Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v uhelných a rudných dolech včetně jiných závodů, provozovaných po hornicku.

§ 1.

Dosah.

Ustanovení této vyhlášky se vztahují:

1. 1. na území Čech, Moravy a Slezska.
2. 2. na závody, které dobývají po hornicku kamenné nebo hnědé uhlí, antracit, lignit a které je v obvodě závodu zpracovávají na koks, brikety nebo na elektrický proud, na závody, dobývající a v obvodě svého závodu zpracovávající rudu nebo ohnivzdorný lupek; dále na vápencové a dolomitové lomy Pražské železářské společnosti a na závody skrývkařské, pokud provádějí předběžné práce pro těžení těchto nerostů,
3. 3. na všechny členy osazenstva, podléhající pojištění u Ústřední bratrské pokladny.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba dělnictva jak pod zemí tak na povrchu činí 8 hodin denně, při čemž pracovní doba pro dělníky pod zemí se počítá od sjezdu prvého až do výjezdu posledního dělníka téže směny. V sobotu činí pracovní doba 6 hodin, při čemž se platí celá směna.
2. 2. Při pracích pod zemí konaných za trvale vysoké teploty, nedostatečného větrání a za přítoku vody může báňský úřad po slyšení závodní rady a správy závodu naříditi kratší pracovní dobu.
3. 3. Práce přes čas (nad předchozí ustanovení), jakož i nedělní práce jsou přípustny jen v rámci ustanovení zákona.
4. 4. Pro kočí, šoféry, vrátné, zahradníky, sluhy, posly, hlídače a pod. lze upraviti pracovní dobu podle § 12 zákona o pracovní době.
5. 5. Rozděliti pracovní dobu, a to jak denní, tak týdenní, jakož i stanoviti pevné přestávky, ponechává se dohodě správy závodu se závodní radou. Nejméně však po pěti hodinách nepřetržité práce se musí poskytnouti přestávka aspoň čtvrt hodiny, která se započítává do pracovní doby. Mladiství zaměstnanci do 18 let stáří nesmí pracovati nepřetržitě déle než 4 hodiny. Přestávky tyto mohou odpadnouti u zaměstnanců starších 18 let, když za pravidelného chodu výroby je zajištěn přiměřený čas k oddechu.
6. 6. Správa závodu může v dohodě se závodní radou naříditi v zájmu bezpečnosti nebo v zájmu provozu, aby se dělnictvo střídalo přímo na pracovišti.
7. 7. Převlékání, mytí a koupání se nepočítá do pracovní doby.
8. 8. Mladiství do 18 let při práci pod zemí pracují jen 40 hodin týdně za nezkrácenou týdenní mzdu.

§ 3.

Svátky.

Za sváteční dny se podle této výhlášky počítají neděle, svátky a památné dny státem uznané. Tyto dny jsou zásadně dny pracovního klidu.

§ 4.

Práce v neděli, ve svátek, práce přes čas a příplatky za ni.

1. 1. Za práci konanou ve dnech pracovního klidu, se platí příplatek ve výši 50% úkolové nebo časové mzdy.
2. 2. Za placené svátky a památné dny se platí podle všeobecných předpisů o tom vydaných.
3. 3. Práce v neděli, o svátcích a památných dnech počíná počátkem prvé směny a končí po 24 hodinách.
4. 4. Práce přes čas, t. j. práce konaná po normální pracovní době (§ 2 odst. 1 vyhlášky), se koná na vyzvání správy závodu po dohodě se závodní radou.
5. 5. Za práci přes čas se platí příplatek ve všední dny 25%, v neděli a ve svátek 50% jednoduché úkolové nebo základní časové mzdy.

§ 5.

Placená dovolená.

Placená dovolená se poskytuje podle platných zákonných ustanovení.

§ 6.

Náhrada ušlé mzdy.

Náhrada ušlé mzdy řídí se ustanoveními § 1154 b) a dalších občanského zákona v platném znění.

§ 7.

Sociální přídavky.

1. 1. Přídavky na dítě a jiné sociální přídavky — pokud se dosud poskytovaly — zůstávají i nadále v platnosti ve výměře v jednotlivých revírech obvyklé.
2. 2. Pokud závodní správy neposkytnou svým ženatým dělníkům, jakož i dělníkům a dělnicím ovdovělým přiměřené byty v závodních domech, má dělník nebo dělnice nárok na činžovní příspěvek ve výši 50% rozdílu mezi nájemným placeným v bytech závodních a nájemným placeným podle místních poměrů ze soukromých bytů téže velikosti. Příspěvek na byt se vyplácí vždy za uplynulý měsíc při nejbližší výplatě. Za kratší dobu než měsíc tento činžovní příspěvek nepřísluší. Nárok na činžovní příspěvek ztrácí, kdo bezdůvodně odmítne bydleti v přiděleném závodním bytě.

