Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe

Rozsah působnosti

Tato příloha platí pro Afriku ve vztahu k jednotlivým smluvním stranám a ve shodě s Úmluvou, zejména s článkem 7 této úmluvy, pro účel boje proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha v jejích suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech.

Účel

Účelem této přílohy na vnitrostátních, subregionálních a regionálních úrovních v Africe a s přihlédnutím k jejím zvláštním podmínkám je:

1. a) určovat opatření a úpravy včetně povahy a postupů pomoci poskytované smluvními stranami vyspělých zemí v souladu s příslušnými ustanoveními této úmluvy;
2. b) zajistit účinné a praktické provádění Úmluvy, které by odpovídalo podmínkám specifickým pro Afriku;
3. c) podporovat procesy a činnosti spojené s bojem proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech Afriky.

Zvláštní podmínky afrického regionu

V rámci plnění svých závazků podle Úmluvy přijmou smluvní strany při provádění této přílohy základní přístup, který bere v úvahu následující zvláštní podmínky Afriky:

1. a) vysoký podíl suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastí;
2. b) značný počet zemí a populací negativně postižených desertifikací a častým výskytem vážného sucha;
3. c) velký počet postižených zemí, které leží ve vnitrozemí;
4. d) značně rozšířená chudoba, která převládá ve většině postižených zemí, mezi nimiž je velký počet nejméně rozvinutých zemí, a jejich potřeba výrazné vnější pomoci ve formě grantů a půjček k uskutečňování rozvojových záměrů za výhodnějších podmínek;
5. e) složité socioekonomické podmínky, obnovené zhoršujícími se a proměnlivými obchodními podmínkami, vnější zadluženost a politická nestabilita, která způsobuje vnitrostátní, regionální a mezinárodní migraci;
6. f) silná závislost obživy populací na přírodních zdrojích jako prostředku přežití, což spolu s účinky demografických trendů a faktorů, slabou technologickou základnou a neudržitelnými výrobními postupy přispívá k vážné degradaci zdrojů;
7. g) nedostatečné institucionální a právní rámce, slabá základna infrastruktury a nedostatečná vědecká, technická a vzdělávací kapacita, což vede k značným požadavkům na vytváření kapacit;
8. h) ústřední role akcí v boji proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha v prioritách vnitrostátního rozvoje postižených afrických zemí.

Závazky a povinnosti smluvních stran afrických zemí

1. 1. V souladu se svými možnostmi se smluvní strany afrických zemí zavazují:
   1. a) přijmout boj proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha jako ústřední strategii v úsilí o vymýcení chudoby;
   2. b) podporovat regionální spolupráci a integraci v duchu solidarity a partnerství založeném na společném zájmu v programech a činnostech boje proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha;
   3. c) racionalizovat a posílit stávající instituce zabývající se desertifikací a suchem a pokud možno zapojit další stávající instituce a zvýšit jejich výkonnost a také zajistit účinnější využívání zdrojů;
   4. d) podporovat výměnu informací o vhodných technologiích, znalostech, schopnostech a dovednostech mezi sebou;
   5. e) vypracovat preventivní plány pro zmírnění důsledků sucha v oblastech postižených desertifikací a/nebo suchem.

1. 2. Podle všeobecných a specifických povinností stanovených v článcích 4 a 5 Úmluvy se smluvní strany postižených afrických zemí zaměří na:
   1. a) poskytnutí vhodných finančních přídělů ze státního rozpočtu v souladu s vnitrostátními podmínkami a možnostmi a s přihlédnutím k prioritám, které Afrika přiznává desertifikaci a/nebo suchu;
   2. b) podporu a posilování probíhajících reforem směrem k větší decentralizaci a změnám v držení zdrojů a také ke zvýšení účasti místních obyvatel a komunit;
   3. c) určení a uvolnění nových a dodatečných vnitrostátních finančních zdrojů a především rozšíření stávajících vnitrostátních schopností a prostředků pro uvolnění domácích finančních zdrojů.

