Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor mezi vládou České republiky a vládou Anguilly

Předkládání informací platebním zprostředkovatelem

1. 1. Pokud má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státu než v tom, v němž je usazen platební zprostředkovatel, předkládá platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, v němž je sám usazen, informace v následujícím minimálním rozsahu:
   1. a) totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 3;
   2. b) jméno a adresa platebního zprostředkovatele;
   3. c) číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení pohledávky, z níž úroky plynou;
   4. d) informace týkající se úrokové platby podle odstavce 2.

1. 2. V rámci minimálního rozsahu informací, které se týkají úrokové platby a které musí platební zprostředkovatel předložit, je nutné úroky rozlišit podle následujících kategorií a uvést následující údaje:
   1. a) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6. odst. 1 písm. a): výši vyplacených či připsaných úroků;
   2. b) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nebo d): výši úroků nebo příjmů podle uvedených ustanovení nebo celkovou výši výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení;
   3. c) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c): výši příjmů podle uvedeného ustanovení, nebo celkovou výši vyplácených prostředků;
   4. d) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4: výši úroků připadající na každého z členů subjektu uvedeného v čl. 4 odst. 2, kteří splňují podmínky čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1;
   5. e) v případě, že členský stát uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 5: výši úroků přepočtených na roční základ.

   Členské státy však mohou omezit minimální rozsah informací, které má platební zprostředkovatel o úrokové platbě předkládat, na celkovou výši úroků nebo příjmů a na celkovou výši výnosů z převodu, zpětného odkupu či splacení.

Automatická výměna informací

1. 1. Příslušný orgán členského státu platebního zprostředkovatele předá informace uvedené v článku 8 příslušnému orgánu členského státu, v němž má skutečný vlastník bydliště.
2. 2. Předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, do šesti měsíců po skončení daňového roku v členském státě platebního zprostředkovatele, a to pro všechny úrokové platby uskutečněné v průběhu daného roku.
3. 3. Pro výměnu informací podle této směrnice se použije směrnice 77/799/EHS, pokud nejsou ustanovení této směrnice od ní odchylná. Článek 8 směrnice 77/799/EHS se však nepoužije na informace, které mají být předány podle této kapitoly.

Přechodné období

1. 1. Během přechodného období začínajícího dnem uvedeným v čl. 17 odst. 2 a 3 a s výjimkou čl. 13 odst. 1 nemusejí Belgie, Lucembursko a Rakousko používat ustanovení kapitoly II.

   Těmto státům však ostatní členské státy poskytnou informace v souladu s kapitolou II.

   V průběhu přechodného období je účelem této směrnice zajistit minimální účinné zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb vyplacených v jednom členském státě skutečným vlastníkům – fyzickým osobám s daňovým bydlištěm v jiném členském státu.

1. 2. Přechodné období končí na konci prvního celého daňového roku následujícího po pozdějším z následujících dat:
   1. – den, k němuž vstoupí v platnost dohoda mezi Evropským společenstvím, přijatá na základě jednomyslného rozhodnutí Rady, na straně jedné, a tím z následujících států – Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví, Knížectví Andory –, který tuto dohodu uzavře jako poslední, na straně druhé, o výměně informací na základě žádosti, tak jak tuto dohodu vymezuje Vzorová smlouva OECD o výměně informací týkajících se daňových záležitostí, zveřejněná dne 18. dubna 2002 (dále jen „vzorová smlouva OECD“), s ohledem na úrokové platby vymezené touto směrnicí a prováděné platebními zprostředkovateli usazenými na území příslušného státu ve prospěch skutečných vlastníků s bydlištěm na území, na něž se vztahuje tato směrnice, a s ohledem na současné uplatňování srážkové daně těmito státy na tyto výplaty za použití sazby stanovené pro příslušné období podle čl. 11 odst. 1,
   2. – den, k němuž Rada jednomyslně odsouhlasí závazek Spojených států amerických k výměně informací na základě žádosti, v souladu se vzorovou smlouvou OECD, s ohledem na úrokové platby, jak je vymezuje tato směrnice, prováděné platebními zprostředkovateli usazenými na území Spojených států amerických ve prospěch skutečných vlastníků s bydlištěm na území, na něž se vztahuje tato směrnice.

1. 3. Na konci přechodného období musejí Belgie, Lucembursko a Rakousko používat ustanovení kapitoly II a zároveň musejí přestat uplatňovat srážkovou daň i sdílení daňových výnosů podle článků 11 a 12. Pokud se Belgie, Lucembursko nebo Rakousko rozhodnou používat ustanovení kapitoly II v průběhu přechodného období, ukončí uplatňování srážkové daně i sdílení daňových výnosů podle článků 11 a 12.

