Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Evropské úmluvě o přeshraniční televizi ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi

Předmět a účel

Tato Úmluva se zabývá programovými službami, které jsou součástí vysílání. Účelem je usnadnit smluvním stranám vysílání a převzaté vysílání televizních programů přesahující hranice.

Základní pojmy

Pro účely této Úmluvy:

1. a) „vysíláním“ se rozumí prvotní, kódované či nekódované, šíření televizních programových služeb pozemním vysílačem, kabelem nebo satelitem jakéhokoliv druhu, určených k příjmu veřejností. Nezahrnuje komunikační služby, provozované na základě individuální objednávky,
2. b) „převzatým vysíláním“ se rozumí příjem a současné vysílání celých a nezměněných televizních programových služeb nebo jejich podstatných částí, vysílaných jakýmikoli technickými prostředky provozovatelem vysílání pro veřejnost,
3. c) „provozovatelem vysílání“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má redakční odpovědnost za vytváření televizních programových služeb pro příjem veřejností a vysílá je nebo je nechává vysílat, celé a nezměněné, jinou osobou,
4. d) „programovými službami“ se rozumí všechny položky, z nichž sestává jednotlivá služba poskytovaná daným provozovatelem vysílání ve smyslu předchozího odstavce,
5. e) „evropskými audiovizuálními díly“ se rozumí tvůrčí díla, jejichž produkce či koprodukce je kontrolována evropskými fyzickými či právnickými osobami,
6. f) „reklamou“ je jakékoli veřejné oznámení určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobku nebo služby, k propagaci věci nebo myšlenky nebo za účelem vyvolání jiného účinku, který si přeje zadavatel reklamy a pro které byl za úplatu či podobnou protihodnotu poskytnut zadavateli reklamy vysílací čas,
7. g) „sponzorováním“ se rozumí účast fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá vysíláním či produkcí audiovizuálních děl, na přímém nebo nepřímém financování programu za účelem propagace svého jména, ochranné známky či znaku této osoby.

Rozsah působnosti

Tato Úmluva se vztahuje na každou programovou službu vysílanou či šířenou prostřednictvím kabelu, pozemního vysílače nebo satelitu, subjekty nebo technickými prostředky, které podléhají jurisdikci smluvní strany, a jež může být, přímo či nepřímo, přijímána na území jiné nebo jiných smluvních stran.

Svoboda příjmu a převzatého vysílání

Smluvní strany zajistí svobodu projevu a právo na informace v souladu s článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručí svobodu příjmu a nebudou na svém území omezovat převzaté vysílání programů, které jsou v souladu s touto Úmluvou.

Povinnosti vysílajících smluvních stran

1. 1. Každá vysílající smluvní strana zajistí vhodnými prostředky a pomocí svých příslušných orgánů, aby veškeré programové služby vysílané nebo šířené subjekty nebo technickými prostředky, podléhajícími její jurisdikci ve smyslu článku 3, vyhovovaly požadavkům této Úmluvy.
2. 2. Vysílající stranou pro účely této Úmluvy je:
   1. a) v případě vysílání pozemními vysílači ta smluvní strana, ze které je uskutečňováno původní vysílání,
   2. b) v případě satelitního vysílání:
      1. i. ta smluvní strana, z jejíhož území je k satelitu vysílán vzestupný signál,
      2. ii. ta smluvní strana, která poskytne k užívání frekvenci nebo kapacitu satelitu, pokud vzestupný signál je vysílán z území státu, který není smluvní stranou této Úmluvy,
      3. iii. ta smluvní strana, ve které má provozovatel vysílání své sídlo, pokud odpovědnost není určena podle předchozích bodů i a ii.

1. 3. Pokud programové služby vysílané ze států, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, jsou šířeny subjekty či technickými prostředky, podléhajícími právní úpravě smluvní strany ve smyslu článku 3, pak tato smluvní strana, působící jako strana vysílající, zajistí vhodnými prostředky a prostřednictvím svých kompetentních orgánů soulad s požadavky této Úmluvy.

