Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Druhého protokolu k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954

Definice

Pro účely tohoto Protokolu:

(a) „strana“ znamená smluvní stranu tohoto Protokolu;

(b) „kulturní statky“ znamenají kulturní statky definované v článku 1 Úmluvy;

(c) „Úmluva“ znamená Úmluvu na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu sjednanou v Haagu dne 14. května 1954;

(d) „vysoká smluvní strana“ znamená smluvní stranu Úmluvy;

(e) „zvýšená ochrana“ znamená systém zvýšené ochrany ustavený články 10 a 11;

(f) „vojenský cíl“ znamená objekt, který svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím představuje účinný příspěvek k vojenským akcím a jehož celkové nebo částečné zničení, obsazení nebo neutralizace poskytuje za daných okolností zjevnou vojenskou výhodu;

(g) „nezákonný“ znamená pod nátlakem nebo jinak v rozporu s platnými předpisy vnitrostátního právního řádu okupovaného území nebo mezinárodního práva;

(h) „Seznam“ znamená Mezinárodní seznam kulturních statků pod zvýšenou ochranou zřízený v souladu s článkem 27 odstavec 1 písmeno b);

(i) „generální ředitel“ znamená generálního ředitele UNESCO;

(j) „UNESCO“ znamená Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu;

(k) „První protokol“ znamená Protokol na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu sjednaný v Haagu dne 14. května 1954.

Vztah k Úmluvě

Tento Protokol ve vztazích mezi stranami doplňuje Úmluvu.

Působnost

1. 1. Vedle ustanovení platných v době míru platí tento Protokol v situacích uvedených v článku 18 odstavce 1 a 2 Úmluvy a v článku 22 odstavec 1.
2. 2. Pokud jedna ze stran ozbrojeného konfliktu není vázána tímto Protokolem, strany tohoto Protokolu jím jsou ve svých vzájemných vztazích i nadále vázány. Dále jsou vázány tímto Protokolem ve vztahu k účastnickému státu konfliktu, který jím vázán není, pokud tento stát přijme ustanovení tohoto Protokolu a dokud je uplatňuje.

Vztah mezi Hlavou 3 a ostatními ustanoveními Úmluvy a tohoto Protokolu

Uplatňováním ustanovení Hlavy 3 tohoto Protokolu není dotčeno:

(a) uplatňování ustanovení Hlavy I Úmluvy a Hlavy 2 tohoto Protokolu;

(b) uplatňování ustanovení Hlavy II Úmluvy s tou výjimkou, že pokud mezi stranami tohoto Protokolu nebo mezi některou stranou a některým státem, který přijal a uplatňuje tento Protokol v souladu s článkem 3 odstavec 2, byla kulturním statkům poskytnuta jak zvláštní ochrana, tak zvýšená ochrana, platí pouze ustanovení o zvýšené ochraně.

Zabezpečení kulturních statků

Přípravná opatření přijatá v době míru k zabezpečení kulturních statků proti předvídatelným účinkům ozbrojeného konfliktu podle článku 3 Úmluvy podle okolností zahrnují přípravu inventářů, plánování nouzových opatření na ochranu proti požáru či zhroucení budovy, přípravu přemístění movitých kulturních statků či zajištění odpovídající ochrany takových statků přímo na místě a určení příslušných orgánů odpovědných za zabezpečení kulturních statků.

Zajištění šetrného zacházení s kulturními statky

K zajištění šetrného zacházení s kulturními statky v souladu s článkem 4 Úmluvy:

(a) se od závazků lze odchýlit z důvodu naléhavé vojenské nezbytnosti podle článku 4 odstavce 2 Úmluvy a zaměřit nepřátelský akt proti kulturním statkům, pouze když a dokud:

(i) je kulturní statek svou funkcí přeměněn na vojenský cíl; a

(ii) není jiná reálná možnost získání obdobné vojenské výhody, jakou nabízí zaměření nepřátelského aktu proti tomuto cíli;

(b) se od závazků lze odchýlit z důvodu naléhavé vojenské nezbytnosti podle článku 4 odstavce 2 Úmluvy a využít kulturní statky k účelům, kvůli nimž budou tyto statky pravděpodobně vystaveny zničení či poškození, pouze když a dokud není možnost volby mezi takovým využitím kulturních statků a jinou proveditelnou metodou získání obdobné vojenské výhody;

(c) rozhodnutí odvolat se na naléhavou vojenskou nezbytnost může učinit pouze důstojník velící útvaru velikostí se rovnajícímu praporu nebo většímu nebo, pokud okolnosti neumožňují jiný postup, důstojník velící útvaru menšímu než prapor;

(d) v případě útoku na základě rozhodnutí přijatého podle písmene a) musí být vydáno účinné předchozí varování, kdykoli to okolnosti umožňují.

