Platné znění

Vyhláška ministerstva dopravy o sazbách za přepravu v nákladní automobilové dopravě a o náhradách za skladování a zasilatelské výkony.

Část druhá. / Oddíl 6.

Oddíl 6. účinné od 1. 7. 1954Náhrady za zvláštní výkony. účinné od 1. 7. 1954Oddíl 6.

§ 16.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 16.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady a přirážky při odvolání objednávky přepravy; zvláštní lhůty pro objednávky přepravy

účinné od 1. 7. 1954
§ 16. Náhrady a přirážky při odvolání objednávky přepravy; zvláštní lhůty pro objednávky přepravy
(1) Nemůže-li dopravní podnik provést objednanou přepravu, je povinen oznámit to objednateli nejpozději
a) do 17 hodin nejblíže předcházejícího pracovního dne, mělo-li být s přepravou započato podle objednávky ve 12 hodin nebo dříve,
b) do 8 hodin téhož dne, v němž mělo být s přepravou podle objednávky započato po 12. hodině
Neučiní-li tak, je povinen nahradit objednateli výdaje, které mu vznikly tím, že nadarmo učinil přípravy pro podej zásilky k přepravě, nejvýše však 25% předběžně vypočítaného dovozného.
(2) Objednatel je povinen, odvolá-li objednávku přepravy, oznámit to dopravnímu podniku nejméně 24 hodin, u přeprav na vzdálenost přes 40 km 48 hodin, u stěhování a přeprav speciálních 72 hodin před dobou sjednané přepravy. Neučiní-li tak, je povinen nahradit dopravnímu podniku výdaje, které mu vznikly tím, že nadarmo učinil přípravy k provedení objednané přepravy a zvláštní přirážku, a to
851a) byla-li objednávka přepravy odvolána v kratší lhůtě, než je stanovena, avšak ještě před vyjetím vozidla, je objednatel povinen uhradit výdaje skutečně vzniklé přípravou sjednané přepravy a přirážku stanovenou v TZN. nejvýše však 25% předběžně vypočítaného dovozného;
b) byla-li objednávka přepravy odvolána po vyjetí vozidla ze stanoviště nebo způsobil-li přepravce, že přeprava nebyla provedena a že s vozidlem byla provedena jen jízda bez nákladu (marná jízda), je přepravce (objednatel) povinen uhradit
8031. náhradu za marnou jízdu za celou vzdálenost ujetou bez nákladu [§ 20 odst. 2 písm. b) a odst. 3],
801, 324, 3252. náhradu za zaměstnance dopravního podniku (§ 30),
321, 3223. náhradu za zdržení vozidla a zaměstnanců (§ 29),
4. případné hotové výdaje a
8515. přirážku podle TZN
(3) Objednávka odvozu zásilek přepravených železnicí nebo určených k přepravě železnicí (§ 8 odst. 2 vyhl. č. 198/1953 Ú. l.) musí být) učiněna
a) nejpozději do 14 hod. pro odvoz, který má být proveden po 19 hodině téhož dne nebo do 12 hodiny příštího dne,
b) nejpozději do 8 hod pro odvoz, který má být proveden po 12. hodině téhož dne.
(4) Pro objednávky přeprav podle hospodářských smluv platí lhůty sjednané v těchto smlouvách.

§ 17.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 17.

účinné od 1. 7. 1954Zjištění váhy nákladu; náhrady za zjištění váhy nebo počtu kusů nákladu nebo povahy cesty.

