Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

vyhlášené znění

Klasifikační kategorie
Akutní nebezpečí
(viz POZNÁMKA 1)		 Dlouhodobé nebezpečí
(viz POZNÁMKA 2)
Dostatečné údaje o chronické toxicitě
jsou k dispozici		 Dostatečné údaje
o chronické toxicitě
nejsou k dispozici
(viz POZNÁMKA 1)
Látky, které nejsou
snadno rozložitelné
(viz POZNÁMKA 3)		 Snadno rozložitelné
látky
(viz POZNÁMKA 3)
Kategorie:
Akutní 1		 Kategorie: Chronická 1 Kategorie: Chronická 1 Kategorie: Chronická 1
L(E)C50 ≤ 1,00 NOEC nebo ECx ≤ 0,1 NOEC nebo ECx ≤ 0,01 L(E)C50 ≤ 1,00 a nedostatek snadné rozložitelnosti a/nebo
BCF ≥ 500 nebo, není-li, log Kow ≥ 4
Kategorie: Chronická 2 Kategorie: Chronická 2 Kategorie: Chronická 2
0,1< NOEC nebo ECx ≤ 1 0,01< NOEC nebo ECx ≤
0,1		 1,00 < L(E)C50 ≤ 10,0 a nedostatek snadné
rozložitelnosti a/nebo BCF ≥ 500 nebo, není-li, loq Kow ≥ 4
  • POZNÁMKA 1: Pásmo akutní toxicity založené na hodnotách L(E)C50 v mg/l pro ryby, korýše a/nebo řasy nebo Jiné vodní rostliny (nebo vyhodnocení QSAR (Quantitative Structure Activity Relationships), jestliže nejsou žádné experimentální údaje14).
  • POZNÁMKA 2: Látky jsou klasifikovány do různých chronických kategorií, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě pro všechny tři trofické úrovně nad rozpustností ve vodě nebo nad 1 mg/l. („Dostatečný“ znamená, že údaje dostatečně pokrývají sledovaný rozsah. Obecně by to znamenalo naměřené údaje při zkoušce, aby se však vyhnulo zbytečnému zkoušení, Je možno případ od případu použít údaje z vyhodnocení, např. QSAR, nebo pro Jasné případy posudek experta).
  • POZNÁMKA 3: Pásmo chronické toxicity založené na NOEC nebo ekvivalentních hodnotách ECx v mg/l pro ryby nebo korýše nebo jiných uznávaných měřeních chronické toxicity.
    1. 2.2.9.1.10.4 Kategorie a kritéria klasifikace směsí
      1. 2.2.9.1.10.4.1 Klasifikační systém pro směsi zahrnuje klasifikační kategorie, které jsou používány pro látky, tj. kategorie Akutní 1 a Chronické 1 a 2. Za účelem využití všech disponibilních údajů pro klasifikaci nebezpečí směsi pro vodní prostředí se vychází z následujícího předpokladu, který se použije, kde je to náležité:

        „Relevantní složky“ směsi jsou ty složky, které jsou přítomny v koncentraci 0,1 % (hm.) nebo vyšší pro složky klasifikované jako Akutní a/nebo Chronická 1 a 1 % (hm.) nebo vyšší pro jiné složky, pokud neexistuje domněnka (např. v případě velmi toxických složek), že složka přítomná v koncentraci nižší než 0,1 % může být přesto významná pro klasifikaci směsi z hlediska jejích nebezpečí pro vodní prostředí.

      1. 2.2.9.1.10.4.2 Přístup ke klasifikaci nebezpečí pro vodní prostředí je víceúrovňový a je závislý na druhu disponibilních informací pro vlastní směs a pro její složky. Prvky víceúrovňového přístupu zahrnují:

        (a) klasifikaci založenou na vyzkoušených směsích;

        (b) klasifikaci založenou na překlenovacích zásadách;

        (c) použití „součtu klasifikovaných složek“ a/nebo „aditivního vzorce“.

