Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti

vyhlášené znění

OdkazČlánek 29

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu

  1. 1. Konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu.
  2. 2. Smluvní strany úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jako pozorovatelé jednání v rámci kteréhokoli zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, jsou rozhodnutí schvalovaná na základě tohoto protokolu přijímána pouze těmi, kdo jsou smluvními stranami protokolu.
  3. 3. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, bude každý člen předsednictva konference smluvních stran zastupující stranu úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu zvolí smluvní strany protokolu.
  4. 4. Konference smluvních stran sloužící jako setkání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně přezkoumává plnění tohoto protokolu a v rámci svého mandátu přijímá rozhodnutí nezbytná k prosazení toho, aby jeho plnění bylo účinné. Vykonává funkce, které jsou jí tímto protokolem svěřeny, a dále:
    1. a) vydává doporučení ve všech otázkách nezbytných z hlediska plnění tohoto protokolu;
    2. b) zřizuje pomocné orgány, které pokládá k plnění tohoto protokolu za nezbytné;
    3. c) vyhledává služby, spolupráci a informace, které poskytují příslušné mezinárodní organizace a mezivládní a nevládní orgány, a popřípadě je i využívá;
    4. d) stanoví formu a intervaly pro předávání informací, které mají být v souladu s článkem 33 tohoto protokolu předloženy, posuzuje uvedené informace a zprávy předložené kterýmkoli pomocným orgánem;
    5. e) dle potřeby přezkoumává a přijímá dodatky tohoto protokolu a jeho příloh, stejně jako dodatečné přílohy protokolu, které jsou k jeho plnění pokládány za nezbytné;
    6. f) vykonává další funkce, které mohou být pro plnění tohoto protokolu vyžadovány.
  1. 5. Jednací řád konference smluvních stran a finanční pravidla stanovená v úmluvě se uplatňují obdobně i v rámci tohoto protokolu, není-li na základě konsensu vyjádřeného konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodnuto jinak.
  2. 6. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu svolává sekretariát zároveň s prvním zasedáním konference smluvních stran, které je plánováno po dni vstupu tohoto protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají zároveň s řádnými zasedáními konference smluvních stran úmluvy, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu nerozhodne jinak.
  3. 7. Mimořádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají v jiném termínu, pokud to konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu považuje za nezbytné nebo na základě písemné žádosti kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od chvíle, kdy sekretariát uvedenou žádost oznámí smluvním stranám, získá tato žádost podporu nejméně jedné třetiny smluvních stran.
  4. 8. Organizace spojených národů, její specializované organizace a programy a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž tak každý stát, jenž je členem uvedených organizací, nebo pozorovatelé v uvedených organizacích, kteří nejsou smluvní stranou úmluvy, mohou být na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupeni jako pozorovatelé. Každému subjektu, národnímu či mezinárodnímu, vládnímu či nevládnímu, který je způsobilý ve věcech, jimiž se tento protokol zabývá a který sdělil sekretariátu přání, že chce být na zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupen, může být povolen vstup, pokud minimálně jedna třetina smluvních stran nevyjádří námitku. Nestanoví-li tento článek jinak, podléhá povolení vstupu a účast pozorovatelů jednacímu řádu v souladu s výše uvedeným odstavcem 5.
OdkazČlánek 30

Pomocné orgány

  1. 1. Každý pomocný orgán zřízený úmluvou nebo v jejím rámci může sloužit pro potřeby protokolu na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, přičemž zasedání smluvních stran stanoví, jaké funkce bude uvedený orgán vykonávat.
  2. 2. Strany úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jednání kteréhokoli zasedání uvedených pomocných orgánů jako pozorovatelé. Slouží-li pomocný orgán úmluvy jako pomocný orgán tohoto protokolu, jsou rozhodnutí na základě tohoto protokolu přijímána výhradně smluvními stranami protokolu.
  3. 3. Vykonává-li pomocný orgán úmluvy své funkce se zřetelem na záležitosti týkající se tohoto protokolu, je každý člen předsednictva uvedeného pomocného orgánu, jenž představuje smluvní stranu úmluvy, která ale v dané době není smluvní stranou protokolu, nahrazen členem, kterého smluvní strany protokolu zvolí ze svého středu.
OdkazČlánek 31

Sekretariát

  1. 1. Sekretariát zřízený článkem 24 úmluvy plní funkci sekretariátu tohoto protokolu.
  2. 2. Ustanovení čl. 24 odst. 1 úmluvy o funkcích sekretariátu se s příslušnými změnami týká i tohoto protokolu.
  3. 3. Náklady na služby sekretariátu pro účely tohoto protokolu v rozsahu, v jakém se budou lišit od služeb pro úmluvu, hradí smluvní strany protokolu. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodne na svém prvním zasedání o nezbytných rozpočtových opatřeních v tomto směru.
OdkazČlánek 32

Vztah k úmluvě

Nestanoví-li tento protokol jinak, vztahují se ustanovení úmluvy týkající se jejích protokolů i na tento protokol.