Preventivní opatření při útoku

Aniž by tím byla dotčena jiná preventivní opatření vyžadovaná mezinárodním humanitárním právem při vedení vojenských operací, každá strana konfliktu:

(a) učiní vše proveditelné, aby ověřila, zda cíle útoku nejsou kulturními statky chráněnými podle článku 4 Úmluvy;

(b) učiní při výběru prostředků a způsobů útoku všechna proveditelná preventivní opatření, aby předešla náhodnému poškození kulturních statků chráněných podle článku 4 Úmluvy a aby takové poškození v každém případě minimalizovala;

(c) zdrží se rozhodnutí zahájit jakýkoliv útok, o němž lze předpokládat, že způsobí náhodné poškození kulturních statků chráněných podle článku 4 Úmluvy, které by bylo nepřiměřené konkrétní a přímé očekávané vojenské výhodě; a

(d) zruší či pozastaví útok, pokud vyjde najevo:

(i) že cíl je kulturním statkem chráněným podle článku 4 Úmluvy;

(ii) že útok zřejmě způsobí náhodné poškození kulturních statků chráněných podle článku 4 Úmluvy, které by bylo nepřiměřené konkrétní a přímé očekávané vojenské výhodě.

Preventivní opatření proti následkům nepřátelských akcí

Strany konfliktu v co největší možné míře:

(a) přemístí movité kulturní statky z blízkosti vojenských cílů nebo zajistí odpovídající ochranu na místě;

(b) se vyhnou umísťování vojenských cílů v blízkosti kulturních statků.

Ochrana kulturních statků na okupovaném území

1. 1. Aniž by tím byla dotčena ustanovení článků 4 a 5 Úmluvy, strana okupující zcela nebo zčásti území jiné strany na okupovaném území zakáže a zamezí:

   (a) jakýkoli nezákonný vývoz a jiné přemísťování kulturních statků či převod vlastnických práv k nim;

   (b) jakékoli archeologické vykopávky s výjimkou případů, kdy jsou nezbytně nutné pro zabezpečení, zdokumentování či uchování kulturních statků;

   (c) jakékoli pozměňování kulturních statků či změnu jejich využití s úmyslem zatajit či zničit kulturní, historické nebo vědecké důkazy.

1. 2. S výjimkou případů, kdy to okolnosti neumožňují, se jakékoli archeologické vykopávky kulturních statků na okupovaném území, jejich pozměňování nebo změna jejich využití provádějí v těsné součinnosti s příslušnými vnitrostátními úřady okupovaného území.

Zvýšená ochrana

Kulturním statkům lze poskytnout zvýšenou ochranu, pokud splňují následující tři podmínky:

(a) jedná se o kulturní dědictví nejvyššího významu pro lidstvo;

(b) jsou chráněny odpovídajícími vnitrostátními právními a administrativními opatřeními, která uznávají jejich výjimečnou kulturní a historickou hodnotu a zajišťují nejvyšší úroveň ochrany;

(c) nejsou využívány pro vojenské účely nebo k zaštítění vojenských objektů a strana, která má tyto kulturní statky pod kontrolou, učinila prohlášení, že takto využívány nebudou.