Poskytování informací

1. 1. Povinnosti provozovatele vysílání musí být jasně a odpovídajícím způsobem specifikovány v oprávnění vydaném, popř. ve smlouvě uzavřené, příslušným úřadem každé smluvní strany nebo jiným právním nástrojem.
2. 2. Příslušný úřad vysílající strany poskytne na požádání informaci o provozovateli vysílání. Tato informace by měla minimálně obsahovat jméno či název, sídlo a právní postavení provozovatele vysílání, jméno právního zástupce, skladbu kapitálu, povahu, účel a způsob financování programové služby, kterou provozovatel vysílání poskytuje nebo hodlá poskytovat.

Povinnosti provozovatele vysílání

1. 1. Všechny formální i obsahové náležitosti programových služeb musí respektovat lidskou důstojnost a základní práva třetích osob.

   Zejména nesmějí:

   1. - být neslušné a zvláště obsahovat pornografii;
   2. - dávat přílišný prostor násilí či možnou příčinu k podněcování rasové nenávisti.

1. 2. Všechny části programů, které by mohly poškozovat fyzický, psychický či morální vývoj dětí a dospívajících, nesmějí být zařazovány do vysílání v čase, kdy je pravděpodobné, že by je tyto osoby mohly sledovat.
2. 3. Provozovatel vysílání zajistí, aby zpravodajství uvádělo fakta a události objektivně a přispívalo k svobodné tvorbě názorů.

Právo na odpověď

1. 1. Každá vysílající strana zajistí, aby kterákoli fyzická či právnická osoba bez ohledu na svoji státní příslušnost či sídlo dostala příležitost uplatnit své právo na odpověď nebo hledat jinou srovnatelnou právní či správní nápravu v souvislosti s programy vysílanými či převzatými k vysílání subjekty či technickými prostředky podléhajícími její právní úpravě, ve smyslu článku 3. Zejména zajistí, aby časové zařazení a ostatní náležitosti výkonu práva na odpověď byly takové, aby toto právo mohlo být účinně vykonáno. Účinný výkon tohoto práva nebo ostatních právních či správních opatření musí být zajištěn jak z hlediska vhodné lhůty, tak z hlediska způsobu uplatnění.
2. 2. Jméno provozovatele vysílání odpovědného za program musí být pro tento účel uváděno v pravidelných intervalech vhodnými prostředky.

Přístup veřejnosti k událostem značného společenského významu

Každá smluvní strana prozkoumá právní nástroje vedoucí k tomu, aby právo veřejnosti na informace nebylo mařeno výkonem výhradních práv provozovatele vysílání k vysílání či převzatému vysílání podle článku 3 událostí značného společenského významu, což by mělo za následek zbavení značné části veřejnosti v jedné či více smluvních stranách možnosti sledování této události.

Kulturní cíle

1. 1. Každá vysílající strana zajistí vhodnými prostředky a tam, kde je to proveditelné, aby provozovatelé vysílání vyhradili většinu svého vysílacího času evropským dílům, s výjimkou času určeného zpravodajství, sportovním událostem, soutěžím, reklamě a teletextovým službám. S ohledem na informační, vzdělávací, kulturní a zábavní povinnosti provozovatele vysílání k jeho divákům by mělo být tohoto podílu dosaženo postupně podle vhodných kritérií.
2. 2. V případě neshody mezi vysílající a přijímající smluvní stranou ohledně provádění předchozího odstavce se může kterákoli ze stran obrátit na Stálý výbor se žádostí o formulování poradního stanoviska ke sporné otázce. Taková neshoda nebude postoupena k arbitrážnímu řízení podle článku 26.
3. 3. Smluvní strany se zavazují společně hledat nejvhodnější nástroje a postupy, s vyloučením diskriminace mezi provozovateli vysílání, k podpoře aktivity a rozvoje evropské produkce, a to zejména v zemích s nízkou kapacitou audiovizuální produkce nebo omezenou oblastí jazykovou.
4. 4. Smluvní strany v duchu kooperace a vzájemné pomoci, jenž je této Úmluvě vlastní, budou usilovat o to, aby programové služby vysílané či převzaté k vysílání subjekty a technickými prostředky, které podléhají jejich jurisdikci ve smyslu článku 3, neohrožovaly pluralitu tisku a rozvoj audiovizuálního průmyslu. Pokud není mezi držiteli práv a provozovatelem vysílání dohodnuto jinak, nemá být v takových programových službách žádné kinematografické dílo vysíláno dříve než za dva roky po jeho prvém uvedení do kin. V případě, kdy bylo audiovizuální dílo vyrobeno v koprodukci s provozovatelem vysílání, činí tato lhůta jeden rok.

