Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

Článek 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, se nahrazuje tímto:

V článku 27 Smlouvy o ESUO, článku 146 Smlouvy o ES a článku 116 Smlouvy o Euratomu se druhé pododstavce nahrazují tímto:

Článek 28 Smlouvy o ESUO se nahrazuje tímto:

V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

1. 1. V článku 148 Smlouvy o ES a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto:
   1. „2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:

      ÚPRAVY SMLUV USTANOVENÍ O ORGÁNECH Evropský parlament Rada

      Belgie	5
      Dánsko	3
      Německo	10
      Řecko	5
      Španělsko	8
      Francie	10
      Irsko	3
      Itálie	10
      Lucembursko	2
      Nizozemsko	5
      Rakousko	4
      Portugalsko	5
      Finsko	3
      Švédsko	4
      Spojené království	10.

      K přijetí usnesení je potřeba nejméně:

      1. – 62 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
      2. – 62 hlasů alespoň deseti členů v ostatních případech.“

1. 2. V čl. J.3 bodu 2) Smlouvy o EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

   „Při rozhodování Rady, pro něž se podle prvního pododstavce vyžaduje kvalifikovaná většina, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.“

1. 3. V čl. K.4 odst. 3 Smlouvy o EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

   „Vyžadují-li rozhodnutí Rady přijetí kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.“

1. 4. V bodu 2 druhém pododstavci Protokolu o sociální politice, který je připojen ke Smlouvě o ES, se první věta nahrazuje tímto:

   „Odchylně od čl. 148 odst. 2 této smlouvy se akty Rady podle tohoto protokolu, které musí být přijímány kvalifikovanou většinou, pokládají za přijaté, pokud získají nejméně 52 hlasů.“

V čl. 9 odst. 1 Smlouvy o ESUO, čl. 157 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 126 odst. 1 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto:

1. 1. V článku 32 Smlouvy o ESUO, článku 165 Smlouvy o ES a článku 137 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto:

   „Soudní dvůr se skládá z patnácti soudců.“

1. 2. V článku 2 rozhodnutí Rady 88/591/ESUO, EHS, Euratom se první pododstavec nahrazuje tímto:

   „Soud prvního stupně se skládá z patnácti soudců.“

Ustanovení čl. 32 druhého pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 165 druhého pododstavce Smlouvy o ES, čl. 137 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu a čl. 18 prvního pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora ESUO se nahrazují tímto:

Ustanovení čl. 18 druhého pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství a článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazují tímto:

V článku 32a Smlouvy o ESUO, článku 166 Smlouvy o ES a článku 138 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto:

V článku 32b Smlouvy o ESUO, článku 167 Smlouvy o ES a článku 139 Smlouvy o Euratomu se druhé a třetí pododstavce nahrazují tímto:

V článku 45b Smlouvy o ESUO, článku 188b Smlouvy o ES a článku 160b Smlouvy o Euratomu se odstavce 1 nahrazují tímto:

V článku 194 Smlouvy o ES a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto:

V článku 198a Smlouvy o ES se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

V článku 18 Smlouvy o ESUO se první pododstavec nahrazuje tímto:

V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto:

V článku 227 Smlouvy o ES se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Následující text se vkládá do čl. 227 odst. 5 Smlouvy o ES jako písmeno d), do článku 79 Smlouvy o ESUO jako písmeno d) a do článku 198 Smlouvy o Euratomu jako písmeno e):

Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy.

Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 169.

1. 1. V průběhu prvních dvou let po přistoupení se uskuteční v každém novém členském státě volby do Evropského parlamentu všeobecným a přímým hlasováním jeho lidu za účelem zvolení takového počtu zastupitelů, který je stanoven v článku 11 tohoto aktu, a to v souladu s Aktem ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách.
2. 2. Od okamžiku přistoupení až do uspořádání voleb uvedených v odstavci 1 budou zástupci lidu nových členských států v Evropském parlamentu jmenováni parlamenty těchto států z jejich řad, podle postupů stanovených těmito jednotlivými státy.
3. 3. Každý nový členský stát, který se tak rozhodne, však může uspořádat volby do Evropského parlamentu v období mezi podpisem přístupové smlouvy a dnem jejího vstupu v platnost, a to v souladu s protokolem č. 8 připojeným k tomuto aktu.
4. 4. Funkční období zastupitelů zvolených podle odstavce 1 nebo 3 končí současně s funkčním období zastupitelů zvolených v současných členských státech pro pětileté období 1994 – 1999.

1. 1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze VIII nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Rakousko.
2. 2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

   Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy.

Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Rakouská republika po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení.

1. 1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, upravuje Rakouská republika ode dne přistoupení postupně svůj státní monopol obchodní povahy na zpracování tabáku ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o ES tak, aby byla nejpozději do tří let ode dne přistoupení vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží.
2. 2. U produktů uvedených v seznamu v příloze IX bude výhradní dovozní právo zrušeno nejpozději do uplynutí období tří let ode dne přistoupení. Zrušení tohoto výhradního práva se uskutečňuje postupným uvolňováním kvót ode dne přistoupení týkajících se dovozu produktů z členských států. Na začátku každého roku tohoto tříletého období otevře Rakouská republika kvótu vypočtenou na základě následujících procentních sazeb národní spotřeby: v prvním roce 15 %, v druhém roce 40 % a ve třetím roce 70 %. Objemy odpovídající těmto procentním sazbám pro toto tříleté období jsou uvedeny v seznamu v příloze IX.