účinné od 1. 7. 1954
§ 17. Zjištění váhy nákladu; náhrady za zjištění váhy nebo počtu kusů nákladu nebo povahy cesty.
(1) Váha nákladu se zjišťuje
a) vážením celého nákladu nebo
b) výpočtem, je-li náklad z jednotlivých shodných kusů a váha jednoho kusu je známa nebo byla zjištěna vážením;
c) nedovolují-li provozní poměry zjištěni podle předchozích ustanovení, přepočtem podle měrných vah uvedených v tarifním roztřídění nákladů, jde-li náklady jejichž množství je uvedeno v jiných měrných jednotkách než v kg, na příklad v m3, kusech, plnometrech (plm), prostorových metrech (prm) a pod.; nejsou-li v tarifním roztřídění nákladů měrné váhy uvedeny, mohou být mezi přepravcem a dopravním podnikem dohodnuty, a to na základě jednotných měrných vah, které schválí ministerstvo dopravy.
(2) Zjištění váhy se provádí na náklad přepravce, jestliže o to požádal nebo neudal-li váhu ani jiné údaje potřebné pro její zjištění a nevznikne-li vážením nehospodárné zdržení vozidla. Dopravní podnik se může vážením přesvědčit o správnosti váhy udané přepravcem (odesilatelem); liší-li se váha zjištěná vážením nejméně o 10% od váhy udané, hradí náklady vážení přepravce.
809 až 811(3) Za zjištění váhy vážením nebo za zjištění počtu kusů nebo jiných měrných jednotek se počítá vedle náhrady hotových výdajů náhrada podle TZN.
324, 325(4) Vyžaduje-li to bezpečné nebo hospodárné provedeni přepravy, provede dopravní podnik v dohodě s přepravcem zjištěni vhodné dopravní cesty, objemu a tvaru nákladu, možnosti jeho nakládáni, skládání, přemístění a pod.; za tyto výkony se počítají vedle hotových výdajů náhrady za výkony zaměstnanců podle § 30.

§ 18.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 18.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za přezkoumání obsahu nákladu, za upravu jeho obalu, za jeho označení a za přepravu nákladů zvlášť cenných

účinné od 1. 7. 1954
§ 18. Náhrady za přezkoumání obsahu nákladu, za upravu jeho obalu, za jeho označení a za přepravu nákladů zvlášť cenných
852(1) Nesouhlasí-li při přezkoumáni obsah nákladu s údaji, které uvedl přepravce, má dopravní podnik nárok na náhradu skutečných výdajů vzniklých přezkoumáním obsahu a na úhradu zdržného (§ 29) a na přirážku stanovenou TZN.
(2) Přepravce hradí také náklady vzniklé přezkoumáním obsahu nákladu orgány státní správy z důvodů obecného zájmu, nejsou-li uhraženy těmito orgány, a zdržné tím vzniklé.
321, 322(3) Nelze-li přepravce vyrozumět, že obal je vadný nebo poškodil-li se obal za přepravy povahou nákladu nebo proto, že je nedostatečný, provede dopravní podnik úpravu obalu za úhradu skutečných výdajů a vzniklého zdržného.
819(4) Provede-li dopravní podnik označení kusových zásilek adresou příjemce nebo značkou, počítá náhradu stanovenou TZN. Totéž platí, opatřuje-li dopravní podnik náklad, který vyžaduje zvláštní opatrnosti nebo u něhož je to předepsáno zvláštními předpisy, ochrannými nápisy nebo jiným označením.
813(5) Za přepravu předmětů zvlášť cenných, jako drahých kovů, drahokamů, drahých kožešin, uměleckých předmětů a starožitností, počítá dopravní podnik k dovoznému příplatek stanovený v TZN podle ceny předmětu. Cenu musí udat (§ 8 odst. 3 vyhl. 198/1953 Ú. l.) u vozové zásilky objednatel, u kusové zásilky odesilatel.

§ 19.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 19.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za doprovod nákladu a za nakladače a vykladače.