Obecná pravidla

1. 1. Reklamy musí být objektivní a poctivé.
2. 2. Reklamy nesmějí uvádět v omyl a poškozovat zájmy spotřebitelů.
3. 3. Reklamy určené dětem a reklamy, ve kterých děti vystupují, se musí vyhnout všemu, co by mohlo poškodit jejich zájmy, a musí v nich být brán zřetel na jejich zvláštní citlivost.
4. 4. Zadavatel reklamy nesmí ovlivňovat obsah pořadů.

Čas určený pro reklamy

1. 1. Podíl reklamy ve vysílání nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času. Toto procento může být zvýšeno na 20 % o vysílání přímých nabídek prodeje, koupě či pronájmu výrobků nebo poskytování služeb veřejnosti, za podmínky, že podíl reklamních spotů nepřevýší 15 %.
2. 2. Podíl reklamy nesmí přesáhnout 20 % vysílacího času v rámci jedné hodiny.
3. 3. Podíl takových forem reklamy, jež spočívají v přímých nabídkách prodeje, koupě či pronájmu výrobků nebo poskytování služeb, ve vysílání nesmí být vyšší než jedna hodina denně.

Forma a uvádění reklam

1. 1. Reklamy musí být jako takové jasně rozpoznatelné a zřetelně oddělené od ostatních částí programu vizuálními nebo akustickými prostředky. V zásadě mají být vysílány v blocích.
2. 2. Podprahová reklama je nepřípustná.
3. 3. Skryté reklamy jsou nepřípustné, zejména předvádění výrobků nebo služeb v pořadech za účelem reklamy.
4. 4. V reklamách nesmějí účinkovat vizuálně ani hlasově osoby, které pravidelně uvádějí zpravodajské a publicistické pořady.

Zařazování reklam

1. 1. Reklamy musí být zařazovány mezi pořady. Pokud jsou splněny podmínky obsažené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, mohou být reklamy zařazovány během pořadů tak, aby nebyla narušena celistvost a hodnota pořadu a nebyly poškozeny práva vlastníků práv.
2. 2. V pořadech sestávajících ze samostatných částí, ve sportovních pořadech a přenosech podobně strukturovaných událostí a představení, jež obsahují přestávky, mohou být reklamy zařazovány pouze mezi částmi nebo v přestávkách.
3. 3. Vysílání takových audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou pořadů na pokračování, seriálů, zábavných a dokumentárních pořadů), pokud trvají déle než čtyřicet pět minut, může být přerušeno jednou během každého dovršeného pětačtyřicetiminutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich trvání je nejméně o dvacet minut delší než dva či více dovršených pětačtyřicetiminutových časových úseků.
4. 4. Pokud jsou pořady, odlišné od těch, na něž se vztahuje odstavec 2, přerušovány reklamami, minimální časové rozmezí mezi dvěma po sobě následujícími reklamními přerušeními činí nejméně 20 minut.
5. 5. Reklamy nesmějí být zařazovány do vysílání bohoslužeb. Zpravodajské, publicistické, dokumentární a náboženské pořady a pořady pro děti, pokud je jejich trvání kratší než 30 minut, nesmějí být přerušovány reklamami. Pokud tyto pořady trvají 30 minut a déle, postupuje se podle pravidel předchozího odstavce.

