Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

vyhlášené znění

PŘÍLOHA 1

HLAVNÍ TRASY ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÉ DOPRAVY PŘES ALPY

uvedené v článku 4 protokolu

  1. 1. Hlavní evropské železniční trasy probíhající napříč rakouským územím, které jsou významné pro tranzitní přepravu, jsou tyto:
    1. 1.1 Brennerská trasa

      Mnichov – Verona – Bologna

    1. 1.2 Taurská trasa

      Mnichov – Salcburk – Villach – Tarvisio – Udine/Rosenbach – Lublaň

    1. 1.3 Trasa Pyhrn – průsmyk Schober

      Řezno – Štýrský Hradec – Spielfeld/Straß – Maribor

    1. 1.4 Dunajská trasa

      Norimberk – Vídeň – Nickelsdorf/Šoproň/Bratislava

    1. 1.5 Pontebbská trasa

      Praha – Vídeň – Tarvisio – Pontebba – Udine

  1. 2. Nedílnou součástí těchto hlavních tras jsou přípojky a terminály.

PŘÍLOHA 2

INFRASTRUKTURNÍ OPATŘENÍ V ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÉ DOPRAVĚ

uvedená v článku 5 tohoto protokolu

  1. a) V RAKOUSKU:
    1. 1. Brennerská trasa
      1. 1.1 Krátkodobá opatření:
        1. – opatření ke zvýšení bezpečnosti a zlepšení provozu,
        2. – zavedení sledování pohybu vlaků pomocí počítačů,
        3. – nová úprava hradlového systému,
        4. – instalování výhybek pro změnu trasy mezi stanicemi,
        5. – rekonstrukce nádraží Wörgl,
        6. – přípojky pro předjíždění ve stanicích.
      1. 1.2 Dlouhodobá opatření:

        Tato opatření závisí na rozhodnutí, které má být přijato ohledně výstavby brennerského tunelu.

    1. 2. Taurská trasa
      1. 2.1 Krátkodobá opatření:
        1. – pokračování ve zdvojování tratí,
        2. – zvýšení bezpečnosti.
      1. 2.2 Střednědobá opatření:
        1. – nárazová zlepšení tratí,
        2. – zvýšení maximální rychlosti úseků,
        3. – zkrácení hradlových (signalizačních) úseků,
        4. – pokračování ve zdvojování tratí.
    1. 3. Trasa Pyhrn – Schober
      1. 3.1 Krátkodobá opatření:
        1. – zrušení zákazu nočního provozu na pyhrnském úseku,
        2. – zrušení zákazu nočního provozu na hieflauské trase,
        3. – výstavba oblouku Traun – Marchtrenk.
      1. 3.2 Střednědobá opatření:
        1. – modernizace a přestavba stanic,
        2. – zlepšení systému bezpečnosti,
        3. – zkrácení hradlových úseků,
        4. – odstranění jednoúrovňových křižovatek,
        5. – výběrové zdvojení tratí.
      1. 3.3 Dlouhodobá opatření:
        1. – pokračování výstavby druhé trati na celém úseku Pasov – Spielfeld/Straß,
        2. – rekonstrukce úseku St. Michael – Bruck.
    1. 4. Dunajská trasa

      Opatření ke zvýšení kapacity úseku Vídeň – Wels.

  1. b) V NĚMECKU
    1. 1. Krátkodobá opatření:
      1. – překladiště kombinované přepravy v Mnichově – Riemu a v přístavu Duisburg,
      2. – modernizace úseku Mnichov – Rosenheim – Kufstein, zejména tratí vyhrazených pro S-Bahn (městská železniční doprava) mezi stanicemi Zorneding a Grafing,
      3. – zkrácení hradlových úseků (zlepšení rozdělení na úseky) mezi stanicemi Grafing a Rosenheim a mezi stanicemi Rosenheim a Kiefersfelden,
      4. – výstavba předjížděcích tratí (například mezi stanicemi Großkarolinenfeld, Raubling a Fischbach),
      5. – výstavba přístupu nekolejových vozidel na rampy stanice Großkarolinenfeld,
      6. – změny kolejiště na stanici Rosenheim a další opatření na těchto stanicích: Aßling, Ostermünchen, Brannenburg, Oberaudorf a Kiefersfelden.
    1. 2. Střednědobá opatření: (do konce roku 1998, v závislosti na plánovacím povolení):
      1. – modernizace koridoru Mnichov – Mühldorf – Freilassing.
  1. c) V ITÁLII

    Brennerská trasa:

    1. – rozšíření tunelů na Brenneru na trase Brenner – Verona, které má umožnit přepravovat po železnici těžká nákladní vozidla s rohovou výškou 4 metry v rámci doprovázené i nedoprovázené kombinované dopravy,
    2. – modernizace střediska Verona – Quadrante Europa pro přepravu různými dopravními prostředky,
    3. – posílení nadzemních tratí a výstavba nových pomocných stanic,
    4. – zavedení dalších technických opatření (automatické hradlo a obousměrná výstavba na vysoce frekventovaných úsecích vedoucích do stanic Verona, Trident, Bolzano a Brenner) s cílem zvýšení kapacity a dalšího zvýšení bezpečnosti.
  1. d) V NIZOZEMSKU

    Výstavba železničního uzlu v rotterdamské aglomeraci.

    Železniční spojka pro přepravu nákladu (trať do Betuwe).

    Definice:

    PŘÍLOHA 2 INFRASTRUKTURNÍ OPATŘENÍ V ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÉ DOPRAVĚ uvedená v článku 5 tohoto protokolu
    „krátkodobé“:k dispozici od konce roku 1995,
    „střednědobé“:k dispozici od konce roku 1997,
    „dlouhodobé“:k dispozici:
    – na trase Pyhrn – Schober od konce roku 2000,
    – na brennerské trase od konce roku 2010.

PŘÍLOHA 3

ŽELEZNIČNÍ KAPACITA

uvedená v článku 6 tohoto protokolu

  1. 1. ZVÝŠENÍ DODATEČNÉ KAPACITY RAKOUSKÝCH ŽELEZNIC PRO TRANZITNÍ PŘEPRAVU ZBOŽÍ PŘES RAKOUSKO
    PŘÍLOHA 3 ŽELEZNIČNÍ KAPACITA uvedená v článku 6 tohoto protokolu
    TrasaZvýšení denní kapacity přepravy zboží po železnici (v obou směrech)
    Okam□itéKrátkodobéDlouhodobéDlouhodobé
    (1. 1. 1995)(1996)(1998)(2000 a více)
    Brennerská trasa701—5022003
    Taurská trasa4504——
    Trasa Pyhrn–Schober112260—
    Dunajská trasa (Pasov–
    Salcburk–Vídeň)    		———200
    Budapešť–Vídeň—405——
    Bratislava–Vídeň——806—
    Praha–Vídeň— 7———
    Pontebba přes Tarvisio——30—
  2. 1 Již je částečně uskutečněno.
  3. 2 2000.
  4. 3 Dosažení kapacity 200 vlaků navíc závisí na výstavbě brennerského tunelu a na modernizaci přípojek v sousedních státech.
  5. 4.Zahrnuje potřebu kapacity přepravy mezi východem a západem.
  6. 5.1995.
  7. 6 1999.
  8. 7 Volná kapacita 50 vlaků denně.
  1. 2. MOŽNÉ ZVÝŠENÍ KAPACITY ZÁSILEK NEBO TONÁŽE
    1. Okamžité:

      Od 1. prosince 1989 dalo Rakousko na brennerské tranzitní trati do provozu 39 dalších vlaků pro železniční a kombinovanou nákladní dopravu.

    1. Krátkodobé:

      Krátkodobá výstavba zvýší kapacitu tranzitní přepravy po železnici přes Rakousko více než dvojnásobně. Kromě toho dojde od roku 1996 v závislosti na použité technologii kombinované dopravy ke zvýšení roční kapacity kombinované dopravy až o 1,8 milionu zásilek nebo až o 33 milionů tun.

    1. Střednědobé:

      Další výběrová výstavba zdvojených tratí a zvýšení bezpečnosti a zdokonalení provozu na tranzitních tratích umožní tuto kapacitu zvyšovat do roku 1998 o dalších 10 milionů tun ročně.

    1. Dlouhodobé:

      Na trase Pyhrn – Schober bude zaveden obousměrný provoz. Brennerský tunel by měl umožnit další zvýšení kapacity na brennerské trase až na 400 vlaků denně. V závislosti na zvolené technologii by nově vytvořená kapacita kombinované železniční dopravy měla po roce 2010 vzrůst na 60 až 89 milionů tun ročně.

    1. Definice:
      PŘÍLOHA 3 ŽELEZNIČNÍ KAPACITA uvedená v článku 6 tohoto protokolu
      „okamžité“:k dispozici od 1. ledna 1995,
      „krátkodobé“:k dispozici od konce roku 1995,
      „střednědobé“:k dispozici od konce roku 1997,
      „dlouhodobé“:k dispozici:
      – na trase Pyhrn – Schober od konce roku 2000,
      – na brennerské trase od konce roku 2010.