účinné od 1. 7. 1954
§ 19. Náhrady za doprovod nákladu a za nakladače a vykladače.
801(1) Je-li zvláštní povahou nákladu odůvodněn jeho doprovod při přepravě, dopravuje se jeden průvodce zdarma, za další průvodce se počítá náhrada stanovená v TZN.
(2) Průvodce je povinen dbát o náklad a provádět potřebná opatřeni proti možným škodám.
(3) Za průvodce nákladu se nepokládají osoby použité přepravcem k naložení nebo vyložení vozových zásilek; tyto osoby se přepravují bezplatně, pokud jejich počet nepřesahuje:
a) u vozidel o nosnosti do 5 tun včetně3 osoby,
b) u vozidel o nosnosti nad 5 tun do 8 tun včetně4 osoby,
c) u vozidel o nosnosti nad 8 tun5 osob,
počítajíc v to průvodce nákladu; při stěhování, provádí-li přepravce nakládání a vykládání sám, přepravují se zdarma nejvýše 3 osoby bez ohledu na nosnost a délku vozidla.
(4) Nakladačem může být jen osoba způsobilá k manipulaci se zásilkami.
801(5) Přepravuje-li se na vozidle více osob, než je uvedeno v odstavci 5, počítá se přepravci náhrada podle TZN. Nejvýše přípustný počet přepravovaných osob se řídí předpisy o provozu na silnicích. Nakladači se přepravují, pokud místo stačí, v kabině řidiče, jinak v prostoru určeném pro náklad, a to jen na tažném vozidle.

§ 20.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 20.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za jízdy bez nákladu.

účinné od 1. 7. 1954
§ 20. Náhrady za jízdy bez nákladu.
(1) Náhrada za jízdy bez nákladu se počítá, byla-li jízda bez nákladu provedena na příkaz nebo v zájmu přepravce, a to jen v těchto případech
a) převyšuje-li u přeprav, počítaných podle vozových sazeb — pokud nejde o případy uvedené pod písmenou b) — celková vzdálenost ujetá bez nákladu pro téhož přepravce v téže směně (i vícedenní) celkovou vzdálenost ujetou s nákladem o více než 5 km.
náhrada se počítá za rozdíl mezi celkovým počtem kilometrů ujetých bez nákladu a celkovým počtem kilometrů ujetých s nákladem, snížený o 5 km; u plánovaných přeprav (podle hospodářských smluv) může být vzdálenost ujetá bez nákladu počítána jen z nejbližší provozovny dopravního závodu, na nějž se hospodářská smlouva vztahuje, pokud přeprava nebyla objednána u provozovny jiného závodu;
b) u přeprav provedených
1. speciálními podvozky (§ 13),
2. speciálními vozidly (§ 14) s výjimkou speciálních vozidel stěhovacích,
3. automobily nebo přívěsy oplenovými,
4. automobily dodávkovými na žádost nebo se souhlasem přepravce,
5. výjimečně též ostatními vozidly, žádá-li přepravce, nebo je-li úředním příkazem nařízeno okamžité provedení přepravy bez zřetele ke lhůtám stanoveným pro objednávku přepravy;
náhrada se v těchto případech počítá za součet kilometrů ujetých bez nákladu, snížený o 25 km za každou jednotlivou přepravu (obrat), nejvýše však u jednotlivé přepravy o počet kilometrů odpovídající přepravní vzdálenosti, je-li kratší než 25 km.
(2) Náhrada za jízdy bez nákladu se dále počítá za všechny kilometry ujeté bez nákladu
a) u vozidel objednaných k provedení výkonů na místě [§ 12 odst. 4 písm. a)] s výjimkou traktorů bez přívěsů,
b) u marných jízd [§ 16 odst. 2 písm. b)].
802, 803
315		(3) Výši náhrady za jízdy bez nákladu stanoví TZN, a to u marných jízd sazbou zvýšenou; pro traktory bez přívěsu platí ustanovení § 12 odst. 6.
(4) Při počítání dovozného podle sazeb časových nesmějí být náhrady za jízdy bez nákladu počítány.

§ 21.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 21.

účinné od 1. 7. 1954Druh náhrad za nakládání nebo vykládání vozových zásilek.