Reklama na zvláštní výrobky

1. 1. Reklamy na tabákové výrobky jsou nepřípustné.
2. 2. Reklamy na alkoholické nápoje všech druhů musí vyhovovat těmto pravidlům:
   1. a) nesmějí být zaměřeny převážně na nezletilé osoby, přičemž osoby spojované v reklamách s požíváním alkoholických nápojů by neměly vypadat jako nezletilé,
   2. b) nesmějí spojovat požívání alkoholu s tělesnými výkony nebo řízením dopravního prostředku,
   3. c) nesmějí tvrdit, že alkohol má léčebné účinky, stimuluje, uklidňuje nebo pomáhá v řešení osobních problémů,
   4. d) nesmějí nabádat k nestřídmému požívání alkoholu a stavět abstinenci a střídmost do záporného světla,
   5. e) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat obsah alkoholu v nápojích.

1. 3. Reklamy na léky a léčebné procedury, pokud jsou ve vysílající straně dostupné pouze na lékařský předpis, jsou nepřípustné.
2. 4. Reklamy na všechny ostatní léky a léčebné procedury musí být jasně rozlišitelné jako takové, musí být poctivé, pravdivé a ověřené a musí být v souladu s požadavky ochrany jednotlivce před újmou na zdraví.

Reklama zaměřená na určitou smluvní stranu

1. 1. Aby se zabránilo nekalé soutěži a ohrožení systému televizního vysílání jedné smluvní strany, nesmějí reklamy, které jsou pravidelně výslovně zaměřené na diváky v určité smluvní straně, odlišné od smluvní strany provozovatele vysílání, obcházet pravidla této smluvní strany týkající se reklamy v televizním vysílání.
2. 2. Ustanovení předchozího odstavce se nepoužije:
   1. a) pokud tato reklamní pravidla znamenají diskriminaci mezi reklamami vysílanými subjekty nebo technickými prostředky podléhajícími jurisdikci této smluvní strany a reklamami vysílanými subjekty nebo technickými prostředky podléhajícími jurisdikci jiné smluvní strany, nebo
   2. b) pokud smluvní strany, kterých se případ týká, uzavřely v této oblasti bilaterální či multilaterální smlouvy.

Obecná kritéria

1. 1. Pokud jsou pořad nebo série pořadů zcela nebo částečně sponzorovány, musí být jako takové označeny vhodnými titulky na začátku a/nebo na konci pořadu.
2. 2. Obsah a zařazování sponzorovaných pořadů nesmí být za žádných okolností ovlivněn sponzorem způsobem, který by ovlivňoval odpovědnost a redakční nezávislost provozovatele vysílání ve vztahu k pořadům.
3. 3. Sponzorované pořady nesmějí podporovat prodej, koupi či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby zejména tím, že by tyto výrobky či služby byly v takových pořadech zvláště zmiňovány.

Zakázané sponzorování

1. 1. Pořady nemohou být sponzorovány fyzickou nebo právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba či prodej výrobků nebo poskytování služeb, jejichž reklama je zakázána podle článku 15.
2. 2. Sponzorování zpravodajství a publicistických pořadů je nepřípustné.

Spolupráce mezi smluvními stranami

1. 1. Smluvní strany se zavazují, že si budou při plnění závazků vyplývajících z této Úmluvy vzájemně pomáhat.
2. 2. Za tímto účelem:
   1. a) každý smluvní stát určí jeden či více orgánů, jejichž názvy a adresy sdělí Generálnímu tajemníku Rady Evropy současně s předáním dokumentu o ratifikaci, souhlasu, schválení či přístupu,
   2. b) každý smluvní stát, jenž určil více než jeden orgán, specifikuje ve svém sdělení dle písmena a) působnost každého z nich.

1. 3. Orgán určený smluvní stranou bude:
   1. a) poskytovat informace podle článku 6 odst. 2 této Úmluvy,
   2. b) poskytovat informace vyžádané orgánem, který určila jiná smluvní strana, o zákonech své země a obvyklých postupech uplatňovaných v oblasti, kterou upravuje tato Úmluva,
   3. c) spolupracovat s orgány určenými ostatními smluvními stranami, kdykoli to bude prospěšné, a zejména tehdy, kdy to přispěje k účinnému plnění ustanovení této Úmluvy,
   4. d) brát na zřetel každou nesnáz v provádění této Úmluvy, na kterou byla upozorněna orgánem, který určila jiná smluvní strana.

