vyhlášené znění

53

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. června 1994 byla v Paříži přijata Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe.

Listina o přístupu České republiky k Úmluvě byla uložena u generálního tajemníka OSN, depozitáře Úmluvy, dne 25. ledna 2000.

Úmluva včetně příloh I - IV vstoupila v platnost na základě článku 36 odst. 1 Úmluvy dne 26. prosince 1996. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 24. dubna 2000. Příloha V - Dodatečná regionální prováděcí příloha pro střední a východní Evropu, přijatá dne 22. prosince 2000 v Bonnu, vstoupila v platnost podle článku 31 odst. 3 Úmluvy dne 6. září 2001 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

ÚMLUVA ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

o boji proti desertifikaci

v zemích postižených velkým suchem a/nebo

desertifikací, zejména v Africe

Strany této úmluvy,

potvrzujíce, že středem snah bojovat proti desertifikaci a zmírňovat důsledky sucha jsou lidé v postižených nebo ohrožených oblastech,

odpovídajíce na naléhavé znepokojení mezinárodního společenství zahrnujícího státy i mezinárodní organizace, které se týká nepříznivých dopadů desertifikace a sucha,

vědomy si toho, že suché, polosuché a suché subhumidní oblasti tvoří významný podíl souše na Zemi a jsou přirozeným prostředím a zdrojem obživy velké části jejích obyvatel,

uznávajíce, že desertifikace a sucho jsou problémy celosvětových rozměrů, neboť se týkají všech regionů světa, a že je zapotřebí společného postupu mezinárodního společenství pro boj proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha,

připomínajíce vysokou koncentraci rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých, mezi zeměmi postiženými vážným suchem a/nebo desertifikací, a především tragické důsledky těchto jevů v Africe,

připomínajíce také, že desertifikace je způsobována složitým vzájemným působením fyzikálních, biologických, politických, sociálních, kulturních a hospodářských faktorů,

majíce na zřeteli vliv obchodu a závažných aspektů mezinárodních hospodářských vztahů na schopnost postižených zemí patřičně bojovat proti desertifikaci,

vědomy si toho, že udržitelný hospodářský růst, sociální rozvoj a odstranění chudoby jsou prioritami postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, a jsou podstatné pro dosažení cílů udržitelného vývoje,

majíce na mysli, že desertifikace a sucho ovlivňují udržitelný rozvoj vzájemnými vazbami s důležitými sociálními problémy, jako je chudoba, špatný zdravotní stav a špatná výživa, nedostatek potravy, a s problémy vyplývajícími z migrace, vysídlování osob a demografické dynamiky,

oceňujíce význam dosavadního úsilí a zkušeností států a mezinárodních organizací v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, zejména provádění akčního plánu boje proti desertifikaci, který byl přijat na konferenci Organizace spojených národů o desertifikaci v roce 1977,

uvědomujíce si, že přes snahy v minulosti nesplnil pokrok v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha očekávání a že v rámci udržitelného rozvoje je nutný nový a účinnější přístup na všech úrovních,

uznávajíce platnost a důležitost rozhodnutí přijatých na konferenci Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji, zejména Agendy 21 a kapitoly 12 této agendy, která poskytuje základ pro boj proti desertifikaci,

potvrzujíce znovu v této souvislosti závazky vyspělých zemí obsažené v odstavci 13 kapitoly 33 Agendy 21,

odvolávajíce se na rezoluci Valného shromáždění č. 47/188, zejména na prioritu, kterou rezoluce dává Africe, a další příslušné rezoluce, rozhodnutí a programy Organizace spojených národů týkající se desertifikace a sucha, jakož i příslušná prohlášení afrických států a států z jiných regionů,

potvrzujíce znovu deklaraci z Ria de Janeira o životním prostředí a rozvoji, která ve svém principu 2 stanoví, že státy mají v souladu s Chartou Organizace spojených národů a zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat své zdroje s ohledem na svou politiku ochrany životního prostředí a rozvoje a mají také odpovědnost zajistit, aby činnosti v oblasti jejich jurisdikce nebo kontroly nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi jejich vnitrostátní jurisdikce,

uznávajíce, že vlády příslušných států mají v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha rozhodující úlohu a že pokrok v tomto směru závisí na místním provádění akčních programů v postižených oblastech,

uznávajíce rovněž důležitost a potřebnost mezinárodní spolupráce a partnerství při boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha,

uznávajíce dále, že je důležité vybavit postižené rozvojové země, zejména v Africe, účinnými prostředky, mezi jiným podstatnými finančními zdroji, včetně nových a dodatečných fondů a přístupem k technologiím, bez nichž by obtížně plnily své závazky v rámci této úmluvy,

vyjadřujíce obavy z dopadu desertifikace a sucha na postižené země Střední Asie a Zakavkazska,

zdůrazňujíce důležitou roli, kterou hrají ženy v regionech postižených desertifikací a/nebo suchem, zejména ve venkovských oblastech, a důležitost zajistit účast jak mužů, tak žen na všech úrovních v programech boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha,

kladouce důraz na zvláštní úlohu nevládních organizací a dalších důležitých skupin v programech boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha,

majíce na vědomí vztah mezi desertifikací a jinými problémy životního prostředí celosvětových rozměrů, kterým čelí mezinárodní i národní společenství,

majíce rovněž na vědomí okolnost, že boj proti desertifikaci může přispět k dosažení cílů Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, Úmluvy o biologické rozmanitosti a jiných obdobných úmluv o životním prostředí,

věříce, že strategie boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha budou nejúčinnější, budou-li založeny na důkladném systematickém sledování a přísně vědeckých poznatcích, které budou průběžně přehodnocovány,

uznávajíce naléhavou potřebu zlepšit účinnost a koordinaci mezinárodní spolupráce, aby se usnadnilo provádění vnitrostátních plánů a priorit,

odhodlány přijmout opatření v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha v zájmu současných i budoucích generací,

se dohodly takto:

ÚVODČÁST I

OdkazČlánek 1

Použité pojmy

Pro účely této úmluvy:

  1. a) „desertifikací“ se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v důsledku různých faktorů, včetně proměnlivosti klimatu a lidských činností;
  2. b) „bojem proti desertifikaci“ se rozumějí činnosti, jež jsou součástí integrovaného využívání půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, se záměrem udržitelného rozvoje, které jsou zaměřeny na:

    (i) prevenci a/nebo omezení degradace půdy;

    (ii) opětovné zúrodnění zčásti degradované půdy; a

    (iii) rekultivaci desertifikované půdy;