účinné od 1. 7. 1954
§ 21. Druh náhrad za nakládání nebo vykládání vozových zásilek.
(1) Náhrady za nakládání a vykládání vozových zásilek, provedené dopravním podnikem, se rozlišují, jde-li o
a) nakládání nebo vykládání (§ 22),
b) nakládání nebo vykládání ztížené (§ 23),
c) nakládání nebo vykládání těžkých předmětů (§ 24),
d) nakládání nebo vykládání při stěhování (§ 25),
e) nakládání nebo vykládání ztížené při stěhování (§ 26).
(2) Ustanovení pro nakládání platí obdobně pro překládání s vozidla na vozidlo.

§ 22.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 22.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za nakládání nebo vykládání vozových zásilek.

účinné od 1. 7. 1954
§ 22. Náhrady za nakládání nebo vykládání vozových zásilek.
412, 413(1) Náhrady za nakládání (vykládání) počítá dopravní podnik, obstará-li nakládání (vykládání) nákladu na vzdálenost nejvýše 15 m, u hromadného a sypkého nákladu (písek, zeminy, cihly, tašky, brambory, řepa, obilí, uhlí a pod. — vesměs bez obalu) 3 m od vozidla; vozidlo musí být přistaveno na nejblíže přístupném místě k místu nakládky nebo vykládky. Pro náhrady za nakládání nebo vykládání provedené za jiných poměrů platí ustanovení §§ 23 až 25. Pro nakládání a vykládání dlouhého dřiví (delšího než 6 m) platí zvláštní sazby uvedené v tabulce 4 přílohy I. Náhrady se počítají vždy jen za skutečnou (zaokrouhlenou) váhu nákladu. Pro nakládání (vykládání) za podmínek mimořádně ztížených platí ustanovení § 30 odst. 1 písm. f).
(2) Náhrady se rozlišují podle toho, provádí-li se
a) ruční nakládání s urovnáním, nutným pro bezpečnost přepravovaného nákladu nebo hospodárné využití prostoru vozidla; za urovnání se nepovažuje rozhrnutí sypkého a hromadného materiálu pro jeho rovnoměrné rozložení;
b) ruční nakládání bez urovnání,
c) polomechanické nakládání (vyklápěcími vozíky, dopravními pásy a pod.), při čemž zaměstnanci provádějí ručně jen část práce,
d) mechanické (strojní) nakládání (násypníkem, bagrem, drapákem atd.), kdy zaměstnanci neprovádějí žádné ruční práce, s výjimkou případného rozhrnutí nákladu,
e) ruční vykládání složením, nepřipouští-li povaha nákladu shození,
f) ruční vykládání shozením,
g) mechanické (strojní) vykládání, a to,
1. ručním sklápěcím zařízením,
2. motorovým sklápěcím zařízením.
414(3) Náhrady za nakládání (vykládání) podle tabulky č. 4 přílohy I, jsou stanoveny za každých 100 kg váhy; skutečná váha nákladu se pro výpočet náhrady zaokrouhluje na nejblíže vyšších 100 kg.
(4) Náhrady za ruční, polomechanické nebo mechanické (strojní) nakládání a vykládání jsou stanoveny se zřetelem k ovladatelnosti nákladu (jeho povaze, způsobu balení a obtížnosti práce); podle toho jsou druhy nákladu roztříděny při práci ruční nebo polomechanické do pěti skupin (I—V), při práci strojní do tří skupin (I—III) vyznačených v tarifním roztřídění nákladů. Náklady v tarifním roztřídění nákladů neuvedené se zařazují do skupiny toho nákladu, který mu svým obalem a povahou nejvíce odpovídá, v případě pochybnosti se zařadí při práci ruční do skupiny nákladů III, při práci strojní do skupiny nákladů II. Je-li při jedné jízdě přepravován náklad různých skupin a váha nákladu jednotlivých skupin je známa, použije se pro nakládání (vykládání) každého druhu nákladu příslušná sazba, není-li známa, použije se pro celou váhu nákladu sazba toho nákladu, který je zařazen nejvýše.
(5) Je-li naložení (vyložení) provedeno společně zaměstnanci dopravního podniku a zaměstnanci přepravce, smí dopravní podnik počítat náhradu za naložení (vyložení) jen za skutečnou váhu nákladu, naloženou (vyloženou) jeho zaměstnanci, je-li známa: není-li známa, smí dopravní podnik počítat za naložení (vyložení) náhrady jen za skutečnou váhu nákladu (odstavec 3), sníženou o
a) jednu čtvrtinu, bylo-li naložení (vyložení) provedeno větším počtem zaměstnanců dopravního podniku než zaměstnanců přepravce,
b) jednu polovinu, bylo-li naložení (vyložení) provedeno stejným počtem zaměstnanců přepravce i dopravního podniku,
c) tři čtvrtiny, bylo-li naložení (vyložení) provedeno menším počtem zaměstnanců dopravního podniku než zaměstnanců přepravce.
(6) Nakládá-li nebo vykládá-li řidič dopravního podniku — pokud to příslušné předpisy připouštějí — započítává se do počtu jeho zaměstnanců.
808(7) Obstarává-li přepravce nakládání (vykládání), nepočítá dopravní podnik žádné náhrady za nakládání (vykládání) ani při nakládání (vykládání) ručním, polomechanickém nebo mechanickém. Stejně se nepočítá přepravcům žádná náhrada, obsluhují-li ruční sklápěcí zařízení jen zaměstnanci přepravce; při společné práci platí ustanovení odstavce 5. Provede-li dopravní podnik na žádost přepravce rozhrnutí nákladu, počítá náhradu stanovenou v TZN.
721 až 724(8) Za nakládání a vykládání s použitím autojeřábu se počítají náhrady podle tabulky 7 oddíl II přílohy I.

