Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

vyhlášené znění

  1. „ČESKÁ REPUBLIKA

    Všechny subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribuující vodu jako veřejně prospěšnou službu (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

  1. ESTONSKO

    Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT I 2001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332).

  1. KYPR

    Vodárny zajišťující distribuci vody v obecních a jiných oblastech podle zákona o zásobování vodou (obce a jiné oblasti), Cap. 350. (Τα Συμβούλια Υδατοπρομήθειας που διανέμουν νερό σε δημοτικές και άλλες περιοχές, δυνάμει του περί Υδατοπρομήθειας Δημοτικών και Άλλων Περιοχών Νόμου, Kεφ. 350).

  1. LOTYŠSKO

    Veřejnoprávní subjekty místní samosprávy, které vyrábějí a distribuují pitnou vodu do vodovodních sítí jako veřejně prospěšnou službu.

  1. LITVA

    Orgány zajišťující výrobu, dopravu a distribuci pitné vody podle Lietuvos Respublikos geriamojo vandens įstatymas (Žin., 2001, Nr. 64-2327) a Lietuvos Respublikos vandens įstatymas (Žin., 1997, Nr. 104-2615) v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

  1. MAĎARSKO

    Subjekty, které vyrábějí, dopravují a distribuují pitnou vodu podle zákona LVII z roku o vodním hospodářství (1995. évi LVII. törvény a vízgazdálkodásról).

  1. MALTA

    Korporazzjoni għas-Servizzi ta’ l-Ilma (Společnost vodních služeb).

  1. POLSKO

    Przedsiębiorstwa wodociągowo-kanalizacyjne w rozumieniu ustawy z dnia 7 czerwca 2001 r. o zbiorowym zaopatrzeniu w wodę i zbiorowym odprowadzaniu ścieków prowadzące działalność gospodarczą w zakresie zbiorowego zaopatrzenia w wodę lub zbiorowego odprowadzania ścieków. (Vodárny a kanalizace ve smyslu zákona ze dne 7. června 2001 o hromadném zásobování vodou a odstraňování odpadních vod).

  1. SLOVINSKO

    Podjetja, kičrpajo, izvajajo prenos alidobavo pitne vode, skladno s koncesijskim aktom, izdanim na podlagi Zakona o varstvu okolja (Uradni list RS, 32/93,1/96) in odloki občin. (Subjekty zajišťující výrobu, dopravu a distribuci pitné vody, v souladu s koncesí vydanou podle zákona o ochraně životního prostředí (Uradni list RS, 32/93, 1/96) a v souladu s rozhodnutími vydanými obcemi).

  1. SLOVENSKO

    Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká ve vodním hospodářství výrobou a provozováním veřejných rozvodů pitné vody, provozuje veřejné kanalizace nebo čistírny odpadních vod (např. Západoslovenské vodárne a kanalizácie, Stredoslovenské vodárne a kanalizácie, Východoslovenské vodárne a kanalizácie).“;

  1. b) V příloze II „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ VÝROBY, DOPRAVY A DISTRIBUCE ELEKTŘINY“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Zadavatel je vymezen v § 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek jako České energetické závody, a.s. a 8 regionálních distribučních společností: Středočeská energetická a.s., Východočeská energetická, a.s., Severočeská energetická a.s., Západočeská energetická, a.s., Jihočeská a.s., Pražské energetické závody, a.s., Jihomoravská energetická, a.s., Severomoravská energetická, a.s.; tyto subjekty vyrábějí nebo dopravují elektřinu na základě energetického zákona č. 458/2000 Sb.

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT I 2001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. KYPR

      Kyperský úřad pro elektřinu zřízený zákonem o rozvoji v odvětví elektřiny, Cap. 171. (H Aρχή Ηλεκτρισμού Kύπρου που εγκαθιδρύθηκε από τον περί Aναπτύξεως ΗλεκτρισμούΝόμο, Kεφ. 171).

    1. LOTYŠSKO

      Valsts akciju sabiedrība „Latvenergo“ (Státní akciová společnost „Latvenergo“).

    1. LITVA

      Subjekty zajišťující výrobu, dopravu a distribuci elektřiny podle Lietuvos Respublikos elektros energetikos istatymas (Žin., 2000, Nr. 66-1984) v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų istatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

      Valstybės įmonė Ignalinos atominė elektrinė (Státní podnik Jaderná elektrárna Ignalina) zřízená podle Lietuvos Respublikos branduolinės energijos istatymas (Žin., 1996, Nr. 119-2771).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty zajišťující výrobu, dopravu nebo distribuci elektřiny na základě povolení podle zákona CX z roku 2001 o elektřině (2001. évi CX. törvény a villamos energiáról).

    1. MALTA

      Korporazzjoni Enemalta (Společnost Enemalta).

    1. POLSKO

      Przedsiębiorstwa energetyczne w rozumieniu ustawy z dnia 10 kwietnia 1997 r. Prawo energetyczne (Energetické podniky ve smyslu zákona ze dne 10. dubna 1997 o energetice).

    1. SLOVINSKO

      ELES – Elektro Slovenija, podjetja, ki proizvajajo električno energijo, skladno z Energetskim zakonom (Uradni list RS, 79/99), podjetja, ki izvajajo transport električne energije, skladno z Energetskim zakonom (Uradni list RS, 79/99), podjetja, ki dobavljajo električno energijo, skladno z Energetskim zakonom (Uradni list RS, 79/99) (ELES – Elektro Slovenija, podniky, které zajišťují výrobu, rozvod a distribuci elektřiny podle zákona o energetice (Uradni list RS, 79/99)).

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odstavci 2 a 3 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká ve energetických odvětvích výrobou, nákupem a rozvodem elektřiny a přenosem elektřiny (zákon č. 70/1998 Z. z., ve znění pozdějších předpisů – např. Slovenské elektrárne a.s., Regionálne rozvodné závody).“

  1. c) V příloze III „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ DOPRAVY A DISTRIBUCE ZEMNÍHO PLYNU A TEPLA“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Všechny subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribuující plyn nebo teplo do veřejných sítí jako veřejně prospěšnou službu (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001,40,224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. LOTYŠSKO

      Akciju sabiedrība „Latvijasgāze“ (Státní akciová společnost „Latvijasgāze“).

      Veřejnoprávní subjekty místní samosprávy zajišťující veřejné dodávky tepla.