  1. c) „suchem“ se rozumí přirozeně se vyskytující jev, který nastává tehdy, když byly dešťové srážky výrazně pod běžně zaznamenávanou úrovní, způsobující vážnou hydrologickou nerovnováhu, která nepříznivě ovlivňuje produkční systémy půdního fondu;
  2. d) „zmírněním důsledků sucha“ se rozumějí činnosti v rámci boje proti desertifikaci spojené s předvídáním sucha a zaměřené na snížení ohrožení společnosti a přírodních systémů suchem;
  3. e) „půdou“ se rozumí suchozemský bioprodukční systém, který zahrnuje zeminu, vegetaci, ostatní organismy a ekologické a hydrologické procesy, které v tomto systému probíhají;
  4. f) „degradací půdy“ v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech se rozumí snížení nebo ztráta biologické nebo ekonomické produktivity a komplexu funkcí nezavlažované i zavlažované zemědělské půdy nebo pastvin, lesů a zalesněných území, způsobené využíváním půdy nebo procesem či kombinací procesů, včetně procesů vyplývajících z lidských činností a způsobu osídlení, jakými jsou:

    (i) eroze půdy působená větrem a/nebo vodou;

    (ii) zhoršení fyzikálních, chemických a biologických nebo hospodářských vlastností půdy; a

    (iii) dlouhodobá ztráta přírodní vegetace;

  1. g) „suchými, polosuchými a suchými subhumidními oblastmi“ se rozumějí oblasti, s výjimkou polárních a subpolárních regionů, kde podíl úhrnu ročních srážek a potenciální evapotranspirace spadá do rozpětí od 0,05 do 0,65;
  2. h) „postiženými oblastmi“ se rozumějí suché, polosuché a/nebo suché subhumidní oblasti postižené nebo ohrožené desertifikací;
  3. i) „postiženými zeměmi“ se rozumějí země, jejichž území zahrnuje zcela nebo zčásti postižené oblasti;
  4. j) „organizací pro regionální hospodářskou integraci“ se rozumí organizace ustanovená svrchovanými státy daného regionu, která má pravomoc ve věcech týkajících se této úmluvy a byla řádně zmocněna v souladu s jejími vnitřními postupy podepsat, ratifikovat, přijmout, schválit tuto úmluvu nebo k ní přistoupit;
  5. k) „smluvními stranami vyspělých zemí“ se rozumějí smluvní strany vyspělých zemí a organizace pro regionální hospodářskou integraci ustanovené vyspělými zeměmi.
OdkazČlánek 2

Cíl

  1. 1. Cílem této úmluvy je boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha v zemích postižených vážným suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe, účinnými akcemi na všech úrovních, za podpory mezinárodní spolupráce a partnerských dohod v rámci integrovaného přístupu, který je v souladu s Agendou 21, se záměrem přispět k dosažení udržitelného rozvoje v postižených oblastech.
  2. 2. Dosažení tohoto cíle si vyžádá dlouhodobou integrovanou strategii, která se v postižených oblastech zaměří současně na zlepšení produktivity půdy a na obnovu, ochranu a udržitelnou péči o půdu a vodní zdroje, což povede k zlepšení životních podmínek, zejména na úrovni komunit.
OdkazČlánek 3

Zásady

Pro dosažení cílů této úmluvy a pro provádění jejích ustanovení se smluvní strany řídí mimo jiné těmito zásadami:

  1. a) smluvní strany by měly zajistit, aby byla rozhodnutí o návrhu a provádění programů boje proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha přijata za účasti obyvatelstva a místních komunit a aby se na vyšších úrovních vytvořilo vstřícné prostředí a usnadnila se tak práce na vnitrostátních a místních úrovních;
  2. b) smluvní strany by měly v duchu mezinárodní spolupráce a partnerství zlepšit spolupráci a koordinaci na subregionální, regionální a mezinárodní úrovni a lépe soustředit finanční, lidské, organizační a technické zdroje tam, kde je jich zapotřebí;
  3. c) smluvní strany by měly v duchu partnerství rozvinout spolupráci mezi všemi úrovněmi veřejné správy, komunit, nevládních organizací a majiteli pozemků, a zajistit tak lepší pochopení povahy a hodnoty půdy a vzácných zdrojů vody v postižených oblastech a usilovat o jejich udržitelné využívání; a
  4. d) smluvní strany by si měly plně uvědomit zvláštní potřeby a okolnosti smluvních stran postižených rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých.

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍČÁST II

OdkazČlánek 4

Všeobecné povinnosti

  1. 1. Smluvní strany plní jednotlivě nebo společně své povinnosti podle této úmluvy buď pomocí stávajících, nebo budoucích dvoustranných nebo mnohostranných opatření nebo jejich vhodnou kombinací, zdůrazňujíce potřebu koordinovat svá úsilí a rozvinout dlouhodobou promyšlenou strategii na všech úrovních.
  2. 2. Smluvní strany při sledování cílů této úmluvy:
    1. a) přijmou integrovaný přístup k fyzickým, biologickým a socioekonomickým aspektům procesů desertifikace a sucha;
    2. b) v rámci příslušných mezinárodních a regionálních organizací věnují patřičnou pozornost situaci postižených rozvojových zemí, s ohledem na mezinárodní obchod, tržní uspořádání a zadluženost, se záměrem vytvořit mezinárodní ekonomické prostředí, které by vedlo k podpoře udržitelného rozvoje;
    3. c) integrují strategie odstraňování chudoby do úsilí bojovat proti desertifikaci a zmírňovat důsledky sucha;
    4. d) podporují spolupráci mezi smluvními stranami postižených zemí v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany půdy a vodních zdrojů, které souvisí s desertifikací a suchem;
    5. e) posílí subregionální, regionální a mezinárodní spolupráci;
    6. f) spolupracují v rámci příslušných mezivládních organizací;
    7. g) pokud je to vhodné, stanoví institucionální mechanismus a mají přitom na mysli potřebu vyhnout se duplicitě;
    8. h) podporují využívání stávajících dvoustranných a mnohostranných finančních mechanismů a opatření, které mobilizují a usměrňují podstatné finanční zdroje určené smluvním stranám postižených rozvojových zemí pro boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha.
  1. 3. Smluvní strany postižených rozvojových zemí mají nárok na pomoc při provádění této úmluvy.
OdkazČlánek 5

Povinnosti smluvních stran postižených zemí

Kromě svých povinností podle článku 4 se smluvní strany postižených zemí zavazují:

  1. a) upřednostnit boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, a přidělit přiměřené zdroje v souladu s vlastní situací a svými možnostmi;
  2. b) stanovit strategie a priority boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha v rámci plánů a/nebo politik pro udržitelný rozvoj;
  3. c) zabývat se hlubšími příčinami desertifikace a věnovat zvláštní pozornost socioekonomickým faktorům, které přispívají k procesům desertifikace;
  4. d) s podporou nevládních organizací zvyšovat povědomí a usnadňovat účast místního obyvatelstva, zejména žen a mládeže, v úsilí bojovat proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha;
  5. e) vytvořit vstřícné prostředí vhodným posílením příslušných stávajících právních předpisů, a pokud neexistují, přijmout nové právní předpisy a vypracovat dlouhodobé politiky a akční programy.
OdkazČlánek 6

