Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Dohody o mezinárodní příležitostné přepravě cestujících autokarem a autobusem (INTERBUS), 9/2003 Sb. m. s., vyhlášené znění

Předchozí stránka

Na důkaz toho podepsali podepsaní zmocněnci tuto Dohodu.

PŘÍLOHA 1

Podmínky uplatňované vůči provozovatelům osobní silniční dopravy uvedené v článku 4

Směrnice Evropského společenství uvedená v článku 4 zní takto:
Směrnice Rady 96/26/EC z 29. dubna 1996 o přístupu k výdělečné činnosti provozovatele silniční nákladní dopravy a silniční osobní dopravy a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a dalších oficiálních kvalifikačních dokladů, jejímž smyslem je umožnit těmto provozovatelům dopravy volný přístup k provozování vnitrostátní a mezinárodní dopravy (viz Úřední list Evropských společenství L 124 z 23. 5. 1996, str. 1), naposledy novelizovaná Směrnicí Rady 98/76/EC z 1. října 1998 (Úřední list Evropských společenství L 277 z 14. 10. 1998, str. 17).

PŘÍLOHA 2

Technické požadavky uplatňované na autobusy a autokary (dálkové autobusy)

OdkazČlánek 1

Ode dne, kdy Dohoda INTERBUS vstoupí pro každou Smluvní stranu v platnost, musí autobusy a autokary, jimiž se uskutečňuje mezinárodní příležitostná přeprava cestujících, vyhovovat následujícím právním předpisům:
1. a) Směrnici Rady 96/96/EC z 20. prosince 1996 o sbližování práva členských států, týkající se technických prohlídek motorových vozidel a přívěsů a návěsů (Úřední list Evropských společenství L 46 ze 17. 2. 1997, str. 1).
2. b) Směrnici Rady 92/6/EEC z 10. února 1992 o zavedení a používání omezovačů rychlosti pro určité druhy motorových vozidel v dopravě na území Společenství (Úřední list Evropských společenství L 57 z 23. 2. 1992, str. 27).
3. c) Směrnici Rady 96/53/EC z 25. července 1996 stanovující pro silniční vozidla provozovaná na území Společenství nejvyšší povolené rozměry ve vnitrostátní a v mezinárodní dopravě a nejvyšší povolené hmotnosti v mezinárodní dopravě (Úřední list Evropských společenství L 235 ze 17. 9. 1996, str. 59).
4. d) Nařízení Rady (EEC) 3821/85 z 20. prosince 1985 o kontrolních zařízeních v silniční dopravě (Úřední list Evropských společenství L 370 z 31. 12. 1985, str. 8) s posledními úpravami podle nařízení Komise (EC) 2135/98 z 24. 9. 1998 (Úřední list Evropských společenství L 274 z 9. 10. 1998, str. 1) nebo obdobným nařízením, která jsou stanovena Dohodou AETR včetně jejích protokolů.

OdkazČlánek 2

Ode dne, kdy Dohoda INTERBUS vstoupí pro každou Smluvní stranu v platnost, budou Smluvní strany mimo Evropské společenství splňovat technické požadavky následujících směrnic Společenství nebo obdobných nařízení EHK OSN o jednotných ustanoveních týkajících se typových schválení pro nová vozidla a jejich vybavení.

PŘÍLOHA 2 Technické požadavky uplatňované na autobusy a autokary (dálkové autobusy)
Položka	EHK OSN nařízení - poslední novelizace	Směrnice ES původní - poslední novelizace	Datum zavedení v rámci EU
Emise výfukových plynů	49/01	-88/77	01. 10. 1993
	49/02, schválení A	-91/542 fáze 1	01. 10. 1996
	49/02, schválení B	-91/542 fáze 2
		-96/1
Kouřivost	24/03	72/306	02. 08. 1972
Hluk	51/02	-70/157	01. 10. 1989
		-84/424	01. 10. 1996
		-92/97
Brzdový systém	13/09	-71/320	01. 10. 1991
		-88/194	01. 10. 1994
		-91/422
		-98/12
Pneumatiky	54	92/23	01. 01. 1993
Světla	48/01	-76/756	01. 01. 1994
		-91/663
		-97/28