    1. LITVA

      Subjekty zajišťující dopravu a distribuci zemního plynu podle Lietuvos Respublikos gamtinių dujų įstatymas (Žin., 2000, Nr. 89-2743) v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

      Orgány místní samosprávy nebo sdružení těchto orgánů zajišťující veřejné dodávky tepla v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty zajišťující dopravu a distribuci zemního plynu na základě povolení podle zákona XLI z roku 1994 o dodávkách zemního plynu (1994. évi XLI. törvény a gázszolgáltatásról). Subjekty zajišťující dopravu a distribuci tepla na základě povolení podle podle zákona XLI z roku 1998 o službách dálkového vytápění (1998. évi XVIII. törvény a távhőszolgáltatásról).

    1. MALTA

      Korporazzjoni Enemalta (Společnost Enemalta).

    1. POLSKO

      Przedsiębiorstwa energetyczne w rozumieniu ustawy z dnia 10 kwietnia 1997 r. Prawo energetyczne (Energetické podniky ve smyslu zákona ze dne 10. dubna 1997 o energetice).

    1. SLOVINSKO

      Podjetja, ki opravljajo transport ali distribucijo plina s skladu z Energetskim zakonom (Ur. 1. RS, št. 79/99) in podjetja, ki opravljajo transport ali distribucijo toplote v skladu z odloki občin.

      Podniky zajišťující dopravu a distribuci zemního plynu podle energetického zákona (Ur. 1. RS, št. 79/99) a podniky zajišťující dopravu a distribuci tepla podle rozhodnutí vydaných obcemi.

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká ve energetických odvětvích výrobou, nákupem a rozvodem zemního plynu a tepla a přenosem zemního plynu (zákon č. 70/1998 Z. z., ve znění pozdějších předpisů – např. Slovenský plynárenský priemysel).“

  1. d) V příloze IV „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ PRŮZKUMU A TĚŽBY ROPY A ZEMNÍHO PLYNU“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Obchodní společnosti provádějící průzkum a těžbu ropy a zemního plynu (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. LITVA

      Subjekty činné podle Lietuvos Respublikos žemės gelmių įstatymas (zákon Litevské republiky o podzemí) (Žin., 2001, Nr.35-1164) v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty provádějící průzkum a těžbu ropy a zemního plynu na základě povolení nebo koncese podle zákona XLVIII z roku 1993 o hornictví (1993. évi XLVIII. törvény a bányászatról).

    1. MALTA

      Zákon o benzínu (výrobě benzínu) (Cap. 156) a prováděcí předpisy k tomuto zákonu a zákon o kontinentálním šelfu (Cap. 194) a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.

    1. POLSKO

      Podmioty prowadzące działalność polegającą poszukiwaniu, rozpoznawaniu miejsc występowania lub wydobywaniu gazu ziemnego, ropy naftowej oraz jej naturalnych pochodnych, węgla brunatnego, węgla kamiennego lub innych paliw stałych na podstave ustawy z dnia 4 lutego 1994 r. Prawo geologiczne i górnicze (Subjekty působící v odvětví průzkumu, vyhledávám ložisek nebo vývoje zemního plynu, ropy a jejich přírodních derivátů, hnědého uhlí, černého uhlí nebo jiných pevných paliv na základě zákona ze dne 4. února 1994 o geologii a hornictví).

    1. SLOVINSKO

      Podjetja, ki opravljajo raziskovanje in izkoriščajo nafto, skladno z Zakonom o rudarstvu (Uradni list RS, 56/99) (Podniky, které provozují těžbu a zpracování ropy podle horního zákona (Uradni list RS, 56/99)).

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká v geologických činnostech a hornických činnostech vyhledáváním ložisek ropy a těžbou ropy nebo zemního plynu.“;

  1. e) V příloze V „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ PRŮZKUMU A TĚŽBY UHLÍ NEBO JINÝCH PEVNÝCH PALIV“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Obchodní společnosti provádějící průzkum a těžbu uhlí nebo jiných druhů paliv (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001,40,224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. LITVA

      Subjekty zajišťující zajišťující průzkum a těžbu rašeliny podle Lietuvos Respublikos žemės gelmių įstatymas (Žin., 2001, Nr. 35-1164) v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty zajišťující průzkum a těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv na základě povolení nebo koncese podle zákona XL VIII z roku 1993 o hornictví (1993. évi XLVIII. törvény a bányászatról).

    1. POLSKO

      Podmioty prowadzące działalność polegającą poszukiwaniu, rozpoznawaniu miejsc występowania lub wydobywaniu gazu ziemnego, ropy naftowej oraz jej naturalnych pochodnych, węgla brunatnego, węgla kamiennego lub innych paliw stałych na podstawie ustawy z dnia 4 lutego 1994 r. Prawo geologiczne i górnicze (Subjekty působící v odvětví průzkumu, vyhledávání ložisek nebo vývoje zemního plynu, ropy a jejich přírodních derivátů, hnědého uhlí, černého uhlí nebo jiných pevných paliv na základě zákona ze dne 4. února 1994 o geologii a hornictví).

    1. SLOVINSKO

      Podjetja, ki opravljajo raziskovanje in izkoriščajo premog, skladno z Zakonom o rudarstvu (Uradni list RS, 56/99) (Podniky, kterén provozují těžbu a zpracování uhlí podle horního zákona (Uradni list RS, 56/99)).

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká v geologických činnostech a hornických činnostech vyhledáváním ložisek uhlí a těžbou uhlí a jiných pevných paliv.“;

  1. f) V příloze VI „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ ŽELEZNIČNÍCH SLUŽEB“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Provozovatelé veřejné dopravy a poskytovatelé služeb veřejné železniční dopravy (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT I 2001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. LOTYŠSKO

      Valsts akciju sabiedrība „Latvijas dzelzceļš“ (Státní akciová společnost „Latvijas dzelzceļš“). Valsts akciju sabiedrība „Vaiŋodes dzelzceļš“ (Státní akciová společnost „Vainodesdzelzceļš“).

    1. LITVA

      AB “Lietuvos geležinkeliai“ činná podle Lietuvos Respublikos geležinkelio transporto kodeksas (Žin., 1996, Nr. 59-1402) a jiné subjekty činné v oblasti železničních služeb v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty poskytující služby veřejné železniční dopravy na základě zákona XCV z roku 1993 o železnicích (1993. évi XCV. törvény a vasútról) a na základě povolení podle vyhlášky ministra dopravy a vodního hospodářství č. 15/2002. (II. 27.) KõViM o licencování železničních podniků (15/2002. (II. 27.) KöViM rendelet a vasútvállallatok működésének engedélyezéséről).