Povinnosti smluvních stran vyspělých zemí

Kromě svých všeobecných povinností podle článku 4 se smluvní strany vyspělých zemí zavazují:

  1. a) aktivně podle dohody podporovat, jednotlivě nebo společně, úsilí smluvních stran postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, a zemí nejméně rozvinutých v boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha;
  2. b) poskytovat podstatné finanční zdroje a jiné formy podpory pro účinnou pomoc smluvním stranám postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, aby efektivně rozvíjely a prováděly své vlastní dlouhodobé plány a strategie boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha;
  3. c) podporovat mobilizaci nových a dodatečných fondů podle článku 20 odst. 2 písm. b);
  4. d) podporovat mobilizaci finančních prostředků ze soukromého sektoru a jiných nevládních zdrojů;
  5. e) podporovat a usnadnit přístup smluvních stran postižených zemí, zejména smluvních stran postižených rozvojových zemí, ke vhodným technologiím, znalostem a dovednostem.
OdkazČlánek 7

Priorita pro Afriku

Smluvní strany při provádění této úmluvy upřednostní smluvní strany postižených afrických zemí, s ohledem na zvláštní situaci převládající v tomto regionu, nezanedbávají však smluvní strany postižených rozvojových zemí jiných regionů.

OdkazČlánek 8

Vztah k jiným úmluvám

  1. 1. Smluvní strany podporují koordinaci činností prováděných na základě této úmluvy a také v rámci jiných příslušných mezinárodních dohod, pokud jsou jejich stranami, zejména Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluvy o biologické rozmanitosti, aby tak zajistily maximální přínos z činností v rámci jednotlivých dohod a vyhnuly se duplicitě. Smluvní strany podporují uskutečňování společných programů, zejména v oblasti výzkumu, školení, systematického sledování a shromažďování a výměny informací v takovém rozsahu, který přispěje k dosažení cílů dotyčných dohod.
  2. 2. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají práv a povinností žádné smluvní strany, které vyplývají z dvoustranných, regionálních nebo mezinárodních dohod, do nichž smluvní strana vstoupila předtím, než pro ni tato úmluva vstoupila v platnost.

AKČNÍ PROGRAMY, VĚDECKÁ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE A PODPŮRNÁ OPATŘENÍČÁST III

Akční programyOddíl 1

OdkazČlánek 9

Základní přístup

  1. 1. Při plnění svých povinností podle článku 5 smluvní strany postižených rozvojových zemí a jakékoli jiné smluvní strany postižených zemí, v rámci své regionální prováděcí přílohy, nebo smluvní strany, které písemně oznámily stálému sekretariátu úmysl připravit národní akční program, připraví, zveřejní a provádějí národní akční programy, přičemž je v co nejvyšší míře využívají a vycházejí ze stávajících příslušných úspěšných plánů a programů a subregionálních a regionálních akčních programů jakožto ústředního prvku strategie boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha. Takové programy budou aktualizovány v procesu průběžné participace na základě zkušeností z terénní práce i výsledků výzkumu. Příprava národních akčních programů bude také úzce propojena s úsilím o formulování vnitrostátní politiky udržitelného rozvoje.
  2. 2. Při poskytování různých forem pomoci smluvními stranami vyspělých zemí podle článku 6 je podle dohody dána priorita národním, subregionálním a regionálním akčním programům smluvních stran postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, a to buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných mnohostranných organizací nebo oběma způsoby.
  3. 3. Smluvní strany vybízejí subjekty, fondy a programy systému Organizace spojených národů a další příslušné mezivládní organizace, akademické instituce, vědeckou obec a nevládní organizace, které mohou v souladu se svým mandátem a svými schopnostmi spolupracovat, aby podporovaly vypracování, provádění a sledování akčních programů.
OdkazČlánek 10

Národní akční programy

  1. 1. Účelem národních akčních programů je zjišťovat faktory, které přispívají k desertifikaci, a praktická opatření nezbytná pro boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha.
  2. 2. Národní akční programy specifikují úlohy jednotlivých vlád, místních komunit a uživatelů půdy a potřebné zdroje, které jsou k dispozici. Mimo jiné:
    1. a) obsahují dlouhodobé strategie pro boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, zdůrazňují jejich provádění a integrují je do vnitrostátní politiky udržitelného rozvoje;
    2. b) umožní provádění úprav za změněných okolností a dostatečnou pružnost na místní úrovni pro řešení problémů za odlišných socioekonomických, biologických a geofyzikálních podmínek;
    3. c) věnují zvláštní pozornost uplatňování preventivních opatření na územích, která ještě nejsou degradovaná nebo jsou degradovaná jen málo;
    4. d) zvýší vnitrostátní klimatologické, meteorologické a hydrologické kapacity a prostředky na zajištění včasného varování před suchem;
    5. e) podpoří politiku a posílí institucionální rámec, který rozvíjí spolupráci a koordinaci v duchu partnerství mezi dárcovskou komunitou, všemi stupni veřejné správy, místním obyvatelstvem a komunitami, a usnadní místnímu obyvatelstvu přístup k patřičným informacím a technologiím;
    6. f) zajistí na místní, vnitrostátní a regionální úrovni účinnou spoluúčast nevládních organizací a místního obyvatelstva, žen i mužů, a zejména uživatelů zdrojů, včetně rolníků a pastevců a jejich zastupujících organizací, při plánování, rozhodování a provádění politiky a při přezkoumávání národních akčních programů;
    7. g) vyžadují pravidelné přezkoumání jejich provádění a zprávy o pokroku.
  1. 3. Národní akční programy mohou mimo jiné zahrnovat některá nebo všechna následující opatření pro očekávané sucho nebo pro zmírnění jeho důsledků:
    1. a) zřízení a/nebo posílení systémů včasného varování včetně místních a vnitrostátních zařízení a společných systémů na subregionálních a regionálních úrovních a mechanismů pro pomoc osobám vysídleným v důsledku environmentálních faktorů;
    2. b) posílení připravenosti na sucho a správní opatření zahrnující plány na omezování sucha na místní, vnitrostátní, subregionální a regionální úrovni, která berou v úvahu sezonní až meziroční klimatickou předpověď počasí;
    3. c) zřízení a/nebo posílení systému potravinové bezpečnosti, včetně skladovacích a odbytových zařízení, zejména ve venkovských oblastech;
    4. d) zavedení projektů alternativního zajištění obživy, které mohou zajistit příjmy v oblastech ohrožovaných suchem;
    5. e) rozvoj programů udržitelného zavlažování pro rostlinnou i živočišnou produkci.
  1. 4. S přihlédnutím k okolnostem a zvláštním požadavkům každé smluvní strany postižené země zahrnují národní akční programy mezi jiným opatření v některých nebo ve všech následujících prioritních oblastech, které se týkají boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha v postižených oblastech a jejich obyvatelstva: rozvoj alternativních způsobů obživy a zlepšení vnitrostátního hospodářského prostředí se záměrem posílit programy zaměřené na vymýcení chudoby a zajištění obživy; demografická dynamika; udržitelný způsob hospodaření s přírodními zdroji; udržitelná zemědělská činnost; rozvoj a účinné využívání různých zdrojů energie; institucionální a právní rámce; posilování kapacit pro posuzování a systematické pozorování včetně hydrologických a meteorologických služeb a vytváření kapacit, výchova a vzdělávání veřejnosti.
OdkazČlánek 11