Závazky a povinnosti smluvních stran vyspělých zemí

1. 1. V rámci plnění svých závazků podle článků 4, 6 a 7 Úmluvy dají smluvní strany vyspělých zemí prioritu smluvním stranám postižených afrických zemí a v této souvislosti:
   1. a) pomáhají v boji proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha mimo jiné poskytnutím a/nebo usnadněním přístupu k finančním a/nebo jiným zdrojům a podporují, financují a/nebo usnadňují přenos, přizpůsobení a přístup k vhodným technologiím životního prostředí a znalostem, po vzájemné dohodě a v souladu s vnitrostátními politikami, s přihlédnutím k tomu, že přijaly vymýcení chudoby jako ústřední strategii;
   2. b) pokračují v přidělování významných zdrojů a/nebo ve zvyšování zdrojů pro boj proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha;
   3. c) pomáhají jim při posilování kapacit, aby jim umožnily zlepšit institucionální rámec a vědecké a technické schopnosti, shromažďování a analýzu informací a výzkum a vývoj pro účely boje proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha.

1. 2. Smluvní strany ostatních zemí mohou poskytovat technologii, vědomosti, znalosti vztahující se k desertifikaci a/nebo finanční zdroje smluvním stranám postižených afrických zemí na zásadě dobrovolnosti. Přenos takových vědomostí, znalostí a technik usnadňuje mezinárodní spolupráce.

Rámec strategického plánování pro udržitelný rozvoj

1. 1. Národní akční programy jsou ústřední a integrální částí širšího procesu formulace vnitrostátních politik pro udržitelný rozvoj smluvních stran postižených afrických zemí.
2. 2. Uskuteční se poradenský proces zahrnující příslušné úrovně veřejné správy, místního obyvatelstva, komunit a nevládních organizací, k usměrňování strategie pružného plánování, které umožní maximální účast místních obyvatel a komunit. Na žádost smluvní strany postižené africké země se mohou zapojit agentury pro dvoustrannou a mnohostrannou pomoc.

Časový plán přípravy akčních programů

Než vstoupí tato úmluva v platnost, použijí smluvní strany afrických zemí ve spolupráci s ostatními členy mezinárodního společenství prozatímně a v možné míře ustanovení Úmluvy, která se týkají přípravy vnitrostátních, subregionálních a regionálních akčních programů.

Obsah národních akčních programů

1. 1. V souladu s článkem 10 Úmluvy zdůrazní celková strategie národních akčních programů integrované programy místního rozvoje pro postižené oblasti, založené na jednání a na integraci strategií pro odstranění chudoby do úsilí boje proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha. Programy jsou zaměřeny na posilování kapacity místních orgánů a na zajištění aktivní účasti místních populací, komunit a skupin s důrazem na vzdělávání a školení, mobilizaci nevládních organizací s průkaznou odborností a na posilování decentralizovaných struktur veřejné správy.
2. 2. Národní akční programy mají následující všeobecné rysy:
   1. a) při vypracování a provádění národních akčních programů využití nabytých zkušeností při boji proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha, s přihlédnutím k sociálním, hospodářským a ekologickým podmínkám;
   2. b) určení faktorů, které přispívají k desertifikaci a/nebo suchu, zdrojů a kapacit dosažitelných a požadovaných a stanovení příslušných politik a institucionálních a jiných reakcí a opatření nutných k boji proti těmto jevům a/nebo za zmírnění jejich důsledků;
   3. c) zvýšení účasti místních obyvatel a komunit, včetně žen, farmářů a pastevců, kterým je svěřena větší odpovědnost za řízení.

1. 3. Národní akční programy rovněž obsahují:
   1. a) opatření ke zlepšení hospodářského prostředí se záměrem vymýcení chudoby:

      (i) zvýšení příjmů a příležitostí k zaměstnání, zvláště pro nejchudší členy komunity:

      1. - rozvojem trhu pro zemědělské a živočišné produkty;
      2. - vytvářením finančních nástrojů, které vyhovují místním potřebám;
      3. - podporováním diverzifikace zemědělské produkce a zakládáním zemědělských podniků;
      4. - rozvojem hospodářských činností para-zemědělského nebo nezemědělského typu;

      (ii) zlepšení dlouhodobých perspektiv venkovských hospodářství vytvářením:

      1. - pobídek pro výrobní investice a přístupu k výrobním prostředkům;
      2. - cenových a daňových politik a postupů podporujících hospodářský růst;