   Kvóty stanovené v předchozím pododstavci budou otevřeny všem hospodářským subjektům bez omezení a produkty dovezené v rámci těchto kvót nesmí v Rakouské republice podléhat výhradním obchodním právům na úrovni velkoobchodu; pokud jde o maloobchodní prodej produktů dovezených v rámci kvót, musí být jejich prodej spotřebitelům prováděn nediskriminačním způsobem.

1. 3. Nejpozději do jednoho roku po svém přistoupení zřídí Rakouská republika v souladu se Smlouvou o ES nezávislý orgán, který bude pověřen udělováním oprávnění k výkonu maloobchodní činnosti.

Až do 1. ledna 1996 může Rakouská republika zachovávat vůči ostatním členským státům cla a režim licencí v oblasti destilátů a nedenaturovaného etylalkoholu o obsahu alkoholu do 80 % objemových čísla 22.08 třídy HS, které uplatňovala ke dni přistoupení. Každý takový režim licencí musí být uplatňován nediskriminačním způsobem.

Akty uvedené v příloze VI tohoto aktu se vztahují na Rakousko za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Rakouská republika může až do 31. prosince 1996 zachovávat vůči Maďarské republice, Polské republice, Slovenské republice, České republice, Rumunsku a Bulharsku dovozní omezení, která uplatňovala k 1. lednu 1994 na lignit kódu 27 02 10 00 kombinované nomenklatury.

Potřebné úpravy budou v souladu s článkem 76 provedeny v evropských dohodách a případně v prozatímních dohodách, které byly uzavřeny s těmito zeměmi.

1. 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Rakouská republika:
   1. a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení;
   2. b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.

1. 2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství.
2. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím.

1. 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Rakouská republika ustanovení dohod uvedených v článku 77.
2. 2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám.
3. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení.

Článek 76 se vztahuje na:

1. – dohody uzavřené s Andorou, Alžírskem, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Kyprem, Egyptem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Švýcarskem, Sýrií, Tuniskem a Tureckem a na další dohody uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES;
2. – čtvrtou úmluvu AKΤ-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989;
3. – další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením.

S účinkem od 1. ledna 1995 Rakouská republika odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960.

Každým odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje.

Příjmy označené jako „cla podle společného celního sazebníku a jiná cla“, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Rakouska se třetími zeměmi.

První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Rakouské republice jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek:

1. – 583 milionů ECU v roce 1995;
2. – 106 milionů ECU v roce 1996;
3. – 71 milionů ECU v roce 1997;
4. – 35 milionů ECU v roce 1998.

Podíl Rakouské republiky na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jejím přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Podíl Rakouské republiky na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

1. 1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze X nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Finsko.
2. 2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

   Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy.

Po dobu tří let ode dne přistoupení může Finská republika zachovat svůj stávající vnitrostátní systém třídění surového dříví, pokud přitom nejsou její související vnitrostátní právní a správní předpisy v rozporu s právními předpisy Společenství o vnitřním trhu nebo obchodu se třetími zeměmi, zejména s článkem 6 směrnice Rady 68/89/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví.

V průběhu stejného období a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o ES bude směrnice 68/89/EHS přezkoumána.

Odchylně od článku 73b Smlouvy o ES může Finská republika uplatňovat až do 31. prosince 1995 ustanovení zákona č. 1612 ze dne 30. prosince 1992 o nabývání finských podniků cizinci.

Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Finská republika po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení.

1. 1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu.
2. 2. Články 148 a 149 se vztahují na produkty rybolovu.

Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, pak zůstává úprava přístupu k vodám podle tohoto oddílu v platnosti během přechodného období, jež končí dnem, kdy se začne provádět režim Společenství pro povolení k rybolovu, a jež v žádném případě nepřekročí den konce platnosti období stanoveného v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu.

Pro účely začlenění rybářských plavidel plujících pod finskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných ve finském přístavu (dále jen „finská plavidla“) do režimu Společenství vztahujícího se na rybolov a akvakulturu a zavedeného nařízením (EHS) č. 3760/92, se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení vztahuje režim podle tohoto pododdílu.

Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou finská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení v divizi ICES č. IIId, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

Technické postupy nezbytné k zajištění uplatňování článku 91 budou přijaty do 1. ledna 1995 postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou finská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Švédska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

1. 1. Podíl přidělený Finsku ohledně rybolovných práv Společenství, které podléhají lovným omezením, je určen pro příslušné druhy a zóny takto:

   ÚPRAVY SMLUV USTANOVENÍ O ORGÁNECH Evropský parlament Rada Komise Soudní dvůr Účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Poradní výbor ESUO Výbor pro vědu a techniku JINÉ ÚPRAVY ÚPRAVY AKTŮ PŘIJATÝCH ORGÁNY PŘECHODNÁ OPATŘENÍ USTANOVENÍ O ORGÁNECH PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE RAKOUSKA Volný pohyb zboží Jediný oddíl Normy a životní prostředí Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Politika hospodářské soutěže Vnější vztahy a celní unie Finanční a rozpočtová ustanovení PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE FINSKA Volný pohyb zboží Normy a životní prostředí Různé Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Rybolov Obecná ustanovení Přístup k vodám a ke zdrojům Finská plavidla

   Druh	Divize ICES nebo IBSFC Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)	Podíly pro Finsko (%)
   Sleď	III b,c,d, kromě „Management Unit 3“ IBSFC1	11,840
   Sleď	„Management Unit 3“ IBSFC	81,986
   Šprot obecný	III b,c,d 2	12,798
   Losos	III b, c, d, kromě Finského zálivu3	33,611
   Losos	Finský záliv3	100,000
   Treska	III b, c, d2	2,3394

2. ¹ Podle definice IBSFC.
3. ² Vody Společenství.
4. ³ Subdivize 32 IBSFC.
5. ⁴ Tato procentní sazba se vztahuje na prvních 50 000 tun rybolovných práv Společenství. U rybolovných práv Společenství nad 50 000 tun bude finský podíl činit 2,161 %.