        Dále uvedený obrázek 2.2.9.1.10.4.2 ukazuje postup, který je nutno dodržet:

        Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přistup ke klasifikaci směsi z hlediska jejich akutních a dlouhodobých nebezpečí pro vodní prostředí

        Obrázek
      1. 2.2.9.1.10.4.3 Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje o toxicitě pro kompletní směs
        1. 2.2.9.1.10.4.3.1 Pokud byla směs jako celek podrobena zkoušce za účelem zjištění její vodní toxicity, musí být tyto informace použity pro klasifikaci směsi podle kritérií, která byla schválena pro látky. Klasifikace je normálně založena na údajích pro ryby, korýše a řasy/rostliny (viz 2.2.9.1.10.2.3 a 2.2.9.1.10.2.4). Pokud se nedostává dostatečných akutních nebo chronických údajů pro směs jako celek, musí se použít „překlenovací zásady“ nebo „součtová metoda“ (viz 2.2.9.1.10.4.4 až 2.2.9.1.10.4.6).
        2. 2.2.9.1.10.4.3.2 Klasifikace směsí z hlediska dlouhodobého nebezpečí vyžaduje dodatečné informace o rozložitelnosti a v některých případech o bioakumulaci. Neexistují žádné údaje o rozložitelnosti a bioakumulaci pro směsi jako celek. Zkoušky rozložitelnosti a bioakumulace pro směsi se nepoužívají, neboť je obvykle obtížné je vyhodnotit, a takové zkoušky mohou mít význam jen pro jednotlivé látky.
        3. 2.2.9.1.10.4.3.3 Klasifikace do kategorie Akutní 1

          (a) Jsou-li k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek akutní toxicity (LC50 nebo EC50) pro směs jako celek ukazující L(E)C50 ≤ 1 mg/l:

          Klasifikovat směs jako Akutní 1 podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1 (a);

          (b) Jsou-li k dispozici údaje ze zkoušek akutní toxicity (LC50(s) nebo EC50(s)) pro směs jako celek ukazující L(E)C50(s) > 1 mg/l, nebo nad rozpustností ve vodě:

          Není nutno klasifikovat z hlediska akutního nebezpečí pod ADR.

        1. 2.2.9.1.10.4.3.4 Klasifikace do kategorií Chronická 1 a 2

          (a) Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě (ECx nebo NOEC) pro směs jako celek ukazující ECx nebo NOEC zkoušené směsi ≤ 1 mg/l:

          (i) klasifikovat směs jako Chronickou 1 nebo 2 podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1 (b) (ii) (snadno rozložitelná), pokud dostupné informace dovolují učinit závěr, že všechny relevantní složky směsi jsou snadno rozložitelné;

          (ii) klasifikovat směs jako Chronickou 1 nebo 2 ve všech ostatních případech podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1 (b) (i) (není snadno rozložitelná);

          (b) Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě (ECx nebo NOEC) pro směs jako celek ukazující ECx(s) nebo NOEC(s) zkoušené směsi > 1 mg/l, nebo nad rozpustností ve vodě:

          Není nutno klasifikovat z hlediska dlouhodobého nebezpečí pod ADR.

      1. 2.2.9.1.10.4.4 Klasifikace směsí, nejsou-li k dispozici údaje o toxicitě pro kompletní směs: překlenovací zásady
        1. 2.2.9.1.10.4.4.1 Pokud směs sama nebyla podrobena zkoušce ke zjištění jejího nebezpečí pro vodní prostředí, ale existují dostatečné údaje o jednotlivých složkách a podobných zkoušených směsích, aby přiměřeným způsobem charakterizovaly nebezpečí této směsi, musí se tyto údaje použít v souladu s následujícími schválenými překlenovacími pravidly. Tímto se zajišťuje, aby se při klasifikačním procesu využilo k charakteristice nebezpečí směsi v co největším možném rozsahu disponibilních údajů, bez nutnosti dodatečných zkoušek na zvířatech.
        2. 2.2.9.1.10.4.4.2 Ředění

          Je-li nová směs vytvořena zředěním zkoušené směsi nebo látky ředidlem, které má stejnou nebo nižší klasifikaci z hlediska nebezpečí pro vodní prostředí, než nejméně toxická původní složka, a od něhož se neočekává, že ovlivní nebezpečí pro vodní prostředí jiných složek, musí být výsledná směs klasifikována jako rovnocenná s původní zkoušenou směsí nebo látkou. Alternativně smí být použita metoda vysvětlená v 2.2.9.1.10.4.5.“.