Poskytnutí zvýšené ochrany

1. 1. Každá strana by měla předložit Výboru seznam kulturních statků, pro něž hodlá žádat o poskytnutí zvýšené ochrany.
2. 2. Strana, která má jurisdikci vůči kulturním statkům nebo je má pod kontrolou, může požádat o jejich zápis do Seznamu zřízeného v souladu s článkem 27 odstavec 1 písmeno b). Tato žádost musí obsahovat všechny potřebné informace ohledně kritérií uvedených v článku 10. Výbor může vyzvat stranu, aby požádala o zápis kulturních statků do Seznamu.
3. 3. Jiné strany, Mezinárodní výbor Modrého štítu a jiné nevládní organizace s příslušnou odborností mohou Výboru doporučovat konkrétní kulturní statky. V takových případech se Výbor může rozhodnout vyzvat stranu, aby požádala o zápis těchto kulturních statků do Seznamu.
4. 4. Práva stran sporu nejsou dotčena ani žádostí o zápis kulturních statků nacházejících se na území, na něž si nárokuje svrchovanost či jurisdikci více než jeden stát, ani jejich zápisem.
5. 5. Po obdržení žádosti o zápis do Seznamu informuje Výbor o této žádosti všechny strany. Strany mohou do šedesáti dnů předložit Výboru protesty proti takové žádosti. Tyto protesty musejí vycházet pouze z kritérií uvedených v článku 10. Musejí být konkrétní a držet se faktů. Výbor protesty zváží a před přijetím rozhodnutí poskytne straně žádající o zápis dostatečnou příležitost na ně odpovědět. Pokud jsou Výboru předloženy takové protesty, rozhodnutí o zápisu do Seznamu se nezávisle na článku 26 přijímají čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících členů.
6. 6. Při rozhodování o žádosti by Výbor měl požádat o radu vládní a nevládní organizace, jakož i jednotlivé odborníky.
7. 7. Rozhodnutí poskytnout či odepřít zvýšenou ochranu lze přijmout pouze na základě kritérií uvedených v článku 10.
8. 8. Ve výjimečných případech, kdy Výbor dojde k závěru, že strana žádající o zápis kulturních statků do Seznamu nemůže splnit kritéria článku 10 písmeno b), se Výbor může rozhodnout poskytnout zvýšenou ochranu, pokud žádající strana předloží žádost o mezinárodní pomoc podle článku 32.
9. 9. Při zahájení nepřátelských akcí může strana konfliktu z důvodu naléhavé potřeby požádat o zvýšenou ochranu kulturních statků spadajících pod její jurisdikci či kontrolu sdělením této žádosti Výboru. Výbor okamžitě předá tuto žádost všem stranám konfliktu. V takových případech Výbor zváží protesty dotčených stran urychleně. Rozhodnutí poskytnout prozatímní zvýšenou ochranu musí být přijato co nejdříve a, nezávisle na článku 26, čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících členů. Výbor může poskytnout prozatímní zvýšenou ochranu po dobu do ukončení řádného řízení o poskytnutí zvýšené ochrany, pokud jsou splněna ustanovení článku 10 písmena a) a c).
10. 10. Výbor poskytne kulturním statkům zvýšenou ochranu od okamžiku jejich zápisu do Seznamu.
11. 11. Generální ředitel neprodleně zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a všem stranám oznámení o jakémkoli rozhodnutí Výboru zapsat kulturní statky do Seznamu.

Imunita kulturních statků pod zvýšenou ochranou

Strany konfliktu zajistí imunitu kulturních statků pod zvýšenou ochranou tím, že se zdrží útoku na takové statky a jakéhokoli využití takových statků či jejich bezprostředního okolí na podporu vojenské akce.

Pozbytí zvýšené ochrany

1. 1. Kulturní statky pod zvýšenou ochranou pozbudou takovou ochranu pouze:

   (a) pokud je taková ochrana pozastavena či zrušena v souladu s článkem 14; nebo

   (b) pokud a dokud se kulturní statky svým využitím stanou vojenským cílem.

1. 2. Za okolností uvedených v odstavci 1 písmeno b) mohou být takové statky předmětem útoku pouze, pokud:

   (a) je útok jediným použitelným prostředkem ukončení využití statků způsobem uvedeným v odstavci 1 písmeno b);

   (b) byla přijata všechna proveditelná preventivní opatření při výběru prostředků a způsobů útoku s cílem ukončit takové využití a nezpůsobit, nebo alespoň minimalizovat, škody na kulturních statcích;

   (c) neumožňují-li to okolnosti vzhledem k nutnosti bezprostřední sebeobrany, pokud:

   (i) útok je nařízen z nejvyššího stupně operačního velení;

   (ii) silám protivníka je vydáno účinné předchozí varování požadující ukončení užívání uvedeného v odstavci 1 písmeno b); a

   (iii) silám protivníka je poskytnut dostatek času na nápravu situace.