PŘÍLOHA 4

uvedená v čl. 11 odst. 2 písm. a) protokolu

PŘÍLOHA 4 uvedená v čl. 11 odst. 2 písm. a) protokolu
RokProcento ekobodůEkobody pro Rakousko a současné členské státy
(1)(2)(3)
1991 (základ)100,0 %23 306 580
199571,7 %16 710 818
199665,0 %15 149 277
199759,1 %13 774 189
199854,8 %12 772 006
199951,9 %12 096 115
200049,8 %11 606 677
200148,5 %11 303 691
200244,8 %10 441 348
200340,0 %9 322 632

Čísla uvedená ve sloupci 3 musí být upravena postupem podle článku 16 s ohledem na tranzitní jízdy těžkými nákladními vozidly evidovanými ve Finsku a Švédsku, a to se zřetelem na orientační hodnoty pro dotyčné země, vypočtené na základě počtu tranzitních jízd v roce 1991, a standardní hodnotu emisí NOx 15,8 gramů NOx/kWh.

PŘÍLOHA 5

VÝPOČET A SPRÁVA EKOBODŮ

uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) protokolu

  1. 1. Za každé těžké nákladní vozidlo a za každou jízdu přes Rakousko (v kterémkoli z obou směrů) musí řidič předložit tyto doklady:
    1. a) doklad vykazující hodnotu COP emisí NOx za dotyčné vozidlo,
    2. b) platnou kartu ekobodů vydanou příslušným orgánem.
      1. Co se týče písmene a)

        V případě těžkých nákladních vozidel evidovaných po 1. říjnu 1990 je dokladem vykazujícím hodnotu COP osvědčení vydané příslušným orgánem, které podrobně uvádí úřední hodnotu COP emisí NOx, nebo osvědčení o schválení typu uvádějící datum evidence a hodnotu stanovenou pro účely schvalování typu. Ve druhém případě je hodnotou COP schválení typu zvýšené o 10 %. Jakmile je tato hodnota u některého vozidla schválena, nemůže již být během existence tohoto vozidla změněna.

        V případě vozidel evidovaných do 1. října 1990 a vozidel, za které nebylo předloženo žádné osvědčení, se stanoví hodnota COP ve výši 15,8 g/kWh.

      1. Co se týče písmene b)

        Karta ekobodů musí obsahovat určitý počet bodů a musí být potvrzena na základě hodnoty COP dotyčného vozidla takto:

        1. 1. každý g/kWh NOx emisí, odpovídající hodnotě vykázané v dokladu uvedeném v odst. 1 písm. a), se počítá jako 1 bod;
        2. 2. zlomky gramu se zaokrouhlují na další celý bod, jestliže se rovnají nebo jsou vyšší než 0,5, jinak se neberou v úvahu.
  1. 2. Komise postupem podle článku 16 podrobně vypočítá v tříměsíčních intervalech počet jízd a průměrnou výši emisí těžkých nákladních vozidel za každou státní příslušnost.
  2. 3. V případě, na který se vztahuje čl. 11 odst. 2 písm. c), se počet ekobodů na následující rok stanoví takto:

    Z průměrné čtvrtletní hodnoty emisí NOx nákladních vozidel v běžném roce, vypočtené podle výše uvedeného odstavce 2, se na základě její extrapolace určí průměrné hodnoty emisí pro následující rok. Takto odhadnutá hodnota, vynásobená číslem 0,0658 a počtem ekobodů uvedeným v příloze 4 na rok 1991, pak představuje počet ekobodů pro příslušný rok.

Protokol č. 10

o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie

V rámci Evropské unie se použijí následující ustanovení:

  1. 1. Zvláštní rakouské termíny německého jazyka, obsažené v rakouském právním řádu a uvedené v příloze tohoto protokolu, mají stejné postavení a mohou být používány se stejným právním účinkem jako odpovídající termíny, které jsou používány v Německu a uvedeny ve zmíněné příloze.
  2. 2. V německé verzi nových právních aktů se zvláštní rakouské termíny uvedené v příloze tohoto protokolu doplňují v příslušné formě k termínům používaným v Německu.
PŘÍLOHA
PŘÍLOHA 5 VÝPOČET A SPRÁVA EKOBODŮ uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) protokolu Protokol č. 10 o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie
RakouskoÚřední věstník Evropských společenství
BeiriedRoastbeef
EierschwammerlPfifferlinge
ErdäpfelKartoffeln
FaschiertesHackfleisch
FisolenGrüne Bohnen
GrammelnGrieben
HüferlHüfte
KarfiolBlumenkohl
KohlsprossenRosenkohl
KrenMeerrettich
LungenbratenFilet
MarillenAprikosen
MelanzaniAubergine
NuβKugel
ObersSahne
ParadeiserTomaten
PowidlPflaumenmus
RibiselJohannisbeeren
RostbratenHochrippe
SchlögelKeule
TopfenQuark
VogerlsalatFeldsalat
WeichselnSauerkirschen

ZÁVĚREČNÝ AKT

(94/C 241/09)

  1. I. ZNĚNÍ ZÁVĚREČNÉHO AKTU

    Zplnomocnění zástupci:

    JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ,

    JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA,

    PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

    PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

    JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA,

    PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

    PREZIDENTA IRSKA,

    PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

    JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA,

    JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA,

    JEHO VELIČENSTVA KRÁLE NORSKA,

    SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

    PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

    PREZIDENTA FINSKÉ REPUBLIKY,

    JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠVÉDSKA,

    JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

    Shromážděni na Korfu dne dvacátého čtvrtého června tisíc devět set devadesát čtyři u příležitosti podpisu Smlouvy o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii,

    potvrzují skutečnost, že v rámci konference mezi členskými státy Evropské unie a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím byly vypracovány a přijaty následující dokumenty:

    1. I. Smlouvu o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii,
    2. II. Akt o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv,
    3. III. níže uvedené dokumenty, které se připojují k Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv:
      PŘÍLOHA 5 VÝPOČET A SPRÁVA EKOBODŮ uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) protokolu Protokol č. 10 o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie ZÁVĚREČNÝ AKT (94/C 241/09)
      A.Příloha I:Seznam uvedený v článku 29 aktu o přistoupení
      Příloha II:Seznam uvedený v článku 30 aktu o přistoupení
      Příloha III:Ustanovení uvedená v článku 32 aktu o přistoupení
      Příloha IV:Seznam uvedený v čl. 39 odst. 1 aktu o přistoupení
      Příloha V:Seznam uvedený v čl. 39 odst. 5 aktu o přistoupení
      Příloha VI:Seznam uvedený v článcích 54, 73, 97 a 126 aktu o přistoupení
      Příloha VII:Seznam uvedený v článku 56 aktu o přistoupení
      Příloha VIII:Ustanovení uvedená v článku 69 aktu o přistoupení
      Příloha IX:Seznam uvedený v čl. 71 odst. 2 aktu o přistoupení
      Příloha X:Ustanovení uvedená v článku 84 aktu o přistoupení
      Příloha XI:Seznam uvedený v článku 99 aktu o přistoupení
      Příloha XII:Ustanovení uvedená v článku 112 aktu o přistoupení
      Příloha XIII:Seznam uvedený v čl. 138 odst. 5 aktu o přistoupení
      Příloha XIV:Seznam uvedený v článku 140 aktu o přistoupení
      Příloha XV:Seznam uvedený v článku 151 aktu o přistoupení
      Příloha XVI:Seznam uvedený v čl. 165 odst. 1 aktu o přistoupení
      Příloha XVII:Seznam uvedený v čl. 165 odst. 2 aktu o přistoupení
      Příloha XVIII:Seznam uvedený v článku 167 aktu o přistoupení
      Příloha XIX:Seznam uvedený v článku 168 aktu o přistoupení
      B.Protokol č. 1o statutu Evropské investiční banky
      Protokol č. 2o Alandách
      Protokol č. 3o Saamech
      Protokol č. 4o ropném odvětví v Norsku
      Protokol č. 5o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli
      Protokol č. 6o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku
      Protokol č. 7o Svalbardu
      Protokol č. 8o volbách do Evropského parlamentu v některých členských státech, konaných v mezidobí
      Protokol č. 9o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku
      Protokol č. 10o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie
      1. C. Znění:
        1. – Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii spolu se smlouvami o jejich změně nebo doplnění, včetně Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, a dále Smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii,
        2. – Smlouvy o Evropské unii,
        3. ve finském, norském a švédském jazyce.

    Zplnomocnění zástupci dále přijali níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu.

    1. 1. Společné prohlášení o společné zahraniční a bezpečnostní politice
    2. 2. Společné prohlášení k čl. 157 odst. 4 aktu o přistoupení
    3. 3. Společné prohlášení o Soudním dvoru Evropských společenství
    4. 4. Společné prohlášení o uplatňování Smlouvy o Euratomu
    5. 5. Společné prohlášení o objektech vedlejšího bydlení
    6. 6. Společné prohlášení o normách pro ochranu životního prostředí a zdraví a pro bezpečnost výrobků
    7. 7. Společné prohlášení k článkům 32, 69, 84 a 112 aktu o přistoupení
    8. 8. Společné prohlášení o institucionálních postupech smlouvy o přistoupení
    9. 9. Společné prohlášení k článku 172 aktu o přistoupení

    Na Korfu dne dvacátého čtvrtého června tisíc devět set devedasát čtyři.