Subregionální a regionální akční programy

Smluvní strany postižených zemí projednávají a spolupracují, v souladu s příslušnými regionálními prováděcími přílohami, na přípravě subregionálních a/nebo regionálních akčních programů, aby tak uvedly v soulad, doplnily a rozšířily účinnost národních programů. Ustanovení článku 10 platí obdobně pro subregionální a regionální programy. Taková spolupráce může zahrnovat jednak dohodnuté společné programy pro udržitelnou správu přeshraničních přírodních zdrojů, vědeckou a technickou spolupráci a jednak posilování příslušných institucí.

OdkazČlánek 12

Mezinárodní spolupráce

Smluvní strany postižených zemí ve spolupráci s dalšími smluvními stranami a mezinárodním společenstvím by měly spolupracovat tak, aby zajistily podporu vstřícného mezinárodního prostředí při provádění Úmluvy. Taková spolupráce by měla rovněž zahrnovat oblast transferu technologií i vědecký výzkum a rozvoj, shromažďování informací a jejich rozšiřování a finanční zdroje.

OdkazČlánek 13

Podpora pro vypracování a provádění akčních programů

  1. 1. Opatření pro podporu akčních programů podle článku 9 mimo jiné zahrnují:
    1. a) finanční spolupráci k zajištění předvídatelnosti akčních programů umožňující potřebné dlouhodobé plánování;
    2. b) vytvoření a používání mechanismů spolupráce, které umožní lepší podporu na místní úrovni, včetně akcí nevládních organizací, aby se zvýšila opakovatelnost případných úspěšných pilotních programových činností;
    3. c) zvýšenou pružnost při vypracování, financování a provádění projektů ve spojení s experimentálním opakovaným přístupem, který je vhodný pro participační akce na místní komunitní úrovni;
    4. d) správní a rozpočtové postupy, které zvyšují účinnost spolupráce a podpůrných programů.
  1. 2. Při poskytování takové podpory smluvním stranám postižených rozvojových zemí je dána priorita stranám afrických zemí a stranám nejméně rozvinutých zemí.
OdkazČlánek 14

Koordinace při vypracovávání a provádění akčních programů

  1. 1. Smluvní strany při vypracovávání a provádění akčních programů úzce spolupracují, a to přímo a prostřednictvím příslušných mezivládních organizací.
  2. 2. Smluvní strany vypracují operativní mechanismy, zejména na vnitrostátní a místní úrovni, k zajištění co nejtěsnější koordinace mezi smluvními stranami vyspělých zemí, smluvními stranami rozvojových zemí a příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi, aby se zabránilo duplicitě, harmonizovaly se zásahy a přístupy a maximalizovala se účinnost pomoci. Ve smluvních stranách postižených rozvojových zemí je dána priorita koordinačním činnostem vztahujícím se k mezinárodní spolupráci, aby se maximalizovalo účinné použití zdrojů, zajistila vstřícná pomoc a usnadnilo provádění národních akčních programů a priorit podle této úmluvy.
OdkazČlánek 15

Regionální prováděcí přílohy

Součásti, které mají být začleněny do akčních programů, jsou vybírány a přizpůsobeny socioekonomickým, geografickým a klimatickým faktorům použitelným pro smluvní strany postižených zemí nebo regionů a také úrovni jejich rozvoje. Zásady pro přípravu akčních programů a jejich přesné zaměření a obsah pro jednotlivé subregiony a regiony jsou stanoveny v regionálních prováděcích přílohách.

Vědecká a technická spolupráceOddíl 2

OdkazČlánek 16

Shromažďování, analýza a výměna informací

Smluvní strany se shodují, že podle svých možností integrují a koordinují shromažďování, analýzu a výměnu důležitých krátkodobých i dlouhodobých údajů a informací k zajištění systematického sledování degradace území v postižených oblastech, k lepšímu porozumění procesům a důsledkům sucha a desertifikace a k jejich vyhodnocování. Pomůže to mimo jiné uskutečnit systém včasného varování a předběžného plánování pro období nepříznivých klimatických výkyvů formou vhodnou pro praktické použití uživateli na všech úrovních, zejména včetně místních populací. Za tímto účelem:

  1. a) usnadní a posílí působení celosvětové sítě institucí a zařízení pro sběr, analýzu a výměnu informací, jakož i pro systematické sledování na všech úrovních, která mimo jiné:

    (i) směřuje k používání kompatibilních norem a systémů;

    (ii) obsahuje důležité údaje a stanice, včetně těch v odlehlých oblastech;

    (iii) používá a šíří moderní technologie při shromažďování, přenosu a posuzování údajů o degradaci půdy;

    (iv) spojuje těsněji vnitrostátní, subregionální a regionální datová a informační centra s globálními informačními zdroji;

  1. b) zajistí, aby shromažďování, analýza a výměna informací sloužila potřebám místních komunit a rozhodovacím místům, s cílem řešit zvláštní problémy, a aby byly do těchto činností zapojeny místní komunity;
  2. c) podpoří a dále rozvinou dvoustranné a mnohostranné programy a projekty zaměřené na definování, provádění, posuzování a financování shromažďování, analýzy a výměny údajů a informací, včetně integrovaných souborů fyzikálních, biologických, sociálních a hospodářských ukazatelů;
  3. d) plně využijí odborných zkušeností příslušných mezivládních a nevládních organizací, zejména k šíření důležitých informací a zkušeností v cílových skupinách v různých regionech;
  4. e) zdůrazní důležitost shromažďování, analýzy a výměny socioekonomických údajů a jejich propojení s údaji fyzikálními a biologickými;
  5. f) vymění a plně, otevřeně a pohotově zpřístupní informace z veřejně dostupných zdrojů týkajících se boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha;
  6. g) v rámci vnitrostátních právních předpisů a/nebo politik vymění informace o místních a tradičních znalostech a přitom zajistí jejich přiměřenou ochranu a zpětné poskytnutí z nich odvozených výhod pro dotyčné místní populace na základě rovnosti a vzájemně dohodnutých podmínek.
OdkazČlánek 17