1. 2. Podíly přidělené Finsku budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 31. prosince 1994.
2. 3. Až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu a nejpozději do 31. prosince 1997 nesmí ve vodách Společenství ve stávajícím složení rybolovné aktivity finských plavidel, zaměřené na neregulované a nepřidělované druhy ryb, překročit úroveň dosaženou bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie ve stávajícím složení oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Finska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

1. 1. Ode dne přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Finskou republikou se třetími zeměmi zajišťována Společenstvím.
2. 2. Práva a povinnosti vyplývající pro Finskou republiku z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou v období, během kterého budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
3. 3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před ukončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí umožňující v jednotlivých případech zachovat rybolovná práva, včetně možnosti prodloužení určitých dohod o dobu nepřekračující jeden rok.

Akty uvedené v příloze VI tohoto aktu se vztahují na Finsko za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Celní sazba skutečně uplatňovaná Finskou republikou k 1. lednu 1994 platí pro každé zboží jako základní celní sazba používaná pro postupné sbližování se společným celním sazebníkem uvedené v článku 99.

Finská republika může po dobu tří let po přistoupení zachovat své celní sazby platné pro třetí země u produktů uvedených v příloze XI.

Během této doby snižuje Finská republika rozdíl mezi svou základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku podle následujícího časového rozvrhu:

1. – k 1. lednu 1996 se rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku snižuje na 75 %;
2. – k 1. lednu 1997 se rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku snižuje na 40 %.

Finská republika uplatňuje společný celní sazebník v plném rozsahu od 1. ledna 1998.

1. 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Finská republika:
   1. a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení;
   2. b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.

1. 2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství.
2. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím.

1. 1. Finská republika může stanovit roční bezcelní kvótu na styren (podpoložka KN 2902 50 00) ve výši 21 000 tun do 31. prosince 1999, pokud je předmětné zboží:
   1. – propuštěno do volného oběhu na území Finska a pokud zde bude spotřebováno nebo podrobeno přepracování, kterým získá původ Společenství, a
   2. – zůstane pod celním dohledem v souladu s příslušnými předpisy Společenství o konečném využití (nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, články 21 a 82).

1. 2. Odstavec 1 se použije pouze v případě, kdy bude na podporu celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu předložena licence vydaná příslušnými finskými orgány a potvrzující, že se na předmětné zboží vztahuje odstavec 1.
2. 3. Komise a příslušné finské orgány přijmou veškerá opatření, která zajistí, že ke konečné spotřebě dotyčného produktu nebo k jeho přepracování, díky němuž nabude původu Společenství, dojde na území Finska.

1. 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Finská republika ustanovení dohod uvedených v článku 103.
2. 2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám.
3. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení.

Článek 102 se vztahuje na:

1. – dohody uzavřené s Alžírskem, Andorou, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Egyptem, Kyprem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Sýrií, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem a na další dohody, uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES;
2. – čtvrtou úmluvu AKΤ-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989;
3. – další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením.

S účinkem od 1. ledna 1995 Finská republika odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960 a dále od dohod o volném obchodu podepsaných v roce 1992 s Estonskem, Lotyšskem a Litvou.

Jestliže nové obchodní dohody, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a Estonskem, Lotyšskem a Litvou, nevstoupí v platnost do dne přistoupení, přijme Společenství nezbytná opatření, která umožní produktům pocházejícím z uvedených baltských států i po přistoupení dosavadní přístup na finský trh.

Každým odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje.

Příjmy označené jako „cla podle společného celního sazebníku a jiná cla“, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Finska se třetími zeměmi.

Vlastní zdroje vycházející z DPH budou počítány a kontrolovány, jako by Alandy byly zahrnuty do územní působnosti šesté směrnice Rady (77/388/EHS) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně.

První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Finské republice jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek:

1. – 476 milionů ECU v roce 1995;
2. – 163 milionů ECU v roce 1996;
3. – 65 milionů ECU v roce 1997;
4. – 33 milionů ECU v roce 1998.

Podíl Finské republiky na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jejím přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Podíl Finské republiky na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

1. 1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze XII nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Švédsko.
2. 2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

   Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy.

Po dobu tří let ode dne přistoupení může Švédské království zachovat svůj stávající vnitrostátní systém třídění surového dříví, pokud přitom nejsou jeho související vnitrostátní právní a správní předpisy v rozporu s právními předpisy Společenství o vnitřním trhu nebo obchodu se třetími zeměmi, zejména s článkem 6 směrnice Rady 68/89/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví.

V průběhu stejného období a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o ES bude směrnice 68/89/EHS přezkoumána.

Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Švédské království po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení.

1. 1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu.
2. 2. Články 148 a 149 se vztahují na produkty rybolovu.

Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, pak zůstává úprava přístupu k vodám podle tohoto oddílu v platnosti během přechodného období, jež končí dnem, kdy se začne provádět režim Společenství pro povolení k rybolovu, a jež v žádném případě nepřekročí den konce platnosti období stanoveného v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu.

Pro účely začlenění rybářských plavidel plujících pod švédskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných ve švédském přístavu (dále jen „švédská plavidla“) do režimu Společenství vztahujícího se na rybolov a akvakulturu a zavedeného nařízením (EHS) č. 3760/92, se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení vztahuje režim podle tohoto pododdílu.

Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou švédská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení v divizích ICES č. III a IV, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost a které jsou stanoveny příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 3682/93.