      (iii) definování a uplatňování demografické a migrační politiky s cílem snížit tlak obyvatel na půdu;

      (iv) podpora pěstování plodin odolných vůči suchu a používání integrovaného systému hospodaření na suchých půdách k zajištění potravinové bezpečnosti;

   1. b) opatření k ochraně přírodních zdrojů:

      (i) zabezpečení integrované a udržitelné péče o přírodní zdroje zahrnující:

      1. - zemědělskou půdu a pastviny;
      2. - vegetační kryt a volně žijící živočichy;
      3. - lesy;
      4. - vodní zdroje; a
      5. - biologickou rozmanitost;

      (ii) školení se záměrem posílení veřejného povědomí a vzdělávacích kampaní o životním prostředí a rozšiřování technických poznatků vztahujících se k udržitelné péči o přírodní zdroje;

      (iii) zajištění rozvoje a účinného využití různých zdrojů energie, podpora alternativních zdrojů energie, zejména sluneční energie, větrné energie a bioplynu, a zvláštní opatření pro přenos, získání a přizpůsobení příslušných technologií k zmírnění tlaku na křehké přírodní zdroje;

   1. c) opatření ke zlepšení institucionální organizace:

      (i) definování rolí a odpovědností ústřední vlády a místních orgánů v rámci politiky plánování využití půdy;

      (ii) podpora politiky aktivní decentralizace usměrňováním odpovědnosti za správu a rozhodování na místní orgány, podpora iniciativ a převzetí odpovědnosti místními komunitami a zřizování místních struktur;

      (iii) úprava institucionálního a regulačního rámce péče o přírodní zdroje, s cílem poskytnout místním obyvatelům jistotu užívání půdy;

   1. d) opatření pro zlepšení znalostí o desertifikaci:

      (i) podpora výzkumu a shromažďování, zpracování a výměna informací o vědeckých, technických a socioekonomických aspektech desertifikace;

      (ii) zlepšování vnitrostátních kapacit ve výzkumu a ve shromažďování, zpracování, výměně a analýze informací s cílem lépe porozumět těmto jevům a převést výsledky analýzy do praxe;

      (iii) podpora střednědobých a dlouhodobých studií:

      1. - o socioekonomických a kulturních trendech v postižených oblastech;
      2. - o kvalitativních a kvantitativních trendech v přírodních zdrojích;
      3. - o vzájemném působení mezi klimatem a desertifikací;
   1. e) opatření ke sledování a posuzování důsledků sucha:

      (i) vývoj strategií k posuzování vlivu přirozené variability klimatu na regionální výskyty sucha a desertifikaci a/nebo k využití předpovědí variability klimatu v sezonním až meziročním časovém měřítku ve snaze zmírnit důsledky sucha;

      (ii) zlepšování včasného varování a schopnosti reagovat, účinná organizace nouzové pomoci a potravinové pomoci a zlepšení skladování potravin, systémů jejich rozdělování, systém ochrany hovězího dobytka a veřejné práce a alternativní způsob obživy v oblastech ohrožovaných suchem;

      (iii) sledování a posuzování ekologické degradace k získání spolehlivých a včasných informací o procesech a dynamice narušení zdrojů pro lepší formulování politiky a příslušných opatření.

Příprava národních akčních programů, jejich provádění a vyhodnocování ukazatelů

Každá smluvní strana postižené africké země určí vhodný vnitrostátní koordinační subjekt, který bude působit jako katalyzátor v přípravě, provádění a vyhodnocování jejího národního akčního programu. Tento koordinační subjekt s ohledem na článek 3:

1. a) zjišťuje a přezkoumává akce počínaje poradenstvím, kterého se zúčastní místní obyvatelé a komunity, a dále ve spolupráci s místními správními orgány, stranami vyspělých zemí a mezivládními a nevládními organizacemi na základě počátečního poradenství s příslušnými místy na vnitrostátní úrovni;
2. b) určuje a analyzuje omezení, potřeby a nedostatky, které postihují rozvoj a udržitelné využívání půdy, doporučuje praktická opatření k zamezení duplicity za plného využití příslušných probíhajících činností a podporuje realizaci výsledků;
3. c) usnadní, navrhne a formuluje činnosti vycházející ze vzájemného, pružného přístupu ve snaze zajistit aktivní účast obyvatel v postižených oblastech, minimalizovat negativní dopady takových činností a určovat a přiznat prioritu požadavkům na finanční pomoc a technickou spolupráci;
4. d) stanoví náležité a snadno ověřitelné ukazatele, aby se zajistilo posouzení a vyhodnocení národních akčních programů, které obsahují krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé akce, i posouzení a vyhodnocení jejich provádění;
5. e) připraví zprávy o pokroku při provádění národních akčních programů.