Stálý výbor

1. 1. Pro účely této Úmluvy bude zřízen Stálý výbor.
2. 2. Každá smluvní strana může být zastupována ve Stálém výboru jedním nebo více delegáty. Každá delegace má jeden hlas. Evropské hospodářské společenství vykonává v oblastech své působnosti hlasovací právo počtem hlasů rovnajícím se počtu členských států, které jsou smluvními stranami této Úmluvy. Evropské hospodářské společenství nemůže vykonávat své hlasovací právo, pokud hlasují jeho členské státy a naopak.
3. 3. Kterýkoli stát, zmiňovaný v článku 29 odst. 1, jenž není smluvní stranou této Úmluvy, může být zastoupen ve Stálém výboru pozorovatelem.
4. 4. Stálý výbor se může při výkonu svých funkcí obracet o radu na experty. Ze své iniciativy či na žádost subjektu, kterého se věc týká, může přizvat kteroukoli mezinárodní či národní, vládní či nevládní organizaci kvalifikovanou v oblastech, jež upravuje tato Úmluva, aby vyslala svého pozorovatele na zasedání Stálého výboru nebo jeho část. Rozhodnutí pozvat takové experty či organizace musí být učiněno tříčtvrtinovou většinou členů Stálého výboru.
5. 5. Stálý výbor svolává Generální tajemník Rady Evropy. Jeho první schůze se bude konat v průběhu šesti měsíců následujících po vstupu Úmluvy v platnost. Výbor se poté sejde, kdykoli o to požádá jedna třetina smluvních stran nebo Výbor ministrů, z iniciativy Generálního tajemníka Rady Evropy ve shodě s ustanovením článku 23 odst. 2, nebo na žádost jedné či více smluvních stran ve shodě s ustanovením článku 21 písm. c) a článku 25 odst. 2.
6. 6. Stálý výbor se může platně usnášet, pokud je přítomna většina smluvních stran.
7. 7. Rozhodnutí Stálého výboru podle odstavce 4 a článku 23 odst. 3 musí být učiněna tříčtvrtinovou většinou přítomných členů.
8. 8. Stálý výbor podle ustanovení této Úmluvy stanoví svůj Jednací řád.

Funkce Stálého výboru

Stálý výbor sleduje provádění této Úmluvy. Je oprávněn:

1. a) činit doporučení smluvním stranám týkající se provádění Úmluvy,
2. b) navrhovat nezbytné změny Úmluvy a posuzovat ty, které budou navrženy ve shodě s ustanovením článku 23,
3. c) na základě požadavku jedné či více smluvních stran posuzovat otázky týkající se výkladu Úmluvy,
4. d) činit vše pro to, aby veškeré rozpory, které jsou mu předkládány v souladu s článkem 25, byly řešeny smírně,
5. e) doporučovat Výboru ministrů, aby k přistoupení k této Úmluvě byly vyzvány i jiné státy, než jsou ty, o kterých se zmiňuje článek 29 odst. 1.

Zprávy Stálého výboru

Stálý výbor po každém zasedání předloží smluvním stranám a Výboru ministrů Rady Evropy zprávu o svém jednání a přijatých rozhodnutích.

Doplňující návrhy

1. 1. Každá smluvní strana může navrhovat doplňky k této Úmluvě.
2. 2. Každý doplňující návrh je nutno předložit Generálnímu tajemníku Rady Evropy, jenž s ním seznámí členské státy Rady Evropy, další státy Evropské kulturní úmluvy, Evropské hospodářské společenství a všechny nečlenské státy, jež přistoupily nebo byly pozvány, aby přistoupily k této Úmluvě v souladu s ustanovením článku 30. Generální tajemník Rady Evropy svolá zasedání Stálého výboru po uplynutí nejméně dvou měsíců od seznámení s návrhem.
3. 3. Stálý výbor posoudí každý doplňující návrh a po jeho přijetí tříčtvrtinovou většinou členů Stálého výboru ho postoupí Výboru ministrů ke schválení. Po schválení bude text předložen smluvním stranám k přijetí.
4. 4. Doplňující návrh vstoupí v platnost třicátý den poté, kdy všechny smluvní strany vyrozuměly Generálního tajemníka o jeho přijetí.