§ 23.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 23.

účinné od 1. 7. 1954Příplatky za ztížené nakládání nebo vykládání

účinné od 1. 7. 1954
§ 23. Příplatky za ztížené nakládání nebo vykládání
421(1) Příplatek za ztížené nakládání (vykládání) se počítá, jde-li o naložení (vyložení) na větší vzdálenost, než je stanoveno v § 22 odst. 1, z poschodí nebo do poschodí, přes prudký svah a podobně. Výše příplatku je stanovena v tabulce č. 4 přílohy l.
(2) Použití sazeb tabulky 4 se řídí vahou, skupinou nákladu, vzdáleností a počtem poschodí.
(3) Vzdálenost se počítá od místa převzetí nákladu k vozidlu, přistavenému na nejblíže možném místě nakládky (vykládky) nebo od vozidla k místu uložení, při přemisťování pak s jednoho místa na druhé.

§ 24.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 24.

účinné od 1. 7. 1954Příplatky za nakládání a vykládání těžkých předmětů.

účinné od 1. 7. 1954
§ 24. Příplatky za nakládání a vykládání těžkých předmětů.
422Za ruční nakládání nebo vykládání předmětů, u nichž váha jednotlivého kusu převyšuje 200 kg, se počítá vedle náhrady za nakládání a vykládání ještě příplatek stanovený v tabulce č. 4 přílohy I.

§ 25.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 25.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za nakládání nebo vykládání při stěhování.

účinné od 1. 7. 1954
§ 25. Náhrady za nakládání nebo vykládání při stěhování.
(1) Náhrady za nakládání nebo vykládání při stěhování se počítají, jde-li o přepravu nákladů uvedených v § 14 odst. 3. Náhrady jsou odstupňovány do tří skupin podle toho, jde-li o zařízení bytů s příslušenstvím, jde-li o zařízení kanceláří (podniků) s příslušenstvím nebo jde-li jen o nábytek.
511(2) Náhrady za nakládání nebo vykládání při stěhování jsou stanoveny podle nosnosti nákladního vozidla nebo délky stěhovacího vozidla; smějí být počítány jen za nosnost nákladního vozidla, odpovídající objednané přepravě nebo jen za délku stěhovacího vozidla, odpovídající skutečnému jeho prostorovému využití. Nejméně se počítá za 2 tuny nosnosti nebo 2 m délky. Náhrady jsou stanoveny v tabulce 5 přílohy I.
(3) Provádí-li nakládání (vykládání) přepravce společně se zaměstnanci dopravního podniku, postupuje se při počítání náhrad obdobně podle ustanovení § 22 odst. 5; dodá-li dopravní podnik jen řidiče, který nakládá (vykládá) s přepravcem — pokud to je podle příslušných předpisů přípustno — počítá se za jeho výkon jen náhrada ve výši 20% příslušné sazby stanovené v tabulce 5 přílohy I.

