Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků ve znění Úmluvy ze dne 21. prosince 1995 a Protokolu ze dne 25. května 1999

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci vysokých smluvních stran,

kteří se sešli v Bruselu dne dvacátého třetího července tisíc devět set devadesát, aby podepsali Úmluvu o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků,

při příležitosti podepsání řečené úmluvy:

1. a) přijali následující společná prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:
   1. - prohlášení k čl. 4 odst. 1,
   2. - prohlášení k čl. 9 odst. 6,
   3. - prohlášení k článku 13,

1. b) vzali na vědomí následující jednostranná prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:
   1. - prohlášení Francie a Spojeného království k článku 7,
   2. - jednotlivá prohlášení smluvních států k článku 8,
   3. - prohlášení Spolkové republiky Německo k článku 16.

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ

Prohlášení k čl. 4 odst. 1

Ustanovení čl. 4 odst. 1 se vztahují jak na případ, kdy je operace prováděna přímo mezi dvěma právně odlišnými podniky, tak na případ, kdy je operace prováděna mezi jedním podnikem a stálou provozovnou druhého podniku, která se nachází v třetí zemi.

Prohlášení k čl. 9 odst. 6

Členské státy mají plnou volnost, pokud se jedná o povahu a rozsah působnosti vhodných předpisů, které přijmou ohledně sankcí za jakékoli porušení závazku mlčenlivosti.

Prohlášení k článku 13

Bude-li v jednom nebo více zúčastněných smluvních státech změněno rozhodnutí týkající se zdanění, které vedlo k postupům podle článků 6 a 7, poté co bylo uzavřeno řízení podle článku 6 nebo poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 12, a je-li výsledkem dvojí zdanění ve smyslu článku 1, použijí se články 6 a 7.

JEDNOSTRANNÁ PROHLÁŠENÍ

Prohlášení k článku 7

Francie a Spojené království prohlašují, že budou uplatňovat čl. 7 odst. 3.

Jednotlivá prohlášení smluvních států k článku 8

Belgie

Výrazem „citelná sankce“ se rozumí trestní nebo správní sankce v případech:

1. - buď trestného činu podle obecného trestního práva spáchaného s úmyslem zkrátit daň,
2. - nebo porušení předpisů zákona o dani z příjmu nebo prováděcích rozhodnutí spáchaného s úmyslem dopustit se podvodu nebo způsobit škodu.

Dánsko

„Citelnou sankcí“ je sankce za úmyslné porušení ustanovení trestního zákona nebo zvláštních zákonů, pokud nemůže být uložena ve správním řízení.

Porušení sankčních ustanovení daňového práva mohou být zpravidla řešena ve správním řízení, nemůže-li za ně být uložena sankce přísnější než pokuta.

Německo

Porušení daňových předpisů postižitelné „citelnou sankcí“ je každé porušení daňových zákonů, za něž může být uložen trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo pokuta.

Řecko

Podle řeckých právních předpisů v daňové oblasti lze podniku uložit „citelnou sankci“:

