Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

Článek 48 Smlouvy o EHS je, co se týče volného pohybu pracovníků mezi stávajícími členskými státy a Španělskem, použitelný pouze s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článcích 56 až 59 tohoto aktu.

1. 1. Články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství se vztahují ve Španělsku na státní příslušníky stávajících členských států a ve stávajících členských státech na státní příslušníky Španělska až od 1. ledna 1993.

   Španělské království a ostatní členské státy mohou vůči státním příslušníkům ostatních členských států, případně vůči státním příslušníkům Španělska zachovat v platnosti až do 31. prosince 1992 vnitrostátní ustanovení nebo ustanovení vyplývající z dvoustranných ujednání, podle kterých se pro přistěhování za účelem placeného zaměstnání nebo přístupu k němu vyžaduje předchozí povolení.

   Španělské království a Lucemburské velkovévodství však mohou, pokud jde o lucemburské státní příslušníky a španělské státní příslušníky, zachovat v platnosti vnitrostátní ustanovení uvedená v předchozím pododstavci do 31. prosince 1995.

1. 2. Po 1. lednu 1991 přezkoumá Rada na základě zprávy Komise výsledky uplatňování odchylných opatření uvedených v odstavci 1.

   Po tomto přezkoumání může Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím na základě nových údajů přijmout předpisy k úpravě těchto opatření.

1. 1. Článek 11 nařízení (EHS) č. 1612/68 se až do 31. prosince 1990 vztahuje ve Španělsku na státní příslušníky ostatních členských států a v ostatních členských státech na španělské státní příslušníky za těchto podmínek:
   1. a) rodinní příslušníci pracovníka podle čl. 10 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, kteří v souladu s právními předpisy bydlí s pracovníkem na území některého členského státu ke dni podpisu tohoto aktu, mají po přistoupení právo přijmout jakékoli placené zaměstnání na celém území tohoto členského státu.

      Způsobilost k uvedenému právu však může být omezena na rodinné příslušníky španělských pracovníků, kteří bydlí v jiném členském státě k dřívějšímu dni stanovenému zvláštním dvoustranným ujednáním, jež bylo uzavřeno přede dnem podpisu tohoto aktu a jež se týká podmínek přístupu k zaměstnání pro rodinné příslušníky španělských pracovníků po přistoupení;

   1. b) rodinní příslušníci pracovníka podle čl. 10 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, kteří budou v souladu s právním předpisy s pracovníkem bydlet na území některého členského státu po dni podpisu tohoto aktu, mají právo přijmout v tomto členském státě jakékoli placené zaměstnání po nejméně tříletém pobytu. Tato doba pobytu se od 1. ledna 1989 zkracuje na 18 měsíců.

      Tímto odstavcem nejsou dotčena příznivější vnitrostátní ustanovení nebo ustanovení vyplývajících z dvoustranných ujednání.

1. 2. Úprava uvedená v odstavci 1 se vztahuje rovněž na rodinné příslušníky osoby samostatně výdělečně činné, kteří s ní bydlí na území členského státu.

V rozsahu, v němž jsou některá ustanovení směrnice 68/360/EHS o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství neoddělitelná od ustanovení nařízení (EHS) č. 1612/68, jejichž použití je podle článku 56 odloženo, mohou se Španělské království a stávající členské státy od těchto ustanovení odchýlit v míře nezbytné pro uplatnění odchylek od uvedeného nařízení, které jsou stanoveny článkem 56.

Španělské království a ostatní členské státy přijmou s pomocí Komise nezbytná opatření, aby se působnost rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 1972 o jednotném systému zavedeném podle článku 15 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, známém jako „Sedoc“, a rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 1972 o systému Společenství pro shromažďování a šíření informací uvedených v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 mohla rozšířit na Španělsko nejpozději do 1. ledna 1993.

1. 1. Až do vstupu v platnost jednotného řešení pro všechny členské státy podle článku 99 nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, nejpozději pak do 31. prosince 1988, se čl. 73 odst. 1 a 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 75 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1408/71 a články 86 a 88 nařízení (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71, nevztahují na španělské pracovníky zaměstnané v jiném členském státě než ve Španělsku, jejichž rodinní příslušníci mají bydliště ve Španělsku.

   Ustanovení čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 2, čl. 75 odst. 2 a čl. 94 odst. 9 nařízení (EHS) č. 1408/71 a článků 87, 89, 98 a 120 nařízení (EHS) č. 574/72 se na tyto pracovníky vztahují obdobně.