Organizační rámec subregionálních akčních programů

1. 1. Podle článku 4 Úmluvy spolupracují smluvní strany afrických zemí na přípravě a provádění subregionálních akčních programů pro střední, východní, severní, jižní a západní Afriku, a mohou proto v tomto směru postoupit následující odpovědnosti příslušným subregionálním mezivládním organizacím:
   1. a) působit jako střediska přípravných činností a koordinovat provádění subregionálních akčních programů;
   2. b) pomáhat v přípravě a provádění národních akčních programů;
   3. c) usnadňovat výměnu informací, zkušeností, znalostí a dovedností i radit při přezkoumávání vnitrostátního práva;
   4. d) jakékoli další odpovědnosti spojené s prováděním subregionálních akčních programů.

1. 2. Specializované subregionální subjekty mohou na vyžádání poskytovat podporu a/nebo být pověřeny odpovědností za řízení činností v oblastech své působnosti.

Obsah a příprava subregionálních akčních programů

Subregionální programy se soustředí na problémy, které lze lépe řešit na subregionální úrovni. Pokud to je nutné, ustanoví tyto programy mechanismy péče o sdílené přírodní zdroje. Takové mechanismy účinně řeší přeshraniční problémy související s desertifikací a/nebo suchem a přispějí k harmonickému provádění vnitrostátních akčních programů. Prioritní oblasti subregionálních programů se soustředí na:

1. a) společné programy na udržitelnou péči o přeshraniční přírodní zdroje pomocí dvoustranných a mnohostranných mechanismů;
2. b) koordinaci programů pro rozvoj alternativních zdrojů energie;
3. c) spolupráci v ochraně proti škůdcům, jakož i nemocím rostlin a zvířat;
4. d) činnosti pro vytváření kapacit, vzdělávání a uvědomování veřejnosti, které lze lépe vykonávat nebo podporovat na subregionální úrovni;
5. e) vědeckou a technickou spolupráci, zejména v oblasti klimatologie, meteorologie a hydrologie, včetně budování sítí pro shromažďování a posuzování údajů, sdílení informací a sledování projektů, a koordinaci a uspořádání výzkumných a vývojových činností podle priorit;
6. f) systémy včasného varování a společného plánování pro zmírnění důsledků sucha, včetně opatření k řešení problémů, které vyplývají z migrace vyvolané faktory životního prostředí;
7. g) průzkum nových způsobů sdílení zkušeností, zejména pokud jde o účast místních obyvatel a komunit a vytváření vstřícného prostředí pro péči o lepší využívání půdy a používání vhodných technologií;
8. h) posilování subregionálních organizací pro koordinaci a poskytování technických služeb i zřizování, přesměrování a posilování subregionálních center a institucí; a
9. i) rozvoj politik v oblastech, jako je obchod, které mají dopad na postižené oblasti a populace, včetně politik pro koordinaci regionálních tržních režimů a pro všeobecnou infrastrukturu.

Organizační rámec regionálního akčního programu

1. 1. Podle článku 11 Úmluvy stanoví smluvní strany afrických zemí společně postupy pro přípravu a provádění regionálních akčních programů.
2. 2. Smluvní strany mohou poskytnout přiměřenou podporu příslušným africkým regionálním institucím a organizacím tak, aby jim umožnily pomáhat smluvním stranám afrických zemí ke splnění jejich povinností podle Úmluvy.