    Pour Sa Majesté le Roi des Belges
    Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen
    Fűr Seine Majestät der König der Belgier
    Jean-Luc DEHAENE
    W.CLAES
    Ph.de SCHOUTHETHEETE de TERVARENT
    For Hendes Majestæt Danmarks Dronning
    P.L.RASMUSSEN
    PETERSEN
    RIBERHOLDT
    Fűr den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland
    KOHL
    KINKEL
    KYAW
    Για τον Πρόεδρο της Eλληνικής Δημοκρατίας
    PAPANDREOU
    PAPOULIAS
    PANGALOS
    Por Su Majestad el Rey de Espaňa
    MÁRQUES
    MADARIAGA
    WESTENDORP y CABEZA
    Pour le Président de la République française
    BALLADUR
    JUPPÉ
    LAMASSOURE
    BOISSIEU
    Thar ceann Uachtarán na hÉireann
    For the President of Ireland
    REYNOLDS
    SPRING
    McKERNAN
    Per il Presidente della Repubblica italiana
    BERLUSCONI
    MARTINO
    CAPUTO
    Pour Son Altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg
    SANTER
    J.F.POOS
    KASEL
    Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden
    LUNNERS
    KOOIJMANS
    B.R.BOT
    For Hans Majestet Konget av Norge
    HARLEM BRUNDTLAND
    TORE GODAL
    KNUDSEN
    BERG
    Fűr den Bundespräsidenten der Republik Ősterreich
    VRANITZKY
    MOCK
    STACHER
    SCHEICH
    Pelo Presidente da República Portuguesa
    CAVACO SILVA
    BARROSO
    MARTINS
    Suomen Tasavallan Presidentin puolesta
    Főr Republiken Finlands President
    AHO
    SALOLAINEN
    HAAVISTO
    JUPPÉ
    För Hans Mjestät Konungen av Sverige
    BILDT
    UGGLAS
    DINKELSPIEL
    For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
    MAJOR
    HURD
    HEATHCOAT-AMORY
  1. II. PROHLÁŠENÍ PŘIJATÁ ZPLNOMOCNĚNÝMI ZÁSTUPCI
    1. 1. Společné prohlášení o společné zahraniční a bezpečnostní politice
      1. 1. Unie bere na vědomí potvrzení Norska, Rakouska, Finska a Švédska o plném přijetí práv a povinností spojených s Unií a s jejím institucionálním rámcem, známých jako acquis communautaire, jak se vztahují na současné členské státy. To zahrnuje zejména obsah, zásady a politické cíle smluv, včetně Smlouvy o Evropské unii.

        Unie a Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království se shodly na tom, že:

        1. – přistoupení k Unii má posílit vnitřní soudržnost Unie a její schopnost efektivně postupovat v zahraniční a bezpečnostní politice;
        2. – nové členské státy budou ode dne přistoupení připraveny a schopny plně a aktivně se účastnit na společné zahraniční a bezpečnostní politice, jak je vymezena ve Smlouvě o Evropské unii;
        3. – nové členské státy přijmou při přistoupení úplně a bezvýhradně všechny cíle Smlouvy, ustanovení její hlavy V a k ní připojená prohlášení;
        4. – nové členské státy budou připraveny a schopny podporovat specifické politiky Unie platné v době jejich přistoupení.
      1. 2. Pokud jde o povinnosti členských států vyplývající ze Smlouvy o Evropské unii týkající se provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, má se za to, že právní řád přistupujících zemí bude v den přistoupení slučitelný s acquis communautaire.
    1. 2. Společné prohlášení k čl. 157 odst. 4 aktu o přistoupení

      Nové členské státy se budou podílet na systému, který zahrnuje střídání tří generálních advokátů v abecedním pořadí používaném v současné době, přičemž se rozumí, že Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené království se tohoto systému neúčastní, protože každý z těchto států má svého stálého generálního advokáta. Abecední pořadí je tedy toto:

      Belgique (1988-1994), Danmark (1991-1997), Ellas (1994-2000), Ireland, Luxembourg, Nederland, Norge, Österreich, Portugal, Suomi, Sverige.

      Z toho vyplývá, že od přistoupení bude jmenován jeden generální advokát španělské státní příslušnosti a jeden irské státní příslušnosti. Funkční období španělského generálního advokáta skončí dne 6. října 1997 a funkční období irského generálního advokáta skončí dne 6. října 2000.

    1. 3. Společné prohlášení o Soudním dvoru Evropských společenství

      Rada přijme na žádost Soudního dvora taková dodatečná opatření, která se mohou po přistoupení nových členských států ukázat nezbytná, aby bylo možno zvýšit počet generálních advokátů na devět a provést nezbytné úpravy podle ustanovení čl. 32a třetího pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 166 třetího pododstavce Smlouvy o ES a čl. 138 třetího pododstavce Smlouvy o Euratomu.

    1. 4. Společné prohlášení o uplatňování Smlouvy o Euratomu

      Smluvní strany, připomínajíce, že Smlouvy, na kterých je Evropská unie založena, se vztahují na všechny členské státy na nediskriminačním základě a aniž jsou dotčena pravidla upravující vnitřní trh, potvrzují, že členské státy jako smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii rozhodují o tom, zda budou vyrábět jadernou energii či nikoliv, a to podle zaměření své politiky.

      Pokud jde o konečnou fázi jaderného palivového cyklu, odpovídá každý členský stát za určení své vlastní politiky.

    1. 5. Společné prohlášení o objektech vedlejšího bydlení

      V acquis communautaire nic nebrání jednotlivým členským státům v přijímání vnitrostátních, regionálních a místních opatření týkajících se objektů vedlejšího bydlení, pokud jsou nezbytná pro územní plánování a ochranu životního prostředí a uplatňují se bez přímé či nepřímé diskriminace mezi státními příslušníky členských států v souladu s acquis communautaire.

    1. 6. Společné prohlášení o normách pro ochranu životního prostředí a zdraví a pro bezpečnost výrobků

      Smluvní strany zdůrazňují velký význam podporování vysoké úrovně zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí jako součásti činnosti Společenství, v souladu s cíli a kritérii stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii. V této souvislosti se rovněž odvolávají na usnesení ze dne 1. února 1993 o programu Společenství pro politiku a činnosti ve vztahu k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji.

      Smluvní strany, uvědomujíce si zájem nových členských států na zachování norem, které tyto státy v některých oblastech zavedly, zejména vzhledem k jejich zvláštním zeměpisným a klimatickým podmínkám, se dohodly výjimečně a pro zvláštní případy na postupu přezkoumání současného acquis communautaire za plné účasti nových členských států a za podmínek stanovených ve smlouvě o přistoupení.

      Aniž je dotčen výsledek dohodnutého postupu přezkoumání, zavazují se smluvní strany vyvinout veškeré úsilí k uzavření tohoto postupu před uplynutím stanoveného přechodného období. Na konci přechodného období bude acquis communautaire použitelné v celém rozsahu v nových členských státech za stejných podmínek jako v současných členských státech Unie.

    1. 7. Společné prohlášení k článkům 32, 69, 84 a 112 aktu o přistoupení

      Smluvní strany připomínají, že na zasedání ministrů dne 21. prosince 1993 konference konstatovaly, že:

      1. – cílem dohodnutého řešení je přijmout rozhodnutí před skončením přechodného období,
      2. – výsledek nebude dotčen přezkoumáním acquis communautaire,
      3. – při přezkumu vezme Unie v úvahu také kritéria stanovená v čl. 130r odst. 3 Smlouvy o ES.
    1. 8. Společné prohlášení o institucionálních postupech smlouvy o přistoupení

      Při přijímání institucionálních ustanovení smlouvy o přistoupení se členské státy a kandidátské země dohodly, že mezivládní konference, která se má konat v roce 1996, posoudí při přezkoumávání legislativní role Evropského parlamentu a ostatních záležitostí obsažených ve Smlouvě o Evropské unii otázky týkající se počtu členů Komise a přidělování váhy hlasům členských států v Radě. Posoudí rovněž opatření považovaná za nezbytná k usnadnění práce orgánů a k zaručení jejich účinného působení.

    1. 9. Společné prohlášení k článku 172 aktu o přistoupení

      Smluvní strany berou na vědomí, že každá změna Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Dohody mezi státy ESVO o založení Kontrolního úřadu a Soudního dvora vyžaduje souhlas dotčených smluvních stran.

    Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí výměnu dopisů týkající se postupů pro přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být učiněna v době před přistoupením, jíž bylo dosaženo na konferenci mezi Evropskou unií a státy, které požádaly o přistoupení k ní a která je připojena k tomuto závěrečnému aktu.