§ 26.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 26.

účinné od 1. 7. 1954Příplatky za ztížené nakládaní a vykládání při stěhování.

účinné od 1. 7. 1954
§ 26. Příplatky za ztížené nakládaní a vykládání při stěhování.
521, 522, 524(1) Stěhuje-li se nebo přemisťuje-li se po úzkém, točitém nebo strmém schodišti, oknem nebo přes frekventovanou ulici a pod., vynáší-li se uhlí ze sklepa, případně s pytlováním nebo je-li nutno naklad přenášet na větší vzdálenost než 25 m od vozidla nebo k vozidlu — délka schodiště se do této vzdálenosti nezapočítává — (ztížené stěhování nebo přemisťování), počítá se k sazbě za tyto výkony zvláštní příplatek, jehož výše je stanovena v tabulce 5 přílohy I.
(2) Je-li při stěhování nebo přemisťování použito výtahu k dopravě všech stěhovacích svršků, počítá se sazba pro první poschodí.
523(3) Při stěhováni těžkých předmětů se počítají příplatky podle tabulky 5 přílohy I.

§ 27.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 27.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za přeložení nákladu

účinné od 1. 7. 1954
§ 27. Náhrady za přeložení nákladu
Za přeložení nákladu s vozidla na jiné vozidlo, bylo-li zaviněno přepravcem, se přepravci počítá náhrada podle ustanovení pro nakládání, uvedených v §§ 22 až 26. Bylo-li takové přeložení nákladu zaviněno dopravním podnikem a obstaral-li je přepravce, má nárok na úhradu skutečných výloh s tím spojených, nejvýše do částky náhrad za nakládání; k překročení nebo zkrácení nakládacích (vykládacích) lhůt se při tom nepřihlíží.

§ 28.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 28.

účinné od 1. 7. 1954Nakládací a vykládací lhůty; jejich překročení, a zkrácení.

účinné od 1. 7. 1954
§ 28. Nakládací a vykládací lhůty; jejich překročení, a zkrácení.
601, 602(1) Obstarává-li nakládání (vykládání) vozových zásilek přepravce, musí je provést ve Ihůtách stanovených v tabulce 6 přílohy I; lhůty jsou stanoveny se zřetelem ke způsobům nakládání (vykládání) a váze nákladu při jedné přepravě naloženého (vyloženého). V případech, pro něž nakládací (vykládací) lhůty nejsou stanoveny, mohou být tyto lhůty určeny dohodou mezi dopravním podnikem a přepravcem.
(2) Provádějí-li nakládání (vykládání) zaměstnanci přepravce společně se zaměstnanci dopravního podniku, skutečné doby překročení nebo zkrácení se
snižují obylo-li naložení (vyložení) provedeno
tři čtvrtiny —větším počtem zaměstnanců dopravního podniku než zaměstnanců přepravce,
jednu polovinu —stejným počtem zaměstnanců přepravce i dopravního podniku,
jednu čtvrtinu —větším počtem zaměstnanců přepravce než zaměstnanců dopravního podniku.
(3) Při kyvadlové přepravě, zejména při převážně mechanisovaném způsobu nakládání (vykládání), na př. u drapáku, bagru, násypníku a pod., se stanoví v dohodě s přepravcem počet obratů v jedné směně, po případě jiné kratší časové jednotce, se zřetelem k přepravní vzdálenosti a váze nákladu přepravovaného při jedné jízdě. Jeden obrat se vyjádří počtem minut připadajících na jízdu, nakládání i vykládání. Nedodržení nebo překročení počtu dohodnutých obratů v určeném čase je podkladem pro výpočet zdržného nebo prémií, a to tak, že se každý nesplněný nebo překročený obrat vyjadřuje počtem minut, s nímž bylo při sjednání dohody počítáno. Po dobu, během níž došlo ke změně dohodnutých podmínek (pro poruchu mechanisačního zařízení, vozidla a pod.), platí ustanovení odstavců 1 a 2 a ustanovení § 29.

