Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o dalším snižování emisí síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Oslo dne 14. června 1994

Příloha I

KRITICKÁ DEPOZICE SÍRY

Příloha II

EMISNÍ STROPY A PROCENTNÍ SNÍŽENÍ EMISÍ SÍRY

Emisní stropy síry uvedené v seznamu v připojené tabulce udávají závazky podle čl. 2 odst. 2 a 3 tohoto protokolu. Úrovně emisí let 1980 a 1990 a procentní snížení emisí v téže tabulce jsou uvedeny pouze pro informaci.

Příloha III

OZNAČENÍ ÚZEMÍ, KDE DOCHÁZÍ K ŘÍZENÍ OXIDŮ SÍRY (SOMA).

Pro účely tohoto protokolu se na seznam SOMA zapisuje toto:

1. SOMA jihovýchodní Kanady

Jde o území o rozloze 1 milionu km², které zahrnuje celé území provincií Ostrova Prince Edwarda, Nova Scotia a New Brunswick, celé území provincie Quebec jižně od přímky mezi Havre-St. Pierra na severním břehu zálivu sv. Vavřince a bodem, kde hranice mezi Quebecem a Ontariem protíná pobřežní čáru zálivu Jamesova, a celé území provincie Ontario, jižně od přímky mezi bodem, kde hranice mezi Ontariem a Quebecem protíná pobřežní čáru zálivu Jamesova a řeku Nipigon blíže severního břehu Hořejšího jezera.

Příloha IV

TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

1. I. ÚVOD
   1. 1. Cílem této přílohy je poskytnout rámcový návod k určení možností a technologií omezování emisí síry a tak účinně dostát závazkům protokolu.
   2. 2. Příloha je založena na informacích o všeobecných možnostech snížení emisí síry, a zejména o technologických ukazatelích a nákladech na omezování emisí z oficiální dokumentace výkonného orgánu a jeho pomocných orgánů.
   3. 3. Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedená opatření ke snižování emisí založena na provozních zkušenostech, ve většině případů za několik let, a považují se za nejlépe zavedené a ekonomicky uskutečnitelné nejlepší dostupné technologie. Avšak soustavně se rozšiřující zkušenosti s opatřeními a technologiemi s nízkými emisemi v nových zařízeních, stejně jako modernizace stávajících zařízení vyžadují, aby byla příloha pravidelně přezkoumána.
   4. 4. Přestože příloha uvádí řadu opatření a technologií v širokém rozsahu potřebných nákladů a účinnosti, nelze ji považovat za vyčerpávající seznam možností omezování. Kromě toho volba opatření nebo technologií omezování pro kterýkoli zvláštní případ bude záviset na řadě faktorů, včetně současných právních a správních předpisů, a zejména požadavků technologie omezování, skladby primární energie, průmyslové infrastruktury, hospodářských okolností a specifických podmínek vlastního zařízení.
   5. 5. Příloha se zabývá především omezováním emisí kyslíkatých sloučenin síry pojatých jako suma oxidu siřičitého a oxidu sírového vyjádřených jako SO₂. Podíl síry emitované buď jako oxidy síry, nebo jiné sloučeniny síry z jiných než spalovacích procesů a jiných zdrojů je ve srovnání s emisemi síry ze spalování malý.
   6. 6. Při projektování opatření nebo technologií pro zdroje síry emitující jiné složky, zejména oxidy dusíku (NO_x), tuhé částice, těžké kovy a těkavé organické látky (VOC), stojí za to uvažovat o nich ve spojitosti s možnostmi omezování pro konkrétní znečišťující látky proto, aby se maximalizoval celkový účinek snížení a minimalizoval dopad na životní prostředí, a zvláště, aby nevznikal problém přenosu znečištění ovzduší do jiných médií (například odpadových vod nebo pevného odpadu).

