vyhlášené znění

- Pokyny pro palubní strážní službuČást 4-1

Úvod

  1. 2. U speciálních typů lodí, jakož i u lodí přepravujících nebezpečné, toxické nebo vysoce hořlavé materiály budou nezbytné zvláštní pokyny. Kapitán lodi by měl v případě potřeby poskytnout tyto provozní pokyny.
  2. 3 Je nezbytné, aby si strážní palubní důstojníci uvědomili, že v zájmu bezpečnosti života, zajištění bezpečnosti a majetku na moři a v zájmu prevence proti znečišťování mořského prostředí je nezbytný efektivní výkon jejich povinností.

Strážní služba na kotvě

  1. 4 Kapitán každé lodě v nechráněném kotvišti, na otevřené rejdě nebo v jakýchkoli prakticky „mořských“ podmínkách, v souladu s kapitolou VIII oddílu A-VIII/2, část 4-1, odstavec 51 Předpisu STCW, musí zajistit, aby byla organizace strážní služby za všech okolností vhodná pro zachování bezpečnosti. Palubní důstojník musí za všech okolností zachovávat odpovědnost za bezpečnost strážní služby v kotvišti.
  2. 5 Při určování organizace strážní služby musí být dodržena míra přiměřenosti s ohledem na zachování bezpečnosti a ochrany lodi a ochranu mořského prostředí. Kapitán lodi by v tomto ohledu měl vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti a podmínky, tedy například:
    1. .1 zajištění kontinuálního bdělého pozorování stavu zrakem a sluchem, stejně jako pomocí všech ostatních dostupných prostředků;
    2. .2 požadavky na komunikaci mezi jednotlivými loděmi a mezi lodí a pobřežní stanicí;
    3. .3 převládající aktuální podmínky související s počasím, mořem, ledem;
    4. .4 potřeba průběžného sledování pozice lodi;
    5. .5 povaha, velikost a vlastnosti kotviště;
    6. .6 podmínky lodního provozu;
    7. .7 situace, které by mohly mít vliv na bezpečnost lodi;
    8. .8 operace spojené s nakládkou a vykládkou;
    9. .9 členové posádky určení do pohotovostního režimu a
    10. .10 postup pro informování kapitána lodi a udržování připravenosti motoru.

- Pokyny pro výkon strážní strojní službyČást 4-2

  1. 6 U speciálních typů pohonných systémů nebo pomocných zařízení či lodí přepravujících nebezpečné, toxické nebo vysoce hořlavé látky nebo jiné speciální druhy nákladu mohou být uplatňovány zvláštní pokyny. První strojní důstojník by měl v případě potřeby poskytnout tyto provozní pokyny.
  2. 7 Je nezbytné, aby si strážní strojní důstojníci uvědomili, že v zájmu bezpečnosti života, zajištění bezpečnosti a majetku na moři a v zájmu prevence znečišťování mořského prostředí je nezbytný efektivní výkon jejich povinností.
  3. 8 Střídající důstojník by měl ještě před převzetím velení strážní strojní služby splňovat následující podmínky:
    1. .1 musí být seznámen s rozmístěním a používáním vybavení určeného k zajištění bezpečnosti života v nebezpečném nebo toxickém prostředí;
    2. .2 musí zajistit snadnou dostupnost materiálů pro poskytování nouzové první pomoci, zejména u případů vyžadujících léčbu popálenin a opaření a
    3. .3 při bezpečném zakotvení nebo uvázání lodi v přístavu je třeba dbát na následující okolnosti:
      1. .3.1 činnosti související s nákladem, stav funkcí pro údržbu a opravy, stejně jako všechny další operace ovlivňující výkon strážní služby a
      2. .3.2 pomocné strojní zařízení používané pro ubytování cestujících nebo posádky, operace související s nákladem, provozní zásobování vodou a výfukové systémy.

- Pokyny pro výkon radiokomunikační strážní službyČást 4-3

Všeobecné informace

  1. 9 Radiokomunikační řád vyžaduje mimo jiné také to, aby byla každá radiostanice na lodi licencovaná, aby byla pod svrchovanou pravomocí kapitána nebo jiné osoby odpovědné za loď a aby byla provozována pouze pod kontrolou osob s příslušnou kvalifikací. Radiokomunikační řád rovněž vyžaduje, aby bylo použití tísňového signálu provedeno pouze na základě pravomoci kapitána nebo jiné osoby odpovědné za loď.
  2. 10 Kapitán lodi by měl mít na paměti, že všichni pracovníci, kteří jsou pověřeni odesíláním tísňového signálu, musí být poučeni o správném ovládání všech radiokomunikačních zařízení na lodi a to v souladu s pravidlem 1/14, odstavec 1.5. Tyto údaje by měly být zaznamenány v palubním deníku nebo v radio deníku.