    1. POLSKO

      Podmioty świadczące usługi w zakresie transportu kolejowego, działające na podstawie Ustawy o komercjalizacji, restrukturyzacji i prywatyzacji przedsiębiorstwa państwowego „Polskie Koleje Państwowe“ z dnia 8 września 2000 r., w szczególności:

      1. – PKP Intercity Sp. z o. o.
      2. – PKP Przewozy Regionalne Sp. z o. o.
      3. – PKP Polskie Linie Kolejowe S. A.

      (Subjekty poskytující služby v odvětví železniční dopravy činné podle zákona ze dne 8. září 2000 o obchodním využití, restrukturalizaci a privatizaci státního podniku „Polské dráhy“, a to zejména:

      1. – PKP Intercity sp. z o.o.
      2. – PKP Przewozy Regionalne sp. z o.o.
      3. – PKP Polskie Linie Kolejowe S.A).
    1. SLOVINSKO

      Slovenske železnice, d.d.

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1996 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která provozuje železniční dopravu (zákon č. 164/1996 Z. z., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/1993 Z. z. ve znění pozdějších předpisů – např. Železnice Slovenskej republiky, Železničná spoločnosť a.s.).“

  1. g) V příloze VII „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ MĚSTSKÝCH ŽELEZNIČNÍCH, TRAMVAJOVÝCH, TROLEJBUSOVÝCH NEBO AUTOBUSOVÝCH SLUŽEB“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Provozovatelé veřejné dopravy a poskytovatelé služeb veřejné železniční, tramvajové, trolejbusové nebo autobusové dopravy (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001,40,224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. LOTYŠSKO

      Veřejnoprávní subjekty, které provozují služby osobní autobusové, trolejbusové nebo tramvajové dopravy v těchto městech: Rīga, Jūrmala, Liepāja, Daugavpils, Jelgava, Rēzekne, Ventspils.

    1. LITVA

      Subjekty provozující služby veřejné městské trolejbusové, autobusové nebo lanovkové dopravy v souladu s Lietuvos Respublikos kelių transporto kodeksas (Žin., 1996, Nr. 1192772) v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty poskytující služby veřejné silniční dopravy na základě zákona I z roku 1998 o silniční dopravě (1988. évi I. törvény a közúti közlekedésről) a na základě povolení podle vyhlášky Rady ministrů č. 89/1988. (XII. 20.) MT o službách silniční dopravy a provozu silničních vozidel (89/1988. (XII. 20.) MT rendelet a közúti közlekedési szolgáltatásokról és a közúti járművek üzemben tartásáról).

      Subjekty poskytující služby veřejné železniční dopravy na základě zákona XCV z roku 1993 o železnicích (1993. évi XCV. tövény a vasútról) a na základě povolení podle vyhlášky ministra dopravy a vodního hospodářství č. 15/2002. (II. 27.) KöViM o licencování železničních podniků (15/2002. (II. 27.) KöViM rendelet a vasűtvállallatok működésének engedélyezéséről).

      L-Awtorità dwarit-Trasport ta’ Malta (Maltský úřad dopravy).

    1. POLSKO

      Podmioty świadczące usługi w zakresie miejskiego transportu kolejowego, działające na podstawie koncesji wydanej zgodnie z ustawą dnia 27 czerwca 1997 r. o transporcie kolejowym (Dz.U. Nr 96, poz.591 ze zm.) (Subjekty poskytující služby v odvětví městské železniční dopravy činné podle zákona ze dne 27. června 1997 o železniční dopravě (Dz. U. Nr 96, poz. 591 ve znění pozdějších předpisů).

      Podmioty świadczące usługi dla ludności w zakresie miejskiego transportu trolejbusowego i autobusowego działające na podstawie zezwolenia zgodnie z ustawą z dnia 6 września 2001 r. o transporcie drogowym (Dz.U.Nr 125, poz. 1371 ze zm.) oraz podmioty świadczące usługi dla ludności w zakresie miejskiego transportu (Subjekty poskytující služby veřejnosti v odvětví městské autobusové dopravy činné na základě licence vydané podle zákona ze dne 6. září 2001 o silniční dopravě (Dz. U. Nr 125, poz. 1371 ve znění pozdějších předpisů) a subjekty poskytující služby veřejnosti v odvětví městské dopravy.

    1. SLOVINSKO

      Podjetja, ki opravljajo javni mestni avtobusni prevoz, skladno z Zakonom o prevozih v cestnem prometu (Uradni list RS, 72/94, 54/96, 48/98 in 65/99) (Podniky, které provozují veřejnou městskou autobusovou dopravu podle zákona o provozování silniční dopravy (Uradni list RS, 72/94, 54/96, 48/98 a 65/99)).

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1996 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká v silniční dopravě provozováním veřejné pravidelné autobusové dopravy, dopravy na drahách (zákon č. 164/1996 Z. z., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 168/1996 Z. z., ve znění pozdějších předpisů – např.

      1. Železnice Slovenskej republiky (ŽSR)
      2. Železničná spoločnosť a.s.
      3. Dopravný podnik Bratislava, a.s.
      4. Dopravný podnik mesta Žiliny, a.s.
      5. Dopravný podnik mesta Prešov, a.s.
      6. Dopravný podnik mesta Košíc, a.s.
      7. Banskobystrická dopravná spoločnosť, a.s.).“
  1. h) V příloze VIII „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ LETIŠTNÍCH ZAŘÍZENÍ“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Provozovatelé letišť (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. LOTYŠSKO

      Valsts akciju sabiedrība „Latvijas gaisa satiksme“ (Státní akciová společnost „Latvijas gaisa satiksme“).

      Valsts akciju sabiedrība „Starptautiskā lidosta „Rīga““ (Státní akciová společnost „International airport „Rīga““).

    1. LITVA

      Letiště provozovaná podle Lietuvos Respublikos aviacijos įstatymas (Žin., 2000, Nr. 942918) a Lietuvos Respublikos civilinės aviacijos įstatymas (Žin., 2000, Nr 66-1983).

      Valstybės įmonė „Oronavigacija“ (Státní podnik „Oronavigacija“) činný podle Lietuvos Respublikos aviacijos įstatymas (Žin., 2000, Nr. 94-2918) a Lietuvos Respublikos civilinės aviacijos įstatymas (Žin., 2000, Nr. 66-1983).

