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí Unie, která souvisejí s obranou. Rada ve shodě s orgány ZEU přijímá nezbytná praktická opatření.
  3. 3. Otázky, které souvisejí s obranou a které upravuje tento článek, nepodléhají postupům stanoveným v článku J.3.
  4. 4. Politika Unie ve smyslu tohoto článku neurčuje zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, uznává závazky některých členských států, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci.
  5. 5. Tento článek nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy na dvoustranné úrovni, v rámci ZEU a Atlantické aliance, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji nenarušuje.
  6. 6. Za účelem podpory cíle této smlouvy a se zřetelem na termín roku 1998 v souvislosti s článkem XII Bruselské smlouvy může být tento článek změněn podle čl. N odst. 2, a to na základě zprávy, kterou Rada předloží v roce 1996 Evropské radě a která bude obsahovat hodnocení do té doby dosaženého pokroku a nabytých zkušeností.
OdkazČlánek J.5
  1. 1. Předsednictví zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
  2. 2. Předsednictví odpovídá za provádění společných akcí; v tomto postavení zpravidla vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.
  3. 3. Předsednictví při plnění úkolů uvedených v odst. 1 a 2 je popřípadě nápomocen předchozí a následující předsedající členský stát. Komise je do plnění těchto úkolů plně zapojena.
  4. 4. Aniž je dotčen čl. J.2 odst. 3 a čl. J.3 bod 4), členské státy zastoupené v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, kterých se neúčastní všechny členské státy, průběžně informují nezúčastněné členské státy o všech otázkách společného zájmu.

    Členské státy, které jsou současně členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, harmonizují svůj postup a plně informují ostatní členské státy. Členské státy, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, budou při výkonu své funkce zastávat postoje a zájmy Unie, aniž tím je dotčena jejich odpovědnost podle ustanovení Charty Organizace spojených národů.

OdkazČlánek J.6

Diplomatická a konzulární zastoupení členských států a zastoupení Komise ve třetích zemích a na mezinárodních konferencích a jejich zastoupení při mezinárodních organizacích spolupracují tak, aby zajistila dodržování společných postojů a provádění společných akcí přijatých Radou.

Prohlubují svou spolupráci výměnou informací, vypracováváním společných hodnocení a přispíváním k provádění článku 8c Smlouvy o založení Evropského společenství.

OdkazČlánek J.7

Předsednictví konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní možnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Evropský parlament je předsednictvím a Komisí pravidelně informován o vývoji zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.

Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí dávat doporučení. Každoročně koná rozpravu o pokroku při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

OdkazČlánek J.8
  1. 1. Evropská rada vymezuje zásady a obecné směry společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
  2. 2. Rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky na základě obecných směrů přijatých Evropskou radou. Dbá na jednotu, spojitost a účinnost postupu Unie.

    Rada se usnáší jednomyslně s výjimkou procedurálních otázek a případu uvedeného v čl. J.3 bodu 2).

  1. 3. Každý členský stát nebo Komise se mohou Rady dotazovat na záležitosti týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky a mohou předkládat Radě návrhy.
  2. 4. V případech vyžadujících rychlé rozhodnutí svolá předsednictví z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu mimořádné zasedání Rady ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin, a je-li to naprosto nezbytné, ve lhůtě kratší.
  3. 5. Aniž je dotčen článek 151 Smlouvy o založení Evropského společenství, sleduje Politický výbor složený z politických ředitelů mezinárodní situaci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik podáváním stanovisek Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu. Sleduje také provádění dohodnutých politik, aniž je dotčena odpovědnost předsednictví a Komise.
OdkazČlánek J.9

Komise je plně zapojena do prací v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

OdkazČlánek J.10

Při případné změně ustanovení o bezpečnosti v souladu s článkem J.4 za tím účelem svolaná konference rovněž zkoumá, zda není potřebné provést další změny v ustanoveních týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

OdkazČlánek J.11
  1. 1. Články 137, 138, 139 až 142, 146, 147, 150 až 153, 157 až 163 a 217 Smlouvy o založení Evropského společenství se použijí na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
  2. 2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.