§ 29.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 29.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za zdržení vozidla a použitých zaměstnanců nebo prémie za zkrácení nakládacích nebo vykládacích lhůt.

účinné od 1. 7. 1954
§ 29. Náhrady za zdržení vozidla a použitých zaměstnanců nebo prémie za zkrácení nakládacích nebo vykládacích lhůt.
(1) Za zdržení vozidla se pokládá zejména
a) čekání vozidla na místě a v době dohodnuté s přepravcem k převzetí nebo dodání zásilky, na př. pro nepřipravení zásilky, nepřítomnost odpovědných zaměstnanců, současné nahromadění většího počtu vozidel zaviněním přepravce a pod.
b) čekání při přezkoumání obsahu nákladu nebo při úpravě jeho obalu (§ 18), při překládání (§ 27) a při celním odbavení.
c) překročení nakládacích (vykládacích) lhůt (§ 28).
(2) Za zdržení vozidla počítá dopravní podnik náhradu (zdržné). Náhradu za zdržení počítá dopravní podnik také za použité zaměstnance, a to za stejnou dobu, za niž počítá zdržné za vozidlo Za řidiče (§ 30 odst. 2) nesmí být zdržné počítáno.
(3) Při všech výkonech provedených na jeden přepravní doklad v jedné pracovní směně nebo při jedné (i vícedenní) přepravě se
a) počítá jen náhrada za zdržení vozidla a zaměstnanců dopravního podniku, a to za dobu, odpovídající součtu všech jednotlivých zdržení [odstavec 1, písm. a) až c)], sníženému o součet všech jednotlivých zkrácení nakládacích (vykládacích) Ihůt (§ 28), při čemž se výsledná doba zdržení snižuje o 15 minut,
b) poskytuje jen prémie za dobu odpovídající součtu všech zkrácení nakládacích (vykládacích) lhůt, sníženému o součet všech zdržení [odstavec 1, písm. a) až c)].
321, 322, 331(4) Zdržné se počítá nebo prémie se poskytuje za každých uplynulých 5 minut. Výše zdržného a prémie je stanovena v tabulce 3 přílohy I.
321, 322(5) Při přepravě kusových zásilek se počítá zdržné, jen zaviní-li přepravce čekání vozidla [odstavec 1, písm. a) a b)] Zdržné se počítá za celé vozidlo a i zaměstnance dopravního podniku (odstavec 2) za každých uplynulých 5 minut podle sazeb tabulky 3 přílohy I. Podkladem pro výpočet zdržného je celková skutečná doba zdržení, snížená o 5 minut.
(6) Náhrada za zdržení vozidla a zaměstnanců dopravního podniku nemůže být počítána a prémie se neposkytuje u přeprav, u nichž se dovozné počítá podle sazeb časových.
323(7) Za stání naložených přívěsných vozů bez motorového tažného vozidla, pokud nebylo způsobeno dopravním podnikem, se nepočítá zdržné, nýbrž stojné, jehož výši stanoví tabulka 3 přílohy I. Podkladem pro výpočet stojného je zaokrouhlená skutečná doba stání. Skutečná doba do 30 minut (včetně) se zaokrouhluje sestupně, přes 30 minut vzestupně na celou hodinu.

§ 30.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 30.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za výkony zaměstnanců dopravního podniku.