1. II. VELKÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE EMISÍ SÍRY
   1. 7. Procesy spalování fosilních paliv jsou hlavním zdrojem antropogenních emisí síry ze stacionárních zdrojů. Nadto mohou některé další procesy vedle spalování k emisím podstatně přispívat: Kategorie velkých stacionárních zdrojů na základě EMEP/CORINAIR ‘90 zahrnuje:
      1. i) veřejné elektrárny, teplárny a centrální výtopny:
         1. a) kotle
         2. b) stacionární spalovací turbiny a spalovací motory;
      1. ii) spalovací zařízení drobného průmyslu, služeb a obyvatelstva:
         1. a) kotelny
         2. b) domácí vytápění;
      1. iii) průmyslové kotelny a procesy se spalováním:
         1. a) kotle a průmyslové zdroje tepla
         2. b) zpracovatelské procesy, např. metalurgické operace jako pražení, spékání, koksárenské pece, zpracování oxidu titaničitého (TiO₂) atd.
         3. c) výroba celulosy;
      1. iv) procesy bez spalování, např. výroba kyseliny sírové, specifické procesy organické syntézy, úprava povrchu kovů;
      2. v) dobývání, zpracování a distribuce fosilních paliv;
      3. vi) zpracování a likvidace odpadu, např. tepelné zpracování domovního a průmyslového odpadu.
   1. 8. Celkové údaje (1990) za oblast EHK ukazují, že asi 88 % celkových emisí síry pochází ze všech spalovacích procesů (20 % z průmyslového spalování), 5 % z výrobních procesů a 7 % z rafinerií ropy. V mnoha zemích je vedle odvětví výroby elektřiny velkým samostatným zdrojem emisí SO₂ také odvětví průmyslu (včetně rafinerií). Přestože jsou emise z rafinerií v zemích EHK poměrně malé, jejich dopad na emise síry z jiných zdrojů je velký, vzhledem k obsahu síry v ropných produktech. Obvykle přechází do ropných výrobků 60 % obsahu síry v ropě, 30 % se získává jako elementární síra a 10 % odchází jako emise z komínů rafinerií.

1. III. OBECNÉ MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE SPALOVÁNÍ
   1. 9. Obecné možnosti snížení emisí síry jsou:
      1. i) Opatření v hospodaření energií¹
         1. a) Úspora energie

            Racionální využívání energie (zvýšení energetické účinnosti/řízení procesu, společná výroba elektřiny a tepla a/nebo úspory na straně poptávky) má obvykle za následek snížení emisí síry.

         1. b) Skladba zdrojů energie

            Obecně vzato lze snížit emise síry tím, že se zvýší podíl zdrojů, jimiž se vyrábí elektřina bez spalování (např. vodní, jaderné, větrné elektrárny) v celkové skladbě zdrojů energie. Nicméně je třeba uvážit další dopady na životní prostředí.

      1. ii) Technologické možnosti
         1. a) Záměna paliva

            Emise SO₂ při spalování jsou v přímé úměrnosti k obsahu síry v použitém palivu.

            Záměna použitého paliva (např. místo uhlí s vysokým obsahem síry použití uhlí s nízkým obsahem síry a/nebo tekutých paliv nebo plynu) vede k nižším emisím síry, jsou tu však i určitá omezení, jako např. zda je vůbec palivo s nízkým obsahem síry k dispozici a zda lze stávající systémy spalování přizpůsobit na použití odlišných paliv. V mnoha zemích EHK se některá spalovací zařízení na uhlí nebo ropu nahrazují spalovacím zařízením na plyn. Zařízení umožňující používat dvojího paliva mohou záměny paliva usnadňovat.

         1. b) Čištění paliva

            Čištění zemního plynu je běžné a z provozních důvodů se ho široce využívá.

            Čištění provozního plynu (plyn z kyselé rafinace, koksárenský plyn, bioplyn atd.) je rovněž v současnosti běžnou technologií.

            Odsíření tekutých paliv (lehké a střední frakce) je v současnosti běžnou technologií.

            Odsíření těžkých frakcí je technicky proveditelné, nicméně závisí na vlastnostech surové ropy. Odsíření atmosférického residua (zbytkový produkt z jednotek atmosférické destilace surové ropy) k výrobě palivového oleje s nízkým obsahem síry se však běžně neprovádí; obvykle se dává přednost zpracování surové ropy s nízkým obsahem síry. Hydrokrakování a technologie úplné konverze jako výrobní procesy dosáhly plné zralosti a spojují vysoké zachycení síry se zvýšeným výtěžkem lehkých produktů. Až dosud je však počet rafinerií s úplnou konverzí omezený. Tyto rafinérie běžně vytěží 80 - 90 % obsahu síry a všechny zbytky dokáží přeměnit na lehké produkty nebo jiné prodejné výrobky. U tohoto typu rafinérií je zvýšena spotřeba energie a zvýšeny investiční náklady. Typický obsah síry u produktů rafinérií podává tabulka č. 1.