Výzkum a vývoj

  1. 1. Smluvní strany se zavazují podle svých možností podporovat technickou a vědeckou spolupráci v oblasti boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha prostřednictvím vnitrostátních, subregionálních, regionálních a mezinárodních institucí. Za tímto účelem podporují výzkumné činnosti, které:
    1. a) přispívají k rozšíření znalostí o procesech vedoucích k desertifikaci a suchu a o důsledcích faktorů přírodních i lidských a rozdílech mezi nimi, s cílem bojovat proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, a k dosažení vyšší produktivity, jakož i udržitelného užívání zdrojů a péče o ně;
    2. b) reagují na stanovené záměry, zabývají se zvláštními potřebami místního obyvatelstva a umožňují nalézat a uskutečňovat řešení, která zlepší životní úroveň lidí v postižených oblastech;
    3. c) chrání, integrují, rozšiřují a ověřují tradiční a místní znalosti, schopnosti a dovednosti, které zajistí v rámci jejich vnitrostátních právních předpisů a/nebo politik, že vlastníci těchto znalostí budou mít na rovném základě a za vzájemně dohodnutých podmínek přímý prospěch z jakéhokoli jejich obchodního využití nebo z jakéhokoli technologického vývoje, který by z těchto znalostí vycházel;
    4. d) rozvíjejí a posilují vnitrostátní, subregionální a regionální výzkumné kapacity ve smluvních stranách postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, včetně rozvoje místních dovedností a posilování vhodných kapacit, zvláště v zemích se slabou výzkumnou základnou, a věnují zvláštní pozornost multidisciplinárnímu a participačnímu socioekonomickému výzkumu;
    5. e) berou v úvahu vzájemné vztahy mezi chudobou, migrací působenou stavem životního prostředí a desertifikací;
    6. f) podporují provádění společných výzkumných programů mezi vnitrostátními, subregionálními, regionálními a mezinárodními výzkumnými organizacemi ve veřejném i soukromém sektoru, které se týkají vývoje zlepšených, levných a dostupných technologií pro udržitelný rozvoj pomocí účinné participace místních populací a komunit;
    7. g) zvýší dostupnost vodních zdrojů v postižených oblastech, mimo jiné vyvoláním umělého deště.
  1. 2. Výzkumné priority pro určité regiony a subregiony, které odrážejí odlišné místní podmínky, by měly být začleněny do akčních programů. Konference smluvních stran pravidelně posuzuje výzkumné priority na doporučení Výboru pro vědu a techniku.
OdkazČlánek 18

Přenos, získávání, přizpůsobení a vývoj technologie

  1. 1. Smluvní strany se podle vzájemné dohody a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a/nebo politikami zavazují podporovat, financovat a/nebo umožňovat financování přenosu, získávání, přizpůsobení a vývoje environmentálně šetrných, hospodářsky životaschopných a sociálně přijatelných technologií, které se týkají boje proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha, se záměrem přispět k dosažení udržitelného rozvoje v postižených oblastech. Taková spolupráce bude prováděna dvoustranně nebo mnohostranně při plném využití odborných zkušeností mezivládních a nevládních organizací. Smluvní strany zejména:
    1. a) plně využijí stávající vnitrostátní, subregionální, regionální a mezinárodní informační systémy a informační základny pro šíření informací o dostupných technologiích, jejich zdrojích, rizikách pro životní prostředí a o všeobecných podmínkách, za nichž je možno je získat;
    2. b) na základě vzájemné dohody za výhodných podmínek, včetně mírnějších a přednostních podmínek, s přihlédnutím k potřebě chránit práva duševního vlastnictví, usnadní zejména smluvním stranám postižených rozvojových zemí přístup k technologiím, které jsou nejvhodnější při praktickém uplatnění pro zvláštní potřeby místního obyvatelstva, se zvláštním ohledem na sociální, kulturní, hospodářský a environmentální dopad těchto technologií;
    3. c) usnadní technologickou spolupráci mezi smluvními stranami postižených zemí prostřednictvím finanční pomoci nebo jinými vhodnými prostředky;
    4. d) rozšíří technologickou spolupráci se smluvními stranami postižených rozvojových zemí, včetně případných společných podniků, zejména v odvětvích, které podporují alternativní způsob obživy; a
    5. e) přijmou vhodná opatření k vytvoření podmínek a pobídek pro domácí trh, daňových nebo jiných, která povedou k rozvoji, přenosu, získávání a přizpůsobení vhodné technologie, znalostí, schopností a dovedností, včetně opatření zajišťujících přiměřenou a účinnou ochranu práv duševního vlastnictví.
  1. 2. Smluvní strany chrání, podporují a používají, podle svých schopností a v rámci svých vnitrostátních právních předpisů a/nebo politik, zejména důležité tradiční a místní technologie, znalosti, schopnosti a dovednosti, a pro tento účel se zavazují:
    1. a) pořizovat soupisy výše uvedených technologií, znalostí, schopností a dovedností a jejich potenciálního použití za účasti místního obyvatelstva a takové informace šířit, pokud je to vhodné, ve spolupráci s příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi;
    2. b) zajistit, že takové technologie, znalosti, schopnosti a dovednosti jsou náležitě chráněny a že místní obyvatelstvo bude mít na základě rovnosti a vzájemně dohodnutých podmínek přímý prospěch z jakéhokoli jejich obchodního využití nebo z jakéhokoli technologického vývoje, který by z těchto znalostí vycházel;
    3. c) podněcovat a aktivně podporovat zlepšování a rozšiřování takových technologií, znalostí, schopností a dovedností nebo vývoj nových technologií na nich založených;
    4. d) usnadňovat přizpůsobení takových technologií, znalostí, schopností a dovedností pro široké použití a případně je integrovat do moderních technologií.