Obsah regionálního akčního programu

Regionální akční program obsahuje opatření vztahující se k boji proti desertifikaci a/nebo za zmírnění důsledků sucha v následujících oblastech:

1. a) rozvoj regionální spolupráce a koordinace subregionálních akčních programů pro získání regionálního konsensu v oblastech klíčových politik i pomocí pravidelných konzultací subregionálních organizací;
2. b) podpora vytváření činností, které je lépe provádět na regionální úrovni;
3. c) snaha řešit s pomocí mezinárodního společenství celosvětové hospodářské a sociální problémy, které mají dopad na postižené oblasti, s přihlédnutím k článku 4 odst. 2 písm. b) Úmluvy;
4. d) podpora výměny informací a vhodných technik, technických schopností a dovedností a příslušných zkušeností mezi smluvními stranami postižených afrických zemí a jejich subregiony, i s jinými postiženými regiony; podpora vědecké a technické spolupráce, zejména v oblasti klimatologie, meteorologie, hydrologie, rozvoje vodních zdrojů a alternativních zdrojů energie; koordinace subregionálních a regionálních výzkumných činností; a stanovení regionálních priorit pro výzkum a vývoj;
5. e) koordinace sítí pro systematické sledování a posuzování a výměnu informací, i jejich integrace do celosvětových sítí;
6. f) koordinace a posílení subregionálních a regionálních systémů včasného varování a plánů na nouzová opatření pro sucho.

Finanční zdroje

1. 1. Podle článku 20 Úmluvy a článku 4 odst. 2 usilují smluvní strany postižených afrických zemí o zřízení makroekonomického rámce vedoucího k mobilizaci finančních zdrojů a vyvinou politiky a stanoví postupy pro účinnější směrování prostředků do místních rozvojových programů, a to, pokud je to vhodné, i prostřednictvím nevládních organizací.
2. 2. Podle ustanovení článku 21 odst. 4 a 5 Úmluvy se smluvní strany dohodly, že sestaví soupis prostředků financování na vnitrostátní, subregionální, regionální a mezinárodní úrovni pro zajištění racionálního využití stávajících zdrojů a odhalení mezer v přidělování zdrojů, aby se usnadnila provádění akčních programů. Soupis se pravidelně ověřuje a aktualizuje.
3. 3. V souladu s článkem 7 Úmluvy pokračují strany vyspělých zemí v přidělování výrazných prostředků a/nebo zvýšených prostředků i dalších forem pomoci smluvním stranám postižených afrických zemí na základě partnerských dohod a ujednání podle článku 18, přičemž budou věnovat patřičnou pozornost mimo jiné otázkám spojeným s dluhy, mezinárodním obchodem a tržními mechanismy v souladu s článkem 4 odst. 2 písm. b) Úmluvy.

Finanční mechanismy

1. 1. V souladu s článkem 7 Úmluvy, který zdůrazňuje prioritu pro smluvní strany postižených afrických zemí, a vzhledem k situaci převládající v tomto regionu věnují smluvní strany zvláštní pozornost provádění článku 21 odst. 1 písm. d) a e) Úmluvy, zejména:
   1. a) usnadněním zřizování mechanismů, jakým je státní fond desertifikace, k usměrnění finančních zdrojů na místní úroveň;
   2. b) posilováním stávajících fondů a finančních mechanismů na subregionální a regionální úrovni.

1. 2. V souladu s články 20 a 21 Úmluvy podporují smluvní strany, které jsou zároveň členy řídících subjektů příslušných regionálních a subregionálních finančních institucí včetně Africké banky pro rozvoj a Afrického fondu rozvoje, snahu věnovat patřičnou prioritu a pozornost činnostem institucí, které napomáhají provádění této přílohy.
2. 3. Smluvní strany maximálně zjednoduší postupy pro usměrňování fondů smluvním stranám postižených afrických oblastí.

Technická pomoc a spolupráce

Smluvní strany se v souladu se svými možnostmi zavazují, že zlepší technickou pomoc smluvním stranám afrických zemí a spolupráci s nimi se záměrem zvýšit projektovou a programovou účinnost mimo jiné:

1. a) snížením nákladů na podpůrná opatření a zejména režijních nákladů; v každém případě budou takové náklady představovat pouze nízké procento celkových nákladů projektu, aby se maximalizovala účinnost projektu;
2. b) přednostním využíváním příslušných místních odborníků nebo případně příslušných odborníků ze subregionů a/nebo regionů při návrhu, přípravě a provádění projektu a budování místní odbornosti tam, kde dosud neexistuje;
3. c) účinným řízením a koordinací i účinným využíváním poskytované technické pomoci.