OdkazČlánek 3

Autobusy a autokary, jimiž jsou uskutečňovány následující přepravní služby:
1. a) přepravní služby z kteréhokoli členského státu Společenství (s výjimkou Řecka) do kterékoliv Smluvní strany Dohody INTERBUS;
2. b) přepravní služby z kterékoliv Smluvní strany Dohody INTERBUS do kteréhokoli členského státu Společenství (s výjimkou Řecka);
3. c) přepravní služby z kterékoliv Smluvní strany Dohody INTERBUS do Řecka tranzitem přes kterýkoli další členský stát Společenství uskutečňované provozovateli dopravy, kteří mají sídlo v kterékoliv Smluvní straně Dohody INTERBUS;

podléhají těmto pravidlům:
1. 1. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované před 1. 1. 1980 nesmějí být používány k přepravním službám v příležitostné dopravě, na něž se vztahuje tato Dohoda.
2. 2. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1980 a 31. 12. 1981 smějí být používány pouze do 31. 12. 2000.
3. 3. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1982 a 31. 12. 1983 smějí být používány pouze do 31. 12. 2001.
4. 4. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1984 a 31. 12. 1985 smějí být používány pouze do 31. 12. 2002.
5. 5. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1986 a 31. 12. 1987 smějí být používány pouze do 31. 12. 2003.
6. 6. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1988 a 31. 12. 1989 smějí být používány pouze do 31. 12. 2004.
7. 7. Od 1. 1. 2005 smějí být používány pouze autobusy a autokary poprvé zaregistrované po 1. 1. 1990 (EURO 0).
8. 8. Od 1. 1. 2007 smějí být používány pouze autobusy a autokary poprvé zaregistrované po 1. 10. 1993 (EURO 1).

OdkazČlánek 4

Autobusy a autokary, jimiž se provádějí následující přepravní služby:
1. a) přepravy z Řecka do Smluvních stran Dohody INTERBUS;
2. b) přepravy ze Smluvních stran Dohody INTERBUS do Řecka

podléhají těmto pravidlům:
1. 1. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované před 1. 1. 1980 nesmějí být používány pro příležitostné služby, na něž se vztahuje Dohoda INTERBUS.
2. 2. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1980 a 31. 12. 1981 smějí být používány pouze do 31. 12. 2000.
3. 3. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1982 a 31. 12. 1983 smějí být používány pouze do 31. 12. 2001.
4. 4. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1984 a 31. 12. 1985 smějí být používány pouze do 31. 12. 2003.
5. 5. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1986 a 31. 12. 1987 smějí být používány pouze do 31. 12. 2005.
6. 6. Autobusy a autokary poprvé zaregistrované v období mezi 1. 1. 1988 a 31. 12. 1989 smějí být používány pouze do 31. 12. 2007.
7. 7. Od 1. 1. 2008 smějí být používány pouze autobusy a autokary poprvé zaregistrované po 1. 1. 1990 (EURO 0).
8. 8. Od 1. 1. 2010 smějí být používány pouze autobusy a autokary poprvé zaregistrované po 1. 10. 1993 (EURO 1).

OdkazČlánek 5

Autobusy a autokary Společenství používané ve dvoustranném provozu mezi Řeckem a jinými členskými státy Společenství při tranzitu přes Smluvní strany Dohody INTERBUS se neřídí těmito nařízeními o technických standardech, nýbrž nařízeními Evropského společenství.

OdkazČlánek 6

1. Nařízení o technických standardech zahrnutá ve dvoustranných dohodách nebo ujednáních mezi členskými státy Společenství a Smluvními stranami Dohody INTERBUS týkající se vzájemné dopravy a tranzitu, která jsou přísnější než ustanovení této Dohody, smějí být užívána do 31. prosince 2006.
2. Členské státy Společenství a příslušné Smluvní strany Dohody INTERBUS budou o obsahu takovýchto dvoustranných dohod nebo ujednání informovat Společný výbor ustavený podle článku 23 této Dohody.

OdkazČlánek 7

1. Doklad, který prokazuje datum první registrace motorového vozidla, bude umístěn ve vozidle tak, aby mohl být předložen na výzvu pověřeného kontrolora. Pro účely této Přílohy znamená pojem „datum první registrace dopravního prostředku“ první registraci vozidla po jeho vyrobení. Pokud není k dispozici datum první registrace, použije se datum výroby.
2. V případě, že byl původní motor autobusu nahrazen novým motorem, bude doklad uvedený v odstavci 1 tohoto článku nahrazen dokladem, jímž se prokazuje, že nový motor vyhovuje typovým předpisům uvedeným v článku 3.