Pozastavení a zrušení zvýšené ochrany

1. 1. Pokud kulturní statky nadále nesplňují kterékoli z kritérií v článku 10 tohoto Protokolu, může jim Výbor pozastavit jejich status zvýšené ochrany nebo tento status zrušit vynětím těchto kulturních statků ze Seznamu.
2. 2. V případě vážného porušení článku 12 ohledně kulturních statků pod zvýšenou ochranou plynoucího z jejich využití na podporu vojenské akce jim může Výbor pozastavit status zvýšené ochrany. Pokud takové porušování pokračuje, může Výbor výjimečně zrušit status zvýšené ochrany vynětím těchto kulturních statků ze Seznamu.
3. 3. Generální ředitel neprodleně zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a všem stranám tohoto Protokolu oznámení o jakémkoli rozhodnutí Výboru pozastavit či zrušit zvýšenou ochranu.
4. 4. Před přijetím takového rozhodnutí poskytne Výbor stranám příležitost sdělit své názory.

Závažná porušení tohoto Protokolu

1. 1. Jakákoli osoba se dopustí trestného činu ve smyslu tohoto Protokolu, pokud úmyslně a v rozporu s Úmluvou nebo tímto Protokolem spáchá kterýkoli z následujících činů:

   (a) učiní kulturní statky pod zvýšenou ochranou předmětem útoku;

   (b) využije kulturní statky pod zvýšenou ochranou nebo jejich bezprostřední okolí na podporu vojenské akce;

   (c) rozsáhle zničí nebo si přisvojí kulturní statky chráněné Úmluvou a tímto Protokolem;

   (d) učiní kulturní statky chráněné Úmluvou a tímto Protokolem předmětem útoku;

   (e) ukradne, vyplení či zpronevěří kulturní statky chráněné Úmluvou nebo se proti nim dopustí vandalských činů.

1. 2. Každá strana přijme taková opatření, která mohou být nezbytná k přijetí právní úpravy, kterou se trestné činy uvedené v tomto článku stanou trestnými činy podle jejího vnitrostátního práva, a ke stanovení přiměřených trestů za tyto trestné činy. Přitom musí strany postupovat v souladu s obecnými zásadami práva a mezinárodního práva včetně pravidel rozšiřujících individuální trestní odpovědnost na osoby jiné než ty, které čin přímo spáchaly.

Jurisdikce

1. 1. Aniž by tím byl dotčen odstavec 2, přijme každá strana nezbytná legislativní opatření pro založení své jurisdikce nad trestnými činy uvedenými v článku 15 v následujících případech:

   (a) když je takový trestný čin spáchán na území tohoto státu;

   (b) když je údajný pachatel státním příslušníkem tohoto státu;

   (c) v případě trestných činů uvedených v článku 15 písmena a) až c), když se údajný pachatel zdržuje na jeho území.

1. 2. S ohledem na výkon jurisdikce a aniž by tím byl dotčen článek 28 Úmluvy:

   (a) tento Protokol nevylučuje vznik individuální trestní odpovědnosti nebo výkon jurisdikce podle platného vnitrostátního a mezinárodního práva, ani jím není dotčen výkon jurisdikce podle mezinárodního práva obyčejového;

   (b) s výjimkou případů, kdy stát, který není stranou tohoto Protokolu, může přijmout a uplatňovat jeho ustanovení v souladu s článkem 3 odstavec 2, nevzniká příslušníkům ozbrojených sil a státním příslušníkům státu, který není stranou tohoto Protokolu, s výjimkou těch státních příslušníků sloužících v ozbrojených silách státu, který je stranou tohoto Protokolu, individuální trestní odpovědnost na základě tohoto Protokolu, a tento Protokol ani nezakládá povinnost založit jurisdikci vůči takovým osobám nebo je vydat.

