Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Druhého protokolu k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954

Ozbrojené konflikty jiné než mezinárodní povahy

1. 1. Tento Protokol platí i v případě ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy, který probíhá na území jedné ze stran.
2. 2. Tento Protokol se nevztahuje na případy nepokojů a napětí uvnitř státu, například na výtržnosti, ojedinělé a sporadické násilné činy a jiné činy podobné povahy.
3. 3. Žádného z ustanovení tohoto Protokolu se nelze dovolávat pro účely ovlivnění svrchovanosti některého státu nebo odpovědnosti vlády udržovat či znovu nastolit všemi zákonnými prostředky zákonnost a pořádek ve státě nebo bránit národní jednotu a územní celistvost státu.
4. 4. Žádným z ustanovení tohoto Protokolu není dotčena primární jurisdikce strany, na jejímž území probíhá ozbrojený konflikt jiné než mezinárodní povahy, ohledně porušení uvedených v článku 15.
5. 5. Žádného z ustanovení tohoto Protokolu se nelze dovolávat na ospravedlnění přímého nebo nepřímého vměšování z jakéhokoli důvodu do ozbrojeného konfliktu nebo do vnitřních či vnějších záležitostí strany, na jejímž území tento konflikt probíhá.
6. 6. Uplatňováním tohoto Protokolu pro situaci uvedenou v odstavci 1 není dotčeno právní postavení stran konfliktu.
7. 7. UNESCO může stranám konfliktu nabídnout své služby.

Schůze stran

1. 1. Schůze stran se svolává zároveň s generální konferencí UNESCO a v koordinaci se schůzí vysokých smluvních stran v případě, že generální ředitel takovou schůzi svolá.
2. 2. Schůze stran přijímá svůj jednací řád.
3. 3. Schůze stran má následující funkce:

   (a) volit členy Výboru v souladu s článkem 24 odstavec 1;

   (b) schvalovat směrnice vypracované Výborem v souladu s článkem 27 odstavec 1 písmeno a);

   (c) poskytovat směrnice pro užívání fondu Výborem a kontrolovat užívání fondu;

   (d) posoudit zprávu předloženou Výborem v souladu s článkem 27 odstavec 1 písmeno d);

   (e) projednat jakýkoli problém související s uplatňováním tohoto Protokolu a případně vydat doporučení.

1. 4. Na žádost alespoň jedné pětiny stran svolá generální ředitel mimořádnou schůzi stran.

Výbor na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

1. 1. Tímto se ustavuje Výbor na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu. Výbor se skládá z dvanácti stran zvolených schůzí stran.
2. 2. Výbor se schází na řádném zasedání jednou ročně a na mimořádných zasedáních, kdykoli to uzná za nutné.
3. 3. Při rozhodování o složení Výboru musí strany usilovat o zajištění rovného zastoupení různých oblastí a kultur světa.
4. 4. Strany, které jsou členy Výboru, vyberou za své zástupce osoby s odborností v oblasti kulturního dědictví, obrany nebo mezinárodního práva a vynasnaží se na základě vzájemných konzultací zajistit, aby Výbor jako celek měl odpovídající odbornost ve všech těchto oborech.

Funkční období

1. 1. Strana je volena do Výboru na čtyři roky a může být bezprostředně znovu zvolena pouze jednou.
2. 2. Nezávisle na ustanoveních odstavce 1 skončí funkční období poloviny členů zvolených v první volbě po skončení prvního řádného zasedání schůze stran následujícího po zasedání, na němž byli zvoleni. Tyto členy vybere losem předseda této schůze po první volbě.

Jednací řád

1. 1. Výbor přijme svůj jednací řád.
2. 2. Většina členů tvoří kvorum. Rozhodnutí Výboru se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasujících členů.
3. 3. Členové se nesmějí účastnit hlasování o jakýchkoli rozhodnutích souvisejících s kulturními statky zasaženými ozbrojeným konfliktem, jehož jsou stranami.

Funkce

1. 1. Výbor má následující funkce:

   (a) připravuje směrnice pro provádění tohoto Protokolu;

   (b) poskytuje, pozastavuje nebo ruší zvýšenou ochranu kulturních statků a zřizuje, vede a prosazuje Seznam kulturních statků pod zvýšenou ochranou;

   (c) monitoruje a dohlíží na provádění tohoto Protokolu a podporuje označování kulturních statků pod zvýšenou ochranou;

   (d) posuzuje zprávy stran a vyjadřuje se k nim, podle potřeby vyžaduje vysvětlení a připravuje vlastní zprávu o provádění tohoto Protokolu pro schůzi stran;

   (e) přijímá a posuzuje žádosti o mezinárodní pomoc podle článku 32;

   (f) rozhoduje o využití fondu;

   (g) plní jakékoli jiné funkce, které mu schůze stran případně uloží.