Výkon strážní služby

  1. 11 Kromě požadavků týkajících se radiokomunikační strážní služby musí kapitán každého námořního plavidla zajistit následující podmínky:
    1. .1 radiostanice na lodi musí být obsluhována dostatečným počtem osob, pro zajištění služeb spojených s veřejnými komunikacemi - zejména pokud jde o veřejnou korespondenci a to s přihlédnutím k omezením uloženým prostřednictvím povinností osob oprávněných obsluhovat tento systém a
    2. .2 radiokomunikační zařízení na lodi, a pokud jsou součástí výbavy, pak rovněž rezervní zdroje energie, musí být udržovány v dobrém provozním stavu.
  1. 12 Potřebné pokyny a informace o používání radiokomunikačních zařízení a postupy pro tísňové a bezpečnostní účely by měly být pravidelně poskytovány všem příslušným členům posádky. Tyto pokyny musí předávat osoba evedená v seznamu posádky, tedy osoba s primární odpovědností za vedení radiokomunikace ve stavu tísně. Tyto údaje by měly být zaznamenány v radio deníku.
  2. 13 Kapitán každé lodi, na kterou se nevztahuje Úmluva SOLAS, 1974, by měl požadovat řádný výkon radiokomunikační strážní služby tak, jak to stanoví příslušný správní orgán a to s přihlédnutím k Radiokomunikačnímu řádu.

Provozní informace

  1. 14 Ještě před vyplutím by měl radiooperátor, který má primární odpovědnost za radiokomunikaci ve stavech tísně, zajistit následující podmínky:
    1. .1 veškeré tísňové a bezpečnostní radiokomunikační vybavení, včetně rezervních zdrojů energie, musí být v provozuschopném stavu; tento stav musí být zaznamenán v rádio deníku;
    2. .2 všechny dokumenty vyžadované mezinárodními smlouvami, oznámení lodním radiostanicím a další dokumenty požadované správním orgánem musí být trvale k dispozici. Tyto dokumenty musí být opraveny v souladu s nejnovějšími dodatky. Jakékoli odchylky je třeba hlásit kapitánovi lodi;
    3. .3 Časomíra radiostanice musí být správně nastaveny podle standardních Časových signálů;
    4. .4 antény musí být správně umístěny a správně připojeny, nesmějí být poškozené a
    5. .5 v nejvyšší možné míře musí být aktualizovány rutinní zprávy o počasí a navigační varovná hlášení pro oblast, v níž se loď bude pohybovat, a to spolu s dalšími oblastmi, které kapitán lodi požaduje. Příslušné zprávy musí být předány kapitánovi lodi.
  1. 15 Při vyplutí a zapnutí stanice musí strážní radiooperátor splňovat následující podmínky:
    1. .1 musí poslouchat rádiový provoz na příslušných tísňových kmitočtech, aby zachytil veškeré případné existující stavy tísně a
    2. .2 musí vyslat zprávu o pohybu lodi (jméno, pozici a cílový přístav atd.), a to na místní pobřežní stanici a jakékoli další vhodné pobřežní stanici, se kterou se předpokládá všeobecná komunikace.
  1. 16 Pokud je stanice v provozu, musí službu konající radiooperátor provést nebo zajistit následující úkony:
    1. .1 musí alespoň jednou denně provést kontrolu časomíry radiostanice srovnáním se standardními časovými signály;
    2. .2 při vstupu do oblasti pokryté signálem pobřežní stanice, se kterou lze předpokládat všeobecnou komunikaci, a při výstupu z této oblasti musí zaslat zprávy o pohybu lodi a
    3. .3 předávat zprávy do příslušného systému sledování pohybu lodí, podle instrukcí a pokynů kapitána lodi.
  1. 17 Během plavby na moři musí radiooperátor, který má primární odpovědnost za radiokomunikační úkoly při stavech tísně, by měl
    1. .1 zajistit, aby správně fungovalo tísňové a bezpečnostní rádiové zařízení DSC (digitální selektivní volání), a to prostřednictvím zkušebního volání provedeného alespoň jednou týdně a
    2. .2 musí kontrolovat tísňové a bezpečnostní radiokomunikační zařízení a to rovněž prostřednictvím zkoušky provedené alespoň jednou denně ale bez vyzáření žádného signálu (software selftest).

Výsledky těchto zkoušek musí být zaznamenány v rádio deníku

  1. 18 Radiooperátor určený pro vedení všeobecné komunikace musí zajistit, aby byl udržován účinný poslech na takových kmitočtech, na kterých existuje pravděpodobnost výměny komunikace a to s ohledem na polohu lodi ve vztahu k pobřežním stanicím a k pozemským stanicím (v družicové službě), u kterých může být tato komunikace očekávána. Při radiokomunikační relaci musí radiooperátor dodržovat příslušná Doporučení ITU.
  2. 19 Při ukončování provozu stanice při příjezdu do přístavu by měl radiooperátor ve službě podat místní pobřežní stanici a dalším pobřežním stanicím, s nimiž byl udržován kontakt, hlášení o připlutí ukončením provozu stanice.
  3. 20 Při ukončení provozu radiostanice by radiooperátor s primární odpovědností za radiokomunikace při stavu tísně měl zajistit tyto následující podmínky:
    1. .1 uzemnění vysílacích antén a
    2. .2 zkontrolovat, že jsou dostatečně nabity rezervní zdroje energie.