1. 1. Nepředloží-li prohlášení nebo předloží-li nesprávné prohlášení týkající se daní, dávek a příspěvků, které musí být sraženy a placeny státu podle stávajících předpisů nebo týkající se daně z přidané hodnoty, daně z obratu nebo zvláštní daně z přepychového zboží, pokud celková výše daní, dávek a příspěvků, které měly být přiznány a zaplaceny státu jako výsledek obchodu a jiných činností vykonávaných po dobu více než šesti měsíců, překročí částku šesti set tisíc (600 000) drachem nebo jednoho miliónu (1 000 000) drachem za dobu jednoho kalendářního roku.
2. 2. Nepředloží-li přiznání k dani z příjmů, pokud daň splatná z nepřiznaného příjmu přesahuje tři sta tisíc (300 000) drachem.
3. 3. Nepředloží-li podrobnosti o zdanění, které stanoví zákon a daňových údajích.
4. 4. Předloží-li podrobnosti uvedené v předchozím případě 3, které jsou nesprávné co do množství nebo jednotkové ceny nebo hodnoty, pokud tato nesprávnost vede k nepřesnosti přesahující deset procent (10 %) celkového množství nebo celkové hodnoty zboží, poskytnutých služeb nebo obchodu obecně.
5. 5. Nevede-li správně účetnictví a záznamy požadované zákonem o daňových údajích, pokud byla tato nesprávnost zjištěna při pravidelné kontrole, jejíž výsledky byly potvrzeny buď správním prohlášením o nesrovnalosti, nebo lhůta pro podání odvolání uplynula, nebo nabyly právní moci rozhodnutím správního soudu, jestliže je v průběhu kontrolovaného obchodního období nesrovnalost mezi hrubým příjmem a přiznaným příjmem vyšší než dvacet procent (20 %) a v každém případě nejméně jeden milión (1 000 000) drachem.
6. 6. Nedodržuje-li povinnost vést účetnictví a záznamy stanovenou příslušnými ustanoveními zákona o daňových údajích.
7. 7. Pozmění-li nebo vydá-li pozměněný nebo nepravý účet za prodej zboží nebo poskytnutí služeb nebo jinou daňovou podrobnost uvedenou výše v případě 3.

Daňový doklad se považuje za pozměněný, je-li jakýmkoli způsobem děrován nebo orazítkován, aniž by bylo v záznamech příslušných orgánů daňové správy zaneseno řádné ověření, pokud nebylo toto zanesení učiněno s vědomím, že dané ověření je pro daňový doklad nezbytné. Daňový doklad se považuje za pozměněný rovněž tehdy, liší-li se obsah a jiné podrobnosti prvopisu nebo opisu od údajů uvedených v podkladech vztahujících se k tomuto dokladu.

Daňový doklad se považuje za nepravý, pokud byl vydán pro operaci nebo část operace, převod nebo z jiného důvodu nezaznamenaného v celkovém přehledu operací provedených osobami odlišnými od těch, které jsou uvedeny v daňovém dokladu.

1. 8. Je-li mu znám úmysl vyrobit pozměněné daňové doklady nebo se jakýmkoli způsobem účastní jejich výroby, nebo je mu známo, že jisté doklady jsou pozměněné nebo nepravé a účastní se jakýmkoli způsobem jejich vydání nebo přijme pozměněné nebo nepravé daňové doklady s úmyslem skrýt skutečnosti, jež mají význam pro zdanění.

Španělsko

Výraz „citelná sankce“ zahrnuje správní sankce za závažná porušení daňových předpisů a tresty za trestné činy spáchané vůči orgánům daňové správy.

Francie

Výraz „citelná sankce“ zahrnuje tresty podle trestního práva a daňové sankce jako jsou sankce za nepodání daňového přiznání po obdržení úřední upomínky, nepoctivé a podvodné jednání, vzpírání se daňové kontrole, zatajování plateb a rozdělování nebo zneužití práv.

Irsko

„Citelné sankce“ zahrnují sankce za:

1. a) nepodání daňového přiznání,
2. b) podvodné nebo nedbalostní podání nesprávného daňového přiznání,
3. c) nevedení řádného účetnictví,
4. d) nepředložení dokladů a účetnictví ke kontrole,
5. e) bránění osobám ve výkonu jejich zákonných pravomocí,
6. f) neoznámení vzniku daňové povinnosti,
7. g) podání nepravdivého prohlášení za účelem získání daňové úlevy.

Tato protiprávní jednání jsou upravena k 3. červenci 1990 těmito právními předpisy:

1. - část XXXV Income Tax Act z roku 1967,
2. - oddíl 6 Finance Act z roku 1968,
3. - část XIV Corporation Tax Act z roku 1976,
4. - oddíl 94 Finance Act z roku 1983.

Přitom se přihlíží ke všem následným změnám, úpravám a aktualizacím trestního zákoníku.

Itálie

„Citelnou sankcí“ je sankce za jednání, které je ve smyslu vnitrostátních právních předpisů daňovým deliktem.