        1. 2.2.9.1.10.4.4.3 Dávkování

          Klasifikace zkoušené výrobní šarže směsi z hlediska nebezpečí pro vodní prostředí musí být považována za v podstatě rovnocennou klasifikaci jiné nezkoušené výrobní šarže téhož obchodního produktu, je-li vyráběn týmž výrobcem nebo pod kontrolou téhož výrobce, pokud není důvodu věřit, že došlo k významné změně, takže se změnila klasifikace nezkoušené šarže z hlediska jejího nebezpečí pro vodní prostředí. Pokud k tomuto dojde, je nutná nová klasifikace.

        1. 2.2.9.1.10.4.4.4 Koncentrace směsí, které jsou zařazeny do nej přísnějších klasifikačních kategorií (chronická 1 a akutní 1)

          Je-li zkoušená směs klasifikována jako chronická 1 a/nebo akutní 1 a složky směsi, které jsou klasifikovány jako chronická 1 a/nebo akutní 1, jsou ještě více koncentrovány, musí být více koncentrovaná nezkoušená směs zařazena do stejné klasifikační kategorie jako původní zkoušená směs bez dodatečných zkoušek.

        1. 2.2.9.1.10.4.4.5 Interpolace uvnitř jedné kategorie toxicity

          Pro tři směsi (A, B a C) s identickými složkami, jestliže směsi A a B byly vyzkoušeny a jsou v téže kategorii toxicity a jestliže nezkoušená směs C má tytéž toxikologicky aktivní složky jako směsi A a B, ale má koncentrace toxikologicky aktivních složek mezilehlé mezi koncentracemi ve směsích A a B, potom se předpokládá, že směs C je v téže kategorii jako A a B.

        1. 2.2.9.1.10.4.4.6 V podstatě podobné směsi

          Jsou-li dány následující předpoklady:

          (a) dvě směsi:

          (i) A + B;

          (ii) C + B;

          (b) koncentrace složky B je v podstatě stejná v obou směsích;

          (c) koncentrace složky A ve směsi (i) se rovná koncentraci složky C ve směsi (ii);

          (d) údaje o nebezpečích pro vodní prostředí pro A a C jsou k dispozici a jsou v podstatě rovnocenné, tj. jsou v téže kategorii nebezpečí a neočekává se, že ovlivní vodní toxicitu B,

          jestliže směs (i) nebo (ii) je již klasifikována na základě údajů ze zkoušek, potom může být té druhé směsi přiřazena tatáž kategorie nebezpečí.

      1. 2.2.9.1.10.4.5 Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje o toxicitě pro všechny složky nebo jen pro některé složky směsi
        1. 2.2.9.1.10.4.5.1 Klasifikace směsi musí být založena na součtu koncentrací jejích klasifikovaných složek. Procentní podíl složek klasifikovaných jako „akutní“ nebo „chronická“ bude zahrnut přímo do součtové metody. Detaily součtové metody jsou popsány v 2.2.9.1.10.4.6.1 až 2.2.9.1.10.4.6.4.
        2. 2.2.9.1.10.4.5.2 Směsi mohou být vytvořeny jak ze složek, které jsou klasifikovány (jako Akutní 1 a/nebo Chronická 1,2), tak i ze složek, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek toxicity. Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o toxicitě pro více než jednu složku ve směsi, vypočte se celková toxicita těchto složek použitím následujících aditivních vzorců (a) nebo (b) v závislosti na povaze údajů o toxicitě:

          (a) Založeno na akutní vodní toxicitě:

          kde:

          1. Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti);
          2. L(E)C50i = LC50 nebo EC50 pro složku i (mg/l);
          3. n = počet složek, i se pohybuje od 1 do n;
          4. L(E)C50m = L(E)C50 části směsi s údaji ze zkoušek.