1. 2. Funkce Výboru se plní ve spolupráci s generálním ředitelem.
2. 3. Výbor spolupracuje s mezinárodními a národními vládními a nevládními organizacemi, které mají podobné cíle jako Úmluva, její První protokol a tento Protokol. Na pomoc při plnění těchto funkcí si může Výbor na své schůze přizvat jako poradce významné odborné organizace, například ty, které mají oficiální vztahy s UNESCO, včetně Mezinárodního výboru Modrého štítu (ICBS) a jeho orgánů. Představitelé Mezinárodního střediska pro výzkum uchování a obnovy kulturních statků (Římské středisko) (ICCROM) a Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) mohou být rovněž přizváni jako poradci.

Sekretariát

Výboru pomáhá sekretariát UNESCO, který připravuje podklady Výboru a programy jeho schůzí a odpovídá za provádění jeho rozhodnutí.

Fond na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

1. 1. Tímto se ustavuje fond pro následující účely:

   (a) poskytovat finanční či jinou pomoc na podporu přípravných či jiných opatření přijímaných v době míru v souladu mimo jiné s článkem 5, článkem 10 písmeno b) a s článkem 30, a

   (b) poskytovat finanční či jinou pomoc v souvislosti s nouzovými, prozatímními či jinými opatřeními přijímanými na ochranu kulturních statků v době ozbrojených konfliktů nebo obnovy bezprostředně po ukončení nepřátelských akcí, mimo jiné v souladu s článkem 8 písmeno a).

1. 2. Fond je zřízen jako svěřenecký fond v souladu s ustanoveními finančních předpisů UNESCO.
2. 3. Částky vyplacené z fondu se využívají pouze pro takový účel, o němž rozhodne Výbor v souladu se směrnicemi uvedenými v článku 23 odstavec 3 písmeno c). Výbor může přijímat příspěvky určené k využití pouze pro určitý program či projekt, pokud Výbor rozhodne o realizaci takového programu či projektu.
3. 4. Zdroje fondu sestávají z:

   (a) dobrovolných příspěvků stran;

   (b) příspěvků, darů či odkazů:

   (i) jiných států;

   (ii) UNESCO či jiných organizací systému Organizace spojených národů;

   (iii) jiných mezivládních či nevládních organizací; a

   (iv) veřejných nebo soukromých subjektů či jednotlivců;

   (c) jakýchkoli úroků z fondu;

   (d) prostředků získaných sbírkami nebo příjmy z akcí organizovaných ve prospěch fondu; a

   (e) všech ostatních zdrojů povolených směrnicemi platnými pro fond.

Šíření informací

1. 1. Strany se vynasnaží vhodnými prostředky a zejména prostřednictvím vzdělávacích a informačních programů posilovat u všech svých obyvatel vědomí hodnoty kulturních statků a úctu k nim.
2. 2. Strany budou šířit tento Protokol v co největším rozsahu jak v době míru, tak i v době ozbrojeného konfliktu.
3. 3. Jakékoliv vojenské či civilní orgány, které v době ozbrojeného konfliktu převezmou odpovědnost za uplatňování tohoto Protokolu, musejí být v plném rozsahu seznámeny s jeho textem. Za tímto účelem strany musí podle okolností:

   (a) zařadit směrnice a pokyny o ochraně kulturních statků do svých vojenských předpisů;

   (b) ve spolupráci s UNESCO a příslušnými vládními a nevládními organizacemi připravit a realizovat mírové výcvikové a vzdělávací programy;

   (c) prostřednictvím generálního ředitele se vzájemně informovat o zákonech, administrativních předpisech a opatřeních přijatých podle písmen a) a b);

   (d) prostřednictvím generálního ředitele se navzájem co nejdříve informovat o zákonech a administrativních předpisech, které případně přijmou k zajištění uplatňování tohoto Protokolu.

Mezinárodní spolupráce

V případech závažných porušení tohoto Protokolu se strany zavazují jednat společně prostřednictvím Výboru či jednotlivě ve spolupráci s UNESCO a Organizací spojených národů a v souladu s Chartou Organizace spojených národů.

Mezinárodní pomoc

1. 1. Strana může žádat od Výboru mezinárodní pomoc pro kulturní statky pod zvýšenou ochranou, jakož i pomoc při přípravě, tvorbě či provádění zákonů, administrativních předpisů a opatření uvedených v článku 10.
2. 2. Strana konfliktu, která není stranou tohoto Protokolu, ale která přijala a uplatňuje ustanovení podle článku 3 odstavce 2, může žádat od Výboru příslušnou mezinárodní pomoc.
3. 3. Výbor přijme pravidla pro předkládání žádostí o mezinárodní pomoc a stanoví možné formy mezinárodní pomoci.
4. 4. Strany se vyzývají, aby prostřednictvím Výboru poskytovaly technickou pomoc všeho druhu té straně nebo těm stranám konfliktu, které o to požádají.