            Tabulka 1 Obsah síry v rafinačních produktech

            (Obsah síry v %)

            Příloha IV TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ Tabulka 1 Obsah síry v rafinačních produktech (Obsah síry v %)

            	Typické současné hodnoty	Očekávané budoucí hodnoty
            Benzin	0,1	0,05
            Letecký petrolej	0,1	0,01
            Motorová nafta	0,05 - 0,3	< 0,05
            Topný olej	0,1 - 0,2	< 0,1
            Topná nafta	0,2 - 3,5	< 1
            Nafta pro lodní motory	0,5 - 1,0	< 0,5
            Ropa v zásobnících	3,0 - 5,0	< 1 (pobřežní území) < 2 (na širém moři)

            Běžně uplatňované technologie čištění černého uhlí pomocí mohou odstranit zhruba 50 % anorganické síry (v závislosti na vlastnostech uhlí), avšak neodstraní žádnou organickou síru. Vyvíjejí se účinnější technologie, které však vyžadují složitější zařízení a jsou nákladné. Účinnost odstraňování síry čištěním uhlí je tudíž ve srovnání s odsířením kouřových plynů omezena. V některých zemích se však může dosáhnout místního optima kombinací čištění uhlí a čištění kouřových plynů.

         1. c) Technologie dokonalejšího spalování

            Tyto technologie spalování s vyšší tepelnou účinností a sníženými emisemi síry zahrnují: spalování ve fluidním loži (FBC) a to: s bublající vrstvou (BFBC), cirkulační (CFBC) a přetlakové (PFBC); dále zplynování integrované s paroplynovým cyklem (IGCC); a kombinovaný paroplynový cyklus (CCGT).

            Stacionární spalovací turbiny mohou být integrovány se spalovacími systémy ve stávajících běžných elektrárnách, což může celkovou účinnost zvýšit o 5 - 7 % a tím například významně snížit emise SO₂. Je ovšem třeba provést velké změny na stávajícím systému topenišť.

            Spalování ve fluidním loži je technologie pro spalování černého a hnědého uhlí, může však spalovat jiná pevná paliva, jako je ropný koks, a méně hodnotná paliva, jako jsou odpadky, rašelina a dřevo. Emise, lze dodatečně snížit integrovaným řízením spalování přídavkem vápna/vápence do materiálu lože. Celková instalovaná kapacita FBC dosáhla zhruba 30 000 MW_th (250 - 350 zařízení), včetně 8 000 MW_th v jednotkových výkonech vyšších než 50 MW_th. Vedlejší produkty tohoto procesu však mohou vyvolávat problémy, pokud jde o jejich užití a/nebo odstranění a je třeba vyčkat ještě dalšího vývoje.

            Proces IGCC spočívá ve zplynování uhlí a výrobě elektřiny v kombinovaném paroplynovém cyklu. Zplyňované uhlí se spaluje ve spalovací komoře plynové turbiny. Snížení emisí síry se dociluje používáním v současnosti běžné technologie čištění surového plynu před vstupem do plynové turbiny. Tato technologie existuje také pro destilační zbytky těžkých olejů a pro živičné emulze. Instalovaná kapacita v současné době činí asi 1 000 MW_el (5 zařízení).

            Elektrárny s kombinovaným paroplynovým cyklem, za použití zemního plynu jako paliva, s energetickou účinností asi 48 - 52 % jsou v současné době ve stadiu projektů.

         1. d) Modifikace procesů a spalování

            Neexistují modifikace spalování srovnatelné s opatřeními pro omezení emisí NO_x, neboť v průběhu spalování je organicky a/nebo anorganicky vázaná síra téměř úplně oxidována (přičemž určité procento závisející na vlastnostech uhlí a technologii spalování zůstane v popelu).

            V této příloze se přídavky suchých přísad do běžných kotlů považují za modifikaci procesů vzhledem k tomu, že se do spalovací jednotky zavádí určité činidlo. Nicméně zkušenosti ukázaly, že při použití těchto procesů se snižuje tepelný výkon, poměr Ca/S je vysoký a odstranění síry je nízké. Je třeba brát v úvahu i problémy, spojené s dalším užitím vedlejších produktů, takže se tohoto řešení může obvykle použít jako prozatímní opatření a jen pro menší jednotky.

            Tabulka 2.