OdkazČlánek 33

Sledování plnění a podávání zpráv

Každá smluvní strana dohlíží na plnění svých závazků stanovených tímto protokolem a v intervalech, které stanoví konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, podává této konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zprávy o opatřeních, která k provádění protokolu přijala.

OdkazČlánek 34

Dodržování závazků

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání posoudí a schválí postupy spolupráce a institucionální mechanismy na podporu dodržování ustanovení tohoto protokolu a řešení případů nedodržování. Tyto postupy a mechanismy budou zahrnovat ustanovení o případném poskytování poradenských služeb nebo pomoci. Uvedené postupy a mechanismy budou odděleny od postupů a mechanismů týkajících se urovnávání sporů podle článku 27 úmluvy, přičemž tyto mechanismy a postupy jimi nejsou dotčeny.

OdkazČlánek 35

Hodnocení a přezkoumání

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu provede po pěti letech od vstupu tohoto protokolu v platnost a minimálně za každých dalších pět let hodnocení účinnosti protokolu, včetně posouzení postupů v jeho rámci a jeho příloh.

OdkazČlánek 36

Podpis

Tento protokol je otevřen k podpisu pro státy a organizace pro regionální hospodářskou integraci v sídle Organizace spojených národů v Nairobi ve dnech 15. až 26. května 2000 a v sídle Organizace spojených národů v New Yorku ve dnech 5. června 2000 až 4. června 2001.

OdkazČlánek 37

Vstup v platnost

  1. 1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení států nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci.
  2. 2. Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, která ratifikuje, přijme nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po vstupu v platnost protokolu na základě výše uvedeného odstavce 1, vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení států nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci, případně ke dni, k němuž pro uvedený stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci vstupuje v platnost úmluva, je-li toto datum pozdější.
  3. 3. Pro účely výše uvedených odstavců 1 a 2 se žádná listina uložená organizací pro regionální hospodářskou integraci nepokládá za dodatečnou k těm, které byly uloženy členskými státy uvedené organizace.
OdkazČlánek 38

Výhrady

K tomuto protokolu se nepovolují žádné výhrady.

OdkazČlánek 39

Odstoupení

  1. 1. Kdykoli po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři.
  2. 2. Takové odstoupení se použije po uplynutí jednoho roku ode dne jeho přijetí depozitářem nebo k určitému pozdějšímu datu, které může být v oznámení o odstoupení uvedeno.
OdkazČlánek 40

Platná znění

Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

PODEPSÁNO v Montrealu dne dvacátého devátého ledna dva tisíce.

Příloha I

ÚDAJE POŽADOVANÉ V OZNÁMENÍCH PŘEDKLÁDANÝCH PODLE ČLÁNKŮ 8, 10 A 13

  1. a) Jméno, adresa a další kontaktní údaje o vývozci.
  2. b) Jméno, adresa a další kontaktní údaje o dovozci.
  3. c) Název a původ živého modifikovaného organismu a dále, existuje-li, vnitrostátní klasifikace živého modifikovaného organismu podle úrovně biologické bezpečnosti ve vývozním státě.
  4. d) Předpokládaný termín nebo termíny přeshraničního převozu, je-li tento údaj znám.
  5. e) Taxonomické zařazení, obecný název, místo odběru nebo získání, vlastnosti organismu příjemce nebo rodičovských organismů ve vztahu k biologické bezpečnosti.
  6. f) Centra původu a centra genetické rozmanitosti organismu příjemce (recipienta) nebo rodičovských organismů, jsou-li známa, a dále popis prostředí, v němž je možno organismy uchovávat nebo je rozmnožovat.
  7. g) Taxonomické zařazení, obecný název, místo sběru nebo získání, vlastnosti dárcovského organismu nebo organismů ve vztahu k biologické bezpečnosti.
  8. h) Popis nukleové kyseliny nebo zavedené modifikace, použité techniky a výsledných vlastností živého modifikovaného organismu.
  9. i) Předpokládané užití živých modifikovaných organismů nebo produktů z uvedených organismů, tj. zpracovaných materiálů, pocházejících z živých modifikovaných organismů, které obsahují zjistitelné nové kombinace reprodukovatelného genetického materiálu získaného použitím moderních biotechnologií.
  10. j) Množství nebo objem převážených živých modifikovaných organismů.
  11. k) Zpráva posuzující dřívější i stávající rizika v souladu s přílohou III.
  12. l) Doporučené metody bezpečného nakládání s organismy, jejich skladování, přepravy a užití, včetně balení, označování, dokladové dokumentace a případně i postupy zneškodnění a pohotovostní postupy.
  13. m) Regulační status živého modifikovaného organismu ve vývozním státě (např. zda je ve státě vývozu zakázán, zda existují další omezení nebo zda byl schválen k dalšímu uvolňování) a v případě, že je živý modifikovaný organismus ve vývozním státě zakázán, důvod nebo důvody tohoto zákazu.
  14. n) Důsledek a účel oznámení vývozce dalšímu státu o chystaném převozu živého modifikovaného organismu.
  15. o) Prohlášení, že se veškeré výše uvedené údaje zakládají na pravdě.