    Konečně byla učiněna tato prohlášení, která jsou připojena k tomuto závěrečnému aktu:

    1. A. Společná prohlášení současných členských států a Norského království
      1. 10. Společné prohlášení o řízení zdrojů rybolovu ve vodách severně od 62° severní šířky
      2. 11. Společné prohlášení o dvanáctimílovém limitu
      3. 12. Společné prohlášení o vlastnictví rybářských plavidel
      4. 13. Společné prohlášení o dodávkách surovin pro zpracovatelský průmysl produktů rybolovu v severním Norsku
      5. 14. Prohlášení k článku 147 o norském potravinářském průmyslu
      6. 15. Společné prohlášení o Svalbardu
    1. B. Společná prohlášení současných členských států a Rakouské republiky
      1. 16. Společné prohlášení o volném pohybu pracovníků
      2. 17. Společné prohlášení o ochranných opatřeních podle dohod se zeměmi střední a východní Evropy
      3. 18. Společné prohlášení o řešení nevyřešených technických otázek v oblasti dopravy
      4. 19. Společné prohlášení o hmotnostech a rozměrech silničních nákladních vozidel
      5. 20. Společné prohlášení o brennerském tunelu
      6. 21. Společné prohlášení k článkům 6 a 76 aktu o přistoupení
    1. C. Společná prohlášení současných členských států a Finské republiky
      1. 22. Společné prohlášení o ochraně finských dopravních spojů
      2. 23. Společné prohlášení o zásilkách radioaktivního odpadu
      3. 24. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní
    1. D. Společná prohlášení současných členských států a Švédského království
      1. 25. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní
      2. 26. Společné prohlášení k článku 127 aktu o přistoupení
    1. E. Společná prohlášení současných členských států a různých nových členských států
      1. 27. Společné prohlášení Norska, Rakouska a Švédska o PCB/PCT
      2. 28. Společné prohlášení o severské spolupráci
      3. 29. Společné prohlášení o počtu zvířat způsobilých pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka v Norsku a ve Finsku
      4. 30. Společné prohlášení Finska a Švédska o rybolovných právech v Baltském moři
      5. 31. Prohlášení o zpracovatelském průmyslu v Rakousku a Finsku
    1. F. Prohlášení současných členských států
      1. 32. Prohlášení o Alandách
      2. 33. Prohlášení o relativní stabilitě
      3. 34. Prohlášení o řešení problémů životního prostředí způsobených provozem těžkých nákladních vozidel
      4. 35. Prohlášení o plnění závazků v zemědělských otázkách vyplývajících z právních nástrojů, které nejsou obsaženy v aktu o přistoupení
      5. 36. Prohlášení o agro-environmentálních opatřeních
      6. 37. Prohlášení o horských a méně příznivých oblastech
    1. G. Prohlášení Norského království
      1. 38. Prohlášení Norského království o norštině
      2. 39. Prohlášení Norského království o otázkách Saamů
      3. 40. Prohlášení Norského království o transparentnosti
    1. H. Prohlášení Rakouské republiky
      1. 41. Prohlášení Rakouské republiky k článku 109g Smlouvy o ES
      2. 42. Prohlášení Rakouské republiky o televizním vysílání
      3. 43. Prohlášení Rakouské republiky o cenách kombinované dopravy na brennerské trase
      4. 44. Prohlášení Rakouské republiky k článku 14 protokolu č. 9 o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku
    1. I. Prohlášení Finské republiky
      1. 45. Prohlášení Finské republiky o transparentnosti
    1. J. Prohlášení Švédského království
      1. 46. Prohlášení Švédského království o sociální politice
      2. 47. Prohlášení Švédského království o otevřené veřejné správě a prohlášení učiněné Unií v odpověď
    1. K. Prohlášení různých nových členských států
      1. 48. Společné prohlášení Norského království a Švédského království o rybolovu
      2. 49. Prohlášení Norska, Rakouska, Finska a Švédska k článkům 3 a 4 aktu o přistoupení
      3. 50. Prohlášení Finské republiky a Švédského království o monopolech na alkohol
  1. III. OSTATNÍ PROHLÁŠENÍ
    1. A. Společná prohlášení současných členských států a Norského království
      1. 10. Společné prohlášení o řízení rybolovných zdrojů ve vodách severně od 62° severní šířky

        Smluvní strany berou na vědomí zranitelný a citlivý ekologický systém Barentsova moře a severních vod a uznávají zásadní potřebu zachování řádného řízení rybolovných zdrojů na základě udržitelné ochrany a optimálního využívání všech zásob v uvedených vodách.

        Shodují se na tom, že od začlenění těchto vod do společné rybářské politiky (SRP) bude toto začlenění založeno na současném režimu řízení za účelem dalšího uplatňování a zdokonalování současných technických, kontrolních a donucovacích norem.

        Shodují se na tom, že zřízené regionální námořní výzkumné a vědecké instituce v blízkosti dotčených vod by měly i nadále významně přispívat k rozhodovacímu procesu, aby byla zajištěna rychlá a nezbytná rozhodnutí v rámci SRP.

        Shodují se na tom, že jednání s Ruskem vedená v rámci SRP by měla být ovlivněna zásadami a postupy vypracovanými ve společné norsko-ruské komisi pro rybolov.

        Shodují se na tom, že současný systém, v jehož rámci se konají před jednáním s Ruskem konzultace s zúčastněnými rybářskými organizacemi, by měl být zachován.

        Dále se shodují na tom, že mezi cíle řízení a opatření patří to, aby:

        1. – bylo patřičně přihlíženo ke vzájemnému vztahu mezi rybami ve vícedruhovém řídícím výhledu,
        2. – řízení stavů ryb na širém moři bralo v úvahu skutečnost, že tyto druhy představují významný zdroj potravy pro jiné druhy,
        3. – bylo dlouhodobě zajištěno optimální a stabilní čerpání zásob ryb,
        4. – se při stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) daného druhu patřičně přihlíželo k zachování zásob jiker k zajištění dostatečného doplňování stavů ryb,
        5. – úlovky demersálních druhů, které jsou považovány za odpovídající bezpečným biologickým limitům, byly udržovány v mezích jejich reprodukční schopnosti a braly v úvahu zvláštní podmínky, které jsou pro každý jednotlivý druh významné,
        6. – ohledně demersálních druhů, u nichž jsou bezpečné biologické limity překročeny, byla přijata opatření k jejich přebudování na udržitelnou úroveň při současném přihlédnutí k minimálním potřebám rybářského průmyslu,
        7. – byl nadále přikládán značný význam doporučením Poradního výboru pro řízení rybolovu.

        Smluvní strany uznávají, že zvláštní zájmy Norska jako pobřežního státu ve vodách severně od 62° severní šířky a všech ostatních dotčených stran musejí být při budoucím řízení těchto vod brány v úvahu podle pravidel společné rybářské politiky.

        Kromě toho a při dočasné odchylce od pravidel za účelem podpory postupné integrace Norska do společné rybářské politiky se strany dohodly, že ode dne přistoupení:

      1. 1. je Norsko oprávněno stanovit úrovně SRP a zachovat svou dohodu o rybolovu s Ruskem po přechodnou dobu, nejdéle do 1. července 1998; během této přechodné doby Norsko zajišťuje určování úrovně SRP a řízení této dohody v úzké součinnosti s Komisí;
      2. 2. může Norsko udržovat v těchto vodách nediskriminujícím způsobem svůj stávající systém:
        1. – technických předpisů po přechodnou dobu 1 roku,
        2. – zákazu vyhazování odpadů do moře po přechodnou dobu 3 let,
        3. – kontrolních opatření, a zejména uzavírání a otevírání citlivých oblastí po přechodnou dobu 3 let.

        Během těchto přechodných období Unie posoudí, jak je možné tyto regulační mechanismy nejlépe začlenit do společné rybářské politiky.

      1. 11. Společné prohlášení o dvanáctimílovém limitu

        Smluvní strany uznávají, že pro Norsko má velký význam zachování životaschopných rybářských společenstev v pobřežních regionech. Při přezkoumávání současné úpravy přístupu do vod v dvanáctimílovém limitu za účelem rozhodnutí o budoucích úpravách budou orgány Unie věnovat zájmům těchto společenstev v členských státech zvláštní pozornost.

      1. 12. Společné prohlášení o vlastnictví rybářských plavidel

        Smluvní strany berou na vědomí rozsudky Soudního dvora Evropských společenství a uznávají, že v rámci společné rybářské politiky je jedním z cílů systému národních kvót, které jsou přidělovány členským státům podle zásady relativní stability, ochrana zvláštních potřeb regionů, kde je místní obyvatelstvo zvláště závislé na rybolovu a s ním spojených odvětvích.

        Tento cíl může odůvodnit podmínky určené k zajištění toho, aby mezi plavidly, která loví v rámci kvót členského státu a tímto členským státem existovala skutečná hospodářská vazba, jestliže účelem uvedených podmínek je zajistit obyvatelstvu závislému na rybolovu a s ním spojených odvětvích prospěch z uvedených kvót.