          Vypočtená toxicita se použije ktomu, aby se této části směsi přiřadila kategorie akutního nebezpečí, která se následně použije při aplikaci součtové metody;

          (b) Založeno na chronické vodní toxicitě:

          kde:

          1. Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti) pokrývající snadno rozložitelné složky;
          2. Cj = koncentrace složky j (procento hmotnosti) pokrývající složky, které nejsou snadno rozložitelné;
          3. NOECi = NOEC (nebo jiná uznávaná měření chronické toxicity) pro složku i, pokrývající snadno rozložitelné složky, v mg/l;
          4. NOECj = NOEC (nebo jiná uznávaná měření chronické toxicity) pro složku j, pokrývající složky, které nejsou snadno rozložitelné, v mg/l;
          5. n = počet složek, i a j se pohybují od 1 do n;
          6. EqNOECm = ekvivalent NOEC části směsi s údaji ze zkoušek.

          Ekvivalentní toxicita tak odráží skutečnost, že látky, které nejsou snadno rozložitelné, jsou klasifikovány o jednu úroveň kategorie nebezpečí „přísněji“ než snadno rozložitelné látky.

          Vypočtená ekvivalentní toxicita se použije k tomu, aby se této části směsi přiřadila kategorie dlouhodobého nebezpečí podle kritérií pro snadno rozložitelné látky (tabulka 2.2.9.1.10.3.1 (b) (ii)), která se následně použije při aplikaci součtové metody.

        1. 2.2.9.1.10.4.5.3 Při použití aditivního vzorce pro část směsi je vhodnější vypočítat toxicitu této části směsi tak, že se pro každou složku použijí hodnoty toxicity, které se vztahují ke stejné systematické skupině (tj. rybám, korýšům nebo řasám), a pak se použije nejvyšší toxicita (nejnižší hodnota) (tj. použít nejcitlivější z těchto tří skupin). Nejsou-li však k dispozici údaje o toxicitě pro každou složku od stejné systematické skupiny, musí být hodnota toxicity pro každou složku zvolena stejným způsobem, jakým jsou voleny hodnoty toxicity pro klasifikaci látek, tj. použije se nejvyšší toxicita (od nejcitlivějšího pokusného organizmu). Vypočtená akutní a chronická toxicita pak musí být použita pro klasifikaci této části směsi jako akutní 1 a/nebo chronická 1 nebo 2 za použití stejných kritérií, jaká jsou popsána pro látky.
        2. 2.2.9.1.10.4.5.4 Jestliže je směs klasifikována více než jen jedním způsobem, musí se použít ta metoda, která dává nejkonzervativnější výsledek.
      1. 2.2.9.1.10.4.6 Součtová metoda
        1. 2.2.9.1.10.4.6.1 Klasifikační postup

          Všeobecně převažuje přísnější klasifikace pro směsi nad méně přísnou klasifikací, např. klasifikace chronická 1 převažuje nad klasifikací chronická 2. V důsledku toho je klasifikační postup již ukončen, je-li výsledkem klasifikace kategorie chronická 1. Přísnější klasifikace než chronická 1 není možná a proto není nutné pokračovat dále v klasifikačním postupu.

        1. 2.2.9.1.10.4.6.2 Klasifikace do kategorie akutní 1
          1. 2.2.9.1.10.4.6.2.1 Nejprve se posoudí všechny složky klasifikované jako akutní 1. Je-li součet koncentrací (v %) těchto složek nejméně 25 %, musí být celá směs klasifikována jako akutní 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako akutní 1, klasifikační postup je ukončen.
          2. 2.2.9.1.10.4.6.2.2 Klasifikace směsí z hlediska akutních nebezpečí založená na tomto součtu koncentrací klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.2.2 dále.

            Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek

            Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přistup ke klasifikaci směsi z hlediska jejich akutních a dlouhodobých nebezpečí pro vodní prostředí Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek
            Součet koncentrací (v %) složek klasifikovaných jako: Směs klasifikována jako:
            Akutní 1 x M(a) ≥ 25 % Akutní 1
          3. (a) K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4.
        1. 2.2.9.1.10.4.6.3 Klasifikace do kategorií Chronická 1 a 2
          1. 2.2.9.1.10.4.6.3.1 Zaprvé se berou v úvahu všechny složky klasifikované jako chronické 1. Je-li součet koncentrací (v %) těchto složek nejméně 25 %, musí být směs klasifikována jako chronická 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako chronická 1, klasifikační postup je ukončen.
          2. 2.2.9.1.10.4.6.3.2 V případech, kdy směs není klasifikována jako chronická 1, uváží se klasifikace směsi jako chronické 2. Směs musí být klasifikována jako chronická 2, jestliže desetinásobek součtu koncentrací (v %) všech složek klasifikovaných jako chronické 1 plus součet koncentrací (v %) všech složek klasifikovaných jako chronické 2 je nejméně 25 %. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako kategorie chronická 2, klasifikační postup je ukončen.
          3. 2.2.9.1.10.4.6.3.3 Klasifikace směsí z hlediska dlouhodobých nebezpečí založená na tomto součtu koncentrací klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.3.3 dále.

            Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek

            Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přistup ke klasifikaci směsi z hlediska jejich akutních a dlouhodobých nebezpečí pro vodní prostředí Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek
            Součet koncentrací (v %) složek klasifikovaných jako: Směs klasifikována jako:
            Chronická 1 x M(a) ≥ 25 % Chronická 1
            (M x 10 x Chronická 1) + Chronická 2 ≥ 25 % Chronická 2
          4. (a) K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4. “.
        1. 2.2.9.1.10.4.6.4 Směsi s velmi toxickými složkami

          Složky Akutní 1 nebo Chronická 1 s akutními toxicitami značně pod 1 mg/l a/nebo chronickými toxicitami značně pod 0,1 mg/l (nejsou-li snadno rozložitelné) a 0,01 mg/l (jsou-li snadno rozložitelné) mohou ovlivnit toxicitu směsi a dává se jim při použití součtové metody zvýšená váha. Jestliže směs obsahuje složky klasifikované jako kategorie akutní 1 nebo chronická 1, musí se aplikovat vícevrstvý přístup popsaný v odstavcích 2.2.9.1.10.4.6.2 a 2.2.9.1.10.4.6.3 za použití váženého součtu získaného vynásobením koncentrací složek kategorií Akutní 1 a Chronická 1 součinitelem, namísto jen pouhého sečtení procentních podílů. To znamená, že koncentrace „akutní 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.2.2 a koncentrace „chronická 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.3.3 se vynásobí příslušným násobným součinitelem. Násobné součinitele, které se musí použít pro tyto složky, jsou definovány za použití hodnoty toxicity, jak je to sumárně uvedeno v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.4 dále. Z tohoto důvodu musí být osoba klasifikující směs, která obsahuje složky akutní 1 a/nebo chronická1, informována o hodnotě součinitele M, aby mohla použít součtovou metodu. Alternativně smí být použit aditivní vzorec (viz 2.2.9.1.10.4.5.2), pokud jsou k dispozici údaje o toxicitě pro všechny velmi toxické složky ve směsi a existuje přesvědčivý důkaz, že všechny ostatní složky, včetně těch, pro něž nejsou k dispozici specifické údaje o akutní a/nebo chronické toxicitě, mají malou nebo nemají žádnou toxicitu a nepřispívají významným způsobem k nebezpečí, které směs představuje pro životní prostředí.

          Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí

          Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přistup ke klasifikaci směsi z hlediska jejich akutních a dlouhodobých nebezpečí pro vodní prostředí Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí
          Akutní toxicita Součinitel M Chronická toxicita Součinitel M Součinitel M
          Hodnota L(E)C50 Hodnota NOEC Složky NRDa Složky RDb
          0,1 < L(E)C50 ≤ 1 1 0,01 <NOEC ≤ 0,1 1 -
          0,01 < L(E)C50 ≤ 0,1 10 0,001 < NOEC ≤ 0,01 10 1
          0,001 < L(E)C50 ≤ 0,01 100 0,0001 < NOEC ≤ 0,001 100 10
          0,0001 < L(E)C50 ≤ 0,001 1 000 0,00001 < NOEC ≤ 0,0001 1 000 100
          0,00001 < L(E)C50 ≤ 0,0001 10 000 0,000001< NOEC ≤ 0,00001 10 000 1 000
          (pokračuje v intervalech
          součinitele 10)          		 (pokračuje v intervalech
          součinitele 10)
        2. a Nejsou snadno rozložitelné.
        3. b Snadno rozložitelné.
        1. 2.2.9.1.10.4.6.5 Klasifikace směsí se složkami bez použitelných informací

          V případě, že nejsou pro jednu nebo více důležitých složek žádné použitelné informace o jejich akutní a/nebo chronické vodní toxicitě, usuzuje se, že směsi nemůže být přisouzena(y) definitivní kategorie nebezpečí (a). V této situaci se směs klasifikuje na základě známých složek.

    1. 2.2.9.1.10.5 Látky nebo směsi klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) na základě Nařízení 1272/2008/ES3.
      1. Jestliže nejsou k dispozici údaje pro klasifikaci podle kritérií v 2.2.9.1.10.3 a 2.2.9.1.10.4, látka nebo směs:

        (a) musí být klasifikována jako látka ohrožující životní prostředí (vodní prostředí), jestliže musí být přiřazena ke kategorii (kategoriím) Vodní akutní 1, Vodní chronická 1 nebo Vodní chronická 2 podle Nařízení 1272/2008/ES3;

        (b) smí být považována za látku, která neohrožuje životní prostředí (vodní prostředí), jestliže nemusí být přiřazena k takové kategorii podle uvedeného nařízení.

    1. 2.2.9.1.10.6 Přiřazení látek nebo směsí klasifikovaných jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) podle ustanovení v 2.2.9.1.10.3, 2.2.9.1.10.4 nebo 2.2.9.1.10.5

      Látky nebo směsi klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí), které nepřekračují klasifikační kritéria žádné jiné třídy nebo jiné látky ve třídě 9, musí být pojmenovány:

      1. UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N.; nebo
      2. UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N.

      Musí být přiřazeny k obalové skupině III.

    1. 2.2.9.1.11 Geneticky změněné mikroorganismy (GMMO) a geneticky změněné organismy (GMO) jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně změněn genetickým inženýrstvím takovým způsobem, ke kterému v přírodě nedochází. Jsou přiřazeny ke třídě 9 (UN číslu 3245), pokud neodpovídají definici toxických látek nebo infekčních látek, ale jsou schopné měnit zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky způsobem, který není normálně výsledkem přirozené reprodukce.
    2. POZNÁMKA 1: GMMO a GMO, které jsou infekční, jsou látkami třídy 6.2, UN čísel 2814, 2900 nebo 3373.
    3. POZNÁMKA 2: GMMO nebo GMO nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byly schváleny pro používání příslušnými orgány zemí původů, tranzitu a určení15.
    4. POZNÁMKA 3: Geneticky modifikovaná živá zvířata, která podle současného stavu vědeckých znalostí nemají žádné známé patogenní účinky na člověka, zvířata ani rostliny a jsou přepravována v klecích, které jsou vhodné pro bezpečné zamezení jak úniku zvířat, tak i nedovoleného přístupu k nim, nepodléhají ustanovením ADR. Ustanovení specifikovaná Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IATA) pro leteckou dopravu v „Předpisech pro živá zvířata, LAR“ mohou sloužit Jako doporučení pro vhodné klece k přepravě živých zvířat.
    5. POZNÁMKA 4: Živá zvířata nesmějí být používána k přepravě geneticky změněných mikroorganismů zařazených do třídy 9, ledaže by látka nemohla být přepravena jiným způsobem. Geneticky změněná živá zvířata musí být přepravována za podmínek stanovených příslušnými orgány zemí původu a určení.
    1. 2.2.9.1.12 (Vypuštěno)