OdkazČlánek 8

1. Nehledě na ustanovení uvedená v článku 1 písm. a) této Přílohy mohou Smluvní strany zavést namátkové kontroly, aby ověřily, zda autobusy a autokary splňují ustanovení směrnice 96/96/EC. Pro účely této Přílohy „namátková kontrola“ znamená neplánovanou, a tudíž neočekávanou kontrolu autobusu a autokaru, který se pohybuje na území Smluvní strany, prováděnou oprávněnými orgány.
2. Při provádění silniční kontroly podle této Přílohy použijí pověřené orgány Smluvních stran Seznam kontrolních úkonů uvedený v přílohách II a a II b. Kopii tohoto Seznamu vypracovaného orgánem, který kontrolu prováděl, obdrží řidič autobusu nebo autokaru a na vyzvání ji předloží, aby tak usnadnil další kontrolu, která by se měla uskutečnit ve velmi krátkém, a tudíž nepřiměřeném časovém odstupu, popř. aby od ní mohlo být zcela upuštěno.
3. Pokud se kontrolor domnívá, že nedostatky v technickém stavu autobusu nebo autokaru jsou důvodem k jeho podrobnější kontrole, může nařídit zkoušku způsobilosti motorového vozidla k silničnímu provozu v autorizovaném zkušebním středisku, a to v souladu s článkem 2 směrnice Společenství 96/96/EC.
4. Zjistí-li se namátkovou kontrolou, že vozidlo neodpovídá ustanovením směrnice 96/96/EC, a představuje tudíž pro cestující, jakož i pro ostatní účastníky silničního provozu vážné riziko, může být pro tento autobus nebo autokar s okamžitou platností vysloven zákaz užití veřejných komunikací, a to bez zřetele na jiné možnosti postihu.
5. Silniční kontroly budou prováděny bez diskriminace z hlediska státní příslušnosti, sídla provozovatele dopravy nebo místa registrace autobusů nebo autokarů a jejich řidičů.

Příloha II

SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ

PŘÍLOHA II

Technické požadavky při silniční kontrole

Autobusy a autokary, jak jsou definovány v článku 3 této Dohody, musí být udržovány v takovém stavu, aby mohly být shledány kontrolními orgány za způsobilé k silničnímu provozu.

Mezi součásti, které je třeba kontrolovat, patří především ty, které jsou považovány za důležité z hlediska bezpečného a ekologického provozu vozidla. Kromě obvyklých funkčních kontrol (světla, světelná signalizace, stav pneumatik apod.) je nutno provádět i zvláštní testy a/nebo kontroly brzd a plynných emisí motoru, a to následujícím způsobem:
1. Brzdy
Požaduje se, aby každá část brzdového systému a jeho provozní součásti byly udržovány v dobrém a provozuschopném stavu a aby byly dobře seřízeny.
1. Brzdy autobusů a autokarů musí být schopny vykonávat tyto tři brzdné funkce:
  (a) u autobusů a autokarů a jejich návěsů či polonávěsů musí být provozní brzda schopná zpomalit vozidlo a zastavit je bezpečně, rychle a účinně, a to bez ohledu na to, jak je vozidlo naloženo a jaké je stoupání nebo klesání silnice, po níž se vozidlo pohybuje;
  (b) u autobusů a autokarů a jejich návěsů či polonávěsů musí být parkovací brzda schopna udržet autobus a autokar ve statickém stavu bez ohledu na to, jak je vozidlo naloženo a jaké je stoupání nebo klesání silnice, přičemž provozní povrchy brzdy musí být udržovány v brzdicí pozici pomocí zařízení, jehož funkce je výhradně mechanická;
  (c) u autobusů a autokarů musí být záložní (nouzová) brzda schopna vozidlo zpomalit a zastavit bez ohledu na to, jak je vozidlo naloženo, na přiměřené vzdálenosti, a to i v případě, že selhala provozní brzda.
Pokud je technický stav autobusu a autokaru shledán jako pochybný, může kontrolní orgán nařídit zkoušku brzd v souladu s některými nebo se všemi ustanoveními směrnice 96/96/EC, příloha II, bod I.