Domnělá porušení této Úmluvy

1. 1. Pokud smluvní strana zjistí porušení této Úmluvy, seznámí s domnělým porušením stranu vysílající a obě smluvní strany se pokusí překonat problém na základě ustanovení článků 19, 25 a 26.
2. 2. Pokud je domnělé porušení zjevně závažného charakteru s důležitým veřejným dopadem a týká se článku 7 odst. 1 nebo 2, článku 12, článku 13 odst. 1 věty prvé, článku 14, nebo článku 15 odst. 1 nebo 3, může strana přijímající, trvá-li porušení více než dva týdny poté, kdy o něm uvědomila stranu vysílající, přechodně pozastavit převzaté vysílání dotyčného programu.
3. 3. Ve všech ostatních případech domnělého porušení, s výjimkou případů zmiňovaných v odstavci 4, strana přijímající může přechodně pozastavit převzaté vysílání dotyčného programu osm měsíců poté, co o něm stranu vysílající uvědomila, jestliže domnělé porušení stále trvá.
4. 4. Přechodné pozastavení převzatého vysílání není přípustné v případech domnělého porušení článku 7 odst. 3 a článků 8, 9 nebo 10.

Smírčí řízení

1. 1. V případě problémů vznikajících při provádění této Úmluvy se budou dotčené smluvní strany snažit dosáhnout smírného urovnání.
2. 2. Pokud žádná z dotčených stran nemá námitek, Stálý výbor může věc prošetřit a být k dispozici dotčeným stranám za účelem dosažení co možná nejrychlejšího uspokojivého řešení a tam, kde je to vhodné, zformulování poradního názoru na věc.
3. 3. Každá dotčená strana je povinna poskytnout bezodkladně Stálému výboru veškeré informace a náležitosti nezbytné k výkonu jeho poslání ve smyslu předchozího odstavce.

Arbitráž

1. 1. Pokud dotčené strany nemohou urovnat spor na základě ustanovení článku 25, mohou po společné dohodě postoupit spor arbitrážnímu řízení, jehož postup je upraven Dodatkem k této Úmluvě. Pokud k takové dohodě nedojde do šesti měsíců po první žádosti o zahájení smírčího řízení, spor může být předložen arbitráži na žádost jedné ze stran.
2. 2. Kterákoli smluvní strana může kdykoli prohlásit, že uznává arbitrážní postup upravený Dodatkem k této Úmluvě jako závazný a že tak činí ipso facto a bez ohledu na zvláštní dohodu s kteroukoli smluvní stranou, která přijala stejný závazek.

Jiné mezinárodní dohody

1. 1. Smluvní strany, které jsou členy Evropského hospodářského společenství, se ve svých vzájemných vztazích řídí pravidly Společenství. Pravidel této Úmluvy použijí pouze tehdy, když pravidla Společenství daný případ neupravují.
2. 2. Nic v této Úmluvě nebrání smluvním stranám v tom, aby uzavřely mezinárodní dohody doplňující či rozvíjející její ustanovení nebo rozšiřující oblast působnosti těchto ustanovení.
3. 3. Tato Úmluva nemění práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z bilaterálních dohod, pokud jimi nejsou dotčena práva jiných smluvních stran a plnění jejich povinností daných touto Úmluvou.

Vztah mezi Úmluvou a právním řádem smluvních stran

Nic v této Úmluvě nebrání smluvním stranám v tom, aby programové služby vysílané subjekty nebo technickými prostředky, které podléhají jejich právní úpravě ve smyslu článku 3, podřídily přísnějším či detailnějším pravidlům, než jsou pravidla této Úmluvy.