      1. 13. Společné prohlášení o dodávkách surovin pro zpracovatelský průmysl produktů rybolovu v severním Norsku

        Smluvní strany berou na vědomí žádost Norského království ohledně zásobování zpracovatelského průmyslu produktů rybolovu v severním Norsku surovinami a uznávají potřebu zajistit uspokojivou vyváženost těchto dodávek s ohledem na zvláštní situaci tohoto průmyslu. Tato skutečnost bude po přistoupení Norska vzata Unií v úvahu při stanovení autonomních celních kvót na ryby pro zpracovatelský průmysl.

      1. 14. Prohlášení k článku 147 o norském potravinářském průmyslu

        Smluvní strany berou na vědomí toto prohlášení Komise:

        „Při posuzování možné žádosti Norska týkající se opatření, která mají být přijata v případě vážného narušení trhu, přihlédne Komise ke konkrétnímu problému restrukturalizace norského potravinářského průmyslu a zajistí dostatečně rychlé přijetí každého nezbytného opatření, aby se předešlo dlouhodobé újmě.

        Opatření přijatá Komisí mohou po dobu tří let zahrnovat systém monitorování a orientační stropy, které umožní, aby otevření trhu nezpůsobilo taková narušení, jež by překážela nezbytné restrukturalizaci potravinářského průmyslu v Norsku, pokud jde o tyto výrobky vyráběné z domácích zemědělských surovin: masné výrobky, mouka, krmné směsi, zpracovaný hrách a mrkev a mléčné výrobky kromě másla, sušeného odstředěného mléka a měkkého sýra.“

      1. 15. Společné prohlášení o Svalbardu

        Smluvní strany se dohodly na tom, že přístup flotil členských států EU k rybolovným zdrojům ve vodách do 200 mil kolem Svalbardu za účelem využití rybolovných kvót stanovených Unií zůstane beze změny, v souladu se současným stavem rybolovu.

        Strany se dále dohodly, že živé zdroje v uvedených vodách musí být řízeny takovým způsobem, aby poskytovaly členským státům EU trvalé a udržitelné úlovky, které odpovídají jejich rybolovným právům v uvedených vodách. Takové řízení zejména nesmí omezovat možnosti flotil členských států EU lovit do plné výše kvót a musí plně respektovat provádění běžných rybářských činností.

    1. B. Společná prohlášení současných členských států a Rakouské republiky
      1. 16. Společné prohlášení o volném pohybu pracovníků

        Jestliže by přistoupení Rakouska vedlo k potížím v otázce volného pohybu pracovníků, může být tato věc předložena orgánům Společenství za účelem dosažení řešení tohoto problému. Takové řešení musí být v plném souladu s ustanoveními Smluv (včetně Smlouvy o Evropské unii) a s ustanoveními přijatými na jejich základě, zejména s těmi, které se týkají volného pohybu pracovníků.

      1. 17. Společné prohlášení o ochranných opatřeních podle dohod se zeměmi střední a východní Evropy
        1. 1. Evropské dohody mezi Společenstvími a jejich členskými státy a zeměmi střední a východní Evropy obsahují ustanovení, na základě kterých Společenství přijímají vhodná ochranná opatření za určitých podmínek, které jsou stanoveny v uvedených dohodách.
        2. 2. Při posuzování a přijímání opatření podle uvedených ustanovení se mohou Společenství dovolávat situace producentů nebo regionů v jednom nebo ve více členských státech.
        3. 3. Pravidla Společenství pro uplatňování ochranných opatření, včetně řízení kvót Společenství, zajišťují, aby byly zájmy členských států brány plně v úvahu v souladu s příslušnými postupy.
      1. 18. Společné prohlášení o řešení nevyřešených technických otázek v oblasti dopravy

        Rakouská republika a Společenství prohlašují, že jsou připraveni vzájemnou dohodou před přistoupením Rakouska vyřešit v rámci Výboru ES a Rakouska pro tranzit nevyřešené technické otázky, a to zejména:

        1. a) otázky týkající se systému ekobodů:
          1. – výměna motoru motorových vozidel evidovaných před 1. říjnem 1990,
          2. – změna trakční jednotky,
          3. – nadnárodní soupravy vozidel,
          4. – rozlišování ve prospěch rakouských vozidel v tranzitu během přepravy mezi dvěma třetími zeměmi;
        1. b) jiné otázky:
          1. – řešení v rámci Společenství pro dohodu „Lofer“ ze dne 29. června 1993 mezi Rakouskem a Německem,
          2. – seznam terminálů, na které se vztahuje čl. 2 odst. 5 správní dohody (doprava „Fürnitz“),
          3. – těžká a objemná přeprava („výjimečné náklady“)·
      1. 19. Společné prohlášení o hmotnostech a rozměrech silničních nákladních vozidel

        Smluvní strany berou na vědomí, že Rakouská republika vyhoví acquis communautaire v oblasti nejvyšších povolených hmotností a rozměrů těžkých nákladních vozidel povolením, bez pokuty, 38 tun s tolerancí 5 %.

      1. 20. Společné prohlášení o brennerském tunelu

        Rakousko, Německo, Itálie a Společenství aktivně pracují na dokončení přípravných studií k výstavbě brennerského tunelu, které mají být předány v červnu 1994. Rakousko, Německo a Itálie se zavazují dospět k rozhodnutí o výstavbě tunelu do 31. října 1994. Společenství prohlašuje, že je v případě kladného rozhodnutí těchto tří států připraveno podpořit výstavbu na základě dostupných finančních nástrojů Společenství.

      1. 21. Společné prohlášení k článkům 6 a 76 aktu o přistoupení

        Rakouská republika a Společenství potvrzují svůj záměr prostřednictvím vhodných jednání zajistit, aby ode dne přistoupení nepožívali dopravci ze třetích zemí, zejména ze Slovinska a Švýcarska, při tranzitu těžkými nákladními vozidly přes rakouské území příznivější zacházení než dopravci z EU.

    1. C. Společná prohlášení současných členských států a Finské republiky
      1. 22. Společné prohlášení o ochraně finských dopravních spojů

        Smluvní strany, uznávajíce, že pro Finsko jsou vzhledem k zeměpisné poloze námořní trasy zvláště důležité a jejich zajišťování vzhledem ke klimatickým podmínkám zvlášť obtížné, se shodují na tom, že je nutno věnovat řádnou pozornost udržování a rozvoji finských námořních spojů se zbytkem Unie v rámci odpovídajících iniciativ Unie, zejména ve spojení s rozvojem transevropských sítí v severní Evropě.

      1. 23. Společné prohlášení o zásilkách radioaktivního odpadu

        Smluvní strany potvrzují, že právní předpisy ES nezavazují členský stát k přijetí konkrétní zásilky radioaktivního odpadu z jiného členského státu.

      1. 24. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní

        Smluvní strany zdůrazňují význam nešíření zbraní hromadného ničení a svou pokračující podporu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

        Potvrzují, že plnění závazků vyplývajících z NPT je nadále odpovědností států, aniž je dotčena odpovědnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Evropského společenství pro atomovou energii týkající se provádění čl. IIΙ odst. 1 a 4 NPT.

        Připomínají, že jsou zavázány provádět ustanovení uvedená ve směrnicích Skupiny jaderných dodavatelů a, jako podmínku dodávek, zajišťovat dodržování záruk MAAE v plném rozsahu v těch státech nevlastnících jaderné zbraně, kterým jsou dodávány jaderné materiály a zařízení zvláště navržené nebo připravené ke zpracování, použití nebo k výrobě jaderných materiálů.

        Aniž jsou dotčeny její závazky podle Smlouvy o Euratomu, potvrzuje Finská republika, že při plnění svých povinností vyplývajících z NPT bude úzce spolupracovat s MAAE jako členský stát MAAE, jakož i v rámci INFCIRC/193.

    1. D. Společná prohlášení současných členských států a Švédského království
      1. 25. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní

        Smluvní strany zdůrazňují význam nešíření zbraní hromadného ničení a svou pokračující podporu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

        Potvrzují, že plnění závazků vyplývajících z NPT je nadále odpovědností států, aniž je dotčena odpovědnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Evropského společenství pro atomovou energii týkající se provádění čl. III odst. 1 a 4 NPT.

        Připomínají, že jsou zavázány provádět ustanovení uvedená ve směrnicích Skupiny jaderných dodavatelů a, jako podmínku dodávek, zajišťovat dodržování záruk MAAE v plném rozsahu v těch státech nevlastnících jaderné zbraně, kterým jsou dodávány jaderné materiály a zařízení zvláště navržené nebo připravené ke zpracování, použití nebo k výrobě jaderných materiálů.

        Aniž jsou dotčeny jeho závazky podle Smlouvy o Euratomu, potvrzuje Švédské království, že při plnění svých povinností vyplývajících z NPT bude úzce spolupracovat s MAAE jako členský stát MAAE, jakož i v rámci INFCIRC/193.

      1. 26. Společné prohlášení k článku 127 aktu o přistoupení

        Směrnice pro jednání připojené k rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje ke sjednání protokolů k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v článku 127, musí být v souladu se závěry dohodnutými se Švédskem v rámci konference.