    Rada může také:

    1. – buď jednomyslně rozhodnout, že operativní výdaje, které vznikly prováděním těchto ustanovení, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství; v takovém případě se uplatní rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství,
    2. – nebo určit, že tyto výdaje hradí členské státy, případně budou rozděleny podle klíče, který bude stanoven.

USTANOVENÍ O SPOLUPRÁCI V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍHLAVA VI

OdkazČlánek K

Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se řídí následujícími ustanoveními.

OdkazČlánek K.1

Za účelem dosažení cílů Unie, zejména volného pohybu osob, a aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského společenství, považují členské státy za věci společného zájmu tyto oblasti:

  1. 1. azylovou politiku,
  2. 2. pravidla upravující překračování vnějších hranic členských států osobami a provádění kontroly na nich,
  3. 3. přistěhovaleckou politiku a politiku vůči státním příslušníkům třetích zemí:
    1. a) podmínky vstupu a pohybu státních příslušníků třetích zemí na území členských států,
    2. b) podmínky pobytu státních příslušníků třetích zemí na území členských států včetně spojování rodin a přístupu k zaměstnání,
    3. c) boj proti nedovolenému přistěhovalectví, pobytu a pracovní činnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států,
  1. 4. boj proti drogové závislosti, pokud se na něj nevztahují body 7, 8 a 9,
  2. 5. boj proti podvodům v mezinárodním měřítku, pokud se na něj nevztahují body 7, 8 a 9,
  3. 6. soudní spolupráci v občanských věcech,
  4. 7. soudní spolupráci v trestněprávních věcech,
  5. 8. celní spolupráci,
  6. 9. policejní spolupráci za účelem prevence a boje proti terorismu, nedovolenému obchodu s drogami a dalším závažným formám mezinárodního zločinu, zahrnující v případě potřeby i určitá hlediska celní spolupráce, v souvislosti s budováním systému výměny informací v celé Unii v rámci Evropského policejního úřadu (Europol).
OdkazČlánek K.2
  1. 1. Otázky uvedené v článku K.1 jsou řešeny v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950 a s Úmluvou o postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 a s přihlédnutím k ochraně poskytované členskými státy osobám pronásledovaným z politických důvodů.
  2. 2. Touto hlavou není dotčen výkon odpovědnosti členských států za dodržování veřejného pořádku a zajišťování vnitřní bezpečnosti.
OdkazČlánek K.3
  1. 1. Za účelem koordinace své činnosti se členské státy v rámci Rady navzájem informují a konzultují v oblastech uvedených v článku K.1. Za tím účelem navazují spolupráci mezi svými příslušnými správními útvary.
  2. 2. Rada může:
    1. – z podnětu kteréhokoli členského státu nebo Komise v oblastech uvedených v čl. K.1 bodech 1 až 6,
    2. – z podnětu kteréhokoli členského státu v oblastech uvedených v čl. K.1 bodech 7, 8 a 9:
      1. a) zaujímat společné postoje a použitím vhodné formy a postupů podporovat jakoukoli spolupráci, která přispívá k dosahování cílů Unie,
      2. b) přijímat společné akce, pokud lze s ohledem na rozměr či účinky této zamýšlené společné akce dosáhnout cílů Unie lépe než samostatným postupem jednotlivých členských států; Rada může rozhodnout, že opatření k provedení společné akce budou přijímána kvalifikovanou většinou,
      3. c) vypracovat úmluvy a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy, aniž je dotčen článek 220 Smlouvy o založení Evropského společenství.

        Pokud uvedené úmluvy nestanoví jinak, jsou případná opatření k jejich použití přijímána v rámci Rady dvoutřetinovou většinou hlasů Vysokých smluvních stran.

        Tyto úmluvy mohou stanovit, že Soudní dvůr má pravomoc vykládat jejich ustanovení a rozhodovat o jakýchkoli sporech týkajících se jejich provádění, za podmínek, které mohou být stanoveny v těchto úmluvách.