      Další subjekty činné v oblasti letištních zařízení v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Letiště provozovaná na základě povolení podle zákona XCVII z roku 1995 o letecké dopravě (1995. évi XCVII. törvény a légiközlekedésről).

      Mezinárodní letiště Budapest Ferihegy spravované Mezinárodním leteckým operátorem Budapest Ferihegy a.s. (Budapest Ferihegy Nemzetközi Repülőtér spravovaný Budapest FerihegyNemzetközi Repülőtér Üzemeltetési Rt.) na základě zákona z roku 1991 o koncesích (1991. évi XVI. törvény a koncesszióról), zákona XCVII z roku 1995 o letecké dopravě (1995. éviXCVII. törvény a légiközlekedésról), vyhlášky vyhlášky ministra dopravy a vodního hospodářství č. 45/2001. (XII. 20.) KöViM o zrušení Úřadu letecké dopravy a letišť a zřízení maďarské služby letecké navigace HungaroControl (45/2001. (XII. 20.) KöViM rendelet a Légiforgalmi és Repülőtéri Igazgatóság megszüntetéséről és a HungaroControl Magyar Légiforgalmi Szolgálat létrehozásáról).

    1. MALTA

      L-Ajruport Intemazzjonali ta’ Malta (Maltské mezinárodní letiště).

    1. POLSKO

      Przedsiębiorstwo Państwowe „Porty Lotnicze“ (Státní podnik „Polská letiště“).

    1. SLOVINSKO

      Javna civilna letališča, skladno z Zakonom o letalstvu (Uradni list RS, 18/01) (VFeřejná civilní letiště podle zákona o letectví (Uradni list RS, 18/01)).

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká v civilním letectví zřízením a provozováním veřejných letišť a leteckých pozemních zařízení (zákon č. 143/1998 Z. z., ve znění pozdějších předpisů – např. letiště – Letisko M.R. Štefánika, Letisko Košice-Barca, Letisko Poprad-Tatry, Letisko Sliač, Letisko Piešťany – spravovaná Slovenskou správou letišť (Slovenská správa letísk) provozovaná na základě licence vydané Ministerstvem dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky podle § 32 zákona č. 143/1998 Z. z. o civilním letectví).“

  1. i) V příloze IX „ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ NÁMOŘNÍCH NEBO VNITROZEMSKÝCH PŘÍSTAVŮ NEBO JINÝCH ZAŘÍZENÍ TERMINÁLŮ“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Provozovatelé přístavů (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT 12001, 56 332).

    1. KYPR

      Kyperská správa přístavů zřízená zákonem o Kyperské správě přístavů z roku 1973 (Η Aρχή Λιμένων Kύπρου, που εγκαθιδρύθηκε από τον περί Aρχής Λιμένων Kύπρου Νόμοτου 1973).

    1. LOTYŠSKO

      Subjekty spravující přístavy podle zákona „Likums par ostām“:

      Rīgas brīvostas pārvalde (Úřad svobodného přístavu Rīga)

      Ventspils brīvostas pārvalde (Úřad svobodného přístavu Ventspils)

      Liepājas ostas pārvalde (Úřad přístavu Liepāja)

      Salacgrīvas ostas pārvalde (Úřad přístavu Salacgrīva)

      Skultes ostas pārvalde (Úřad přístavu Skulte)

      Lielupes ostas pārvalde (Úřad přístavu Lielupe)

      Engures ostas pārvalde (Úřad přístavu Engure)

      Mērsraga ostas pārvalde (Úřad přístavu Mērsrags)

      Pāvilostas pārvalde (Úřad přístavu Pāvilosta)

      Rojas ostas pārvalde (Úřad přístavu Roja).

    1. LITVA

      Valstybės įmonė „Klaipėdos valstybinio jūrų uosto direkcija“ (Státní podnik Správa státního přístavu Klajpeda) činná podle Lietuvos Respublikos Klaipėdos valstybinio jūrų uosto įstatymas (Žin., 1996, Nr. 53-1245).

      Valstybės įmonė „Vidaus vandes kelių direkcija“ (Státní podnik Správa vnitrozemských vodních cest) činná podle Lietuvos Respublikos virus vandenų transporto kodeksas (Žin., 1996, Nr. 105-2393).

      Další subjekty činné v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných zařízení terminálů v souladu s ustanoveními Lietuvos Respublikos viešųjų pirkimų įstatymas (Žin., 2002, Nr. 118-5296).

    1. MAĎARSKO

      Veřejné přístavy spravované plně nebo částečně státem podle zákona XLII z roku 2000 o vodní dopravě (2000. évi XLII. törvény a vízi közlekedésről).

    1. MALTA

      L-Awtorità Marittima ta’ Malta (Maltský námořní úřad).

    1. POLSKO

      Podmioty zajmujące się zarządzaniem portami morskimi lub śródlądowymi i udostępnianiem ich przewoźnikom morskim i śródlądowym. (Subjekty působící v odvětví správy mořských a vnitrozemských přístavů a jejich pronájmu provozovatelům námořní a vnitrozemské vodní dopravy.).

    1. SLOVINSKO

      Morska pristanišča v državni ali delni lasti države, ko opravljajo gospodarskojavno službo, skladno s Pomorskim zakonikom (Uradni list RS, 26/01) (Námořní přístavy v úplném nebo částečném vlastnictví státu, které provozují veřejné hospodářské služby podle námořního zákoníku (Uradni list RS, 26/01)).

    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 263/2000 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká ve vnitrozemské plavbě udržováním vodní cesty a provozováním veřejných přístavů a zařízení vodních cest (zákon č. 338/2000 Z. z. – např. Prístav Bratislava, Prístav Komárno, Prístav Štúrovo).“

  1. j) V příloze X „ZADAVATELÉ PROVOZUJÍCÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SÍTĚ NEBO POSKYTUJÍCÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY“ se doplňují slova:
    1. „ČESKÁ REPUBLIKA

      Provozovatelé telekomunikačních služeb, pokud poskytují služby veřejnosti (§ 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

    1. ESTONSKO

      Subjekty činné podle článku 5 zákona o veřejných zakázkách (RT 12001, 40, 224) a článku 14 zákona o hospodářské soutěži (RT I 2001, 56 332).

    1. KYPR

      Kyperský telekomunikační úřad zřízený zákonem o kyperských telekomunikačních službách Law, Cap. 302. (Η Aρχή Τηλεπικοινωνιών Kύπρου, που εγκαθιδρύθηκε από τον περί Yπηρεσίας Τηλεπικοινωνιών Νόμο, Kεφ. 302).