Příloha II

POŽADOVANÉ ÚDAJE O ŽIVÝCH MODIFIKOVANÝCH ORGANISMECH URČENÝCH K PŘÍMÉMU UŽITÍ JAKO POTRAVINA, KRMIVO NEBO K DALŠÍMU ZPRACOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 11

  1. a) Jméno a kontaktní údaje o předkladateli žádosti o rozhodnutí ohledně vnitrostátního užití.
  2. b) Jméno a kontaktní údaje týkající se orgánu odpovědného za vydání rozhodnutí.
  3. c) Název a původ živého modifikovaného organismu.
  4. d) Popis genové modifikace, použitého postupu a výsledných vlastností živého modifikovaného organismu.
  5. e) Jednoznačné označení živého modifikovaného organismu.
  6. f) Taxonomické zařazení, obecný název, místo odběru nebo získání, vlastnosti organismu příjemce nebo rodičovských organismů ve vztahu k biologické bezpečnosti.
  7. g) Centra původu a centra genetické rozmanitosti organismu příjemce (recipienta) nebo rodičovských organismů, jsou-li známa, a dále popis prostředí, v němž je možno organismy uchovávat nebo je rozmnožovat.
  8. h) Taxonomické zařazení, obecný název, místo sběru nebo získání, vlastnosti dárcovského organismu nebo organismů ve vztahu k biologické bezpečnosti.
  9. i) Schválené způsoby využití živého modifikovaného organismu.
  10. j) Zpráva o hodnocení rizik v souladu s přílohou III.
  11. k) Doporučené postupy bezpečného nakládání s organismy, jejich skladování, přepravy a užití, které zahrnují též balení, značení, dokladovou dokumentaci, a případně i postupy zneškodnění a pohotovostní postupy.

Příloha III

HODNOCENI RIZIK

Cíl

  1. 1. Hodnocení rizik na základě tohoto protokolu má za cíl stanovit a zhodnotit možné nepříznivé účinky živých modifikovaných organismů na zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti v předpokládaném prostředí příjemce, s přihlédnutím k rizikům pro lidské zdraví.

Využití hodnocení rizik

  1. 2. Hodnocení rizik slouží odpovědným orgánům mimo jiné k přijímání zasvěcených rozhodnutí týkajících se živých modifikovaných organismů.

Obecné zásady

  1. 3. Hodnocení rizik by mělo probíhat otevřeně a na vědeckém základě a pokud možno s přihlédnutím k odborným doporučením a obecným zásadám vypracovaným příslušnými mezinárodními organizacemi.
  2. 4. Chybějící vědecké poznatky nebo nedostatečný vědecký konsensus by neměly být nutně vykládány tak, že představují zvláštní míru rizika, přijatelnou míru rizika, případně že nepředstavují riziko žádné.
  3. 5. Rizika spojená s živými modifikovanými organismy nebo s produkty, které byly z uvedených organismů vytvořeny, tj. se zpracovanými materiály původem ze živých modifikovaných organismů, které obsahují zjistitelné nové kombinace reprodukovatelného genetického materiálu získaného použitím moderních biotechnologií, by měla být posuzována v kontextu rizik představovaných nemodifikovanými příjemci nebo rodičovskými organismy v potenciálním prostředí příjemce.
  4. 6. Rizika by měla být hodnocena samostatně, případ od případu. Požadované údaje se mohou v jednotlivých případech lišit v podstatě a míře podrobností v závislosti na příslušném živém modifikovaném organismu, jeho záměrném použití a předpokládaném prostředí příjemce.