Odmítnutí závodního bytu pro to, že dělník bydlí ve svém vlastním domě nebo v domě svých příbuzných nebo příslušníků rodiny, považuje se za odůvodněné.

§ 8.

Deputátní uhlí a dříví.

1. 1. Všichni ženatí dělníci mají nárok na deputátní uhlí a to:
   1. a) na kamenouhelných dolech 42 q ročně uhlí kamenného;
   2. b) na hnědouhelných dolech 82 q ročně uhlí hnědého;
   3. c) na lignitových dolech 100 q ročně lignitu.

1. 2. Dělníkům uvedeným v odst. 1 jsou postaveni na roveň:
   1. a) dělníci, žijící ve společné domácnosti s družkou;
   2. b) svobodní dělníci (dělnice) žijící s rodiči nebo s jedním z nich ve společné domácnosti, pokud rodiče sami nepobírají deputátní uhlí aspoň v množství, stanoveném v odst. 1;
   3. c) svobodní dělnící (dělnice), žijící se svými sourozenci ve společné domácnosti, nepobírá-li žádný z nich deputátní uhlí;
   4. d) dělníci-vdovci a dělnice-vdovy, mají-li vlastní domácnost.

1. 3. Provisionisté včetně provisionistů na skrývkách a vdovy po dělnících, pokud nejsou zaměstnáni na dole, mají nárok na ½ dávky deputátního uhlí, stanovené v odst. 1 a to provisionisté dnem vstupu do provise, po př. dnem, od kterého jim byla přiřknuta úrazová renta, vdovy ode dne úmrtí manželova.
2. 4. Jako deputátní uhlí se vydává výhradně uhlí kusové, kostkové nebo ořeší, podle toho, jaké jest právě k disposici jako tříděné pro prodej.
3. 5. Je-li v téže domácnosti více osob, majících nárok na deputátní uhlí, nesmí celkové množství deputátního uhlí, připadajícího na domácnost, přesahovati ročně:
   1. a) na kamenouhelných dolech 60 q kamenného uhlí,
   2. b) na hnědouhelných dolech 120 q hnědého uhlí,,
   3. c) na lignitových dolech 140 q lignitu.

1. 6. Bydlí-li dělníci (dělnice), provisionisté nebo vdovy mimo obvod revíru, poskytne se jim na jejich žádost buď deputátní uhlí na některém dole, ležícím nejblíže jejich bydliště, nebo peněžitá náhrada ve výši skutečné režijní ceny uhlí.
2. 7. Dělníkům a dělnicím, majícím nárok na deputátní uhlí ve výměře, stanovené v odst. 1 a 2, se poskytne deputátní dříví upotřebitelné k otopu a to 2 m³ ročně.
3. 8. Dělníkům a dělnicím pracujícím v dolech na rudu nebo v báňských podnicích, které netěží uhlí, dodá závod uhlí v množství uvedeném v odst. 1 za vlastní režijní cenu. Výhodnější dosud platná ustanovení na závodech zůstávají nezměněna.
4. 9. Nárok na deputátní uhlí a dříví vzniká po 1-měsíčním zaměstnání v závodě a to jen na aliquotní část.

§ 9.

Svítivo, náčiní a třaskaviny.

Potřebné svítivo, náčiní a třaskaviny poskytuje závod dělnictvu bezplatně (§ 206a/o. hor. zák.).

§ 10.

Mzda důlních dělníků.

1. 1. Pokud není ve mzdovém sazebníku (§ 14) pro jednotlivé revíry uvedeno něco jiného, přísluší dělníkům pracujícím v dole za časovou mzdu

   § 10. Mzda důlních dělníků.

   od 16 do 18 let stáří	65 %
   od 18 do 20 let stáří	75 %
   od 20 let stáří	85 %

   havířské časové mzdy z příkazu.

   Je-li takový dělník přidělen v kamenouhelných, rudných, lignitových, vápencových nebo dolomitových dolech na práci, jež souvisí s výkonem havíře nebo hornického družstva, pracujícího v úkolu, náleží mu do 18 let stáří 75 %, po 18 letech stáří 85 % z dosaženého úkolového výdělku onoho havíře nebo družstva.