    1. LOTYŠSKO

      Sabiedrība ar ierobežotu atbildību „Lattelekom“ (Státní akciová společnost „Lattelekom“).

    1. MAĎARSKO

      Subjekty působící v odvětví telekomunikací podle čl. 3 odst. 2 a 3, článků 104 a 105 zákona XL z roku 2001 o komunikacích (2001. évi XL. törvény a hírközlésről).

    1. MALTA

      Telekomunikační služby na Maltě byly zcela liberalizovány a všechna výlučná práva uvolněna s výjimkou poskytování služeb pevných telefonních linek a mezinárodního přenosu dat, které bylo liberalizováno 1. ledna 2003. Žádná ze společností však nepřijala vládní nařízení o veřejných zakázkách stanovené v právní výzvě č. 70 z roku 1996, jímž byla uvedena v účinek stávající nařízení o veřejných službách (veřejných zakázkách). Přesto se uvádějí všechny subjekty činné v telekomunikačním odvětví:

      1. Melita Cable plc
      2. Maltacom plc
      3. Vodafone (Malta) Ltd
      4. Mobisle Communication Ltd
      5. Datatrak Ltd
      6. Telepage Ltd
      7. POLSKO
      8. Telekomunikacja Polska S. A.
    1. SLOVENSKO

      Zadavatel je vymezen v § 3 odst. 2 zákona č. 263/1999 Z. z. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, která podniká v oblasti telekomunikací poskytováním veřejných telekomunikačních služeb; obstarává a spravuje telekomunikační zařízení veřejné telekomunikační sítě; vykonává činnosti vyplývající z poskytování poštovnách služeb vyhrazených státu (zákon č. 195/2000 Z. z. ve znění pozdějších předpisů).“

  1. J. POTRAVINY
    1. 1. 31980 L 0590: Směrnice Komise 80/590/EHS ze dne 9. června 1980, kterou se stanoví symbol, kterým mohou být opatřeny materiály a předměty určené pro styk s potravinami (Úř. věst. L 151, 19. 6. 1980, s. 21), ve znění:
      1. – 11985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15. 11. 1985, s. 23),
      2. – 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21).
      3. a) V názvu přílohy se doplňují slova:
        1. „„PŘÍLOHA“
        2. „LISA“
        3. „PIELIKUMS“
        4. „PRIEDAS“
        5. „MELLÉKLET“
        6. „ANNESS“
        7. „ZAŁĄCZNIK“
        8. „PRILOGA“
        9. „PRÍLOHA““.
      1. b) V textu přílohy se doplňují nové položky, které znějí:
        1. „„Symbol“
        2. „Sümbol“
        3. „Simbols“
        4. „Simbolis“
        5. „Szimbólum“
        6. „Simbolu“
        7. „Symbol“
        8. „Simbol“
        9. „Symbol““.
    1. 2. 31989 L 0108: Směrnice Rady 89/108/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 40, 11. 2. 1989, s. 34), ve znění:
      1. – 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241,29. 8. 1994, s. 21).

      V čl. 8 odst. 1 písm. a) se doplňují nové odrážky, které znějí:

      „– v češtině:hluboce zmrazené nebo hluboce zmrazená nebo hluboce zmrazený,
      – v estonštině:sügavkülmutatud nebo külmutatud,
      – v lotyštině:ātri sasaldēts,
      – v litevštině:greitai užšaldyt,
      – v maďarštině:gyorsfagyasztott,
      – v maltštině:iffriżat,
      – v polštině:produkt głęboko mrożony,
      – ve slovinštině:hitro zamrznjen,
      – ve slovenštině:hlbokozmrazené“.
    1. 3. 31991 L 0321: Směrnice Rady 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Úř. věst. L 175, 4. 7. 1991, s. 35), ve znění:
      1. – 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
      2. – 31996 L 0004: směrnice Komise 96/4/ES ze dne 16. 2. 1996 (Úř. věst. L 49, 28. 2. 1996, s.12),
      3. – 31999 L 0050: směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. 5. 1999 (Úř. věst. L 139, 2. 6. 1999, s. 29).
      4. a) V čl. 7 odst. 1 se za slova „Modersmjölksersättning“ a „Tillskottsnäring“ doplňují nové odrážky, které znějí:
        „– v češtině:„počáteční kojenecká výživa“ a „pokračovací kojenecká výživa“,
        – v estonštině:„imiku piimasegu“ a „jätkupiimasegu“,
        – v lotyštině:„Piena maisījums zīdaiņiem līdz četru mēnešu vecumam“ a „Piena maisījums zīdainiem no četru mēnešu vecuma“,
        – v litevštině:„mišinys kūdikiams iki 4 - 6mėn“ a „mišinys kūdikiams, vyresniems kaip 4 mėn“,
        – v maďarštině:„anyatej-helyettesítő tápszer“ a „anyatej-kiegészítő tápszer“,
        – v maltštině:„formula tat-trabi“ a „formula tal-prosegwiment“,
        – v polštině:„preparat do początkowego żywienia niemowląt“ a „preparat do dalszego żywienia niemowląt“,
        – ve slovinštině:„začetna formula za dojenčke “ a „nadaljevalna formula za dojenčke“,
        – ve slovenštině:„počiatočná dojčenská výživa“ a „následná dojčenská výživa“.“
      1. b) V čl. 7 odst. 1 se za slova „Modersmjölksersättning uteslutande baserad på mjölk“ a „Tillskottsnäring uteslutande baserad på mjölk“ doplňují nové odrážky, které znějí:
        „– v češtině:„počáteční mléčná kojenecká výživa“ a „pokračovací mléčná kojenecká výživa“,
        – v estonštině:„Piimal pöhinev imiku piimasegu“ a „Piimal pöhinev jätkupiimasegu“,
        – v lotyštině:„Piens zīdaiņiem līdz četru mēnešu vecumam“ a „Piens zīdaiņiem no četru mēnešu vecuma“,
        – v litevštině:„pieno mišinys kūdikiams iki 4-6 mėn“ a „pieno mišinys kūdikiams, vyresniems kaip 4 mėn“,
        – v maďarštině:„tejalapú anyatej-helyettesítő tápszer“ a „tejalapú anyatej-kiegészítő tápszer“,
        – v maltštině:„ħalib tat-trabi“ a „ħalib tal-prosegwiment“,
        – v polštině:„mleko początkowe“ a „mleko następne“,
        – ve slovinštině:„začetno mleko za dojenčke“ a „nadaljevalno mleko za dojenčke“,
        – ve slovenštině:„počiatočná dojčenská mliečna výživa“ a „následná dojčenská mliečna výživa“.“
    1. 4. 31999 L 0021: Směrnice Komise 1999/0021/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7. 4. 1999, s. 29).