Srážková daň

1. 1. V průběhu přechodného období podle článku 10, kdy má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státu než je ten, v němž je usazen platební zprostředkovatel, budou Belgie, Lucembursko a Rakousko vybírat srážkovou daň ve výši 15 % během prvních tří let přechodného období, ve výši 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak ve výši 35 %.
2. 2. Platební zprostředkovatel odvede srážkovou daň následujícím způsobem:
   1. a) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6. odst. 1 písm. a): z výše vyplacených nebo připsaných úroků;
   2. b) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nebo d): z výše úroků nebo příjmů podle uvedených ustanovení, nebo v podobě dávky s rovnocenným účinkem, hrazené příjemcem z celkové výše výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení;
   3. c) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c): z výše příjmů zmíněných v uvedeném ustanovení;
   4. d) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4: z výše úroků připadajících na každého z členů subjektu uvedeného v čl. 4 odst. 2, kteří splňují podmínky čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1;
   5. e) v případě, že členský stát uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 5: z výše úroků přepočtených na roční základ.

1. 3. Pro účely písmen a) a b) odstavce 2 je srážková daň vyměřena v poměrné části podle délky období, během něhož skutečný vlastník svou pohledávku držel. Pokud není platební zprostředkovatel schopen určit dobu držby na základě informací, které má k dispozici, bude mít za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud skutečný vlastník nepředloží doklad o datu nabytí této pohledávky.
2. 4. Vyměření srážkové daně členským státem platebního zprostředkovatele nebrání členskému státu, v němž má skutečný vlastník bydliště, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, pokud jsou v souladu se Smlouvou.
3. 5. V průběhu přechodného období mohou členské státy vybírající srážkovou daň stanovit, že hospodářský subjekt provádějící či připisující úrokovou platbu ve prospěch subjektu, jenž je usazen v jiném členském státě a na jehož jméno je platba úroku prováděna či připisována ve prospěch skutečného vlastníka podle čl. 4 odst. 2, bude namísto takového subjektu považován za platebního zprostředkovatele a členské státy z těchto úroků vyměří srážkovou daň, pokud subjekt, na jehož jméno je platba úroku prováděna nebo připisována ve prospěch skutečného vlastníka, neposkytne oficiální souhlas k tomu, aby bylo v souladu s posledním pododstavcem čl. 4 odst. 2 sděleno jeho jméno, adresa a celková výše úrokové platby provedené či připsané v jeho prospěch.

Sdílení výnosů

1. 1. Členské státy vybírající srážkovou daň podle čl. 11 odst. 1 si ponechají 25 % těchto výnosů a 75 % výnosů převedou členskému státu, v němž má skutečný vlastník úroků bydliště.
2. 2. Členské státy vybírající srážkovou daň podle čl. 11 odst. 5 si ponechají 25 % těchto výnosů a 75 % převedou jiným členským státům v poměru stanoveném pro převody podle odstavce 1 tohoto článku.
3. 3. Tyto převody proběhnou v případě odstavce 1 nejpozději do šesti měsíců následujících po skončení daňového roku v členském státě platebního zprostředkovatele, nebo v případě odstavce 2 do šesti měsíců následujících po skončení daňového roku v členském státě hospodářského subjektu provádějícího nebo připisujícího úrokovou platbu ve prospěch subjektu uvedeného v čl. 4 odst. 2.
4. 4. Členské státy vybírající srážkovou daň přijmou opatření nezbytná k zajištění řádného fungování systému sdílení výnosů.

Výjimky z uplatňování srážkové daně

1. 1. Členské státy vybírající srážkovou daň podle článku 11 stanoví jeden či oba z následujících postupů, jimiž umožní skutečným vlastníkům žádat, aby u nich srážková daň nebyla uplatněna:
   1. a) postup, který skutečnému vlastníkovi umožní výslovně zmocnit platebního zprostředkovatele k předkládání informací podle kapitoly II s tím, že se toto zmocnění bude vztahovat na veškeré úroky, které tomuto skutečnému vlastníkovi vyplatí tento platební zprostředkovatel; v takových případech se použije článek 9,
   2. b) postup zaručující, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem členského státu, v němž má bydliště, podle odstavce 2.

1. 2. Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán členského státu, v němž má skutečný vlastník bydliště, potvrzení, které obsahuje následující údaje:
   1. a) jméno, adresu a daňové či jiné identifikační číslo skutečného vlastníka; pokud takové číslo není k dispozici, uvede se datum a místo narození skutečného vlastníka;
   2. b) jméno a adresu platebního zprostředkovatele;
   3. c) číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papíru.

   Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vydáno všem skutečným vlastníkům, kteří o ně požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.