Technické postupy nezbytné k zajištění uplatňování článku 118 budou přijaty do 1. ledna 1995 postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

Ode dne přistoupení a až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou švédská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Finska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

1. 1. Podíl přidělený Švédsku ohledně rybolovných práv pro stavy ryb, které podléhají lovným omezením, je určován pro příslušné druhy a zóny takto:

   ÚPRAVY SMLUV USTANOVENÍ O ORGÁNECH Evropský parlament Rada Komise Soudní dvůr Účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Poradní výbor ESUO Výbor pro vědu a techniku JINÉ ÚPRAVY ÚPRAVY AKTŮ PŘIJATÝCH ORGÁNY PŘECHODNÁ OPATŘENÍ USTANOVENÍ O ORGÁNECH PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE RAKOUSKA Volný pohyb zboží Jediný oddíl Normy a životní prostředí Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Politika hospodářské soutěže Vnější vztahy a celní unie Finanční a rozpočtová ustanovení PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE FINSKA Volný pohyb zboží Normy a životní prostředí Různé Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Rybolov Obecná ustanovení Přístup k vodám a ke zdrojům Finská plavidla Plavidla Unie ve stávajícím složení Vnější zdroje Vnější vztahy a celní unie Finanční a rozpočtová ustanovení PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŠVÉDSKA Volný pohyb zboží Normy a životní prostředí Různé Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Rybolov Obecná ustanovení Přístup k vodám a ke zdrojům Švédská plavidla

   Druh	Divize ICES nebo IBSFC1 Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)	Podíly pro Švédsko (%)
   Sleď	III a	50,729
   Sleď	IIΙ b,c,d2, kromě „Management Unit 3“ IBSFC3	46,044
   Sleď	„Management Unit 3“ IBSFC	18,014
   Sleď	II a2, IV, VII d	1,433
   Šprot obecný	III a	25,409
   Šprot obecný	III b, c, d2	47,264
   Losos	III b, c, d2, kromě Finského zálivu4	36,435
   Treska	III a Skagerrak5	14,469
   Treska	IIΙ a Kattegat6	37,027
   Treska	III b, c, d2	35,0377
   Treska	II a2, IV	0,136
   Treska skvrnitá	IIΙ a, III b, c, d2	9,942
   Treska skvrnitá	II a2, IV	0,514
   Treska tmavá	II a2, III a, III b, c, d2, IV	1,187
   Treska bezvousá	III a	9,647
   Treska bezvousá	II a2, IV	0,018
   Štikozubec obecný	IIΙ a, III b, c, d2	7,844
   Makrela	II a2, ΙII a, III b, c, d2, IV	19,165
   Platýz evropský	IIΙ a Skagerrak	4,256
   Platýz evropský	IIΙ a Kattegat	10,000
   Platýz evropský	III b, c, d2	6,356
   Jazyk obecný	III a, III b, c, d2	3,162
   Krevety hlubinné	III a	35,006
   Langusta	III a, ΙII b, c, d2	26,295

2. ¹ IBSFC: Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři.
3. ² Vody Společenství.
4. ³ Podle definice IBSFC.
5. ⁴ Subdivize 32 IBSFC.
6. ⁵ Skagerrakem se rozumí oblast, která je ohraničena na západě linií od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií od majáku Skagen k majáku Tistlarna a odtud k nejbližšímu místu na švédském pobřeží.
7. ⁶ Definováno jako část IIIa, na kterou se nevztahuje definice Skagerraku, uvedená v poznámce pod čarou 5.
8. ⁷ Tato procentní sazba se vztahuje na prvních 50 000 tun rybolovných práv Společenství. Na rybolovných právech Společenství nad 50 000 tun se bude Švédsko podílet 40,000 %. Tyto příděly neberou v úvahu přesun kvót ze Švédska na členské státy Unie ve stávajícím složení, který vyplývá z Dohody o EHP z roku 1992.

1. 2. Podíly přidělené Švédsku budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 31. prosince 1995.
2. 3. Podíly přidělené Švédsku ohledně druhů ryb, které nepodléhají žádným omezením využití ve formě lovných omezení nebo podléhají celkovému přípustnému odlovu a přitom nejsou rozděleny formou kvót mezi členské státy Unie ve stávajícím složení, budou stanoveny pro jednotlivé druhy ryb a zóny paušálně podle následující tabulky:

   ÚPRAVY SMLUV USTANOVENÍ O ORGÁNECH Evropský parlament Rada Komise Soudní dvůr Účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Poradní výbor ESUO Výbor pro vědu a techniku JINÉ ÚPRAVY ÚPRAVY AKTŮ PŘIJATÝCH ORGÁNY PŘECHODNÁ OPATŘENÍ USTANOVENÍ O ORGÁNECH PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE RAKOUSKA Volný pohyb zboží Jediný oddíl Normy a životní prostředí Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Politika hospodářské soutěže Vnější vztahy a celní unie Finanční a rozpočtová ustanovení PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE FINSKA Volný pohyb zboží Normy a životní prostředí Různé Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Rybolov Obecná ustanovení Přístup k vodám a ke zdrojům Finská plavidla Plavidla Unie ve stávajícím složení Vnější zdroje Vnější vztahy a celní unie Finanční a rozpočtová ustanovení PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŠVÉDSKA Volný pohyb zboží Normy a životní prostředí Různé Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Rybolov Obecná ustanovení Přístup k vodám a ke zdrojům Švédská plavidla

   Druh	Divize ICES Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)	Podíly pro Švédsko (t)
   Šprot obecný3	II a1, IV1	1 330
   Ostatní2	II a1, IV1	1 000

3. ¹ Vody Společenství.
4. ² Jiné druhy než ty, na které se Švédsku přiděluje specifická kvóta nebo paušální množství.
5. ³ Včetně smačka menšího.