Tísňové signály a postupy

  1. 21 Tísňový signál nebo tísňové volání mají absolutní přednost před všemi ostatními relacemi. Všechny stanice, které takové signály zaslechnou, musí podle Radiokomunikačního řádu okamžitě zastavit veškeré vysílaní, které může tísňovou komunikaci rušit.
  2. 22 V případě, že stav tísně ovlivňuje vlastní lod, by radiooperátor s primární odpovědností za radiokomunikační záležitosti během stavu tísně měl okamžitě převzít odpovědnost za dodržování postupů Radiokomunikačního řádu a příslušných Doporučení ITU-R.
  3. 23 Po příjmu tísňového signálu musí být zajištěny následující povinnosti:
    1. .1 radiooperátor vykonávající službu by měl uvědomit kapitána lodi a, pokud je to relevantní, také radiooperátora s primární odpovědností za radiokomunikaci během stavu tísně a
    2. .2 radiooperátor s primární odpovědností za radiokomunikaci během stavu tísně by měl situaci vyhodnotit a okamžitě převzít odpovědnost za dodržování postupů Radiokomunikačního řádu příslušných Doporučení ITU-R.

Pilnostní zprávy

  1. 24 V případě pilnostní situace ovlivňující vlastní loď by radiooperátor s odpovědností za radiokomunikace ve stavu tísně měl okamžitě převzít odpovědnost za dodržování postupů Radiokomunikačního řádu a příslušných Doporučení 1TU-R.
  2. 25 V případě komunikace související s lékařskou konzultací by radiooperátor s odpovědností za radiokomunikace ve stavu tísně měl dodržovat postupy Radiokomunikačního řádu a podmínky publikované v příslušných mezinárodních dokumentech (viz odstavec 14.2) či stanovené prostřednictvím satelitního poskytovatele služeb.
  3. 26 V případě komunikace, která souvisí se zdravotnickým transportem, podle vymezení v Dodatkovém protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, a která se týká ochrany obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), musí radiooperátor s primární odpovědností za radiokomunikaci ve stavu tísně dodržovat postupy Radiokomunikačního řádu.
  4. 27 Po obdržení pilnostní zprávy by radiooperátor ve službě měl uvědomit kapitána lodi a pokud je to relevantní, radiooperátora s primární odpovědností za radiokomunikaci ve stavu nouze.

Bezpečnostní zprávy

  1. 28 Pokud je třeba předat bezpečnostní zprávu, měl by kapitán nebo radiooperátor ve službě postupovat podle Radiokomunikačního řádu.
  2. 29 Po obdržení bezpečnostní zprávy by radiooperátor ve službě měl vzít na vědomí obsah této zprávy a jednat v souladu s pokyny kapitána.
  3. 30 Komunikace můstek-můstek by měla být realizována na VHF kanálu 13. Komunikace můstek-můstek je v Radiokomunikačním řádu popsána jako "Mezilodní bezpečnostní komunikace".

Záznamy o radiokomunikaci

  1. 31 Další zápisy do rádio deníku by měly být v souladu s odstavci 10, 12, 14, 17 a 33.
  2. 32 Nepovolené vysílání a incidenty související se škodlivou interferencí by měly být pokud možno identifikovány a zaznamenány do rádio deníku. Je rovněž nutné o nich informovat příslušný správní orgán a to v souladu s Radiokomunikačním řádem, přitom musí být předložen příslušný výpis z rádio deníku.

Údržba baterií

  1. 33 Za baterie poskytující zdroj energie pro všechny části radiokomunikačních zařízení, včetně baterií souvisejících s nepřetržitým napájením, je odpovědný radiooperátor, který je jmenován jako osoba s primární odpovědností za radiokomunikaci ve stavu tísně.

    Tyto baterie musí splňovat následující podmínky:

    1. .1 musí být denně zkoušeny, v zatíženém i nezatíženém stavu. V případě potřeby je nutno je dobít;
    2. .2 musí být jednou týdně zkoušeny pomocí hustoměru, pokud je to možné. Pokud není možné použít hustoměru, je třeba využít vhodné zátěžové zkoušky a
    3. .3 jednou měsíčně musí být provedena kontrola bezpečnosti každé baterie, stejně jako kontrola připojovacích bodů a stavu baterií, včetně schránek v nichž jsou baterie uloženy.

    Výsledky těchto zkoušek musí být zaznamenány do rádio deníku.