Zamezení dvojího zdanění

1. 1. Členský stát, v němž má skutečný vlastník daňové bydliště, zajistí, aby bylo zamezeno jakémukoliv dvojímu zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uplatnění srážkové daně uvedené v článku 11, a to podle odstavců 2 a 3.
2. 2. Pokud úroky přijaté skutečným vlastníkem podléhají v členském státě platebního zprostředkovatele srážkové dani, započte členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, skutečnému vlastníkovi daň ve výši daně sražené podle vnitrostátních právních předpisů tohoto členského státu. Pokud tato výše přesáhne částku daně splatnou v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu, vyplatí členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, rozdíl mezi částkou sražené a splatné daně skutečnému vlastníkovi.
3. 3. Pokud úroky přijaté skutečným vlastníkem podléhají kromě srážkové daně uvedené v článku 11 ještě jinému druhu srážkové daně a členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, započte tuto jinou srážkovou daň v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy nebo se smlouvami o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková daň před uplatněním postupu podle odstavce 2.
4. 4. Členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, může nahradit mechanismus daňového zápočtu podle odstavců 2 a 3 vrácením srážkové daně podle článku 11.

Obchodovatelné dluhové cenné papíry

1. 1. Během přechodného období podle článku 10, avšak nejdéle do 31. prosince 2010, nebudou domácí ani mezinárodní dluhopisy ani jiné obchodovatelné dluhové cenné papíry, které byly poprvé emitovány před 1. březnem 2001 nebo u kterých byl původní prospekt schválen před tímto datem příslušnými orgány ve smyslu směrnice Rady 80/390/EHS (¹) nebo příslušnými orgány třetích zemí, považovány za pohledávky ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a), pokud k 1. březnu 2002 nebo později nedojde k žádné další emisi těchto obchodovatelných dluhových cenných papírů. Pokud však bude přechodné období podle článku 10 trvat i po 31. prosinci 2010, použijí se ustanovení tohoto článku pouze ve vztahu k obchodovatelným dluhovým cenným papírům:
   1. – které obsahují doložku „gross-up“ nebo doložku předčasného splacení a
   2. – u kterých je platební zprostředkovatel podle článku 4 usazen v členském státě uplatňujícím srážkovou daň podle článku 11 a platí úroky přímo ve skutečnému vlastníku, jenž má bydliště v jiném členském státu.

   Pokud k 1. březnu 2002 nebo později dojde k další emisi některého z výše uvedených obchodovatelných cenných papírů vydaného vládou či obdobným subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci nebo subjektem, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou, při čemž tento subjekt je uveden v příloze této směrnice, je celá emise takového cenného papíru skládající se z původní emise a ze všech emisí pozdějších považována za pohledávku ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a).

   Pokud k 1. březnu 2002 nebo později dojde k další emisi výše uvedeného obchodovatelného cenného papíru vydaného jiným emitentem, který není uveden ve druhém pododstavci, považuje se tato další emise za pohledávku ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a).

1. 2. Žádná ze skutečností uvedených v tomto článku nebrání členským státům ve zdanění příjmů z obchodovatelných dluhových cenných papírů uvedených v odstavci 1 v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

Ostatní srážkové daně

Tato směrnice nebrání členským státům ve výběru jiných druhů srážkové daně, než je srážková daň uvedená v článku 11, v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy nebo se smlouvami o zamezení dvojího zdanění.

Provedení

1. 1. Členské státy do 1. ledna 2004 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. 2. Členské státy použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2005 za předpokladu, že:
   1. i) Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví a Knížectví Andorry budou od tohoto data používat opatření rovnocenná opatřením obsaženým v této směrnici, a to v souladu s dohodami, které tyto státy uzavřely s Evropským společenstvím na základě jednomyslného rozhodnutí Rady,
   2. ii) budou existovat veškeré dohody či jiné předpisy, které zajistí, že všechna příslušná závislá nebo přidružená území (britské Normanské ostrovy, ostrov Man a karibská závislá nebo přidružená území) budou od stejného data používat automatickou výměnu informací způsobem, který je popsán v kapitole II této směrnice (nebo budou během přechodného období podle článku 10 uplatňovat srážkovou daň za podmínek uvedených v článcích 11 a 12).

1. 3. Nejméně šest měsíců před 1. lednem 2005 přijme Rada jednomyslně rozhodnutí o tom, zda bude splněna podmínka stanovená v odstavci 2, s ohledem na to, kdy ve třetích zemích a v závislých nebo přidružených územích, jichž se daná záležitost týká, vstoupí příslušná opatření v platnost. Jestliže Rada nerozhodne o tom, že je podmínka splněna, přijme jednomyslně na návrh Komise nové datum pro účely odstavce 2.
2. 4. Předpisy přijaté členskými státy pro dosažení souladu s touto směrnicí musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. 5. Členské státy o této skutečnosti neprodleně uvědomí Komisi a sdělí jí znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a poskytnou srovnávací tabulku mezi touto směrnicí a přijatými vnitrostátními předpisy.

Přezkum

Komise předloží každé tři roky Radě zprávu o fungování této směrnice. Na základě těchto zpráv navrhne Komise v případě potřeby Radě změny směrnice, které se ukáží jako nezbytné k zajištění účinného zdanění příjmů z úspor a k odstranění nežádoucího narušování hospodářské soutěže.

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.