Trestní stíhání

1. 1. Pokud strana, na jejímž území je zjištěn pobyt údajného pachatele trestného činu uvedeného v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c), tuto osobu nevydá, musí bez jakékoliv výjimky a neprodleně postoupit věc svým příslušným orgánům za účelem trestního stíhání řízením vedeným v souladu s jejím vnitrostátním právem nebo případně s příslušnými pravidly mezinárodního práva.
2. 2. Aniž by tím byla dotčena případná příslušná pravidla mezinárodního práva, musí být jakékoli osobě, vůči níž je vedeno řízení v souvislosti s Úmluvou nebo tímto Protokolem, zaručeno slušné zacházení a spravedlivý proces v souladu s vnitrostátním právem a s mezinárodním právem ve všech fázích řízení a v žádném případě nesmí být takové osobě poskytnuty záruky méně příznivé, než jsou záruky poskytované mezinárodním právem.

Vydávání

1. 1. Trestné činy uvedené v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c) se považují za zahrnuté mezi trestné činy podléhající vydání v jakékoli smlouvě o vydávání existující mezi kterýmikoli ze stran před vstupem tohoto Protokolu v platnost. Strany se zavazují zahrnout takové trestné činy do každé smlouvy o vydávání, která mezi nimi bude následně uzavřena.
2. 2. Pokud strana, která vydávání podmiňuje existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné strany, s níž nemá smlouvu o vydávání, může dožádaná strana podle vlastního uvážení považovat tento Protokol za právní základ pro vydání v souvislosti s trestnými činy uvedenými v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c).
3. 3. Strany, které vydávání nepodmiňují existencí smlouvy, považují vzájemně trestné činy uvedené v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c) za trestné činy podléhající vydání za podmínek stanovených právními předpisy dožádané strany.
4. 4. Je-li to nezbytné, jsou trestné činy uvedené v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c) považovány pro účely vydávání mezi stranami za činy spáchané nejen v místě, kde k nim došlo, ale také na území stran, které založily jurisdikci v souladu s článkem 16 odstavec 1.

Vzájemná právní pomoc

1. 1. Strany si navzájem v co nejvyšší míře poskytují pomoc v souvislosti s vyšetřováním nebo trestním či vydávacím řízením ohledně trestných činů uvedených v článku 15, včetně pomoci při získávání důkazů nezbytných pro řízení, které mají k dispozici.
2. 2. Strany plní své závazky podle odstavce 1 v souladu s jakýmikoli smlouvami nebo jinými ujednáními o vzájemné právní pomoci, které mezi nimi případně existují. Pokud takové smlouvy nebo ujednání neexistují, poskytují si strany navzájem pomoc podle svého vnitrostátního práva.

Důvody zamítnutí

1. 1. Pro účely vydávání se trestné činy uvedené v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c) a pro účely vzájemné právní pomoci trestné činy uvedené v článku 15 nepovažují za politické trestné činy, ani za trestné činy související s politickými trestnými činy, ani za politicky motivované trestné činy. Nelze tedy zamítnout žádost o vydání nebo o vzájemnou právní pomoc na základě takových trestných činů pouze z toho důvodu, že se týká politického trestného činu nebo trestného činu souvisejícího s politickým trestným činem či politicky motivovaného trestného činu.
2. 2. Nic v tomto Protokolu nesmí být vykládáno, jako by zakládalo povinnost vydat nebo poskytnout vzájemnou právní pomoc, pokud dožádaná strana má oprávněné důvody domnívat se, že žádost o vydání pro trestné činy uvedené v článku 15 odstavec 1 písmena a) až c) nebo o vzájemnou právní pomoc ohledně trestných činů uvedených v článku 15 byla podána za účelem stíhání či trestání osoby z důvodu rasy, vyznání, národnosti, etnického původu nebo politického přesvědčení této osoby, nebo že vyhovění žádosti by způsobilo újmu na postavení této osoby z kteréhokoli z těchto důvodů.

Opatření týkající se jiných porušení

Aniž by tím byl dotčen článek 28 Úmluvy, přijme každá strana taková legislativní, administrativní či disciplinární opatření, která budou nezbytná pro potlačení následujících činů, pokud jsou páchány úmyslně:

(a) jakékoli využití kulturních statků porušující Úmluvu nebo tento Protokol;

(b) jakýkoli nezákonný vývoz, jiné přemístění kulturních statků z okupovaného území či převod vlastnických práv k nim v rozporu s Úmluvou nebo tímto Protokolem.