Přenos, získávání, přizpůsobení a přístup k technologii šetrné k životnímu prostředí

Při provádění článku 18 Úmluvy, který se vztahuje k přenosu, získávání, přizpůsobení a vývoji technologie, se smluvní strany zavazují upřednostnit smluvní strany afrických zemí, a pokud je to zapotřebí, vypracovat s nimi nové modely partnerství a spolupráce se záměrem posilovat vytváření kapacit v oblasti vědeckého výzkumu a vývoje a shromažďování informací a jejich rozšiřování, aby tak mohly realizovat své strategie pro boj proti desertifikaci a za zmírnění důsledků sucha.

Koordinace a partnerské dohody

1. 1. Smluvní strany afrických zemí koordinují přípravu, projednávání a provádění národních, subregionálních a regionálních akčních programů. Do tohoto procesu se mohou zapojit i jiné strany a příslušné mezivládní a nevládní organizace.
2. 2. Cílem takové koordinace je zajistit, aby finanční a technická spolupráce byla v souladu s Úmluvou, a poskytnout potřebnou kontinuitu v používání a správě zdrojů.
3. 3. Smluvní strany afrických zemí organizují konzultační procesy na vnitrostátní, subregionální a regionální úrovni. Tyto konzultační procesy mohou:
   1. a) sloužit jako fórum pro sjednávání a uzavírání partnerských dohod založených na národních, subregionálních a regionálních akčních programech;
   2. b) specifikovat příspěvek smluvních stran afrických zemí a ostatních členů poradenských skupin k programům a stanovit priority a dohody týkající se ukazatelů provádění a hodnocení, jakož i finančních opatření pro provádění.

1. 4. Stálý sekretariát může na žádost smluvních stran afrických zemí podle článku 23 Úmluvy usnadnit svolání takových poradenských procesů:
   1. a) poskytnutím rady o organizaci účinných poradenských opatření, které vycházejí ze zkušeností s obdobnými opatřeními;
   2. b) poskytnutím informací příslušným dvoustranným a mnohostranným agenturám, které se týkají poradenských schůzek nebo procesů, a podporou jejich aktivního zapojení;
   3. c) poskytnutím jiných informací, které mohou být důležité při ustanovení nebo zlepšení poradenských opatření.

1. 5. Subregionální a regionální a koordinační subjekty mimo jiné:
   1. a) doporučují vhodné úpravy partnerských dohod;
   2. b) sledují, vyhodnocují a podávají zprávy o provádění dohodnutých subregionálních a regionálních programů;
   3. c) směřují k zajištění účinné komunikace a spolupráce mezi smluvními stranami afrických zemí.

1. 6. Účast v poradenských skupinách bude otevřena vládám, zájmovým skupinám a dárcům, příslušným subjektům, fondům a programům systému Organizace spojených národů, příslušným subregionálním a regionálním organizacím a zástupcům příslušných nevládních organizací. Účastníci jednotlivých poradenských skupin si stanoví vlastní způsoby řízení a působení.
2. 7. Podle článku 14 Úmluvy jsou smluvní strany vyspělých zemí vybízeny, aby z vlastního podnětu vytvářely neformální vzájemný proces poradenství a koordinace na vnitrostátní, subregionální a regionální úrovni a aby se na žádost smluvní strany postižené africké země nebo příslušné subregionální nebo regionální organizace podílely na vnitrostátním, subregionálním a regionálním poradenském procesu, který by zhodnotil potřebu pomoci a kladně na ni reagoval, aby se usnadnilo provádění akčního programu.

Následná opatření

Další sledování této přílohy provádějí smluvní strany afrických států v souladu s Úmluvou takto:

1. a) na vnitrostátní úrovni mechanismem, jehož složení by mělo být stanoveno jednotlivými smluvními stranami postižených afrických zemí a zahrnuje představitele místních komunit a který působí pod dohledem vnitrostátního koordinačního subjektu uvedeného v článku 9;
2. b) na subregionální úrovni víceoborovým vědeckým a technickým poradenským výborem, jehož složení a pracovní postupy stanoví smluvní strany afrických zemí výše uvedeného subregionu;
3. c) na regionální úrovni mechanismy určenými v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Afrického hospodářského společenství a Africkým vědeckým a technickým poradním výborem.