Lucembursko

Lucembursko považuje za „citelnou sankci“ takovou sankci, kterou prohlásil za citelnou sankci druhý smluvní stát podle článku 8.

Nizozemsko

„Citelnou sankcí“ se rozumí sankce uložená soudem za každé úmyslné jednání uvedené v článku 68 obecného daňového zákona.

Portugalsko

Výraz „citelná sankce“ zahrnuje tresty podle trestního práva a jiné daňové sankce za porušení právních předpisů spáchané s úmyslem podvodu nebo lze-li za takové porušení uložit pokutu přesahující 1 000 000 (jeden milión) escudos.

Spojené království

Spojené království bude vykládat „citelnou sankci“ jako zahrnující tresty podle trestního práva a správní sankce uložené za podvodné nebo nedbalostní předložení nesprávných účtů, nároků nebo přiznání pro daňové účely.

ÚMLUVA

O PŘISTOUPENÍ RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

FINSKÉ REPUBLIKY A ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

K ÚMLUVĚ O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ

V SOUVISLOSTI S ÚPRAVOU ZISKŮ SDRUŽENÝCH PODNIKŮ

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

BEROUCE V ÚVAHU, že Rakouská republika, Finská republika a Švédské království se staly členy Unie, a tím se zavázaly přistoupit k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků, otevřené k podpisu v Bruselu dne 23. července 1990,

SE ROZHODLY uzavřít tuto úmluvu a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:

ZA JEHO VELIČENSTVÍ KRÁLE BELGIČANŮ:

Philippe de SCHOUTHEETE de TERVARENT,

velvyslanec,

stálý zástupce Belgie u Evropské unie;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA:

Poul SKYTTE CHRISTOFFERSEN,

velvyslanec,

stálý zástupce Dánska u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO:

Jochen GRÜNHAGE,

náměstek stálého zástupce Spolkové republiky Německo u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY:

Pavlos APOSTOLIDES,

velvyslanec,

stálý zástupce Řecké republiky u Evropské unie;

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA:

Francisco Javier ELORZA CAVENGT,

velvyslanec,

stálý zástupce Španělska u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY:

Pierre de BOISSIEU,

velvyslanec,

stálý zástupce Francouzské republiky u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA IRSKA:

Denis O'LEARY,

velvyslanec,

stálý zástupce Irska u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY:

Luigi GUIDOBONO CAVALCHINI GAROFOLI,

velvyslanec,

stálý zástupce Italské republiky u Evropské unie;

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA:

Jean-Jacques KASEL,

velvyslanec,

stálý zástupce Lucemburska u Evropské unie;

ZA JEJÍ VELIČENSTVÉ KRÁLOVNU NIZOZEMSKA:

Bernard R. BOT,

velvyslanec,

stálý zástupce Nizozemska u Evropské unie;

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY:

Manfred SCHEICH,

velvyslanec,

stálý zástupce Rakouské republiky u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY:

José Gregório FARIA QUITERES,

velvyslanec,

stálý zástupce Portugalské republiky u Evropské unie;

ZA PREZIDENTA FINSKÉ REPUBLIKY:

Antti SATULI,

velvyslanec,

stálý zástupce Finské republiky u Evropské unie;

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

Frank BELFRAGE,

velvyslanec,

stálý zástupce Švédska u Evropské unie;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE

A SEVERNÍHO IRSKA:

J. S. WALL C. M. G., L. V. O.,

velvyslanec,

stálý zástupce Spojeného království Velké Británie a Severního Irska u Evropské unie;

KTEŘÍ se sešli ve Výboru stálých zástupců členských států u Evropské unie a po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

SE DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

ZÁPIS O PODPISU

Úmluvy o přistoupení Rakouské republiky,

Finské republiky a Švédského království k Úmluvě

o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou

zisků sdružených podniků.

Zplnomocnění zástupci Belgického království, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Portugalské republiky, Finské republiky, Švédského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podepsali dne 21. prosince 1995 Úmluvu o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků.