1. 4. Až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu a nejpozději do 31. prosince 1997 nesmí ve vodách Společenství v působnosti článku 117 rybolovné aktivity švédských plavidel, zaměřené na neregulované a nepřidělované druhy ryb, překročit úroveň dosaženou bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

1. 1. Pokud tento akt nestanoví jinak, jsou podmínky, za nichž přidělená rybolovná práva uvedená v článku 121 mohou být využita, stejné, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
2. 2. Tyto podmínky budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 1. ledna 1995.

Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie ve stávajícím složení oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Švédska v divizích ICES č. IIIa, b a d, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.

Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

1. 1. Ode dne přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Švédským královstvím se třetími zeměmi zajišťována Společenstvím.
2. 2. Práva a povinnosti vyplývající pro Švédské království z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou v období, během kterého budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
3. 3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před ukončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí umožňující v jednotlivých případech zachovat rybolovná práva, včetně možnosti prodloužení určitých dohod o dobu nepřekračující jeden rok.

V průběhu období, které nesmí být delší než tři roky ode dne přistoupení, stanoví Rada ročně na návrh Komise kvalifikovanou většinou obnos, kterým se Unie finančně podílí na vysazování mladých lososů příslušnými švédskými orgány.

Tato finanční kompenzace se hodnotí s přihlédnutím k rovnováze existující bezprostředně před přistoupením.

Akty v seznamu přílohy VI tohoto aktu se vztahují na Švédsko za podmínek stanovených v uvedené příloze.

1. 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Švédské království:
   1. a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení;
   2. b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.

1. 2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství, přičemž se přihlíží k obchodním vztahům mezi Švédském a dodavatelskými zeměmi.
2. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím.

1. 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Švédské království ustanovení dohod uvedených v článku 129.
2. 2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám.
3. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení.

Článek 128 se vztahuje na:

1. – dohody uzavřené s Alžírskem, Andorou, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Egyptem, Kyprem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánském, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Sýrií, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem a na další dohody uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES;
2. – čtvrtou úmluvu AKΤ-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989;
3. – další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením.

S účinkem od 1. ledna 1995 Švédské království odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960 a dále od dohod o volném obchodu podepsaných v roce 1992 s Estonskem, Lotyšskem a Litvou.

Jestliže nové obchodní dohody, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a Estonskem, Lotyšskem a Litvou, nevstoupí v platnost do dne přistoupení, přijme Společenství nezbytná opatření, která umožní produktům pocházejícím z uvedených baltských států i po přistoupení dosavadní přístup na švédský trh.

Jakýmkoli odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje.

Příjmy označené jako „cla podle společného celního sazebníku a jiná cla“, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Švédska se třetími zeměmi.

První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Švédskému království jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek:

1. – 488 milionů ECU v roce 1995;
2. – 432 milionů ECU v roce 1996;
3. – 76 milionů ECU v roce 1997;
4. – 31 milionů ECU v roce 1998.

Podíl Švédského království na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jeho přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Podíl Švédského království na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

1. 1. Tato hlava se týká zemědělských produktů, kromě produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 3759/92 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury.
2. 2. Pokud tento akt nestanoví jinak:
   1. – je obchod mezi novými členskými státy navzájem, mezi novými členskými státy a třetími zeměmi nebo stávajícími členskými státy podřízen právní úpravě vztahující se na stávající členské státy. Právní úprava použitelná ve Společenství ve stávajícím složení v oblasti dovozních cel a poplatků s rovnocenným účinkem, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem se vztahuje i na nové členské státy;
   2. – práva a povinnosti vyplývající ze společné zemědělské politiky jsou v nových členských státech použitelné v celém rozsahu.

1. 3. S výhradou zvláštních ustanovení této hlavy, kterými se stanoví odlišné termíny a lhůty, končí použitelnost přechodných opatření pro zemědělské produkty uvedené v odstavci 1 koncem pátého roku po přistoupení Rakouska a Finska. Tato opatření však plně zohledňují celkovou produkci jednotlivých produktů v roce 1999.

1. 1. V průběhu přechodného období mohou Rakousko a Finsko, s výhradou povolení Komise, poskytovat vhodnou formou, na přechodnou dobu a v postupně se snižujícím rozsahu státní podpory producentům základních zemědělských produktů, které spadají do působnosti společné zemědělské politiky.

   Tyto podpory mohou být odstupňovány, zejména podle regionů.

1. 2. Komise povoluje podpory uvedené v odstavci 1:
   1. – ve všech případech, kdy ze všech okolností uvedených novým členským státem vyplývá, že existují výrazné rozdíly mezi výší podpory poskytované na produkty jejich producentům před přistoupením a výší podpory, která může být poskytována v rámci společné zemědělské politiky;
   2. – až do počáteční částky nepřesahující tento rozdíl.

   Počáteční rozdíly menší než 10 % nejsou považovány za výrazné.

   Nicméně, povolení Komise:

   1. – se uděluje ve shodě s mezinárodními závazky rozšířeného Společenství;
   2. – v případě vepřového masa, vajec a drůbeže přihlíží k cenové harmonizaci krmiva;
   3. – se neuděluje na tabák.