Metodika

  1. 7. Proces hodnocení rizik může na jedné straně vyvolat požadavek získání dalších údajů o určitých otázkách, které jsou pak zjišťovány a dožadovány v průběhu hodnocení, zatímco na druhé straně mohou údaje o jiných otázkách v některých případech zcela ztratit svůj význam.
  2. 8. Ke splnění stanoveného cíle se v rámci hodnocení rizik vyžadují tyto kroky:
    1. a) stanovení jakýchkoli nových genotypových a fenotypových vlastností spojených s živým modifikovaným organismem, které mohou mít nepříznivé účinky na biologickou rozmanitost v předpokládaném prostředí příjemce, rovněž s přihlédnutím k rizikům pro lidské zdraví;
    2. b) vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu těchto nepříznivých účinků se zřetelem na míru a druh vlivu, jakému je prostředí příjemce v důsledku působení živého modifikovaného organismu vystaveno;
    3. c) vyhodnocení důsledků v případě výskytu uvedených nepříznivých účinků;
    4. d) odhad celkového rizika, které živý modifikovaný organismus představuje, na základě vyhodnocení pravděpodobnosti a důsledků výskytu zjištěných nepříznivých účinků;
    5. e) doporučení s ohledem na míru rizika; zda je riziko přijatelné nebo zvládnutelné, včetně stanovení případné strategie k jeho řízení; a
    6. f) v případě, že míra rizika není zřejmá, je možno ji stanovit na základě vyžádaných doplňujících údajů o konkrétních předmětech zájmu nebo na základě provedení odpovídající strategie řízení rizik nebo monitorování živého modifikovaného organismu v prostředí příjemce.

Otázky ke zvážení

  1. 9. V závislosti na konkrétním případu spočívá hodnocení rizik také v technických a vědeckých podrobnostech týkajících se:
    1. a) organismu příjemce nebo rodičovských organismů: biologických vlastností organismu příjemce nebo rodičovských organismů, včetně údajů o taxonomickém zařazení, obecném názvu, původu, centrech původu a centrech genetické rozmanitosti, jsou-li známa, a dále popisu prostředí, v němž je možno organismy uchovávat nebo je rozmnožovat;
    2. b) dárcovského organismu nebo organismů: taxonomického zařazení a obecného názvu, zdroje a příslušných biologických vlastností dárcovských organismů;
    3. c) vektoru: vlastností vektoru zahrnujících jeho identitu, existuje-li, jeho zdroj nebo původ a rozsah jeho hostitelů;
    4. d) vložené látky nebo látek nebo charakteristických znaků modifikace: genetických vlastností vložené nukleové kyseliny a funkce, kterou označuje, nebo charakteristických znaků použitého způsobu modifikace;
    5. e) živého modifikovaného organismu: původu živého modifikovaného organismu a rozdílů mezi biologickými vlastnostmi živého modifikovaného organismu a vlastnostmi organismu příjemce nebo rodičovských organismů;
    6. f) detekce a identifikace živého modifikovaného organismu: doporučených metod detekce a identifikace a jejich specifičnosti, citlivosti a spolehlivosti;
    7. g) údajů týkajících se zamýšleného využití: informací týkajících se zamýšleného využití živého modifikovaného organismu, včetně nového nebo upraveného využití ve srovnání s organismem příjemce nebo rodičovskými organismy; a
    8. h) prostředí příjemce: informací o poloze, geografických, klimatických a ekologických vlastnostech, včetně příslušných informací o biologické rozmanitosti a centrech původu předpokládaného prostředí příjemce.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ V SOULADU S ČL. 34 ODST. 3 ÚMLUVY O BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI

Evropské společenství prohlašuje, že je v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, a zejména s čl. 175 odst. 2 uvedené Smlouvy, způsobilé uzavírat mezinárodní smlouvy a plnit závazky z uvedené Smlouvy vyplývající, a tím přispívat k dosažení těchto cílů:

  1. - zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
  2. - ochrana lidského zdraví,
  3. - rozvážné a racionální využívání přírodních zdrojů,
  4. - podpora opatření zabývajících se na mezinárodní úrovni regionální nebo celosvětovou problematikou životního prostředí.

Evropské společenství dále prohlašuje, že již přijalo právní nástroje, které jsou pro jeho členské státy závazné, a řeší otázky spadající do působnosti tohoto protokolu a že seznam uvedených právních nástrojů v souladu s čl. 20 odst. 3 písm. a) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti předloží Informačnímu systému pro biologickou bezpečnost a odpovídajícím způsobem jej aktualizuje.

Evropské společenství je odpovědné za plnění uvedených závazků plynoucích z Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, které jsou součástí platného právního řádu Společenství.

Výkon pravomoci Společenství podléhá, vzhledem ke své podstatě, nepřetržitému vývoji.