Při této příležitosti vzali na vědomí následující jednostranná prohlášení k článku 8 Úmluvy o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků:

1. Prohlášení Rakouské republiky:

   Protiprávním jednáním postižitelným „citelnou sankcí“ je jakýkoliv úmyslné nebo nedbalostní zkrácení daně nebo odvodu postižitelné podle zákona o daňových trestných činech.

1. Prohlášení Finské republiky:

   „Citelná sankce“ zahrnuje trestní sankce a takové správní sankce, které jsou ukládány v souvislosti s porušením daňových předpisů.

1. Prohlášení Švédského království:

   Porušení daňových předpisů postižitelné „citelnou sankcí“ je každé porušení daňových předpisů, za něž může být uložen trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo pokuta.

Tento zápis bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství.

PROTOKOL

POZMĚŇUJÍCÍ ÚMLUVU

ZE DNE 23. ČERVENCE 1990

O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ V SOUVISLOSTI

S ÚPRAVOU ZISKŮ SDRUŽENÝCH PODNIKŮ

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

PŘEJÍCE SI využít článku 293 Smlouvy o založení Evropského společenství, v němž se zavázaly zahájit mezi sebou jednání s cílem zajistit ve prospěch svých státních příslušníků zamezení dvojího zdanění;

S OHLEDEM NA Úmluvu ze dne 23. července 1990 o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků¹ (dále jen „úmluva o arbitráži“),

S OHLEDEM na Úmluvu ze dne 21. prosince 1995 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků²,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE úmluva o arbitráži vstoupila podle článku 18 uvedené úmluvy v platnost dnem 1. ledna 1995; vzhledem k tomu, že pozbude platnosti dnem 31. prosince 1999, nebude-li prodloužena,

SE ROZHODLY uzavřít tento protokol pozměňující úmluvu o arbitráži, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:

ZA BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Jean-Jacques VISEUR,

ministr financí;

ZA DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Marianne JELVEDOVÁ,

ministryně hospodářství a ministryně pro severskou spolupráci;

ZA SPOLKOVOU REPUBLIKU NĚMECKO:

Hans EICHEL,

spolkový ministr financí;

ZA ŘECKOU REPUBLIKU:

Yannos PAPANTONIOU,

ministr hospodářství;

ZA ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Cristóbal Ricardo MONTORO MORENO,

státní tajemník pro hospodářství;

ZA FRANCOUZSKOU REPUBLIKU:

Dominique STRAUSS-KAHN,

ministr hospodářství, financí a průmyslu;

ZA IRSKO:

Charlie McCREEVY,

ministr financí;

ZA ITALSKOU REPUBLIKU:

Vincenzo VISCO,

ministr financí;

ZA LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ:

Jean-Claude JUNCKER,

předseda vlády, „ministre d'État“, ministr financí, ministr práce a zaměstnanosti;

ZA NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Wilhelmus Adrianus Franciscus Gabriel (Willem) VERMEEND,

státní tajemník pro finance;

ZA RAKOUSKOU REPUBLIKU:

Rudolf EDLINGER,

spolkový ministr financí;

ZA PORTUGALSKOU REPUBLIKU:

António Luciano Pacheco DE SOUSA FRANCO,

ministr financí;

ZA FINSKOU REPUBLIKU:

Sauli NIINISTÖ,

místopředseda vlády a ministr financí;

ZA ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Bosse RINGHOLM,

ministr financí;

ZA SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:

Stephen WALL, K.C.M.G., L.V.O.,

velvyslanec, stálý zástupce Spojeného království Velké Británie a Severního Irska u Evropské unie;