1. 3. Výše podpory podle odstavce 2 se vypočítává pro základní zemědělské produkty. Přitom se zejména zohledňují podpůrná cenová opatření uskutečňovaná na základě intervenčních či jiných mechanismů, jakož i poskytování podpor závisejících na ploše, na cenách, na vyprodukovaném množství nebo na produkční jednotce, a poskytování podpor pro produkci specifických produktů.
2. 4. Povolení Komise:
   1. – upřesňuje maximální počáteční výši podpor, časový rozvrh jejich snižování a případně podmínky pro jejich poskytování, přičemž se přihlíží k jiným podporám udělovaným na základě právních předpisů Společenství a neuvedeným v tomto článku;
   2. – se udělují s výhradou úprav, které se mohou ukázat jako nezbytné:
      1. – v důsledku vývoje společné zemědělské politiky;
      2. – v důsledku vývoje výše cen ve Společenství.

   Jestliže se podobné úpravy ukážou jako nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování pozměněny na žádost Komise nebo na základě rozhodnutí Komise.

1. 5. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 4, Komise povoluje na základě odstavce 1 zejména státní podpory uvedené v příloze ΧΙII, a to v mezích a za podmínek stanovených v uvedené příloze.

1. 1. Komise povolí Rakousku a Finsku, aby tyto země pokračovaly v poskytování podpor, které nejsou vázány na konkrétní produkci, a které proto nejsou brány v úvahu pro účely výpočtu výše podpory podle čl. 138 odst. 3. V tomto smyslu jsou povolovány obzvláště podpory hospodářstvím.
2. 2. Podpory podle odstavce 1 podléhají ustanovením čl. 138 odst. 4.

   Podpory stejného druhu, poskytované podle společné zemědělské politiky nebo slučitelné s právními předpisy Společenství, se od této částky odečítají.

1. 3. Podpory povolené na základě tohoto článku budou zrušeny nejpozději do konce přechodného období.
2. 4. Odstavec 1 se nevztahuje na podpory investic.

Komise povolí Rakousku a Finsku poskytovat přechodné státní podpory uvedené v příloze XIV, a to v mezích a za podmínek stanovených v dané příloze. Ve svém povolení Komise upřesní počáteční výši podpor, pokud to nebude vyplývat z podmínek stanovených v dotyčné příloze, a časový rozvrh jejich snižování.

Jestliže vážné obtíže vyplývající z přistoupení přetrvávají po plném uplatnění článků 138, 139, 140 a 142 a ostatních opatření na základě pravidel Společenství, může Komise povolit Finsku poskytování státních podpor producentům, aby usnadnila jejich zapojení do společné zemědělské politiky.

1. 1. Komise povolí Finsku a Švédsku poskytovat dlouhodobé státní podpory sloužící k zachování zemědělské činnosti ve specifických regionech. Tyto regiony by měly pokrývat zemědělské oblasti nacházející se na sever od 62° severní šířky a určité přilehlé oblasti na jih od této rovnoběžky, které jsou poznamenány klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost.
2. 2. Regiony uvedené v odstavci 1 určuje Komise, která přitom bere v úvahu zejména:
   1. – nízkou hustotu obyvatelstva;
   2. – podíl zemědělské půdy na celkové ploše;
   3. – podíl zemědělské půdy vyhrazené pro jednoleté plodiny určené k lidské spotřebě na celkově využívaných zemědělských plochách.

1. 3. Podpory uvedené v odstavci 1 mohou souviset s přírodními faktory produkce, například počtem hektarů zemědělské půdy nebo počtem hospodářských zvířat, s přihlédnutím k příslušným limitům stanoveným v rámci společných organizací trhu, jakož i s tradičními způsoby produkce jednotlivých hospodářství, ale zároveň nesmí:
   1. – být vázány na budoucí produkci;
   2. – vést ke zvýšení produkce či celkové podpory zaznamenané za sledované období v době před přistoupením, které stanoví Komise.

   Podpory mohou být odstupňovány podle regionů.

   Tyto podpory mají být poskytovány zejména na:

   1. – zachování tradiční primární výroby a zpracovatelských aktivit, které jsou přirozeně vhodné s ohledem na klimatické podmínky předmětného regionu;
   2. – zlepšení struktur potřebných pro produkci, odbyt a zpracování zemědělských produktů;
   3. – snadnější nakládání se zmíněnými produkty;
   4. – záruku, že bude chráněno životní prostředí a krajina.

1. 1. Podpory poskytované podle článků 138 až 142 a jakákoli další státní podpora podléhající na základě tohoto aktu povolení Komise se oznamují Komisi. Nesmí být poskytnuty, dokud nebude příslušné povolení uděleno.

   Sdělení stávajících nebo předpokládaných podpůrných opatření uskutečněné novými členskými státy před přistoupením je považováno za oznámení uskutečněné ke dni přistoupení.

1. 2. Co se týče podpor poskytovaných podle článku 142, Komise Radě předloží jeden rok po přistoupení a následně vždy po pěti letech zprávu o:
   1. – udělených povoleních;
   2. – výsledcích podpor, které byly poskytnuty na základě těchto povolení.

   Za účelem vypracování této zprávy předávají členské státy, které takové povolení obdržely, Komisi v potřebném předstihu informace o účincích jimi poskytnutých podpor, dokládající rozvoj zemědělství v dotyčných regionech.

V oblasti podpor poskytovaných podle článků 92 a 93 Smlouvy o ES:

1. a) jsou z podpor, které byly v nových členských státech poskytnuty před přistoupením, za „stávající“ podpory ve smyslu čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES považovány jen podpory, které byly Komisi sděleny do 30. dubna 1995;
2. b) jsou stávající podpory a plány na poskytnutí nebo změnu podpor, které jsou Komisi oznámeny před přistoupením, považovány za úředně sdělené ke dni přistoupení.