Podpůrná opatřeníOddíl 3

OdkazČlánek 19

Budování kapacit, výchova a povědomí veřejnosti

  1. 1. Smluvní strany uznávají význam budování kapacit - to znamená budování institucí, školení a rozvoj příslušných místních a vnitrostátních kapacit - v úsilí bojovat proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha. Podpoří budování kapacit:
    1. a) na základě spoluúčasti místních lidí na všech úrovních, zejména na místní úrovni, a to zejména žen a mládeže, ve spolupráci s nevládními a místními organizacemi;
    2. b) posilováním vzdělávacích a výzkumných kapacit na vnitrostátní úrovni v oblasti desertifikace a sucha;
    3. c) vytvářením a/nebo posilováním podpůrných a popularizačních služeb k účinnějšímu rozšiřování vhodných technologických metod a technik a školením terénních pracovníků a členů venkovských organizací v participačních přístupech k ochraně a udržitelnému využívání přírodních zdrojů;
    4. d) podporou využívání a rozšiřování znalostí, schopností a dovedností místních lidí v programech odborné spolupráce, kdekoli je to možné;
    5. e) pokud je to nutné, přizpůsobením příslušných technologií šetrných k životnímu prostředí a tradičních metod zemědělství a pastevectví moderním socioekonomickým podmínkám;
    6. f) poskytováním příslušného školení a technologie pro používání alternativních zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, zaměřených zejména na snížení závislosti na dříví jako palivu;
    7. g) prostřednictvím vzájemně dohodnuté spolupráce posilovat kapacitu smluvních stran postižených rozvojových zemí k vytváření a provádění programů v oblasti shromažďování, analýzy a výměny informací podle článku 16;
    8. h) prostřednictvím inovačních způsobů podpory alternativních způsobů obživy, včetně průpravy v nových dovednostech;
    9. i) školením řídících a rozhodujících pracovníků a zaměstnanců, kteří odpovídají za shromažďování a analýzu údajů pro rozšiřování a využívání informací včasného varování o podmínkách sucha a pro potravinářskou výrobu;
    10. j) účinnějším fungováním stávajících vnitrostátních institucí a právních rámců a, pokud je to nutné, vytvářením nových, spolu s posilováním strategického plánování a řízení;
    11. k) pomocí výměnných programů pro zvýšení budování kapacit ve smluvních stranách postižených zemí prostřednictvím dlouhodobého interaktivního procesu výuky a studia.
  1. 2. Smluvní strany postižených rozvojových zemí provedou ve spolupráci s ostatními smluvními stranami a příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi interdisciplinární přezkum dostupných kapacit a zařízení na místní a vnitrostátní úrovni a potenciálu pro jejich posílení.
  2. 3. Smluvní strany spolu navzájem spolupracují a také prostřednictvím příslušných mezivládních organizací, stejně tak jako s nevládními organizacemi, aby zahájily a podporovaly osvětové a vzdělávací programy ve smluvních stranách postižených zemí, a pokud je to vhodné, i ve smluvních stranách nepostižených zemí, aby se zvýšilo povědomí o příčinách a důsledcích desertifikace a sucha a o důležitosti plnění cílů této úmluvy. Proto:
    1. a) organizují osvětové kampaně pro veřejnost;
    2. b) trvale podporují přístup veřejnosti k důležitým informacím a širokou účast veřejnosti na vzdělávacích a osvětových činnostech;
    3. c) povzbuzují vytváření sdružení, která přispívají k uvědomování veřejnosti;
    4. d) vytvoří a vymění si materiály ke vzdělávání a uvědomování veřejnosti, pokud možno v místních jazycích, vymění si a umístí odborníky, kteří školí pracovníky smluvních stran postižených rozvojových zemí k provádění příslušných vzdělávacích a osvětových programů, a plně využijí příslušné vzdělávací materiály, které jsou k dostání u příslušných mezinárodních subjektů;
    5. e) posuzují potřeby vzdělávání v postižených oblastech, vypracovávat vhodné školní osnovy a rozšiřují podle potřeby vzdělávací a osvětové programy pro dospělé a příležitosti pro všechny, zejména pro dívky a ženy, pro zjišťování, ochranu a udržitelné využívání a správu přírodních zdrojů v postižených oblastech;
    6. f) vypracují interdisciplinární participační programy, které začlení povědomí o desertifikaci a suchu do vzdělávacích systémů a do programů mimoškolní výuky, výchovy dospělých, dálkového a praktického vzdělávání.
  1. 4. Konference smluvních stran ustanoví a/nebo posílí sítě regionálních středisek vzdělávání a školení pro boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha. Tyto sítě jsou koordinovány institucí vytvořenou nebo určenou k tomuto účelu s cílem školit vědecké, technické a řídící pracovníky a posílit stávající instituce odpovědné za výchovu a školení ve smluvních stranách postižených zemí, pokud je to vhodné, s cílem harmonizovat programy a organizovat vzájemné výměny zkušeností. Tyto sítě úzce spolupracují s příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi, aby se předešlo duplicitě úsilí.
OdkazČlánek 20

Finanční zdroje

  1. 1. S ohledem na zásadní význam financování pro dosahování cílů Úmluvy věnují smluvní strany podle svých možností maximální úsilí tomu, aby zajistily přiměřené finanční zdroje pro programy boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha.
  2. 2. V této souvislosti se smluvní strany vyspělých zemí, které upřednostňují smluvní strany postižených afrických zemí, aniž by zanedbávaly smluvní strany postižených rozvojových zemí v jiných regionech, zavazují v souladu s článkem 7:
    1. a) mobilizovat podstatné finanční zdroje včetně grantů a výhodných půjček pro podporu provádění programů boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha;
    2. b) podporovat mobilizaci přiměřených včasných a předvídatelných finančních zdrojů, včetně nového a dodatečného financování ze Světového fondu životního prostředí dohodnutých zvýšených nákladů činností týkajících se desertifikace, které se vztahují k jeho čtyřem klíčovým oblastem, v souladu s příslušnými ustanoveními Zakládací listiny Světového fondu životního prostředí;
    3. c) usnadnit prostřednictvím mezinárodní spolupráce přenos technologií, znalostí, schopností a dovedností;
    4. d) zkoumat ve spolupráci se smluvními stranami postižených rozvojových zemí inovační metody a podněty pro mobilizaci a usměrnění zdrojů, včetně zdrojů nadací, nevládních organizací a dalších subjektů soukromého sektoru, zejména oddlužení a další inovační prostředky, které zvyšují financování pomocí snížení vnějšího zadlužení smluvních stran postižených rozvojových zemí, zejména v Africe.
  1. 3. Smluvní strany postižených rozvojových zemí se v rámci možností zavazují mobilizovat přiměřené finanční zdroje pro provádění svých národních akčních programů.
  2. 4. Při mobilizaci finančních zdrojů usilují smluvní strany o plné využití a průběžné kvalitativní zlepšování všech vnitrostátních, dvoustranných a mnohostranných financujících zdrojů a mechanismů, využívají konsorcia, společné programy a souběžné financování a usilují o zapojení financujících zdrojů a mechanismů soukromého sektoru, včetně zdrojů nevládních organizací. Smluvní strany za tímto účelem plně využívají operativní mechanismy podle článku 14.
  3. 5. Pro mobilizaci finančních zdrojů, které potřebují smluvní strany postižených rozvojových zemí k boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, smluvní strany:
    1. a) racionalizují a posilují správu zdrojů, které jsou již přiděleny boji proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha, tím že je účinněji a účelněji využijí, posoudí jejich úspěchy a nedostatky, odstraní překážky pro jejich účinné využití, a pokud to bude nutné, změní zaměření programů s přihlédnutím k integrovaným dlouhodobým přístupům přijatým v souladu s touto úmluvou;
    2. b) v rámci řídících subjektů mnohostranných finančních institucí, zařízení a fondů, včetně regionálních rozvojových bank a fondů, poskytnou náležitou prioritu a pozornost podpoře smluvních stran postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, v činnostech urychlujících provádění Úmluvy, a zejména akčních programů, které plní v rámci regionálních prováděcích příloh;
    3. c) zkoumají způsoby, jimiž by mohla být posílena regionální a subregionální spolupráce k podpoře snah na vnitrostátní úrovni.
  1. 6. Ostatní smluvní strany jsou vybízeny k tomu, aby dobrovolně poskytly smluvním stranám postižených rozvojových zemí znalosti, schopnosti a dovednosti a techniky vztahující se k desertifikaci a/nebo finanční zdroje.
  2. 7. Plnému provádění závazků vyplývajících z této úmluvy pro smluvní strany postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, pomůže splnění závazků vyplývajících z této úmluvy pro smluvní strany vyspělých zemí, zejména jde-li o finanční zdroje a přenos technologií. Při plnění svých závazků by měly smluvní strany vyspělých zemí brát ohled na to, že hospodářský a sociální rozvoj a vymýcení chudoby jsou prioritami smluvních stran postižených rozvojových zemí, zejména v Africe.
OdkazČlánek 21