OdkazČlánek K.4
  1. 1. Zřizuje se koordinační výbor vyšších úředníků. Kromě své koordinační funkce má výbor za úkol:
    1. – podávat Radě stanoviska na její žádost nebo ze svého vlastního podnětu,
    2. – aniž je dotčen článek 151 Smlouvy o založení Evropského společenství, přispívat k přípravě jednání Rady v oblastech uvedených v článku K.1 a za podmínek stanovených v článku 100d Smlouvy o založení Evropského společenství rovněž v oblastech uvedených v článku 100c téže smlouvy.
  1. 2. Komise je plně zapojena do prací v oblastech uvedených v této hlavě.
  2. 3. S výjimkou procedurálních záležitostí a případů, pro které článek K.3 výslovně uvádí jiná hlasovací pravidla, rozhoduje Rada jednomyslně.

    Vyžadují-li rozhodnutí Rady přijetí kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 54 hlasů alespoň osmi členů.

OdkazČlánek K.5

Členské státy v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se účastní, zastávají společné postoje přijaté podle ustanovení této hlavy.

OdkazČlánek K.6

Předsednictví a Komise pravidelně informují Evropský parlament o činnostech v oblastech uvedených v této hlavě.

Předsednictví s Evropským parlamentem hlavní rysy činností v oblastech uvedených v této hlavě a zajišťuje, aby byly názory Evropského parlamentu náležitě brány v úvahu.

Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí podávat doporučení. Každý rok koná rozpravu o pokroku dosaženém v oblastech uvedených v této hlavě.

OdkazČlánek K.7

Ustanovení této hlavy nebrání navazování nebo rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji nenarušuje.

OdkazČlánek K.8
  1. 1. Články 137, 138, 139 až 142, 146, 147, 150 až 153, 157 až 163 a 217 Smlouvy o založení Evropského společenství se použijí na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
  2. 2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.

    Rada může také:

    1. – buď jednomyslně rozhodnout, že provozní výdaje, které vznikly prováděním těchto ustanovení, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství; v takovém případě se uplatní rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství,
    2. – nebo určit, že takové výdaje hradí členské státy, případně budou rozděleny podle klíče, který bude stanoven.
OdkazČlánek K.9

Rada může jednomyslně rozhodnout z podnětu Komise nebo členského státu o tom, že se článek 100c Smlouvy o založení Evropského společenství použije na opatření v oblastech uvedených v čl. K.1 bodech 1 až 6, a může zároveň určit příslušné hlasovací podmínky. Rada doporučí členským státům, aby toto rozhodnutí přijaly v souladu se svými ústavními předpisy.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍHLAVA VII

OdkazČlánek L

Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která se týkají pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a výkonu těchto pravomocí, se vztahují pouze na následující ustanovení této smlouvy:

  1. a) ustanovení pozměňující Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
  2. b) třetí větu čl. K.3 odst. 2 písm. c),
  3. c) články L až S.
OdkazČlánek M

S výhradou ustanovení pozměňujících Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii a těchto závěrečných ustanovení tato smlouva nedotýká smluv o založení Evropských společenství nebo následných smluv či aktů tyto smlouvy pozměňujících nebo doplňujících.

OdkazČlánek N
  1. 1. Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předkládat návrhy na změnu smluv, na nichž je Unie založena.

    Zaujme-li Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a v případě potřeby i Komise stanovisko pro svolání konference zástupců vlád členských států, svolá předsedající Rady tuto konferenci, aby se společně dohodly změny, jež by v těchto smlouvách měly být provedeny. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou.

    Změny vstupují v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

  1. 2. V roce 1996 bude svolána konference zástupců vlád členských států, aby v souladu s cíli vymezenými v článcích A a B přezkoumala ustanovení této smlouvy, u nichž se předpokládá změna.
OdkazČlánek O

Každý evropský stát může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů.

Podmínky přijetí a s ním spojené nezbytné následné úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda vyžaduje ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

OdkazČlánek P
  1. 1. Články 2 až 7 a články 10 až 19 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství podepsané v Bruselu dne 8. dubna 1965 se zrušují.
  2. 2. Článek 2 a čl. 3 odst. 2 a hlava ΙII Jednotného evropského aktu podepsaného v Lucemburku dne 17. února 1986 a v Haagu dne 28. února 1986 se zrušují.
OdkazČlánek Q

Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

OdkazČlánek R
  1. 1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
  2. 2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1993 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
OdkazČlánek S

Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.