    1. E. Společná prohlášení současných členských států a různých nových členských států
      1. 27. Společné prohlášení Norska, Rakouska a Švédska o PCB/PCT

        Smluvní strany berou na vědomí, že na jejich území je výroba PCB a PCT zakázána a že recyklace těchto produktů se již neprovádí. Do přijetí právních předpisů ES, které také zakáží recyklaci PCB a PCT, nemají smluvní strany námitek proti zachování tohoto zákazu ve vnitrostátních právních předpisech.

      1. 28. Společné prohlášení o severské spolupráci

        Smluvní strany berou na vědomí, že Švédsko, Finsko a Norsko jako členové Evropské unie zamýšlejí pokračovat, v plném souladu s právem Společenství a jinými ustanoveními Smlouvy o Evropské unii, v severské spolupráci mezi sebou a s dalšími zeměmi a územími.

      1. 29. Společné prohlášení o počtu zvířat způsobilých pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka v Norsku a ve Finsku

        Pokud v důsledku přistoupení dojde k neúměrnému poklesu objemů produkce jiných hlavních surovin, budou počty zvířat způsobilých pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka v Norsku a ve Finsku přezkoumány.

      1. 30. Společné prohlášení Finska a Švédska o rybolovných právech v Baltském moři

        Smluvní strany berou na vědomí, že rozdělení rybolovných zdrojů ve vodách Společenství v Baltském moři bylo vypočteno na základě přerozdělení rybolovných práv převedených v referenčním období na bývalý SSSR a Polsko ve prospěch smluvních stran. V důsledku toho se smluvní strany dohodly na tom, že budoucí rozdělení rybolovných práv získaných v rámci dohod o rybolovu s Ruskem, se třemi baltskými státy a s Polskem nebude přihlížet k výměnám rybolovných práv, ke kterým došlo před rozšířením.

      1. 31. Prohlášení o zpracovatelském průmyslu v Rakousku a Finsku

        Smluvní strany se dohodly na:

        1. i) plném využívání opatření cíle 5 písm. a) ke zmírnění účinků přistoupení,
        2. ii) pružnosti ve vztahu k přechodným vnitrostátním programům podpor určeným k usnadnění restrukturalizace.
    1. F. Prohlášení současných členských států
      1. 32. Prohlášení o Alandách

        Pokud jde o právo volit a být volen v obecních volbách na Alandách, Unie připomíná, že čl. 8b odst. 1 Smlouvy o ES dovoluje vyhovět žádostem Finské republiky. Jestliže Finská republika vydá prohlášení podle článku 28, kterým se mění čl. 227 odst. 5 Smlouvy o ES, o tom, že se Smlouva o ES vztahuje na Alandy, stanoví Rada v případě potřeby do šesti měsíců postupem podle čl. 8b odst. 1 Smlouvy o ES podmínky pro použití uvedeného článku na zvláštní situaci na Alandách.

      1. 33. Prohlášení o relativní stabilitě

        Unie uznává význam zachování zásady relativní stability pro Norsko a členské státy, jako základu pro dosažení cíle stálého systému rozdělování možností rybolovu v budoucnosti.

      1. 34. Prohlášení o řešení problémů životního prostředí způsobených provozem těžkých nákladních vozidel

        Unie sděluje Rakousku, že Rada požádala Komisi, aby navrhla k přijetí rámec pro řešení problémů životního prostředí způsobených provozem těžkých nákladních vozidel. Tento rámec bude zahrnovat vhodná opatření pro zpoplatnění používání silnic, železniční infrastrukturu, zařízení kombinované dopravy a technické normy pro vozidla.

      1. 35. Prohlášení o plnění závazků v zemědělských otázkách vyplývajících z právních nástrojů, které nejsou obsaženy v aktu o přistoupení

        Evropská unie prohlašuje, že všechny právní nástroje nezbytné ke splnění výsledku jednání o přistoupení týkající se zemědělských otázek, které nejsou obsaženy v aktu o přistoupení (nové právní nástroje Rady použitelné po přistoupení a právní nástroje Komise) budou přijaty včas příslušnými postupy stanovenými v aktu o přistoupení samém nebo v acquis communautaire.

        Většina těchto právních nástrojů bude přijata v mezidobí v souladu s postupy stanovenými v aktu o přistoupení.

        Ostatní závazky týkající se zemědělských otázek, které vyplývají z jednání, budou plněny urychleně a včas.

      1. 36. Prohlášení o agroenvironmentálních opatřeních

        Unie přijme nezbytná opatření, aby umožnila novým členským státům rychle zavést agroenvironmentální programy ve prospěch jejich zemědělců v souladu s nařízením (EHS) č. 2078/92 a zajistila společné financování těchto programů v mezích rozpočtových možností.

        Unie uvádí, že jednotlivé nové členské státy mohou očekávat tyto částky:

        PŘÍLOHA 5 VÝPOČET A SPRÁVA EKOBODŮ uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) protokolu Protokol č. 10 o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie ZÁVĚREČNÝ AKT (94/C 241/09)
        –Norsko55 mil. ECU
        –Rakousko175 mil. ECU
        –Finsko135 mil. ECU
        –Švédsko165 mil. ECU
      1. 37. Prohlášení o horských a méně příznivých oblastech

        Unie přijímá tvrzení nových členských států, že významný podíl jejich území je postižen trvalými přírodními nevýhodami a že by neprodleně měly být stanoveny hranice horských nebo některých méně příznivých oblastí podle směrnice Rady 75/268/EHS.

        Unie potvrzuje, že zamýšlí tyto oblasti vymezit podle acquis communautaire takto:

        1. – u Rakouska jako alpské země bude vymezení těchto oblastí založeno na kritériích používaných pro podobné oblasti v Německu, Itálii a Francii;
        2. – u Švédska umožní uznání severní zeměpisné šířky za relevantní kritérium pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS zahrnout čtyři z pěti „oblastí s podporou zemědělství v severním Švédsku“;
        3. – u Norska umožní uznání severní zeměpisné šířky za relevantní kritérium pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS a uplatnění odstavců 4 a 5 téhož článku zahrnout až 85 % plochy využívané k zemědělským účelům;
        4. – u Finska umožní uznání severní zeměpisné šířky za relevantní kritérium pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS a změna článku 19 nařízení Rady (EHS) č. 2328/91 zahrnout až 85 % plochy využívané k zemědělským účelům ve smyslu čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS.
    1. G. Prohlášení Norského království
      1. 38. Prohlášení Norského království o norštině

        Norské království prohlašuje, že při písemném používání norštiny jako úředního jazyka orgánů Společenství musí mít bokmål a nynorsk rovnocenné postavení, přičemž obecně používané dokumenty, korespondence a obecně informační materiály se vypracovávají ve kterékoli z obou forem norského jazyka.

      1. 39. Prohlášení Norského království o otázkách Saamů

        S ohledem na článek 110A norské ústavy a na norský zákon č. 56 ze dne 12. července 1987,

        s ohledem na povinnosti a závazky stanovené Mezinárodním paktem OSN o občanských a politických právech z roku 1966, a zejména článkem 27 tohoto paktu, a Úmluvou MOP č. 169 o původních a kmenových obyvatelích v nezávislých zemích z roku 1989,

        Norsko se zavázalo k vytvoření podmínek, které umožní Saamům zachovávat a rozvíjet své prostředky obživy, jazyk, kulturu a způsob života.

        Komunity Saamů v tradičních oblastech saamských sídlišť jsou závislé na řadě tradičních hospodářských činností. Tyto činnosti jsou samy o sobě nedílnou součástí kultury Saamů a tvoří nezbytnou základnu pro další rozvoj způsobu života Saamů.

        Norská vláda s přihlédnutím k protokolu o Saamech prohlašuje, že bude v plnění svých povinností a závazků vůči Saamům pokračovat na tomto základě.

      1. 40. Prohlášení Norského království o transparentnosti

        Norské království vítá vývoj směrem k větší otevřenosti a transparentnosti, ke kterému dochází nyní v Unii.

        V Norsku je otevřenost veřejné správy, včetně přístupu veřejnosti k úředním záznamům, zásadou základního právního a politického významu. Norské království bude tuto zásadu nadále uplatňovat v souladu se svými právy a závazky člena Evropské unie.

    1. H. Prohlášení Rakouské republiky
      1. 41. Prohlášení Rakouské republiky k článku 109g Smlouvy o ES

        Rakouská republika bere na vědomí, že složení měnového koše ECU zůstává nezměněno a že s účastí Rakouska ve třetí etapě bude neodvolatelně stanovena hodnota šilinku vůči ECU.

        Rakouská republika bude nadále udržovat stabilitu šilinku a přispívat tak k uskutečnění hospodářské a měnové unie. Rakouská republika podporuje postupný přechod v etapách k jednotné evropské měně, protože kvalita plánované evropské měny je zajištěna předpoklady politiky stability obsažené ve Smlouvě o ES.

      1. 42. Prohlášení Rakouské republiky o televizním vysílání

        S odkazem na směrnici Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání Rakouská republika prohlašuje, že v souladu se stávajícím právními předpisy ES, jak je vykládá Soudní dvůr Evropských společenství, bude mít v případě přemístění za účelem obcházení jejích vnitrostátních právních předpisů možnost přijmout vhodná opatření.