Finanční mechanismy

  1. 1. Konference smluvních stran podpoří dostupnost finančních mechanismů a tyto mechanismy povzbudí, aby umožnily maximální dostupnost financování pro smluvní strany postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, pro provádění této úmluvy. Za tím účelem Konference smluvních stran mimo jiné zváží přijetí postupů a politik, které:
    1. a) usnadní poskytování potřebných finančních prostředků na vnitrostátní, subregionální, regionální a celosvětové úrovni pro činnosti podle příslušných ustanovení Úmluvy;
    2. b) podpoří vícezdrojové financující přístupy, mechanismy a opatření a jejich posouzení v souladu s článkem 20;
    3. c) v zájmu usnadnění vzájemné koordinace pravidelně poskytují zúčastněným stranám a příslušným mezivládním a nevládním organizacím informace o dostupných zdrojích z fondů a o postupech financování;
    4. d) usnadní vytváření mechanismů, jakými jsou vnitrostátní desertifikační fondy, včetně těch, které zahrnují účast nevládních organizací, aby byly finanční zdroje ve smluvních stranách postižených rozvojových zemí rychle a účinně usměrněny na místní úroveň;
    5. e) posílí stávající fondy a finanční mechanismy na subregionální a regionální úrovni, zejména v Africe, k aktivnější podpoře provádění Úmluvy.
  1. 2. Konference smluvních stran se rovněž zasadí o to, aby byla prostřednictvím různých mechanismů v rámci systému Organizace spojených národů a prostřednictvím mnohostranných finančních institucí poskytnuta podpora činnostem na vnitrostátní, subregionální a regionální úrovni, které umožní stranám rozvojových zemí splnit jejich závazky v rámci Úmluvy.
  2. 3. Smluvní strany postižených rozvojových zemí využijí, případně ustanoví a/nebo posílí vnitrostátní koordinační mechanismy integrované do vnitrostátních rozvojových programů, které zabezpečí účinné využívání všech dostupných finančních zdrojů. Využijí rovněž participační postupy zahrnující nevládní organizace, místní skupiny a soukromý sektor při získávání finančních prostředků, při vypracování i provádění programů a při zajištění přístupu k financování skupin na místní úrovni. Tyto akce mohou být zlepšeny zvýšenou koordinací a pružným programováním ze strany poskytovatelů pomoci.
  3. 4. Pro zvýšení účinnosti a výkonnosti stávajících finančních mechanismů se zřizuje Globální mechanismus na podporu akcí vedoucích k mobilizaci a usměrnění podstatných finančních zdrojů, včetně přenosu technologií, v podobě grantu a/nebo na základě mírnějších či jiných podmínek, smluvním stranám postižených rozvojových zemí. Tento Globální mechanismus bude fungovat na základě pravomoci a pod vedením Konference smluvních stran a bude jí odpovědný.
  4. 5. Konference smluvních stran určí na svém prvním řádném zasedání organizaci, která bude sídlem Globálního mechanismu. Konference smluvních stran a jí určená organizace dohodnou pro Globální mechanismus postupy, aby se zajistilo, že tento mechanismus mimo jiné:
    1. a) určuje a sestavuje přehled příslušných dvoustranných a mnohostranných kooperačních programů, které jsou k disposici pro provádění Úmluvy;
    2. b) na požádání poskytne smluvním stranám rady o inovačních metodách financování a zdrojích finanční pomoci a o zlepšování koordinace činností spolupráce na vnitrostátní úrovni;
    3. c) poskytne zúčastněným stranám a příslušným mezivládním a nevládním organizacím informace o dostupných zdrojích financování a o způsobech financování k usnadnění koordinace mezi nimi;
    4. d) bude předkládat Konferenci smluvních stran zprávy o své činnosti, počínaje jejím druhým řádným zasedáním.
  1. 6. Na svém prvním zasedání dohodne Konference smluvních stran s organizací, kterou určila jako sídlo Globálního mechanismu, patřičné uspořádání jeho administrativní činnosti, a to při maximálním využití stávajících rozpočtových a personálních zdrojů.
  2. 7. Na svém třetím řádném zasedání přezkoumá Konference smluvních stran politiky, postupy a činnosti Globálního mechanismu, který je jí odpovědný podle odstavce 4, s přihlédnutím k ustanovením článku 7. Na základě tohoto přezkoumání Konference smluvních stran zváží a přijme příslušná opatření.