      V čl. 4 odst. 1 se seznam začínající slovy „ve španělštině" a končící slovy „medicínská ändamål" nahrazuje tímto seznamem:

      „– ve španělštině:„Alimento dietetico para usos médicos especiales“
      – v češtině:„Dietní potravina určená pro zvláštní lékařské účely“
      – v dánštině:„Levnedsmiddel/Levnedsmidler til særlige medicinske formål“
      – v němčině:„Diätetisches/Diätetische Lebensmittel für besonderemedizinische Zwecke (Bilanzierte Diäten)“
      – v estonštině:„Toit meditsiinilisel näidustusel kasutamiseks“
      – v řečtině:„Διαιτητικά τρόφιμα για ειδικούς ιατρικούς σκοπούς“
      – v angličtině:„Food(s) for special medical purposes“
      – ve francouzštině:„Aliment(s) diététique(s) destiné(s) a des fins médicales spéciales“
      – v italštině:„Alimento dietetico destinato a fini medici speciali“
      – v lotyštině:„Ditētiskā pārtika cilvēkiem ar veselības traucējumiem“
      – v litevštině:„Specialios medicininės paskirties maisto produktai“
      – v maďarštině:„Speciális gyógyászati célra szánt – tápszer“
      – v maltštině:„Ikel dijetetiku għal skopijiet medici speċifiċi“
      – v nizozemštině:„Dieetvoeding voor medisch gebruik“
      – v polštině:„Dietetyczne środki spożywcze specjalnego przeznaczenia medycznego“
      – v portugalštině:„Produto dietético de uso clínico“
      – ve slovenštině:„dietetická potravina na osobitné lekárske účely“
      – ve slovinštině:„Dietno (dietetično) živilo za posebne zdravstvene namene“
      – ve finštině:„Kliininen ravintovalmiste/kliinisiä ravintovalmisteita“
      – ve švédštině:„Livsmedel fōr speciella medicinska ändamål““.
    1. 5. 32000 L 0013: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/EHS ze dne 20. Března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. L 109, 6. 5. 2000, s. 29), ve znění:
      1. — 32001 L 0101: směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. 11. 2001 (Úř. věst. L 310, 28. 11. 2001, s. 19),
      2. — 32002 L 0067: směrnice Komise 2002/67/ES ze dne 18. 7. 2002 (Úř. věst. L 191, 19. 7. 2002, s. 20).
      3. a) Ve čl. 5 odst. 3 se seznam začínající slovy „ve španělštině" a končící slovy „joniserande strålning" nahrazuje tímto seznamem:
        „– ve španělštině:„irradiado“ nebo„tratado con radiación ionizante“,
        – v češtině:„ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“,
        – v dánštině:„bestrålet/...“ nebo „strålekonserveret“ nebo „behandlet med ioniserendestråling“ nebo „konserveret med ioniserende stråling“,
        – v němčině:„bestrahlt“ nebo „mit ionisierenden Strahlen behandelt“,
        – v estonštině:„kiiritatud“ nebo „töödeldud ioniseeriva kiirgusega“,
        – v řečtině:„επεξεργασμένο με ιονίζουσα ακτινοβολία nebo „ακτινοβολημένο“,
        – v angličtině:„irradiated“ nebo „treated with ionising radiation“,
        – ve francouzštině:„traité par rayonnements ionisants“ nebo „traité par ionisation“,
        – v italštině:„irradiato“ nebo „trattato con radiazioni ionizzanti“,
        – v lotyštině:„apstarots“ nebo „apstrādāts ar jonizējošo starojumu“,
        – v litevštině:„apšvitinta“ nebo „apdorota jonizuojančiaja spinduliuote“,
        – v maďarštině:„sugárkezelt vagy ionizáló energiával kezelt“,
        – v maltštině:„ittrattat bir-radjazzjoni“ nebo „ittrattat b’radjazzjoni jonizzanti“,
        – v nizozemštině:„doorstraald“ nebo „door bestraling behandeld“ nebo „met ioniserende stralen behandeld“,
        – v polštině:„napromieniony“ nebo „poddany dzialaniu promieniowania jonizującego“,
        – v portugalštině:„irradiado“ nebo „tratado por irradiação“ nebo „tratado por radiação ionizante“,
        – ve slovenštině:„ošetrené ionizujúcim žiarením“,
        – ve slovinštině:„obsevano“ nebo „obdelano z ionizirajočim sevanjem“,
        – ve finštině:„säteilytetty“ nebo „käsitelty ionisoivalla säteilyllä“
        – ve švédštině:„bestrålad“ nebo „behandlad med joniserande strålning“.“
      1. b) V čl. 10 odst. 2 se seznam začínající slovy „ve španělštině“ a končící slovy „sista forbrukningsdag“ nahrazuje tímto seznamem:
        „– ve španělštině:„fecha de caducidad“,
        – v češtině:„spotřebujte do“,
        – v dánštině:„sidste anvendelsesdato“,
        – v němčině:„verbrauchen bis“,
        – v estonštině:„kõlblik kuni“,
        – v řečtině:„ανάλωση μέχρι“,
        – v angličtině:„use by“,
        – ve francouzštině:„à consommer jusqu ’au“,
        – v italštině:„da consumare entro“,
        – v lotyštině:„izlietot līdz“,
        – v litevštině:„tinka vartoti iki“,
        – v maďarštině:„fogyasztható“,
        – v maltštině:„uża sa“,
        – v nizozemštině:„te gebruiken tot“,
        – v polštině:„należy spożyč do“,
        – v portugalštině:„a consumir até“,
        – ve slovenštině:„spotrebujte do“,
        – ve slovinštině:„porabiti do“,
        – ve finštině:„viimeinen käyttöajankohta“,
        – ve švédštině:„sista förbrukningsdag“.“
    1. 6. 32000 L 0036: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 197, 3. 8. 2000, s. 19).