   Právní předpisy členského státu, podle kterých se rodinné dávky vyplácejí rodinným příslušníkům bez ohledu na jejich zemi bydliště, však zůstávají nedotčeny.

1. 2. Odchylně od článku 6 nařízení (EHS) č. 1408/71 se na španělské pracovníky po dobu uvedenou v odstavci 1 nadále vztahují následující ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení:
   1. a) Španělsko – Belgie
      1. – čl. 20 odst. 2 a 3 obecné úmluvy ze dne 28. listopadu 1956,
      2. – články 59, 60 a 61 správního ujednání ze dne 30. července 1969;
   1. b) Španělsko – Německo
      1. čl. 40 odst. 1 body 1 až 4 úmluvy ze dne 4. prosince 1973, ve znění článku 2 pozměňovacího ujednání ze dne 17. prosince 1975;
   1. c) Španělsko – Itálie
      1. – články 25 a 26 úmluvy ze dne 30. října 1979,
      2. – články 31 a 32 správního ujednání ze dne 30. října 1979;
   1. d) Španělsko – Lucembursko
      1. – článek 29 úmluvy ze dne 8. května 1969, ve znění článku 3 druhého doplňujícího ujednání ze dne 29. března 1978,
      2. – článek 30 správního ujednání ze dne 25. května 1971;
   1. e) Španělsko – Nizozemsko
      1. – čl. 37 odst. 2 a 5 úmluvy ze dne 5. února 1974,
      2. – články 46 a 47 správního ujednání ze dne 5. února 1974;
   1. f) Španělsko – Portugalsko
      1. – články 23 a 24 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969,
      2. – články 45 a 46 správního ujednání ze dne 22. května 1970;
   1. g) Španělsko – Spojené království
      1. – článek 22 úmluvy ze dne 13. září 1974,
      2. – článek 17 dohody ze dne 30. října 1974.

1. 1. Španělské království může za podmínek a v termínech stanovených v článcích 62 až 66 odložit liberalizaci pohybu kapitálu uvedou v seznamech A a B první směrnice Rady ze dne 11. května 1960 o provádění článku 67 Smlouvy a v druhé směrnici Rady ze dne 18. prosince 1962, kterou se mění a doplňuje první směrnice o provádění článku 67 Smlouvy.
2. 2. Mezi španělskými orgány a Komisí proběhnou včas příslušné konzultace o postupech týkajících se opatření pro liberalizaci nebo uvolnění, jejichž provedení může být odloženo na základě dále uvedených ustanovení.

Španělské království může odložit:

1. a) do 31. prosince 1988 liberalizaci přímých investic španělských rezidentů do podniků ostatních členských států, jejichž cílem je nabývání a vlastnictví převoditelných cenných papírů;
2. b) do 31. prosince 1990 liberalizaci přímých investic španělských rezidentů do podniků ostatních členských států, jejichž cílem je nabývání, vlastnictví nebo užívání nemovitého majetku.

Španělské království může do 31. prosince 1990 odložit liberalizaci investic španělských rezidentů do nemovitostí v ostatních členských státech, pokud tyto investice nesouvisejí se stěhováním v rámci volného pohybu pracovníků nebo v rámci práva usazování.

Španělské království může do 31. prosince 1988 odložit liberalizaci nabývání zahraničních cenných papírů, obchodovatelných na burze cenných papírů, v ostatních členských státech španělskými rezidenty.

Nicméně, liberalizace nabývání:

1. – těchto cenných papírů pojišťovnami, depozitními bankami a průmyslovými bankami až do 10 % navýšení jejich vlastních zdrojů,
2. – těchto cenných papírů investičními fondy a společnostmi investujícími do movitého majetku za podmínek předepsaných vnitrostátními předpisy, které činnost těchto fondů a společností upravují,
3. – cenných papírů s pevně stanoveným výnosem vydaných Evropskými společenstvími a Evropskou investiční bankou,
4. se uskuteční ke dni přistoupení.

Španělské království provede, umožní-li to okolnosti, liberalizaci pohybu kapitálu uvedenou v článcích 62, 63 a 64 před uplynutím lhůt stanovených v těchto článcích.

Pro účely provádění tohoto oddílu může Komise konzultovat Měnový výbor a předkládat příslušné návrhy Radě.