INSTITUCEČÁST IV

OdkazČlánek 22

Konference smluvních stran

  1. 1. Zřizuje se Konference smluvních stran.
  2. 2. Konference smluvních stran je vrcholným subjektem Úmluvy. V rámci svého zmocnění přijímá rozhodnutí potřebná k podpoře účinného provádění Úmluvy. Zejména:
    1. a) pravidelně přezkoumává provádění Úmluvy a fungování jejích institucionálních opatření s ohledem na zkušenosti získané na vnitrostátní, subregionální, regionální a mezinárodní úrovni a na základě vývoje vědeckých a technických poznatků;
    2. b) podporuje a usnadňuje výměnu informací o opatřeních přijatých smluvními stranami a určuje způsob a časový plán pro předávání informací, které mají být předloženy podle článku 26, posuzuje zprávy a na jejich základě přijímá doporučení;
    3. c) zřizuje pomocné subjekty, které jsou považovány za nezbytné pro provádění Úmluvy;
    4. d) posuzuje zprávy předložené pomocnými subjekty a tyto subjekty usměrňuje;
    5. e) dohaduje a na základě konsensu přijímá jednací řád a finanční pravidla pro sebe i pro jakékoli pomocné subjekty;
    6. f) přijímá změny Úmluvy v souladu s články 30 a 31;
    7. g) schvaluje program a rozpočet svých činností a činností pomocných subjektů a přijímá nezbytná opatření pro jejich financování;
    8. h) podle vhodnosti usiluje o spolupráci s příslušnými subjekty nebo agenturami, ať jsou vnitrostátní nebo mezinárodní, mezivládní či nevládní, a využívá jejich služeb a poskytovaných informací;
    9. i) podporuje a posiluje vztahy k jiným příslušným úmluvám, aniž by docházelo k duplicitě úsilí;
    10. j) vykonává další funkce, které by mohly být potřebné pro dosažení cílů Úmluvy.
  1. 3. Konference smluvních stran na základě konsensu přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád, který bude zahrnovat rozhodovací postupy ve věcech, které dosud nejsou zahrnuty v rozhodovacích postupech stanovených Úmluvou. Takové postupy mohou zahrnovat stanovení kvalifikovaných většin požadovaných pro přijetí jednotlivých rozhodnutí.
  2. 4. První zasedání Konference smluvních stran je svoláno prozatímním sekretariátem uvedeným v článku 35 a koná se nejpozději rok po dni vstupu této úmluvy v platnost. Pokud Konference smluvních stran nerozhodne jinak, koná se druhé, třetí a čtvrté řádné zasedání vždy po roce a pozdější řádná zasedání každé dva roky.
  3. 5. Mimořádná zasedání Konference smluvních stran se konají v takových termínech, o kterých buď rozhodne Konference smluvních stran na řádném zasedání, nebo na písemnou žádost kterékoli smluvní strany, za předpokladu, že tuto žádost podpoří nejméně jedna třetina smluvních stran, a to do tří měsíců poté, co ji stálý sekretariát oznámí smluvním stranám.
  4. 6. Na každém řádném zasedání zvolí Konference smluvních stran představenstvo. Struktura a funkce představenstva se stanoví jednacím řádem. Při ustavení představenstva se náležitá pozornost věnuje potřebě zajištění rovnoměrného geografického rozdělení a přiměřeného zastoupení smluvních stran postižených zemí, zejména v Africe.
  5. 7. Organizace spojených národů, její specializované agentury a kterýkoli její členský stát nebo její pozorovatelé, kteří nejsou stranami Úmluvy, mohou být zastoupeni na zasedáních Konference smluvních stran jako pozorovatelé. Jakýkoli subjekt nebo agentura, vnitrostátní nebo mezinárodní, vládní nebo nevládní, kvalifikovaná v oblasti týkající se Úmluvy, která oznámí stálému sekretariátu, že si přeje být zastoupena na zasedání Konference smluvních stran jako pozorovatel, může být přijata, pokud proti tomu nic nenamítá alespoň jedna třetina smluvních stran. Přijetí a účast pozorovatelů podléhá jednacímu řádu přijatému Konferencí smluvních stran.
  6. 8. Konference smluvních stran může požádat příslušné vnitrostátní a mezinárodní organizace s náležitou odborností, aby jí poskytly informace týkající se článku 16 písm. g), článku 17 odst. 1 písm. c) a článku 18 odst. 2 písm. b).
OdkazČlánek 23

Stálý sekretariát

  1. 1. Zřizuje se stálý sekretariát.
  2. 2. Funkce stálého sekretariátu jsou tyto:
    1. a) připravovat zasedání Konference smluvních stran a jejích pomocných subjektů zřízených podle Úmluvy a poskytovat jim požadované služby;
    2. b) shromažďovat a předávat zprávy, které mu budou předloženy;
    3. c) na požádání usnadňovat pomoc smluvním stranám postižených rozvojových zemí, zejména v Africe, při shromažďování a podávání informací požadovaných podle Úmluvy;
    4. d) koordinovat činnosti se sekretariáty jiných příslušných mezinárodních subjektů a úmluv;
    5. e) uskutečňovat pod vedením Konference smluvních stran taková administrativní a smluvní opatření, která vyžadují účinné vykonávání jeho funkcí;
    6. f) připravovat zprávy o výkonu svých funkcí podle této úmluvy a předkládat je Konferenci smluvních stran;
    7. g) vykonávat další funkce sekretariátu, které případně stanoví Konference smluvních stran.
  1. 3. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání ustanoví stálý sekretariát a učiní opatření pro jeho působení.
OdkazČlánek 24

Výbor pro vědu a technologii

  1. 1. Zřizuje se Výbor pro vědu a technologii jako pomocný subjekt Konference smluvních stran, který poskytne informace a rady o vědeckých a technologických otázkách týkajících se boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha. Výbor se schází souběžně s řádnými zasedáními Konference smluvních stran, je multidisciplinární a otevřený účasti všech smluvních stran. Skládá se ze zástupců vlád příslušných v dané odborné oblasti. Konference smluvních stran rozhodne na svém prvním zasedání o okruhu úkolů výboru.
  2. 2. Konference smluvních stran sestaví a udržuje seznam nezávislých odborníků s odborností a zkušeností v příslušných oborech. Seznam je založen na písemných návrzích smluvních stran s přihlédnutím k potřebě multidisciplinárního přístupu a širokého geografického zastoupení.
  3. 3. Konference smluvních stran může v případě potřeby zřídit ad hoc panely odborníků, aby získala prostřednictvím výboru informace a rady o specifických otázkách týkajících se stavu poznání v oblastech vědy a technologie, které se týkají boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha. Tyto panely se skládají z odborníků, jejichž jména jsou vybrána ze seznamu, s přihlédnutím k potřebě multidisciplinárního přístupu a širokého geografického zastoupení. Odborníci mají vědecké zázemí a zkušenosti z terénu a jsou jmenováni Konferencí smluvních stran na doporučení výboru. Konference smluvních stran rozhodne o pravomocích a způsobu práce těchto panelů.
OdkazČlánek 25

Vytváření sítě institucí, agentur a subjektů

  1. 1. Výbor pro vědu a technologii vypracuje pod dohledem Konference smluvních stran ustanovení pro průzkum a vyhodnocení příslušných stávajících sítí, institucí, agentur a subjektů, které by se chtěly stát jednotkami sítě. Tato síť podpoří provádění Úmluvy.
  2. 2. Na základě výsledků průzkumu a vyhodnocení uvedeného v odstavci 1 poskytne Výbor pro vědu a technologii Konferenci smluvních stran doporučení týkající se způsobů a prostředků k usnadnění a posílení tvorby sítí složených z jednotek na místních, vnitrostátních a jiných úrovních, s cílem zajistit úkoly stanovené v článcích 16 až 19 této úmluvy.
  3. 3. S přihlédnutím k těmto doporučením Konference smluvních stran:
    1. a) zjistí, které vnitrostátní, subregionální, regionální a mezinárodní jednotky jsou nejvhodnější pro vytvoření sítě, a doporučí další postup a jeho časový plán; a
    2. b) zjistí, které jednotky jsou nevhodnější pro usnadnění a posílení tvorby výše uvedené sítě na všech úrovních.