      1. 43. Prohlášení Rakouské republiky o cenách kombinované dopravy na brennerské trase

        Rakouská republika prohlašuje, že je připravena v souladu s předpisy Společenství podporovat využívání kombinované dopravy nákladními vozidly po železnici na brennerské trase, a to úsilím o dosažení vhodné ceny za tuto dopravu na rakouském úseku, která by byla schopná konkurovat cenám za silniční přepravu. Rakouská republika konstatuje, že toto opatření bude přijato s tím, že se tržní dopad podpor poskytovaných Rakouskou republikou nesníží opatřeními přijatými na jiných úsecích výše uvedeného spoje kombinované dopravy nákladními vozidly po železnici.

      1. 44. Prohlášení Rakouské republiky k článku 14 protokolu č. 9 o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku

        Rakouská republika prohlašuje, že by správa ekobodů měla být od 1. ledna 1997 prováděna pomocí výpočetní techniky a že kontrola by měla být od 1. ledna 1997 prováděna elektronickými prostředky, podle požadavků čl. 14 odst. 1 protokolu č. 9.

    1. I. Prohlášení Finské republiky
      1. 45. Prohlášení Finské republiky o transparentnosti

        Finská republika vítá vývoj směrem k větší otevřenosti a transparentnosti, ke kterému dochází nyní v Unii.

        Ve Finsku je otevřenost veřejné správy, včetně přístupu veřejnosti k úředním záznamům, zásadou základního právního a politického významu. Finská republika bude tuto zásadu nadále uplatňovat v souladu se svými právy a závazky člena Evropské unie.

    1. J. Prohlášení Švédského království
      1. 46. Prohlášení Švédského království o sociální politice

        Při výměně dopisů mezi Švédským královstvím a Komisí, které jsou připojeny k celkovým závěrům 5. zasedání konference ministrů (CONF-S 81/93), obdrželo Švédské království ujištění ohledně švédské praxe v záležitostech trhu práce, a zejména systému určování pracovních podmínek v kolektivních smlouvách mezi sociálními partnery.

      1. 47. Prohlášení Švédského království o otevřené veřejné správě a prohlášení učiněné Unií v odpověď
        1. 1. Prohlášení Švédska

          Švédsko potvrzuje své úvodní prohlášení ze dne 1. února 1993 (CONF-S 3/93).

          Švédsko vítá vývoj směrem k větší otevřenosti a transparentnosti, ke kterému dochází nyní v Unii.

          Otevřenost veřejné správy, a zejména přístup veřejnosti k úředním záznamům a ústavní ochrana těch, kdo poskytují informace sdělovacím prostředkům, jsou a zůstanou i nadále základními zásadami, které tvoří součást švédského ústavního, politického a kulturního dědictví.

        1. 2. Prohlášení učiněné současnými členskými státy v odpověď

          Současné členské státy Evropské unie berou na vědomí jednostranné prohlášení Švédska o otevřenosti a transparentnosti.

          Vycházejí z toho, že Švédsko jako člen Evropské unie bude v tomto ohledu dodržovat právní předpisy Společenství v plném rozsahu.

    1. K. Prohlášení různých nových členských států
      1. 48. Společné prohlášení Norského království a Švédského království o rybolovu

        Při výměně dopisů mezi Norským královstvím a Švédským královstvím bylo dohodnuto, že Norsko zachová Švédsku práva rovnocenná s těmi, která jsou obsažena v dvoustranné dohodě o rybolovu z roku 1977.Množství a druhy budou v souladu s postupy stanovenými v dvoustranné dohodě převáděny na ročním základě po dvoustranných konzultacích a v souladu s článkem 9 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92.

      1. 49. Prohlášení Norska, Rakouska, Finska a Švédska k článkům 3 a 4 aktu o přistoupení

        Pokud jde o úmluvy nebo nástroje z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí podle článku 3 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení, které jsou dosud projednávány, přijímají Norsko, Rakousko, Finsko a Švédsko body dohodnuté současnými členskými státy a Radou ke dni přistoupení a budou se tedy účastnit následných jednání ohledně uvedených úmluv a nástrojů pouze o těch bodech, které ještě zbývá vyřešit.

      1. 50. Prohlášení Finské republiky a Švédského království o monopolech na alkohol

        Konference ministrů byla na svém 5. zasedání dne 21. prosince 1993 informována o výměně dopisů mezi Komisí a Finskem a Komisí a Švédskem o monopolech na alkohol podle kapitoly 6: Politika hospodářské soutěže, zaznamenané v dokumentech CONF-SF 78/93 a CONF-S 82/93.

  1. IV. VÝMĚNA DOPISŮ

    mezi Evropskou unií a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím o informačním a konzultačním postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením

    Dopis č. 1

    Vážený pane,

    dovoluji si odvolat se na otázku, vznesenou v rámci jednání o přistoupení, týkající se informačního a konzultačního postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Vaší země k Evropské unii.

    Potvrzuji, že Evropská unie je schopna souhlasit s takovým postupem, za podmínek uvedených v příloze tohoto dopisu, který by mohl být používán ode dne, kdy naše vyjednávací konference prohlásí jednání o rozšíření za ukončené s konečnou platností.

    Byl bych Vám vděčen, kdybyste potvrdil, že Vaše vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí.

    S veškerou úctou

    Dopis č. 2

    Vážený pane,

    dovoluji si potvrdit příjem Vašeho dopisu, který zní takto:

    „Dovoluji si odvolat se na otázku, vznesenou v rámci jednání o přistoupení, týkající se informačního a konzultačního postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Vaší země k Evropské unii.

    Potvrzuji, že Evropská unie je schopna souhlasit s takovým postupem, za podmínek uvedených v příloze tohoto dopisu, který by mohl být používán ode dne, kdy naše vyjednávací konference prohlásí jednání o rozšíření za ukončené s konečnou platností.

    Byl bych Vám vděčen, kdybyste potvrdil, že Vaše vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí.“

    Dovoluji si potvrdit, že má vláda s obsahem uvedeného dopisu souhlasí.

    S veškerou úctou

PŘÍLOHA

Informační a konzultační postup při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením

I.

  1. 1. K zajištění přiměřeného informování Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (dále jen „přistupující státy“) jsou všechny návrhy a sdělení Komise Evropských společenství, které by mohly vést k rozhodnutím Rady Evropské unie, dány na vědomí přistupujícím státům poté, co jsou předloženy Radě.
  2. 2. Konzultace se konají na odůvodněnou žádost přistupujícího státu, který v ní výslovně vyjádří své zájmy jako budoucí člen Unie a uvede své připomínky.
  3. 3. Správní rozhodnutí zpravidla nejsou důvodem ke konání konzultací.
  4. 4. Konzultace se konají v rámci prozatímního výboru složeného ze zástupců Unie a přistupujících států.
  5. 5. Členy uvedeného prozatímního výboru jsou za Unii členové Výboru stálých zástupců nebo osoby jimi jmenované pro tento účel. Komise je vyzvána k účasti na této práci.
  6. 6. Prozatímnímu výboru je nápomocen sekretariát, kterým je sekretariát konference, pokračující v činnosti za tímto účelem.
  7. 7. Konzultace se obvykle konají, jakmile přípravné práce, vedené na úrovni Unie s cílem přijmout rozhodnutí Rady, dospějí k vypracování společných obecných zásad, které umožňují účelné uspořádání těchto konzultací.
  8. 8. Jestliže po konzultacích zůstanou vážné obtíže, může být tato věc projednána na žádost přistupujícího státu na ministerské úrovni.
  9. 9. Výše uvedená ustanovení se obdobně vztahují i na rozhodnutí Rady guvernérů Evropské investiční banky.
  10. 10. Postup stanovený ve výše uvedených bodech se použije také na každé rozhodnutí, které má být přijato přistupujícími státy a které by mohlo mít důsledky pro závazky vyplývající z jejich postavení budoucích členů Unie.

II.

  1. 1. Postup stanovený v části I se obdobně použije na návrhy rozhodnutí Rady, kterými se definují společné postoje ve smyslu článku J.2 Smlouvy o EU, nebo na přijetí společných akcí ve smyslu článku J.3, s výhradou následujících ustanovení.
  2. 2. Pokud návrh nebo sdělení předloží členský stát, dá přistupujícím státům tento návrh na vědomí předsednictví.
  3. 3. Pokud přistupující stát nevznese odůvodněné námitky, mohou se konzultace konat formou výměny telefaxových zpráv.
  4. 4. Konají-li se konzultace v rámci prozatímního výboru, mohou členové tohoto výboru za Unii být popřípadě členy politického výboru.

IIΙ.

  1. 1. Postup stanovený v části I. se obdobně použije na návrhy rozhodnutí Rady, kterými se definují společné postoje nebo přijímají společné akce ve smyslu článku K.3 Smlouvy o EU, a také na vypracování úmluv uvedených ve zmíněném článku, s výhradou následujících ustanovení.
  2. 2. Pokud návrh nebo sdělení předloží členský stát, dá přistupujícím státům tento návrh na vědomí předsednictví.
  3. 3. Konají-li se konzultace v rámci prozatímního výboru, mohou členové tohoto výboru za Unii být popřípadě členy výboru uvedeného v článku K.4 Smlouvy o EU.

