Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o podpoře a ochraně investic

PŘÍLOHA A

Vysvětlení nepřímého vyvlastnění

Článek VI (Vyvlastnění) této dohody stanoví, že:

Investice nebo výnosy investorů kterékoli smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny jiným opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“) na území druhé smluvní strany, kromě případů provedených ve veřejném zájmu, na základě zákona, nediskriminačním způsobem proti vyplacení okamžité, dostatečné a efektivní náhrady....

Smluvní strany potvrzují své společné chápání, že:

(a) Koncepce “opatření majících podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění“ může být také označena jako “nepřímé vyvlastnění.“ Nepřímé vyvlastnění vyplývá z opatření nebo řady opatření smluvní strany, která mají účinek podobný přímému vyvlastnění bez formálního převodu vlastnického práva nebo přímého zabavení;

(b) Určení, zda opatření nebo řada opatření smluvní strany zakládá nepřímé vyvlastnění, vyžaduje zkoumání skutkového stavu každého jednotlivého případu, které bere v úvahu mezi jinými okolnostmi:

(i) ekonomický dopad opatření nebo řady opatření, ačkoli pouhá skutečnost, že opatření nebo řada opatření smluvní strany má nepříznivý účinek na ekonomickou hodnotu investice neznamená, že došlo k nepřímému vyvlastnění,

(ii) rozsah, ve kterém opatření nebo řada opatření zasahuje do zjevných, přiměřených, z povahy investice vyplývajících očekávání, a

(iii) charakter opatření nebo řady opatření; a

(c) Kromě výjimečných okolností, například jsou-li opatření nebo řady opatření tak přísná, že ve světle jejich účelu na ně nemůže být rozumně pohlíženo jako na opatření přijatá a použitá v dobré víře, nediskriminační opatření smluvní strany, která jsou navržena a používána k ochraně oprávněných zájmů veřejného blaha, jako je zdraví, bezpečnost a životní prostředí, nezakládají nepřímé vyvlastnění.

PŘÍLOHA B

Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou

1. I. Přístup veřejnosti k jednání a dokumentům:
   1. 1. Pokud smluvní strana po konzultacích s investorem, se kterým je ve sporu, rozhodne, že to je ve veřejném zájmu a o tomto rozhodnutí informuje rozhodčí soud, jednání vedená podle článku X (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou) budou veřejná. V tomto případě, v rozsahu nezbytném k zajištění ochrany důvěrných informací, povede rozhodčí soud část jednání na neveřejném zasedání. Rozhodčí soud se bude snažit zajistit, aby přístup veřejnosti na jednání nebyl příčinou nepřiměřených průtahů v řízení.
   2. 2. Po poradě se stranami sporu stanoví rozhodčí soud pravidla pro ochranu důvěrných informací a vhodná logistická opatření pro veřejné jednání.
   3. 3. Jakýkoli nález rozhodčího soudu podle této dohody bude veřejně přístupný s tím, že důvěrné informace budou z nálezu vymazány. Všechny ostatní dokumenty předložené rozhodčímu soudu nebo vydané rozhodčím soudem budou veřejně přístupné, pokud se strany sporu nedohodnou jinak, pod podmínkou, že z nich budou vymazány důvěrné informace.
   4. 4. Strana sporu může v souvislosti s rozhodčím řízením zpřístupnit neupravené dokumenty dalším osobám, pokud to považuje za nezbytné pro přípravu svého případu, musí však zajistit, aby tyto osoby chránily důvěrné informace obsažené v těchto dokumentech.
   5. 5. V průběhu řešení sporu podle této dohody mohou smluvní strany poskytnout úředníkům vlád svých samosprávných celků všechny příslušné neupravené dokumenty, musejí však zajistit, aby tyto osoby chránily důvěrné informace obsažené v těchto dokumentech.
   6. 6. V rozsahu, ve kterém rozhodnutí rozhodčího soudu označuje informaci za důvěrnou a právní úprava smluvní strany o přístupu k informacím požaduje veřejný přístup k této informaci, má právní úprava smluvní strany o přístupu k informacím přednost. Smluvní strana by se však měla snažit používat svoji právní úpravu o přístupu k informacím tak, aby chránila informace označené tribunálem jako důvěrné.