KTEŘÍ se sešli v Radě a po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

SE DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

ZÁVĚREČNÝ AKT

konference zástupců

vlád členských států,

kteří se sešli v Radě dne 25. května 1999

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ,

KTEŘÍ SE SEŠLI v Radě dne 25. května 1999,

MAJÍCE NA PAMĚTI ZÁVĚRY ze dne 19. května 1998 o prodloužení Úmluvy o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (dále jen „úmluva o arbitráži“), v nichž se dohodli, že úmluva o arbitráži by měla být prodloužena o další období pěti let ode dne pozbytí její platnosti a po skončení tohoto období by měla být automaticky prodlužována vždy o dalších pět let, pokud žádný smluvní stát nevyjádří svůj nesouhlas;

SE SHODLI na potřebě prodloužit úmluvu o arbitráží o dalších pět let od 1. ledna 2000;

PŘIKROČILI k podepsání Protokolu pozměňujícího Úmluvu ze dne 23. července 1990 o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků.

ZÁPIS O PODPISU

ÚMLUVY O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY,

ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY,

LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY,

MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY,

REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY

K ÚMLUVĚ O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ

V SOUVISLOSTI S ÚPRAVOU ZISKŮ SDRUŽENÝCH PODNIKŮ

Zplnomocnění zástupci Belgického království, České republiky, Dánského království, Estonské republiky, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Lucemburského velkovévodství, Maďarské republiky, Republiky Malta, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky, Finské republiky, Švédského království a Spojeného království Velké Británie a severního Irska podepsali v Bruselu dne 8. 12. 2004 Úmluvu o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků.

Při této příležitosti vzali na vědomí tato jednostranná prohlášení:

1. I. Prohlášení k článku 7 Úmluvy o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků:

   Prohlášení Belgie, České republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska, Portugalska, Slovenska a Slovinska k článku 7 Úmluvy o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků

   Belgie, Česká republika, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko a Slovinsko prohlašují, že budou uplatňovat čl. 7 odst. 3.

1. II. Prohlášení k článku 8 Úmluvy o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků:
   1. 1. Prohlášení Kyperské republiky:

      Výrazem „citelná sankce“ se rozumí sankce v případech:

      1. a) podvodného nebo úmyslného podání nebo předložení nepravdivého prohlášení, daňového přiznání nebo dokladu, pokud jde o příjem anebo nároky na jakékoli úlevy nebo odpočty,
      2. b) podvodného nebo úmyslného předložení pozměněných účtů,
      3. c) odmítnutí podat daňové přiznání, nebo jeho úmyslné či neúmyslné nepodání,
      4. d) odmítnutí vést řádné účetnictví, nebo jeho úmyslné či neúmyslné nevedení, odmítnutí předložit doklady a účetnictví ke kontrole, nebo jejich úmyslné či neúmyslné nepředložení,
      5. e) napomáhání, poskytování pomoci, poradenství, podněcování nebo nucení nějaké osoby k tomu, aby vypracovala, vydala nebo předložila takové daňové přiznání, prohlášení, nárok, účty nebo doklad anebo aby vedla nebo zpracovala účetnictví nebo doklady, které jsou po skutkové stránce nepravdivé.

      Právní předpisy, kterými se řídí výše uvedené sankce, jsou obsaženy v zákonech o vyměřování a výběru daní.

   1. 2. Prohlášení České republiky:

      Porušení daňových předpisů postižitelné „citelnou sankcí“ je každé porušení daňových zákonů, za něž může být uložen trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo pokuta. Pro tento účel se porušením daňových zákonů rozumí:

      1. a) nezaplacení vyměřených daní, pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
      2. b) krácení daně nebo podobných plateb;
      3. c) nesplnění oznamovací povinnosti.
   1. 3. Prohlášení Estonské republiky:

      Výraz „citelná sankce“ bude vykládán jako trestní sankce za daňový podvod podle estonských vnitrostátních právních předpisů (trestního zákoníku).