      V bodu A odst. 4 písm. d) přílohy I nahrazuje tímto:

      1. „d) Spojené království, Irsko a Malta mohou na svém území povolit používám slovního spojení „milk chocolate“ na označení výrobku uvedeného v bodu 5 za podmínky, že ve všech třech případech je spolu s tímto slovním spojením uveden podíl sušeného mléka v každém z těchto výrobků takto: „milksolids:…..% minimum.“.“
    1. 7. 32001 L 0114: Směrnice Rady 2001/114/ES ze dne 20. prosince 2001 o určitých druzích zahuštěného nebo sušeného mléka určeného k lidské spotřebě (Úř. věst. 15, 17. 1. 2002, s. 19).

      V příloze II se doplňují nová písmena, která znějí:

      1. „k) Maltským označením „Ħalib evaporat“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. b).
      2. l) Maltským označením „Ħalib evaporit b’kontenut baxx ta‘ xaħam“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. c).
      3. m) Estonským označením „koorepulber“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 2 písm. a).
      4. n) Estonským označením „piimapulber“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 2 písm. b).
      5. o) Estonským označením „väherasvane kondenspiim“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. c).
      6. p) Estonským označením „magustatud väherasvane kondenspiim“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. f).
      7. q) Estonským označením „väherasvane piimapulber“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 2 písm. c).
      8. r) Českým označením „zahuštěná neslazená smetana“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. a).
      9. s) Českým označením „zahuštěné neslazené plnotučné mléko“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. b).
      10. t) Českým označením „zahuštěné neslazené polotučné mléko“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. c) obsahující mezi 4 % a 4,5 % hmotnostních tuku.
      11. u) Českým označením „zahuštěné slazené plnotučné mléko“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. e).
      12. v) Českým označením „zahuštěné slazené polotučné mléko“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 1 písm. f) obsahující mezi 4 % a 4,5 % hmotnostních tuku.
      13. w) Český označením „sušená smetana“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 2 písm. a).
      14. x) Českým označením „sušené polotučné mléko“ se rozumí výrobek uvedený v příloze I odst. 2 písm. c) obsahující mezi 14 % a 16 % hmotnostních tuku.“
    1. 8. 32001 R 0466: Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 77, 16. 3. 2001, s. 1), ve znění:
      1. – 32001 R 2375: nařízení Rady (ES) č. 2375/2001 ze dne 29. 11. 2001 (Úř. věst. L 321, 6. 12. 2001, s. 1),
      2. – 32002 R 0221: nařízení Komise (ES) č. 221/2002 ze dne 6. 2. 2002 (Úř. věst. L 37, 7. 2. 2002, s. 4),
      3. – 32002 R 0257: nařízení Komise (ES) č. 257/2002 ze dne 12. 2. 2002 (Úř. věst. L 41, 13. 2. 2002, s. 12),
      4. – 32002 R 0472: nařízení Komise (ES) č. 472/2002 ze dne 12. 3. 2002 (Úř. věst. L 75, 16. 3. 2002, s. 18),
      5. – 32002 R 0563: nařízení Komise (ES) č. 563/2002 ze dne 2. 4. 2002 (Úř. věst. L 86, 3. 4. 2002, s. 5).

      V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

      1. „1b. Odchylně od odstavce 1 může Komise zmocnit Estonsko, aby během přechodného období do 31. prosince 2006 uvádělo na svůj trh ryby pocházející z baltské oblasti určené ke spotřebě na jeho území s úrovněmi dioxinů vyššími, než jaké jsou stanoveny v oddíle 5 bodě 5.2. přílohy I. Tato odchylka bude udělena postupem podle článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 315/93, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách1. Za tímto účelem Estonsko prokáže, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1a pro Finsko a Švédsko a že expozice člověka dioxinům v Estonsku není vyšší než nejvyšší průměrná úroveň v kterémkoli členském státě Společenství v jeho složení k 30. dubnu 2004.

      Bude-li Estonsku udělena tato odchylka, bude veškeré její uplatňování v budoucnosti posuzováno v rámci přezkumu oddílu 5 přílohy I stanoveného v čl. 5 odst. 3.

      Bez ohledu na výše uvedené zavede Estonsko nezbytná opatření, aby zajistilo, že ryby nebo výrobky z ryb, které nejsou v souladu s oddílem 5 bodem 5.2 přílohy I, nebudou uváděny na trh v ostatních členských státech.“