Podpis a vstup v platnost

1. 1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, ostatním státům Evropské kulturní úmluvy a Evropského hospodářského společenství. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u Generálního tajemníka Rady Evropy.
2. 2. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data, kdy sedm států, a z nich nejméně pět členských států Rady Evropy, vyjádřilo svůj souhlas být vázáno Úmluvou v souladu s ustanoveními předchozího odstavce.
3. 3. Stát může při podpisu nebo kdykoli později před tím, než pro něj Úmluva vstoupila v platnost, prohlásit, že se bude řídit Úmluvou již před jejím vstupem v platnost.
4. 4. Pro každý stát zmiňovaný v odstavci 1 nebo pro Evropské hospodářské společenství, pokud vyjádří svůj souhlas být vázán Úmluvou později, vstoupí tato Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Přístup nečlenských států

1. 1. Poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost, Výbor ministrů Rady Evropy po konzultaci se smluvními státy může na základě většinového rozhodnutí podle článku 20.d Statutu Rady Evropy a jednomyslného hlasování zástupců smluvních stran, kteří jsou oprávněni zasedat ve Výboru ministrů, pozvat další stát, aby přistoupil k této Úmluvě.
2. 2. Pro každý přistupující stát tato Úmluva vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data uložení listiny o přístupu u Generálního tajemníka Rady Evropy.

Územní působnost

1. 1. Kterýkoli stát může při podpisu nebo při ukládání ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit území, na kterém nebo na kterých bude tato Úmluva platit.
2. 2. Kterýkoli stát může kdykoli později rozšířit prohlášením adresovaným Generálnímu tajemníku Rady Evropy působnost této Úmluvy na další území určená v takovém prohlášení. Na těchto územích vstoupí Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od doručení takového prohlášení Generálnímu tajemníku.
3. 3. Jakékoli prohlášení učiněné podle předcházejících dvou odstavců může být, pokud jde o území uvedené v takovém prohlášení, odvoláno oznámením adresovaným Generálnímu tajemníku. Odvolání nabude účinnosti prvého dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců od doručení takového oznámení Generálnímu tajemníku.

Výhrady

1. 1. Při podpisu nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu:
   1. a) může kterýkoli stát prohlásit, že si vyhrazuje právo omezit na svém území převzaté vysílání programových služeb, jež obsahují reklamy na alkoholické nápoje v souladu s pravidly článku 15 odst. 2 této Úmluvy, a to pouze v rozsahu, ve kterém je toto vysílání v rozporu s jeho vnitrostátním právním řádem,
   2. b) Velká Británie může prohlásit, že si vyhrazuje právo neplnit povinnost zákazu reklam na tabákové výrobky danou článkem 15 odstavcem 1, v případech reklamy na doutníky a dýmkový tabák vysílanými Independent Broadcasting Authority prostřednictvím pozemních prostředků na jejím území.

   Žádné jiné výhrady nejsou přípustné.

1. 2. Výhrada učiněná v souladu s předchozím odstavcem nemůže být předmětem námitky.
2. 3. Kterýkoli smluvní stát, jenž učinil výhradu dle odstavce 1, ji může zcela nebo částečně odvolat oznámením adresovaným Generálnímu tajemníku Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti dnem doručení takového oznámení Generálnímu tajemníku.
3. 4. Smluvní strana, která učinila výhradu k některému ustanovení této Úmluvy, nemůže vyžadovat plnění tohoto ustanovení na žádné jiné smluvní straně. Pokud je výhrada smluvní strany částečná nebo podmíněná, může vyžadovat takové plnění daného ustanovení, ke kterému se zavázala.

Odstoupení

1. 1. Kterákoli smluvní strana může kdykoli od této Úmluvy odstoupit sdělením adresovaným Generálnímu tajemníku Rady Evropy.
2. 2. Takové odstoupení vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení sdělení Generálnímu tajemníku.

Oznámení

Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, ostatním státům Evropské kulturní dohody, Evropskému hospodářskému společenství a každému dalšímu státu, který přistoupil nebo byl pozván k přístupu k této Úmluvě:

1. a) každý podpis;
2. b) uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu;
3. c) každé datum vstupu v platnost této Úmluvy v souladu s ustanovením článků 29, 30 a 31;
4. d) každou zprávu vyhotovenou na základě ustanovení článku 22;
5. e) každý jiný akt, prohlášení, oznámení nebo sdělení, které se týkají této Úmluvy.