1. 1. Státní zásoby držené k 1. lednu 1995 novými členskými státy v rámci jejich politiky tržní podpory budou převzaty Společenstvím v hodnotě, která vyplývá z použití článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
2. 2. Všechny zásoby produktů, jež jsou ve volném oběhu na území nových členských států k 1. lednu 1995 a jež překračují množství, které lze považovat za běžné převodní zásoby, musí být dotyčnými členskými státy odstraněny na jejich vlastní náklady a podle postupů Společenství, které budou určeny, a ve lhůtách, které budou stanoveny postupem uvedeným v čl. 149 odst. 1. Pojem běžné převodní zásoby se vymezí pro každý produkt podle kritérií a cílů každé společné organizace trhu.
3. 3. Zásoby uvedené v odstavci 1 se odečítají od množství překračujícího běžné převodní zásoby.

Jestliže obchod mezi jedním či více novými členskými státy a Společenstvím ve složení k 31. prosinci 1994 nebo obchod mezi novými členskými státy navzájem způsobí před 1. lednem 2000 v zemědělském odvětví vážné narušení trhu Rakouska nebo Finska, rozhodne Komise na žádost dotyčného členského státu do 24 hodin od přijetí takové žádosti o takových ochranných opatřeních, která považuje za nezbytná. Takto přijatá opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.

1. 1. Pokud není v určitých případech stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ustanovení nezbytná k provedení této hlavy.
2. 2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím přikročit k úpravám ustanovení této hlavy, které mohou být nezbytné v případě změny právní úpravy Společenství.

1. 1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Řecku na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této hlavě, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže, přijímají se tato opatření postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do do 31. prosince 1997, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem.
2. 2. Rada může na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím období uvedené v odstavci 1 prodloužit.

1. 1. Přechodná opatření o uplatňování aktů, které se týkají společné zemědělské politiky a které nejsou v tomto aktu specifikovány, včetně opatření v oblasti struktur, potřebných v důsledku přistoupení, budou přijata před přistoupením postupem podle odstavce 3 a vstoupí v platnost nejdříve ke dni přistoupení.
2. 2. Přechodná opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména přizpůsobení aktů, které určují podíly stávajících členských států na spolufinancování určitých činností v oblasti statistiky a kontroly výdajů.

   Mohou rovněž stanovit, že za určitých podmínek může být státní podpora, která se rovná nejvýše rozdílu mezi cenou zaznamenanou v novém členském státě před přistoupením a cenou vyplývající z uplatňování tohoto aktu, poskytnuta soukromým subjektům, ať už fyzickým nebo právnickým osobám, které mají k 1. lednu 1995 zásoby produktů uvedených v čl. 138 odst. 1 nebo výrobků vzniklých přepracováním těchto produktů.

1. 3. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou přechodná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2. Opatření, která se týkají aktů původně přijatých Komisí, jsou však přijímána tímto orgánem postupem podle čl. 149 odst. 1.

1. 1. Akty uvedené v příloze XV tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v této příloze.
2. 2. Na řádně odůvodněnou žádost některého nového členského státu může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout do 1. ledna 1995 opatření o dočasné odchylce od aktů orgánů, které byly přijaty mezi 1. lednem 1994 a dnem podpisu smlouvy o přistoupení.

1. 1. Jestliže nový členský stát narazí do 1. ledna 1996 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.

   Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo více novým členským státům.

1. 2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.

   V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.

1. 3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o ES, Smlouvy o ESUO a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.

Aby nebylo narušeno řádné fungování vnitřního trhu, nesmí provádění vnitrostátních předpisů nových členských států v průběhu přechodných období uvedených v tomto aktu zahrnovat hraniční kontroly mezi členskými státy.

Evropský parlament se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.

Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.

1. 1. Bezprostředně po přistoupení se Komise doplní jmenováním tří nových členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci ke dni přistoupení.
2. 2. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.

1. 1. Bezprostředně po přistoupení se Soudní dvůr doplní jmenováním tří nových soudců; stejně tak se bezprostředně po přistoupení doplní jmenováním tří nových soudců Soud prvního stupně.
2. 2. a) Funkční období jednoho ze soudců Soudního dvora jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 6. října 1997. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 6. října 2000.
   1. b) Funkční období jednoho ze soudců Soudu prvního stupně jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 31. srpna 1995. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 31. srpna 1998.

1. 3. Bezprostředně po přistoupení budou jmenováni další tři generální advokáti.
2. 4. Funkční období jednoho ze tří generálních advokátů jmenovaných podle odstavce 3 končí dnem 6. října 1997. Funkční období ostatních generálních advokátů končí dnem 6. října 2000.
3. 5. a) Soudní dvůr provede ve svém procesním řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
   1. b) Soud prvního stupně provede ve shodě se Soudním dvorem ve svém procesním řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
   2. c) Takto upravené procesní řády podléhají jednomyslnému schválení Radou.

1. 6. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudy k 1. lednu 1995 a jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením nových členských států, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1994.

Bezprostředně po přistoupení se Účetní dvůr doplní jmenováním tří dalších členů. Funkční období jednoho z takto jmenovaných členů končí dnem 20. prosince 1995. Tento člen bude vybrán losem. Funkční období ostatních členů končí dnem 9. února 2000.

Bezprostředně po přistoupení se Hospodářský a sociální výbor doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života v nových členských státech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Bezprostředně po přistoupení se Výbor regionů doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují regionální a místní orgány nových členských států. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Bezprostředně po přistoupení se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním dvanácti dalších členů. Za Rakousko, Finsko a Švédsko bude jmenováno po čtyřech členech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Bezprostředně po přistoupení se Výbor pro vědu a techniku doplní jmenováním pěti dalších členů. Za Rakousko a Švédsko bude jmenováno po dvou členech, za Finsko jeden člen. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Bezprostředně po přistoupení se Měnový výbor doplní jmenováním dvou členů za každý nový členský stát. Jejich funkční období končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají v důsledku přistoupení nezbytnými, se provedou co nejdříve po přistoupení.