            Emise oxidů síry po uplatnění možných technologií u kotlů spalujících fosilní paliva

            Příloha IV TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ Tabulka 1 Obsah síry v rafinačních produktech (Obsah síry v %) Tabulka 2. Emise oxidů síry po uplatnění možných technologií u kotlů spalujících fosilní paliva

            	Neregulovatelné emise		Dávkování přísad		Mokré čištění a		Rozprašování b
            Účinnost snížení emisí (%)			do 60		95		do 90
            Energetická účinnost (kWel/103m3/h)			0,1-1		6-10		3-6
            Celková instalovaná kapacita (EHK Eur) (MWth)					194 000		16 000
            Typ vedl. produktu			směs vápenatých solí a popílku		sádra (kal/odpadní voda)		směs CaSO3·½ H2O a popílku
            Specifické investice (náklady v ECU (1990)/kWel)			20-50		60-250		50-220
            	mg/m3 c	g/kWhel	mg/m3 c	g/kWhel	mg/m3 c	g/kWhel	mg/m3 c	g/kWhel
            Černé uhlí d	1 000-10 000	3,5-35	400-4 000	1,4-14	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,4 < 0,7	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,4 < 0,7
            Hnědé uhlí d	1 000-20 000	4,2-84	400-8 000	1,7-33,6	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,7 < 0,8	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,7 < 0,8
            Těžký olej d	1 000-10 000	2,8-28	400-4 000	1,1-11	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,1 < 0,6	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,1 < 0,6
            	Amoniakový proces b		Wellman Lord a		Aktivní uhlí a		Kombin. katalyt.a
            Účinnost snížení emisí (%)	do 90		95		95		95
            Energetická účinnost (kWel/103 m3/h)	3-10		10-15		4-8		2
            Celková instalovaná kapacita (EHK Eur) (MWth)	200		2 000		700		1 300
            Typ vedl. produktu	amonné hnojivo		elementární síra, kyselina sírová (99 % obj.)		elementární síra, kyselina sírová (99 % obj.)		kyselina sírová (70 % hmot.)
            Specifické investice (náklady v ECU (1990)/kWel)	230-270 e		200-300 e		280-320 e f		320-350 e f
            	mg/m3 c	g/kWhel	mg/m3 c	g/kWhel	mg/m3 c	g/kWhel	mg/m3 c	g/kWhel
            Černé uhlí d	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,4 < 0,7	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,4 < 0,7	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,4 < 0,7	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,4 < 0,7
            Hnědé uhlí d	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,7 < 0,8	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,7 < 0,8	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,7 < 0,8	<400 (< 200,1 % S)	< 1,7 < 0,8
            Těžký olej d	<400 (< 200,1 % S)	< 1,1 < 0,6	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,1 <0,6	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,1 < 0,6	< 400 (< 200,1 % S)	< 1,1 < 0,6
            a Při vysokém obsahu síry v palivu může být účinnost i jiná, současně může být závislá na procesu. Obvyklou hodnotou je 95 %. b Vhodné pro paliva s vysokým obsahem síry. c Emise v mg/m3 (STP), suché spaliny, 6 % kyslíku pro pevná paliva, 3 % kyslíku pro tekutá paliva. d Činitel konverze závisí na vlastnostech paliva, specifickém objemu spalin a tepelné účinnosti kotle. (Užití činitelé konverze (m3/kWhel, tepelná účinnost 36 %) černé uhlí: 3,50; hnědé uhlí: 4,20; těžký olej: 2,80). e Specifické investiční náklady vycházejí z malého počtu zařízení. f Specifické investiční náklady zahrnují proces denitrifikace. Tabulka byla sestavena hlavně pro velká spalovací zařízení ve veřejném sektoru. Možnosti omezení jsou však platné i pro jiná odvětví s podobnými odpadními plyny.

         1. e) Odsíření kouřových plynů /FGD/

            Tyto procesy se zaměřují na odstranění již vytvořených oxidů síry a hovoří se o nich také jako o sekundárních opatřeních. Technologie čištění kouřových plynů, odpovídající současnému stavu techniky, jsou založeny na odstraňování síry mokrým, suchým nebo polosuchým a katalytickým chemickým procesem.

            K dosažení účinnějšího snížení emisí síry, než dovolují opatření uvedená v bodě i), je třeba uvažovat o programu kombinujícím technologické možnosti podle bodu (ii).