  1. K. CHEMIKÁLIE

    31967 L 0548: Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 196, 16. 8. 1967, s. 1), ve znění:

    1. – 31969 L 0081: směrnice Rady 69/81/EHS ze dne 13. 3. 1969 (Úř. věst. L 68, 19. 3. 1969, s. 1),
    2. – 31970 L 0189: směrnice Rady 70/189/EHS ze dne 6. 3. 1970 (Úř. věst. L 59, 14. 3. 1970, s. 33),
    3. – 31971 L 0144: směrnice Rady 71/144/EHS ze dne 22. 3. 1971 (Úř. věst. L 74, 29. 3. 1971, s. 15),
    4. – 31973 L 0146: směrnice Rady 73/146/EHS ze dne 21. 5. 1973 (Úř. věst. L 167, 25. 6. 1973, s. 1),
    5. – 31975 L 0409: směrnice Rady 75/409/EHS ze dne 24. 6. 1975 (Úř. věst. L 183, 14. 7. 1975, s. 22),
    6. – 31976 L 0907: směrnice Komise 76/907/EHS ze dne 14. 7. 1976 (Úř. věst. L 360, 30. 12. 1976, s. 1),
    7. – 11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
    8. – 31979 L 0370: směrnice Komise 79/370/EHS ze dne 30. 1. 1979 (Úř. věst. L 88, 7. 4. 1979, s. 1),
    9. – 31979 L 0831: směrnice Rady 79/831/EHS ze dne 18. 9. 1979 (Úř. věst. L 259, 15. 10. 1979, s. 10),
    10. – 31980 L 1189: směrnice Rady 80/1189/EHS ze dne 4. 12. 1980 (Úř. věst. L 366, 31. 12. 1980, s. 1),
    11. – 31981 L 0957: směrnice Komise 81/957/EHS ze dne 23. 10. 1981 (Úř. věst. L 351, 7. 12. 1981, s. 5),
    12. – 31982 L 0232: směrnice Komise 82/232/EHS ze dne 25. 3. 1982 (Úř. věst. L 106, 21. 4. 1982, s. 18),
    13. – 31983 L 0467: směrnice Komise 83/467/EHS ze dne 29. 7. 1983 (Úř. věst. L 257, 16. 9. 1983, s. 1),
    14. – 31984 L 0449: směrnice Komise 84/449/EHS ze dne 25. 4. 1984 (Úř. věst. L 251, 19. 9. 1984, s. 1),
    15. – 11985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15. 11. 1985, s. 23),
    16. – 31986 L 0431: směrnice Komise 86/431/EHS ze dne 24. 6. 1986 (Úř. věst. L 247, 1. 9. 1986, s. 1),
    17. – 31987 L 0432: směrnice Rady 87/432/EHS ze dne 3. 8. 1987 (Úř. věst. L 239, 21. 8. 1987, s. 1),
    18. – 31988 L 0302: směrnice Komise 88/302/EHS ze dne 18. 11. 1987 (Úř. věst. L 133,30.5. 1988, s. 1),
    19. – 31988 L 0490: směrnice Komise 88/490/EHS ze dne 22. 7. 1988 (Úř. věst. L 259, 19. 9. 1988, s. 1),
    20. – 31990 L 0517: směrnice Rady 90/517/EHS ze dne 9. 10. 1990 (Úř. věst. L 287, 19. 10. 1990, s. 37),
    21. – 31991 L 0325: směrnice Komise 91/325/EHS ze dne 1. 3. 1991 (Úř. věst. L 180, 8. 7. 1991, s. 1),
    22. – 31991 L 0326: směrnice Komise 91/326/EHS ze dne 5. 3. 1991 (Úř. věst. L 180, 8. 7. 1991, s. 1),
    23. – 31991 L 0410: směrnice Komise 91/410/EHS ze dne 22. 7. 1991 (Úř. věst L 228, 17. 8. 1991, s. 67),
    24. – 31991 L 0632: směrnice Komise 91/632/EHS ze dne 28. 10. 1991 (Úř. věst. L 338, 10. 12. 1991, s. 23),
    25. – 31992 L 0032: směrnice Rady 92/32/EHS ze dne 30. 4. 1992 (Úř. věst. L 154, 5. 6. 1992, s. 1),
    26. – 31992 L 0037: směrnice Komise 92/37/EHS ze dne 30.4. 1992 (Úř. věst. L 154, 5. 6. 1992, s. 30),
    27. – 31993 L 0021: směrnice Komise 93/21/EHS ze dne 27.4. 1993 (Úř. věst. L 110, 4. 5. 1993, s. 20),
    28. – 31993 L 0072: směrnice Komise 93/72/EHS ze dne 1. 9. 1993 (Úř. věst. L 258, 16. 10. 1993, s. 29),
    29. – 31993 L 0101: směrnice Komise 93/101/ES ze dne 11. 11. 1993 (Úř. věst. L 13, 15. 1. 1994, s. 1),
    30. – 31993 L 0105: směrnice Komise 93/105/ES ze dne 25. 11. 1993 (Úř. věst. L 294, 30. 11. 1993, s. 21),
    31. – 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
    32. – 31994 L 0069: směrnice Komise 94/69/ES ze dne 19. 12. 1994 (Úř. věst. L 381, 31. 12. 1994, s. 1),
    33. – 31996 L 0054: směrnice Komise 96/54/ES ze dne 30. 7. 1996 (Úř. věst. L 248, 30. 9. 1996, s. 1),
    34. – 31996 L 0056: směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/56/ES ze dne 3. 9. 1996 (Úř. věst. L 236, 18. 9. 1996, s. 35),
    35. – 31997 L 0069: směrnice Komise 97/69/ES ze dne 5. 12. 1997 (Úř. věst. L 343, 13. 12. 1997, s. 19),
    36. – 31998 L 0073: směrnice Komise 98/73/ES ze dne 18. 9. 1998 (Úř. věst. L 305, 16. 11. 1998, s. 1),
    37. – 31998 L 0098: směrnice Komise 98/98/ES ze dne 15. 12. 1998 (Úř. věst. L 355, 30. 12. 1998, s. 1),
    38. – 31999 L 0033: směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/33/ES ze dne 10. 5. 1999 (Úř. věst. L 199, 30. 7. 1999, s. 57),
    39. – 32000 L 0032: směrnice Komise 2000/32/ES ze dne 19. 5. 2000 (Úř. věst. L 136, 8. 6.2000, s. 1),
    40. – 32000 L 0033: směrnice Komise 2000/33/ES ze dne 25. 4. 2000 (Úř. věst. L 136, 8. 6. 2000, s. 90),
    41. – 32001 L 0059: směrnice Komise 2001/59/ES ze dne 6. 8. 2001 (Úř. věst. L 225, 21. 8. 2001, s. 1).
    42. a) V úvodním textu k příloze I se tabulka A nahrazuje tímto:

      „TABLA A – TABULKA A – TABEL A – TABELLE A – TABEL A – ΠΙΝAKAΣ A – TABLE A – TABLEAU A – TABELLA A – A TABULA – A LENTELÉ – A TÁBLÁZAT – TABELLA A – TABEL A – TABELA A – TABELA A – TABULKA A – TABELA A – TAULUKKO A – TABELL A

      Lista de los elementos químicos clasificados por su número atómico (Z)

      Seznam chemických prvků seřazených podle jejich atomového čísla (Z)

      Liste over grundstoffer, ordnet efter deres atomvægt (Z)

      Liste der chemischen Elemente, geordnet nach der Ordnungszahl (Z)

      Keemiliste elementide nimekiri aatomnumbri (Z) järgi

      Kατάλογος χημικώ νστοιχείων ταξινομημένων σύμφωνα με τον ατομικό τους αριθμό (Ζ)

      List of Chemical elements listed according to thein atomic number (Z)

      Liste des éléments chimiques classés selon leur numero atomique (Z)

      Elenco degli elementi chimic iordinati secondo il loro numero atomico (Z)

      Ķimisko elementu saraksts – sakārtojums pēc atomnumuriem (Z)

      Cheminių elementų, išdėstytų pagal atominį skaičių. (Z), sąrašas

      Kémiai elemek listája, rendszámuk sorrendjében (Z)

      Lista ta’ elementi kimiċi elenkati skond in-numru atomista għhom (Z)

      Lijst van chemischeelementen, gerangschikt naar atoomgewicht (Z)

      Lista pierwiastków chemicznych ułożona według wzrastającej limby atomowej (Z)

      Lista dos elementos químicos ordenados segundo o seu numero atómico (Z)

      Zoznam chemických prvkov zoradených podľa atómových čísiel (Z)

      Seznam kemijskih elementov, razvrščenih po vrstnem številu (Z)

      Alkuaineiden luettelo, järjestysluvun mukaan (Z)

      Lista över grundämnen, ordnade efter deras atomnummer (Z)