IV.

Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby k jejich přistoupení k dohodám nebo smlouvám uvedeným v čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv došlo v mezích možností a za podmínek stanovených v uvedeném aktu ve stejné době jako ke vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.

Pokud dohody a smlouvy uvedené v článku 3, čl. 4 odst. 1 druhé větě a v čl. 4 odst. 2 existují jen v návrhu, nejsou ještě podepsány a pravděpodobně již nemohou být podepsány v období před přistoupením, budou přistupující státy vyzvány, aby se po podpisu smlouvy o přistoupení vhodnými postupy zapojily do přípravy uvedených návrhů v pozitivním duchu a takovým způsobem, který usnadní jejich uzavření.

V.

Při jednáních o protokolech o přechodu a o úpravách se zeměmi, které jsou smluvními stranami dohod, uvedenými v článcích 59, 76, 102 a 128 aktu o podmínkách přistoupení, se zástupci přistupujících států připojí k této práci jako pozorovatelé po boku zástupců stávajících členských států.

Některé nepreferenční dohody, které Společenství uzavřelo a které zůstávají v platnosti po dni 1. ledna 1995, mohou být změněny nebo přizpůsobeny s cílem přihlédnout k rozšíření Unie. Tyto změny nebo přizpůsobení budou sjednány Společenstvím ve spojení se zástupci přistupujících států postupem uvedeným v předchozím pododstavci.

VI.

Uvedené orgány v patřičné době vypracují znění uvedená v článku 170 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv.

ZÁPIS O PODPISU

Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členské státy Evropské unie) a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii

(94/C 241/10)

Zplnomocnění zástupci Belgického království, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Portugalské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, členské státy Evropské unie, a zástupci Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království podepsali na Korfu dne 24. června 1994 Smlouvu o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii.

Při této příležitosti učinilo Belgické království toto prohlášení:

Podepsáním této smlouvy v zastoupení Belgického království uzavřely belgické federální orgány a Francouzské společenství, Vlámské společenství a Německy mluvící společenství v Belgii, Valonský region, Vlámský region a Region hlavního města Bruselu závazek na mezinárodní úrovni. “

Ostatní signatářské státy smlouvy o přistoupení učinily toto prohlášení:

Ostatní signatářské státy smlouvy o přistoupení mají za to, že jednostranné prohlášení Belgie je vysvětlením belgického ústavního práva, kterým nemůže být dotčena skutečnost, že smluvní stranou této smlouvy je Belgické království samé, které proto samo odpovídá vůči ostatním signatářským státům za plnění povinností, které touto smlouvou převzalo jako členský stát Evropské unie.

Belgické království potvrdilo, že tak tomu skutečně je.

Tento zápis bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství.

SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII

(92/C 191/01)

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT IRSKA, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA, PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

ROZHODNUTI vstoupit do nové etapy procesu evropské integrace zahájeného založením Evropských společenství,

PŘIPOMÍNAJÍCE dějinný význam překonání rozdělení evropského kontinentu a potřebu vytvořit pevné základy podoby budoucí Evropy,

POTVRZUJÍCE svou oddanost zásadám svobody, demokracie a úcty k lidským právům a základním svobodám a zásadám právního státu,

PŘEJÍCE SI prohloubit solidaritu mezi svými národy při respektování jejich historie, kultury a tradic,

PŘEJÍCE SI dále posílit demokratickou povahu a efektivní fungování orgánů a umožnit jim tak v jednotném institucionálním rámci lépe plnit úkoly, jež jim jsou svěřeny,

ROZHODNUTI dosáhnout posílení a konvergence svých hospodářství a zavést hospodářskou a měnovou unii, jež v souladu s ustanoveními této smlouvy zahrnuje jednotnou a stabilní měnu,

ODHODLÁNI podporovat hospodářský a sociální rozvoj svých národů v rámci dotvoření vnitřního trhu a posilování soudržnosti a ochrany životního prostředí a provádět politiku, která bude zajišťovat, že rozvoj hospodářské integrace bude provázen rozvojem ostatních oblastí,

ROZHODNUTI zavést společné občanství pro státní příslušníky svých zemí,

ROZHODNUTI provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně budoucího vymezení společné obranné politiky, která by v určitém okamžiku mohla vést ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě,

POTVRZUJÍCE svůj cíl podporovat volný pohyb osob a zároveň zajišťovat bezpečnost a ochranu svého lidu tím, že do této smlouvy začlení ustanovení o spravedlnosti a vnitřních věcech,

ROZHODNUTI pokračovat v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům v souladu se zásadou subsidiarity,

SE ZŘETELEM k dalším krokům, jež je třeba učinit v zájmu dosažení pokroku v evropské integraci,

SE ROZHODLI založit Evropskou unii, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ:

Mark EYSKENS, ministr zahraničních věcí,

Philippe MAYSTADT, ministr financí;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA:

Uffe ELLEMANN-JENSEN, ministr zahraničních věcí,

Anders FOGH RASMUSSEN, ministr hospodářství;

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO:

Hans-Dietrich GENSCHER, spolkový ministr zahraničních věcí,

Theodor WAIGEL, spolkový ministr financí;

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY:

Antonios SAMARAS, ministr zahraničních věcí,

Efthymios CHRISTODOULOU, ministr hospodářství;

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA:

Francisco FERNANDEZ ORDÓÑEZ, ministr zahraničních věcí,

Carlos SOLCHAGA CATALÁN, ministr hospodářství a financí;

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY:

Roland DUMAS, ministr zahraničních věcí,

Pierre BEREGOVOY, ministr hospodářství, financí a rozpočtu;

ZA PREZIDENTA IRSKA:

Gerard COLLINS, ministr zahraničních věcí,

Bertie AHERN, ministr financí;

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY:

Gianni DE MICHELIS, ministr zahraničních věcí,

Guido ČARLI, ministr státního pokladu;

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA:

Jacques F. POOS, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí,

Jean-Claude JUNCKER, ministr financí;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA:

Hans van den BROEK, ministr zahraničních věcí,

Willem KOK, ministr financí;

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY:

Joăo de Deus PINHEIRO, ministr zahraničních věcí,

Jorge BRAGA DE MACEDO, ministr financí;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:

Rt. Hon. Douglas HURD, státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů,

The Hon. Francis MAUDE, finanční tajemník státního pokladu;

KTEŘÍ se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli na těchto ustanoveních:

SPOLEČNÁ USTANOVENÍHLAVA I

OdkazČlánek A

Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou Evropskou unii (dále jen „Unie“).

Tato smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům.

Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikami a formami spolupráce stanovenými touto smlouvou. Jejím posláním je utvářet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy na základě soudržnosti a solidarity.

OdkazČlánek B

Unie si stanoví tyto cíle:

  1. – podporovat vyvážený a trvale udržitelný hospodářský a sociální pokrok, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež v souladu s ustanoveními této smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu,
  2. – potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně budoucího vymezení společné obranné politiky, která by v určitém okamžiku mohla vést ke společné obraně,
  3. – upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslušníků svých členských států zavedením občanství Unie,
  4. – rozvíjet úzkou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí,
  5. – v plném rozsahu zachovávat acquis communautaire a rozvíjet je, přičemž se posoudí postupem podle čl. N odst. 2, do jaké míry je potřebné přehodnotit politiky a formy spolupráce zaváděné touto smlouvou s cílem zajistit účinnost mechanismů a orgánů Společenství.

Cílů Unie je dosazováno za podmínek a v časovém sledu stanoveném touto smlouvou při dodržení zásady subsidiarity vymezené v článku 3b Smlouvy o založení Evropského společenství.

OdkazČlánek C

Unie disponuje jednotnou soustavou orgánů, která zajišťuje soudržnost a nepřetržitost činností uskutečňovaných k dosažení jejích cílů za současného zachování a rozvíjení acquis communautaire.

Unie zajišťuje zejména soudržnost všech svých vnějších činností jako celku v rámci své zahraniční, bezpečnostní a hospodářské politiky a politiky rozvoje. Rada a Komise odpovídají za zajištění této soudržnosti. V rámci svých pravomocí zajišťují provádění těchto politik.

OdkazČlánek D

Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje.

Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států a předsedu Komise. Jim jsou nápomocni ministři zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise. Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává předsednictví Rady.

Evropská rada podává Evropskému parlamentu zprávu po každém svém zasedání a každoročně mu předkládá písemnou zprávu o pokroku, jehož Unie dosáhla.

OdkazČlánek E

Evropský parlament, Rada, Komise a Soudní dvůr vykonávají své pravomoci za podmínek a pro účely, které vymezují jednak ustanovení smluv o založení Evropských společenství a následných smluv a dokumentů, jež je mění či doplňují, a jednak ostatní ustanovení této smlouvy.

OdkazČlánek F
  1. 1. Unie ctí národní identitu svých členských států, jejichž politický systém je založen na zásadách demokracie.
  2. 2. Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.
  3. 3. Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro provádění svých politik.