            V některých případech mohou způsoby snížení emisí síry vést i ke snížení emisí CO₂, NO_x a jiných znečišťujících látek.

            Ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách se používá těchto procesů čištění kouřových plynů: mokrý vápno/vápencový (LWS); rozprašovací absorpce (SDA), proces Wellman-Lordův(WL); amoniakový (AS); a kombinovaných procesů k odstraňování NO_x /SO_x (AC - aktivovaným uhlím) a kombinované katalytické odstraňování NO_x/SO_x.

            V odvětví výroby elektřiny pokrývají procesy LWS 85 % a SDA 10% instalované kapacity odsiřování kouřových plynů.

            Několik nových odsiřovacích procesů kouřových plynů, jako například suchý s ozářením elektrony (EBDS) a Mark 13A ještě za sebou nemá zkušební období.

            Tabulka č. 2 ukazuje účinnost shora uvedených sekundárních opatření na základě praktických zkušeností shrnutých z velkého počtu zařízení, na kterých byly
            uplatněny. Uvádí se jak realizovaná kapacita, tak i kapacitní rozsah. Přestože několik technologií snižování vykazuje srovnatelné účinky, mohou specifické místní vlivy použití určité technologie vylučovat.

            Tabulka č. 2 obsahuje rovněž obvyklé meze investičních nákladů při použití technologií snížení emisí síry uvedených pod body ii) c), d) a e). Avšak při použití těchto technologií v jednotlivých případech je třeba si uvědomit, že investiční náklady na snížení emisí budou kromě jiného záviset na konkrétním zařízení, kde jsou uplatněny, na požadovaném systému kontroly, na velikosti zařízení, na rozsahu požadovaného snížení a na časovém průběhu cyklu údržby. Proto dává tabulka jen hrubé rozmezí investičních nákladů. Investiční náklady na modernizaci jsou obvykle vyšší než při výstavbě nového zařízení.

1. IV. TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ PRO JINÁ ODVĚTVÍ
   1. 10. Technologie uvedené v bodech 9 ii) a) - e) nejsou jen pro odvětví elektrárenské, ale mohou být použity také v různých jiných odvětvích průmyslu. Několikaleté provozní zkušenosti byly získány převážně z elektráren.
   2. 11. Použití technologií snižování emisí síry v průmyslových odvětvích závisí pouze na specifických omezeních procesu v dotyčném odvětví. V následující tabulce 3 je uvedeno, které procesy nejvíce přispívají k emisím síry a které opatření na snížení tomu odpovídá.

      Tabulka 3

      Příloha IV TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ Tabulka 1 Obsah síry v rafinačních produktech (Obsah síry v %) Tabulka 2. Emise oxidů síry po uplatnění možných technologií u kotlů spalujících fosilní paliva Tabulka 3

      Zdroj	Opatření na snížení
      Pražení sirníků neželezných kovů	Mokrý katalytický proces kovů (WSA)
      Výroba viskózy	Metoda dvojího kontaktu
      Výroba kyseliny sírové	Metoda dvojího kontaktu, zvýšená výtěžnost
      Sulfátová výroba buničiny	Různá, do procesu integrovaná opatření

   1. 12. V odvětvích uvedených v tabulce 3 lze pro dosažení nejúčinnějšího snížení emisí síry použít opatření integrovaných do výrobního procesu, včetně záměny surovin, pokud je to nutné v kombinaci s čištěním kouřových plynů specifických pro dané odvětví.
   2. 13. Popsané příklady jsou tyto:
      1. a) v nových výrobnách sulfátové buničiny lze dosáhnout emisí menších než 1 kg síry na tunu vzduchem sušené buničiny;
      2. b) v sulfitových celuloskách, 1 - 1,5 kg síry na tunu vzduchem sušené buničiny;
      3. c) pokud jde o pražení sirníků, existují zprávy, že (v závislosti na procesu) bylo dosaženo účinnosti 80 - 99 % pro jednotky o velikosti 10 000 -200 000 m³/h;
      4. d) pro jedno zařízení na spékání železné rudy, jeden agregát odsíření kouřových plynů (FGD) s kapacitou 320000 m³/h dosahuje ve vyčištěném plynu hodnoty pod 100 mg SO_x/Nm³ při 6 % O₂;
      5. e) koksové pece docilují méně než 400 mg SO_x/Nm³ při 6 % O₂;
      6. f) provozy na výrobu kyseliny sírové dosahují míry konverze vyšší než 99 %;
      7. g) zdokonalené Clausovo zařízení dosahuje výtěžnosti síry přes 99 %.