      Zahřáté látky

    1. 2.2.9.1.13 Zahřáté látky zahrnují látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100 °C nebo vyšší a v případě látek, které mají bod vzplanutí, při teplotě pod jejich bodem vzplanutí. Zahrnují také tuhé látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě 240 °C nebo vyšší.
    2. POZNÁMKA: Zahřáté látky smějí být přiřazeny ke třídě 9 jen tehdy, jestliže nesplňují kritéria některé jiné třídy

      3. Jiné látky a předměty, které během přepravy představují nebezpečí, ale neodpovídají definicím jiné třídy

    1. 2.2.9.1.14 Tyto různé látky neodpovídají definici žádné jiné třídy a jsou proto přiřazeny ke třídě 9:
      1. tuhé sloučeniny amoniaku (čpavku) s bodem vzplanutí pod 60 °C
      2. méně nebezpečné dithioničitany
      3. velmi lehce prchavé kapalné látky
      4. látky vyvíjející škodlivé páry
      5. látky obsahující alergeny
      6. chemické testovací soupravy a soupravy první pomoci
      7. elektrické dvouvrstvé kondenzátory (s kapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh)
      8. vozidla, motory a stroje s vnitřním spalováním
      9. předměty obsahující různé nebezpečné věci
    2. POZNÁMKA: Následující látky a předměty, uvedené ve Vzorových předpisech OSN, nepodléhají ustanovením ADR:
      1. UN 1845 OXID UHLIČITÝ, TUHÝ (SUCHÝ LED)16.
      2. UN 2216 MOUČKA RYBÍ (ODPAD RYBÍ), STABILIZOVANÁ(Ý),
      3. UN 2807 LÁTKY MAGNETIZOVANÉ,
      4. UN 3334 LÁTKA KAPALNÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU DOPRAVU, J.N.
      5. UN 3335 LÁTKA TUHÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PRO LETECKOU DOPRAVU. J.N.

      3. Přiřazení k obalovým skupinám

    1. 2.2.9.1.15 Je-li to udáno ve sloupci (4) tabulky A kapitoly 3.2, jsou látky a předměty třídy 9 přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle svého stupně nebezpečnosti:
      Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přistup ke klasifikaci směsi z hlediska jejich akutních a dlouhodobých nebezpečí pro vodní prostředí Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na součtu koncentrací klasifikovaných složek Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí
      Obalová skupina II: středně nebezpečné látky;
      Obalová skupina III: málo nebezpečné látky.
    1. 2.2.9.2 Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě

      Následující látky a předměty nejsou k přepravě připuštěny:

      1. - Lithiové baterie, které neodpovídají příslušným podmínkám zvláštních ustanovení 188, 230, 310, 636 nebo 670 kapitoly 3.3;
      2. - Nevyčištěné prázdné zadržovací vany pro přístroje, jako jsou transformátory, kondenzátory a hydraulické přístroje, které obsahují látky přiřazené k UN číslům 2315, 3151, 3152 nebo 3432.
    1. 2.2.9.3 Seznam hromadných položek
      Obrázek
      Obrázek

    ZKUŠEBNÍ POSTUPYKAPITOLA 2.3

    1. 2.3.0 Všeobecně

      Pokud v kapitole 2.2 nebo v této kapitole není stanoveno jinak, je třeba pro klasifikaci nebezpečných věcí použít zkušební postupy uvedené v Příručce zkoušek a kritérií.

    1. 2.3.1 Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
      1. 2.3.1.1 Trhaviny typu A (UN číslo 0081) musí, pokud obsahují více než 40 % kapalného esteru kyseliny dusičné, navíc ke zkouškám uvedeným v Příručce zkoušeka kritérií, vyhovět ještě následující zkoušce na výpotek.