Pomoc UNESCO

1. 1. Jakákoliv strana může UNESCO požádat o technickou pomoc při organizování ochrany svých kulturních statků, například při přípravných pracích na zabezpečení kulturních statků, při preventivních a organizačních opatřeních pro nouzové situace a při sestavování národních inventářů kulturních statků, nebo v souvislosti s jakýmkoli jiným problémem plynoucím z uplatňování tohoto Protokolu. UNESCO poskytne takovou pomoc v mezích daných svým programem a svými zdroji.
2. 2. Strany se vyzývají poskytovat technickou pomoc na bilaterální či multilaterální úrovni.
3. 3. UNESCO je oprávněno činit z vlastní iniciativy stranám návrhy v těchto záležitostech.

Ochranné mocnosti

Tento Protokol se provádí za součinnosti ochranných mocností odpovědných za ochranu zájmů stran konfliktu.

Smírčí procedura

1. 1. Ochranné mocnosti poskytují dobré služby ve všech případech, kdy to považují za prospěšné v zájmu kulturních statků, zvláště dojde-li mezi stranami konfliktu k rozporům ohledně uplatňování nebo výkladu ustanovení tohoto Protokolu.
2. 2. Pro tento účel může každá z ochranných mocností buď na vyzvání jedné ze stran, generálního ředitele či ze své vlastní iniciativy navrhnout stranám konfliktu, je-li to uznáno za vhodné, schůzku jejich zástupců a zvláště orgánů odpovědných za ochranu kulturních statků na území některého státu, který není stranou konfliktu. Strany konfliktu jsou vázány uskutečnit schůzku, která jim byla navržena. Ochranné mocnosti navrhnou stranám konfliktu ke schválení osobu ze státu, který není stranou konfliktu, nebo osobu navrženou generálním ředitelem, a tato osoba bude přizvána k účasti na takové schůzce ve funkci předsedy.

Smírčí procedura bez účasti ochranných mocností

1. 1. V konfliktu, pro nějž nebyly určeny žádné ochranné mocnosti, může generální ředitel poskytnout dobré služby či postupovat na základě jakékoli jiné formy smírčího řízení či zprostředkování s cílem urovnat rozpor.
2. 2. Na vyzvání jedné strany či generálního ředitele může předseda Výboru navrhnout stranám konfliktu schůzku jejich zástupců a, zvláště je-li to uznáno za vhodné, orgánů odpovědných za ochranu kulturních statků na území některého státu, který není stranou konfliktu.

Překlady a zprávy

1. 1. Strany přeloží tento Protokol do svých úředních jazyků a předají tyto oficiální překlady generálnímu řediteli.
2. 2. Strany každé čtyři roky předloží Výboru zprávu o provádění tohoto Protokolu.

Odpovědnost států

Žádným z ustanovení tohoto Protokolu týkajících se individuální trestní odpovědnosti není dotčena odpovědnost států podle mezinárodního práva, včetně povinnosti poskytnout odškodnění.

Jazyky

Tento Protokol je vyhotoven v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všech šest znění má stejnou platnost.

Podpis

Tento Protokol bude datován 26. března 1999. Bude otevřen k podpisu všem vysokým smluvním stranám v Haagu od 17. května 1999 do 31. prosince 1999.

Ratifikace, přijetí nebo schválení

1. 1. Tento Protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení vysokými smluvními stranami, které podepsaly tento Protokol, v souladu s jejich příslušnými ústavními postupy.
2. 2. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního ředitele.

Přístup

1. 1. Tento Protokol je otevřen k přístupu dalším vysokým smluvním stranám od 1. ledna 2000.
2. 2. Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního ředitele.

Vstup v platnost

1. 1. Tento Protokol vstoupí v platnost tři měsíce po uložení dvaceti listin o ratifikaci, přijetí, schválení či přístupu.
2. 2. Poté vstoupí v platnost pro každou stranu tři měsíce po uložení jejích listin o ratifikaci, přijetí, schválení či přístupu.

Vstup v platnost za ozbrojeného konfliktu

V případech uvedených v článcích 18 a 19 Úmluvy nabývají okamžitě účinnost ratifikace, přijetí nebo schválení nebo přístupy k tomuto Protokolu uložené stranami konfliktu buď před zahájením nepřátelských akcí či okupace či po něm. V takových případech předá generální ředitel sdělení uvedené v článku 46 nejrychlejší cestou.

Výpověď

1. 1. Každá strana může tento Protokol vypovědět.
2. 2. Výpověď musí být oznámena písemnou listinou uloženou u generálního ředitele.
3. 3. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po obdržení listiny o výpovědi. Pokud se však vypovídající strana v okamžiku vypršení této lhůty účastní ozbrojeného konfliktu, nenabude výpověď účinnosti až do ukončení nepřátelských akcí nebo do dokončení operací na repatriaci kulturních statků, podle toho, co skončí později.

Oznámení

Generální ředitel informuje všechny vysoké smluvní strany, jakož i Organizaci spojených národů o uložení všech listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu uvedených v článku 41 a 42 a o výpovědích uvedených v článku 45.

Registrace u Organizace spojených národů

V souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů bude tento Protokol registrován u Sekretariátu Organizace spojených národů na žádost generálního ředitele.