1. V. VEDLEJŠÍ PRODUKTY A VEDLEJŠÍ ÚČINKY
   1. 14. Jak se v zemích EHK zvyšuje snaha snížit emise síry ze stacionárních zdrojů, bude se zvyšovat i množství vedlejších produktů, které přitom vznikají.
   2. 15. Měly by být voleny takové postupy, které poskytnou vedlejší produkty s dalším využitím. Kromě toho by měly být voleny takové postupy, kterými se zvýší tepelná účinnost a sníží a minimalizuje problém likvidace odpadu, kdykoli to bude možné. I když většina vedlejších produktů je dále použitelná nebo recyklovatelná, jako je sádra, amonné soli, kyselina sírová nebo síra, je třeba vzít v úvahu i takové činitele jako jsou podmínky na trhu a standardy kvality. Další využití vedlejších produktů spalování ve fluidním loži a rozprašovací absorpce je nutné zdokonalovat a prozkoumat, protože v několika zemích je likvidace omezena místem pro skládky nebo kriterii pro skládkování.
   3. 16. Jestliže je možné si vybrat mezi několika způsoby snižování emisí síry, měly by být zvažovány tyto dále uvedené vedlejší účinky i přesto, že nebrání zavedení žádné technologie:
      1. a) spotřeba energie procesů na čištění plynu;
      2. b) korozní napadení vlivem tvorby kyseliny sírové reakcí oxidů síry s vodní parou;
      3. c) zvýšené nároky na spotřebu vody a na čištění odpadních vod;
      4. d) nároky na činidla;
      5. e) odstraňování tuhého odpadu.

1. VI. MONITOROVÁNÍ A HLÁŠENÍ
   1. 17. Opatření k uskutečňování národních strategií a politik ke snižování znečišťování ovzduší zahrnují: právní předpisy, ekonomickou stimulaci a zábrany a rovněž technologické požadavky (nejlepší dostupná technologie).
   2. 18. Nejčastěji jsou stanoveny normy podle zdrojů emisí, velikosti zařízení, způsobu provozu, technologie spalování, typu paliva a podle toho, zda jde o nové nebo o stávající zařízení. Používá se rovněž alternativního přístupu a určuje se cílové snížení celkových emisí síry ze skupiny zdrojů umožňující zvolit si, jakou činností se tohoto cíle dosáhne (bublinová koncepce).
   3. 19. Omezování emisí síry na úrovně vytyčené národními rámcovými právními předpisy je třeba kontrolovat trvalým monitorováním a systémem hlášení, předávaným orgánům dozoru.
   4. 20. Je k dispozici několik systémů monitorování užívajících jak kontinuální, tak i diskontinuální metody. Požadavky na kvalitu se však různí. Měření musí být prováděna kvalifikovanými institucemi. Nejlepší záruky proto může poskytnout systém osvědčení.
   5. 21. Hlášení nepředstavuje u moderních automatizovaných monitorovacích systémů a přístrojů pro kontrolu procesu žádný problém. Sběr údajů pro další použití není při soudobé technice problémem, rozsah předávaných údajů odpovědným orgánům se liší případ od případu. K dosažení lepší srovnatelnosti bude třeba uvést do souladu soubory dat a upravující předpisy. Harmonizace je také žádoucí pro zaručení kvality měřicích a monitorovacích systémů. To vše je třeba brát v úvahu při srovnávání údajů.
   6. 22. K vyvarování se nesrovnalostí a nesoustavnosti musí být řádně definovány klíčové položky a ukazatele, včetně těchto:
      1. a) definování norem vyjádřených v ppmv, mg/Nm³, g/GJ, kg/h nebo kg/t produktu. Většina těchto jednotek se musí vypočítávat a vyžaduje určení teploty plynu, vlhkosti, tlaku, obsahu kyslíku nebo tepelného příkonu;
      2. b) definování doby, za kterou se vypočítává průměr (hodiny, měsíce nebo rok);
      3. c) definování dob výpadku a odpovídajících pravidel, týkajících se vynechání monitorovacího systému nebo odpojení zařízení;
      4. d) definování metod zpětného doplňování údajů, které nebyly zachyceny nebo byly ztraceny v důsledku selhání zařízení;
      5. e) definování souboru ukazatelů, které mají být měřeny. Potřebné informace se mohou různit v závislosti na typu průmyslového procesu. To se rovněž týká umístění měřicího bodu v systému.
   1. 23. Je třeba zajistit kontrolu kvality měření.