   1. 4. Prohlášení Řecké republiky:

      Definice citelné sankce podaná Řeckou republikou v roce 1999 se nahrazuje tímto:

      „Výraz „citelné sankce“ zahrnuje správní sankce za závažná porušení daňových předpisů a rovněž trestní sankce za trestné činy spáchané proti daňovým předpisům v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o účetnictví a účetních záznamech, zákona o dani z příjmu a v souladu se všemi zvláštními ustanoveními, která stanoví v daňovém právu správní a trestní sankce.“

   1. 5. Prohlášení Maďarské republiky:

      Výrazem „citelná sankce“ se rozumí trestní sankce uložená v souvislosti s trestnými činy proti daňovým předpisům, anebo sankce za porušení daňových předpisů v souvislosti s nezaplacením daně přesahujícím 50 miliónů forintů.

   1. 6. Prohlášení Lotyšské republiky:

      Výrazem „citelné sankce“ se rozumí správní sankce za závažná porušení daňových předpisů a rovněž trestní sankce.

   1. 7. Prohlášení Litevské republiky:

      Výraz „citelné sankce“ zahrnuje trestní sankce a správní sankce jako jsou sankce za nejednání dobré víře a za vzpírání se daňové kontrole.

   1. 8. Prohlášení Republiky Malta:

      Výrazem „citelná sankce“ se rozumí správní nebo trestní sankce uložené vůči osobě, která s úmyslem krátit daň nebo být nápomocna jiné osobě při krácení daně:

      1. a) v daňovém přiznání nebo v jiném dokladu či prohlášení, které bylo učiněno, vypracováno nebo podáno pro účely zákonů o dani z příjmu anebo na základě těchto zákonů, vynechá jakýkoli příjem, který by v nich měl být zahrnut; nebo
      2. b) uvede nepravdivé prohlášení nebo položku v daňovém přiznání anebo v jiném dokladu či prohlášení zpracovaném nebo předloženém pro účely zákonů o daních z příjmu anebo na základě těchto zákonů; nebo
      3. c) ústně nebo písemně dá nepravdivou odpověď na otázku anebo na žádost o informace, vyžádané v souladu s ustanoveními zákonů o dani z příjmu; nebo
      4. d) zpracuje, povede anebo schválí zpracování nebo vedení nepravdivých účetních knih nebo jiných záznamů nebo pozmění či schválí pozměnění účetních knih nebo záznamů; nebo
      5. e) využije podvodu, úskoku nebo machinace jakéhokoli druhu anebo schválí využití takového podvodu, úskoku nebo machinace.
   1. 9. Prohlášení Nizozemského království:

      Definice citelné sankce podaná Nizozemským královstvím v roce 1999 se nahrazuje tímto:

      „Výrazem „citelná sankce“ se rozumí sankce uložená soudem za úmyslně spáchaný trestný čin uvedený v čl. 68 odst. 2 nebo čl. 69 odst. 1 a 2 obecného daňového zákona.“

   1. 10. Prohlášení Portugalské republiky:

      Definice citelné sankce podaná Portugalskou republikou v roce 1999 se nahrazuje tímto:

      „Výraz „citelné sankce“ zahrnuje trestní sankce jakož i správní sankce za porušení daňových předpisů, která jsou v zákoně definována jako závažná porušení anebo která byla spáchána s úmyslem podvodu.“

   1. 11. Prohlášení Polské republiky:

      Výrazem „citelná sankce“ se rozumí pokuta, trest odnětí svobody anebo obojí uložené úhrnně anebo trest odnětí svobody za poplatníkem zaviněné porušení daňových předpisů.

   1. 12. Prohlášení Republiky Slovinsko:

      Výrazem „citelná sankce“ se rozumí sankce za jakékoli porušení daňových předpisů.

   1. 13. Prohlášení Slovenské republiky:

      Výrazem „citelná sankce“ se rozumí výraz „pokuta“ za porušení daňové povinnosti, jíž se rozumí částka uložená podle zákona č. 511/1992 Sb. o správě daní, ve znění pozdějších předpisů, podle příslušných daňových zákonů anebo podle zákona o účetnictví, a výrazem „sankce“ se rozumí sankce uložená podle trestního zákoníku za trestné činy spáchané v souvislosti s porušením výše zmíněných zákonů.