1. 1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze XVI končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
2. 2. Výbory uvedené v příloze XVII se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.

Směrnice a rozhodnutí ve smyslu článku 189 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí určeny všem stávajícím členským státům. Tyto směrnice, rozhodnutí a doporučení, s výjimkou směrnic a rozhodnutí vstupujících v platnost podle čl. 191 odst. 1 a čl. 191 odst. 2 Smlouvy o ES, se považují za oznámené novým členským státům v okamžiku přistoupení.

Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze XVIII, ze strany jednotlivých nových členských států může být odloženo k termínům a za podmínek stanovených v tomto seznamu.

Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, stejně jako s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta.

1. 1. Jestliže akty orgánů přijaté před přistoupením vyžadují v důsledku přistoupení úpravy a jestliže tyto nezbytné úpravy nejsou stanoveny tímto aktem ani jeho přílohami, provedou se tyto úpravy postupem podle odstavce 2. Tyto úpravy pak vstoupí v platnost ke dni přistoupení.
2. 2. Příslušné úpravy provede za tímto účelem buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo je provede Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal.

Znění aktů přijatých orgány před přistoupením, jež byla vypracována Radou nebo Komisí v jazyce finském a švédském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících devíti jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích.

Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se již ke dni přistoupení vztahovaly články 1 a 2 protokolu 25 k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

1. 1. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, že veškerá relevantní oznámení nebo informace předávané před přistoupením Kontrolnímu úřadu ESVO nebo Stálému výboru států ESVO podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru budou neprodleně předávány Komisi. Toto předání je považováno za oznámení nebo informace Komisi pro účely odpovídajících předpisů Společenství.
2. 2. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, že případy projednávané bezprostředně před přistoupením Kontrolním úřadem ESVO podle článků 53, 54, 57, 61 a 62 nebo 65 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článků 1 či 2 protokolu 25 k uvedené dohodě a pro které je Komise v důsledku přistoupení příslušná, včetně případů, u nichž bylo ukončeno šetření skutečností přede dnem přistoupení, budou neprodleně předány Komisi, která bude pokračovat v jejich projednávání podle příslušných předpisů Společenství, přičemž zajistí, že i nadále bude dodržováno právo na obhajobu.
3. 3. Případy projednávané Komisí podle článků 53 nebo 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článku 1 či 2 protokolu 25 k uvedené dohodě a na které se v důsledku přistoupení vztahují články 85 nebo 86 Smlouvy o ES nebo články 65 nebo 66 Smlouvy o ESUO, včetně případů, u nichž bylo ukončeno šetření skutečností přede dnem přistoupení, budou dále projednávány Komisí podle příslušných předpisů Společenství.
4. 4. Všechna individuální rozhodnutí o výjimkách a o vydání zamítavých stanovisek, která byla přijata přede dnem přistoupení Kontrolním úřadem ESVO nebo Komisí podle článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článku 1 protokolu 25 k uvedené dohodě a která se týkají případů, na něž se v důsledku přistoupení vztahuje článek 85 Smlouvy o ES nebo článek 65 Smlouvy o ESUO, zůstávají pro účely článku 85 Smlouvy o ES nebo případně článku 65 Smlouvy o ESUO v platnosti, a to až do uplynutí v nich stanovené lhůty nebo až do okamžiku, kdy Komise v souladu se základními zásadami práva Společenství přijme řádně odůvodněné opačné rozhodnutí.
5. 5. Všechna rozhodnutí, která byla přede dnem přistoupení přijata Kontrolním úřadem ESVO podle článku 61 Dohody o Evropském hospodářském prostoru a na která se v důsledku přistoupení vztahuje článek 92 Smlouvy o ES, zůstávají s ohledem na článek 92 Smlouvy o ES v platnosti, pokud Komise nerozhodne podle článku 93 Smlouvy o ES jinak. Tento odstavec se nevztahuje na rozhodnutí podléhající postupu uvedenému v článku 64 Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Aniž je dotčen výše uvedený odstavec 2, za existující státní podporu ve smyslu čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES se nepovažují státní podpory poskytnuté novými členskými státy v průběhu roku 1994, které v rozporu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru nebo smlouvami uzavřenými na základě této dohody nebyly Kontrolnímu úřadu ESVO ohlášeny, popřípadě ohlášeny byly, ale byly poskytnuty dříve, než Kontrolní úřad ESVO přijal rozhodnutí.
6. 6. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, aby všechny ostatní případy, v nichž byl Kontrolní úřad ESVO činný před přistoupením v rámci postupu pro dohled podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, byly neprodleně předány Komisi, která bude pokračovat v jejich projednávání podle příslušných předpisů Společenství, přičemž zajistí, že i nadále bude dodržováno právo na obhajobu.
7. 7. Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, zůstávají rozhodnutí přijatá Kontrolním úřadem ESVO po přistoupení v platnosti, pokud Komise v souladu se základními zásadami práva Společenství nepřijme řádně odůvodněné opačné rozhodnutí.

Členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.

Přílohy I až XIX a protokoly č. 1 až 10, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.

Vláda Francouzské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily a které jsou u vlády Francouzské republiky uloženy.

Vláda Italské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, včetně smluv o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Řecké republiky a Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, jakož i Smlouvy o Evropské unii, v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském.

Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce finském a švédském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedená v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích.

Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie předá vládám nových členských států generální tajemník.