PŘÍLOHA V

MEZNÍ HODNOTY EMISÍ A OBSAHU SÍRY

1. A. Mezní hodnoty emisí pro velké stacionární zdroje spalování ^a

   PŘÍLOHA V MEZNÍ HODNOTY EMISÍ A OBSAHU SÍRY

   	(i) (MWth)	(ii) Mezní hodnota emisí (mg SO2/Nm3) b	(iii) Míra odsíření (%)
   1. PEVNÁ PALIVA (při 6 % kyslíku ve spalinách)	50 - 100	2 000
   	100 - 500	2 000 - 400 (lineární pokles)	40 (pro 100 - 167 MWth) 40 - 90 (lineární vzestup pro 167 - 500 MWth)
   	nad 500	400	90
   2. KAPALNÁ PALIVA (při 3 % kyslíku ve spalinách)	50 - 300	1700
   	300 - 500	1 700 - 400 (lineární pokles)	90
   	nad 500	400	90
   3. PLYNNÁ PALIVA (při 3 % kyslíku ve spalinách)
   Plynná paliva všeobecně		35
   Zkapalněný plyn		5
   Nízkokalorické plyny ze zplynování rafinačních zbytků, koksový plyn, vysokopecní plyn		800

1. B. Plynový olej

   PŘÍLOHA V MEZNÍ HODNOTY EMISÍ A OBSAHU SÍRY

   	Obsah síry (v %)
   Nafta pro pohon silničních vozidel	0,05
   Jiné typy	0,2

2. Poznámky
3. ^a V provozech, kde je možno spalovat více druhů paliv a kde dochází k současnému použití dvou nebo více typů paliva, příslušné orgány stanoví jako vodítko mezní hodnoty emisí s přihlédnutím k mezním hodnotám podle sloupce ii) platných pro každý jednotlivý druh paliva, k poměru tepelného příkonu každého z těchto paliv a, pro rafinerie, k příslušné specifické charakteristice provozu. U rafinerií nesmí v žádném případě taková kombinovaná mezní hodnota přesáhnout 1700 mg SO₂/Nm.
1. Mezní hodnoty emisí se nevztahují na tato dále uvedená zařízení:
   1. - zařízení, v kterých se produktu spalování užívá pro přímé vyhřívání, sušení nebo každé jiné zacházení s objekty nebo materiály, např. ohřívací pece, pece pro tepelné zpracování;
   2. - zařízení k dodatečnému spalování, tj. každý technický přístroj, určený k čištění odpadních plynů spalováním, který není provozován jako samostatná spalovna;
   3. - zařízení na regeneraci katalyzátorů pro katalytické krakování;
   4. - zařízení pro přeměnu sirovodíku na síru;
   5. - reaktory používané v chemickém průmyslu;
   6. - koksárenské bateriové pece;
   7. - kaupery;
   8. - spalovny odpadů;
   9. - zařízení s dieselovými, benzinovými a plynovými motory nebo plynovými turbinami, bez ohledu na použité palivo.

   Jestliže některá smluvní strana vzhledem k vysokému obsahu síry v domácím pevném nebo tekutém palivu nemůže splnit mezní hodnoty emisí uvedené ve sloupci ii), může uplatnit míry odsíření tak, jak jsou uvedeny ve sloupci iii), nebo maximální mezní hodnotu 800 mg SO₂/Nm³, i když je třeba dát spíše přednost hodnotám ne vyšším než 650 mg SO₂/Nm³. Tato smluvní strana podá zprávu o uplatnění těchto mezních hodnot prováděcímu výboru v kalendářním roce, v němž k tomu došlo.

   Pokud se instalují dvě nebo více samostatných nových zařízení takovým způsobem, že by jejich odpadní plyny, při přihlédnutí k technickým a ekonomickým faktorům, mohly být podle mínění příslušných orgánů odváděny společným komínem, bude se kombinace těchto zařízení považovat za jediný celek.

   Hodnota mg SO₂/Nm³ je definována pro teplotu 273 K a za tlaku 101,3 kPa po provedení korekce na obsah vodních par.