2. Emise výfukových plynů
1. 2.1 Emise výfukových plynů
  1. 2.1.1 Autobusy a autokary vybavené zážehovým (benzinovým) motorem.
    (a) U vozidel, kde složení výfukových zplodin není řízeno moderním systémem pro řízení emisí, jako např. třícestným katalyzátorem řízeným lambda sondou
    1. 1. Vizuální prohlídka výfukového systému k ověření, zda se zde nevyskytují netěsnosti.
    2. 2. Pokud je to potřeba, vizuální prohlídka systému pro řízení emisí k ověření, zda požadované zařízení bylo namontováno.
      Po přiměřené době chodu motoru (s přihlédnutím k doporučení výrobce vozidla) se měří obsah oxidu uhelnatého (CO) ve výfukových plynech v době, kdy motor běží naprázdno (bez zatížení).
      1. Maximální přípustný obsah CO ve výfukových plynech je dán údajem výrobce vozidla. Pokud není tato informace k dispozici nebo pokud rozhodne příslušný orgán členského státu Společenství, že tento údaj nebude považován za směrodatný, nesmí překročit obsah CO tyto následující hodnoty:
        - pro autobusy a autokary poprvé registrované nebo poprvé uvedené do provozu mezi datem, od něhož smluvní strany požadují, aby autobus nebo autokar vyhověl směrnici 70/220/EEC¹, a 1. říjnem 1986: CO - 4,5 obj. %.
        - pro autobusy a autokary poprvé registrované nebo poprvé uvedené do provozu po 1. říjnu 1986: CO - 3,5 obj. %.
    (b) V případě, že složení výfukových zplodin je řízeno, jako např. třícestným katalyzátorem řízeným lambda sondou:
    1. 1. Vizuální prohlídka výfukového systému k ověření, zda se zde nevyskytují netěsnosti a zda jsou všechny jeho části kompletní.
    2. 2. Vizuální prohlídka systému pro řízení emisí k ověření, zda požadované zařízení bylo namontováno.
    3. 3. Stanovení, zda účinnost systému pro řízení emisí je dostatečná, pomocí měření hodnot lambda a obsahu CO ve výfukových plynech v souladu s oddílem 4 nebo postupy navrženými výrobcem, s nimiž byl při typovém schvalování vysloven souhlas. Při každé zkoušce je motor uveden na určitou dobu do chodu, a to v souladu s doporučením výrobce autobusu nebo autokaru.
    4. 4. Emise plynů z výfukového potrubí - limitní hodnoty
      1. Měření při chodu motoru naprázdno:
        Maximální povolený obsah CO ve výfukových plynech je dán údajem výrobce vozidla. Pokud není tato informace k dispozici, nesmí maximální obsah CO přesáhnout 0,5 obj. %.
      1. Měření při vysokých otáčkách naprázdno; otáčky motoru musí být nejméně 2000/min.:
        Obsah CO: max. 0,3 obj. %.
        Lambda: 1 ± 0,03 v souladu se specifikací výrobce.
  1. 2.1.2 Autobusy a autokary vybavené vznětovým (dieselovým) motorem
    Měření kouřivosti výfukových plynů s volnou akcelerací (bez zatížení z volného chodu do limitní rychlosti). Úroveň koncentrace nesmí převyšovat úroveň uvedenou na štítku v souladu se směrnicí 72/306/EEC². Pokud tato informace není k dispozici nebo pokud se příslušné orgány smluvních stran rozhodnou nebrat ji za směrodatnou, jsou limitní hodnoty absorpčního koeficientu následující:
    1. Atmosférické dieselové motory = 2,5 m^-1,
    2. Dieselové motory s turbokompresorem = 3,0 m^-1
      1. nebo ekvivalentní hodnoty, pokud je používáno zařízení odlišného typu, než je ten, který prošel typovým schválením ES.
  1. 2.1.3 Zkušební zařízení
    Emise výfukových plynů jsou zkoušeny na zařízení navrženém k přesnému změření, zda byly dodrženy mezní hodnoty předepsané nebo uvedené výrobcem.
1. 2.2 Tam, kde to okolnosti vyžadují, kontroluje se správná funkce palubního diagnostického systému monitorování emisí (OBD).

PŘÍLOHA 3

Vzor kontrolního dokumentu v příležitostné dopravě nepodléhající povolení

PŘÍLOHA 4

Vzor žádosti o povolení pro mezinárodní příležitostnou dopravu

PŘÍLOHA 5

Vzor povolení po neliberalizované přepravní služby v příležitostné dopravě

VZOR PROHLÁŠENÍ, KTERÉ MUSÍ UČINIT SMLUVNÍ STRANY INTERBUS S OHLEDEM NA ČLÁNEK 4 a PŘÍLOHU 1

¹ Směrnice Rady 70/220/EEC z 20. března 1970 o sblížení práva členských států týkajícího se opatření, která mají být přijata proti znečišťování ovzduší motorovými vozidly (OJ L 76, 9. 3. 1970, str. 1) a oprava (OJ L 81, 11. 04. 1970, str. 15) ve znění novelizace Evropským parlamentem a směrnice Rady 94/12/EC (OJ L 100, 19. 4. 1994, str. 42).
² Směrnice Rady 72/306/EEC z 2. srpna 1972 o sblížení práva členských států týkajícího se opatření, která mají být přijata proti emisi škodlivin z dieselových motorů (OJ L 190, 20. 8. 1972, str. 1), směrnice s novelizací směrnicí Rady 89/491/EEC (OJ L 238, 15. 8. 1989, str. 43).