1. 2. Důlní dělník, který pracoval od 16. po příp. od 14. do 22. roku svého věku nepřetržitě v horníctví a složil úspěšně praktickou a theoretickou zkoušku, bude zařazen, pokud to poměry na dole dovolují, do skupiny havířů s plným havířským platem. Není-li možno zařaditi takového dělníka do skupiny havířů, přísluší mu mzda ve výši 90 % havířské časové mzdy, pracuje-li na pracích, které s výkonem havíře přímo nesouvisí, nebo havířské mzdy úkolové, souvisí-li jeho práce s výkonem havíře nebo havířského družstva, a to po dobu než bude zařazen do skupiny havířů.
2. 3. Dělníkům, kteří od 16. po př. 14. roku svého věku pracují v hornickém závodě na povrchu a jsou pak zařazováni na pracech v dolech, započítává se doba práce na povrchu pro stanovení procenta mzdy havířské. Takoví dělníci mohou se státi havíři ve 22. letech svého věku, mají-li odpracovánu aspoň jednu polovinu let v dolech a složí-li předepsanou zkoušku havířskou.
3. 4. Přestoupí-li dělník starší 22 let do práce na dole z jiného průmyslového odvětví než hornického a je-li přidělen na práci v dole, přísluší mu mzda ve výši 85 % havířské mzdy. Havířem se může státi po třech letech zaměstnání v dole, složí-li předepsanou havířskou zkoušku. Nemůže-li býti po třech letech zaměstnání v dole zařazen do skupiny havířů, náleží mu mzda ve výši 90 % mzdy havířské. Přestoupí-li dělník mladší 22 let z jiného průmyslového odvětví než hornického, náleží mu mzda podle předchozích ustanovení pro mladé dělníky v dolech. Havířem se může státi po čtyřletém zaměstnání v dole, složí-li předepsanou havířskou zkoušku a dosáhne-li stáří 23 let.
4. 5. Bude-li některý z mladých dělníků v dolech přidělen na práci v úkolu, jež nesouvisí přímo s výkonem havíře, upraví se mu úkolové sazby tak, aby si mohl vydělati mzdu aspoň o 10 % vyšší než mu přísluší z úkolového výdělku havířů podle odst. 1.
5. 6. Dělníci, kteří navštěvovali všechny ročníky pokračovací školy havířské, mohou se státi havíři o dva roky dříve.
6. 7. Zařazování dělníků do skupiny havířů, jakož i zkoumání podmínek a potřeby pro toto zařazování provádí se za spolurozhodování závodní rady.

§ 11.

Mzdy dělníků na povrchu.

1. 1. Pokud není ve mzdovém sazebníku (§ 14) pro jednotlivé revíry uvedeno něco jiného, obdrží pomocní dělníci (dělnice), kteří pracují na dolech a na ostatních závodech po hornicku provozovaných na povrchu, tuto časovou mzdu:

   § 11. Mzdy dělníků na povrchu.

   	časové mzdy havířů z příkazu
   	muži:	ženy:
   do 16 let věku	50%	40%,
   od 16 do 18 let věku	55%	45%,
   od 18 do 20 let věku	60%	50%,
   od 20 do 22 let věku	65%	55%,
   přes 22 let věku	75%	60%.

1. 2. Ženy, které vykonávají stejnou práci s muži, mají při stejném výkonu nárok na mzdu pro muže.
2. 3. Pro úkolové práce platí ustanovení § 12.

§ 12.

Stanovení úkolových sazeb.

1. 1. Úkolové sazby pro všechny úkolové práce na dole se stanoví přímo na pracovišti za účasti dělníka nebo družstva. Stanoví se samostatně pro každou práci, při čemž je třeba dbáti provozních a bezpečnostních poměrů pracoviště, jako uložení a složení sloje, budování dřevem, ochrany proti zapaření a proti ohni, třaskavých a jiných plynů, prachu a všech těžkostí, jež mají vliv na výkon dělníka nebo družstva.
2. 2. Úkolové sazby stanoví se tak, aby při normálním výkonu bylo dosaženo průměrného výdělku uvedeného ve mzdovém sazebníku pro jednotlivé skupiny dělníků.

   Není-li uveden ve mzdovém sazebníku pro úkolové práce na povrchu průměrný výdělek, stanoví se úkolové sazby tak, aby při normálním výkonu mohlo býti dosaženo výdělku aspoň o 10% nad časovou mzdu příslušné skupiny.

1. 3. Normálním výkonem pro stanovení úkolových sazeb je onen průměrný výkon, kterého se obvykle dosahuje při obdobných pracích konaných za stejných provozních a bezpečnostních podmínek na témže oddělení dolu nebo na témže pracovišti.
2. 4. Nedosáhne-li úkolový výdělek dělníka nebo družstva ve dvou po sobě jdoucích mzdových obdobích průměrného úkolového výdělku, stanoveného vyhláškou, aniž by příčina toho byla prokazatelně v osobě dělníkově, musí býti úkolové sazby přezkoušeny a nově stanoveny. V takovém případě přísluší dělníku nebo družstvu za tato dvě období průměrný úkolový výdělek jeho skupiny.
3. 5. Spory o výši úkolových sazeb nebo o příčinách, pro které nebylo dosaženo stanoveného normálního výkonu, budou na žádost dělníka nebo družstva projednány mezi závodní správou a závodní radou.