1. II. Podání stran, které nejsou stranami sporu
   1. 1. Na základě žádosti rozhodčího soudu nebo obou stran sporu může smluvní strana, která není stranou sporu, učinit písemná podání k rozhodčímu soudu, avšak pouze v otázce výkladu této dohody. Smluvní straně, která není stranou sporu, budou zpřístupněna všechna podání předložená rozhodčímu soudu za předpokladu, že tato strana učinila uvedené podání k rozhodčímu soudu. Smluvní strana, která není stranou sporu, bude nakládat s informacemi, které obdržela podle tohoto odstavce, jako kdyby byla smluvní stranou, která je stranou sporu.
   2. 2. Jakákoli strana, která není stranou sporu a která je osobou smluvní strany, a která si přeje předložit rozhodčímu soudu písemné podání („žadatel^“), požádá rozhodčí soud o souhlas s předložením tohoto podání, a to v souladu s použitelnými Pravidly upravenými v části III této přílohy. Žadatel připojí svoje podání k žádosti.
   3. 3. Žadatel doručí žádost o souhlas s předložením podání strany, která není stranou sporu, a podání všem stranám sporu a rozhodčímu soudu.
   4. 4. Rozhodčí soud určí vhodné datum, kdy se strany sporu budou moci vyjádřit k žádosti o souhlas s předložením podání stranou, která není stranou sporu.
   5. 5. Rozhodčí soud zváží při rozhodování, zda udělí straně, která není stranou sporu, souhlas s předložením podání, mimo jiné, rozsah, ve kterém:

      (a) podání strany, která není stranou sporu, pomůže rozhodčímu soudu při rozhodování o skutkových nebo právních otázkách týkajících se rozhodčího řízení tím, že přináší hledisko, zvláštní poznatky nebo pohled zevnitř, který je zásadně odlišný od hlediska, zvláštních poznatků nebo pohledu zevnitř stran sporu a až dosud neznámých rozhodčímu soudu;

      (b) podání strany, která není stranou sporu, se vyjadřuje k záležitosti v rámci sporu;

      (c) má strana, která není stranou sporu, významný zájem na rozhodčím řízení; a

      (d) je veřejný zájem na věci projednávané v rozhodčím řízení.

   1. 6. Rozhodčí soud zajistí, aby:

      (a) jakékoli podání strany, která není stranou sporu, nenarušilo řízení; a

      (b) žádná ze stran sporu nebyla tímto podáním příliš zatěžována nebo nespravedlivě poškozena.

   1. 7. Rozhodčí soud rozhodne, zda straně, která není stranou sporu, udělí souhlas s předložením podání. Pokud tento souhlas udělí, rozhodčí soud stanoví vhodné datum, ve kterém strany sporu mohou na toto podání písemně odpovědět. Do tohoto data se může smluvní strana, která není stranou sporu, v souladu s ustanovením odstavce 1, vyjádřit k jakékoli otázce výkladu této dohody uvedené v podání strany, která není stranou sporu.
   2. 8. Rozhodčí soud, který udělí souhlas s podáním strany, která není stranou sporu, není povinen se během rozhodčího řízení vyjadřovat k podání, a strana, která není stranou sporu a která předkládá podání, není oprávněna předkládat další podání v rozhodčím řízení.
   3. 9. Přístup k jednání a dokumentům stranami, které nejsou stranami sporu, které podaly žádosti v souladu s těmito postupy, bude upraven ustanoveními podle části 1 této přílohy (Přístup veřejnosti k jednání a dokumentům).

1. III. Pravidla pro podání strany, která není stranou sporu:
   1. 1. Žádost strany, která není stranou sporu, o udělení souhlasu s předložením podání

      (a) bude vyhotovena v písemné podobě, bude opatřena datem a podpisem osoby podávající žádost, a bude zahrnovat adresu a další kontaktní informace žadatele;

      (b) bude mít nejvýše pět strojově napsaných stran;

      (c) bude obsahovat popis žadatele zahrnující, je-li to relevantní, jeho členství a právní postavení (tj. zda jde o společnost, obchodní asociaci nebo jinou nevládní organizaci), jeho všeobecné cíle, povahu jeho činnosti a mateřskou organizaci (včetně organizace, která přímo nebo nepřímo ovládá žadatele);

      (d) bude obsahovat informace, zda žadatel je nebo není, přímo či nepřímo, spojen s některou ze stran sporu;

      (e) označí jakoukoli vládu, osobu nebo organizaci, která poskytla jakoukoli finanční nebo jinou pomoc při přípravě podání;

      (f) přesně uvede, jaké povahy je zájem žadatele na rozhodčím řízení;

      (g) uvede zvláštní otázky skutkového stavu nebo práva v rozhodčím řízení, ke kterým se žadatel vyjádřil v písemném podání;

      (h) vysvětlí, s odkazem na okolnosti uvedené v odstavci 5 části II této přílohy (Podání stran, které nejsou stranami sporu), z jakého důvodu by měl rozhodčí soud přijmout podání; a

      (i) bude vyhotovena v jazyce rozhodčího řízení.

   1. 2. Podání předložené stranou, která není stranou sporu, bude:

      (a) opatřené datem a podepsané osobou předkládající podání;

      (b) stručné a v žádném případě nebude delší než 20 strojově napsaných stran. včetně jakýchkoli příloh;

      (c) obsahovat přesné prohlášení na podporu stanoviska žadatele ve věci; a

      (d) se vyjadřovat pouze k záležitostem v rámci sporu.