účinné od 1. 7. 1954
§ 30. Náhrady za výkony zaměstnanců dopravního podniku.
(1) Za zaměstnance dopravního podniku (závozníky, baliče, technického zaměstnance a pod.) potřebné k provedení přepravy nebo ostatních výkonů se počítá přepravci náhrada, a to
a) u přeprav (s výjimkou stěhování — § 14 odst. 3), u nichž je dovozné počítáno podle vozových sazeb (tabulka 1, sloupce 1 až 4), se počítá vedle náhrad za nakládání (vykládání) náhrada za ztrátu času každého použitého zaměstnance během jízdy; náhrada je vyjádřena sazbou za jeden kilometr jízdy zaměstnance a počítá se
1. za celkový počet kilometrů, které zaměstnanec skutečně ujel s nákladem a
2. za počet kilometrů, které zaměstnanec skutečně ujel při jízdě bez nákladu, za niž může dopravní podnik počítat náhrady za jízdy bez nákladu (§ 20);
801výši náhrad stanoví TZN; o náhradách za technického zaměstnance platí ustanovení písmene e);
324, 325b) u přeprav, u nichž je dovozné počítáno podle sazeb časových, se za použité zaměstnance počítají náhrady vyjádřené sazbou za každou půlhodinu; její výše je stanovena v tabulce 3 přílohy I.; v náhradě je zahrnuta úhrada všech výkonů zaměstnanců včetně nakládání (vykládání) a ztráty času během jízdy, jakož i příplatky za ztížené nakládání (vykládání) nebo za nakládání (vykládání) těžkých předmětů;
324, 325c) u přemísťování se počítá vedle náhrady za vlastní přemísťování ještě náhrada za ztrátu času zaměstnanců při jejich cestě na místo přemísťování a zpět, a to za každou půlhodinu ztrávenou na cestě; výši náhrady stanoví tabulka 3 přílohy I;
d) za balení se počítá náhrada podle písm. b) od odchodu zaměstnance ze stanoviště do jeho návratu;
e) za vyslání technického zaměstnance, nutného k zajištění přepravy (odhad váhy, prozkoumání přepravní tratě, bezpečnostní dohled a pod.) se počítá náhrada podle písmene b) od odchodu zaměstnance ze stanoviště do jeho návratu.
f) provádí-li dopravní podnik nakládání (vykládání) za podmínek mimořádně ztížených (předměty vyžadující zvláštní opatrnosti, drobné jednotlivě nakládané nebo ukládané předměty a pod.), kdy doba nakládání (vykládání) není úměrná váze nákladu (stanoveným lhůtám), může dopravní podnik za celou dobu nakládání (vykládání) počítat za použité zaměstnance, kromě řidiče (odstavec 2) náhrady podle písm. b), a to i tehdy, počítá-li se dovozné podle vozových sazeb;
g) při počítání náhrad podle sazeb tabulky 3 přílohy I se skutečná doba zaokrouhluje na nejblíže vyšší celou půlhodinu.
(2) Za řidiče lze počítat zvláštní náhrady (§§ 14 a 29) jen byl-li z příkazu nebo v zájmu přepravce použit větší počet řidičů, než je třeba k provedení přepravy ve stanovených dodacích lhůtách.

§ 31.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 31.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za šetření o ztrátě nebo poškození nákladu

účinné od 1. 7. 1954
§ 31. Náhrady za šetření o ztrátě nebo poškození nákladu
Za šetření provedené na žádost přepravce, při němž nebyla zjištěna ztráta nebo poškození nákladu, se počítá náhrada obdobně podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. b).

§ 32.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 32.

účinné od 1. 7. 1954Náhrady za vyčištění vozidla.

účinné od 1. 7. 1954
§ 32. Náhrady za vyčištění vozidla.
806, 807Za vyčištění vozidla mimořádné znečištěného přepraveným nákladem nebo za jeho desinfekci zaměstnanci dopravního podniku se počítá přepravci náhrada podle TZN, neprovádí-li tyto výkony dopravní podnik, počítá se přepravci náhrada nákladů s tím spojených.

Oddíl 7. účinné od 1. 7. 1954Příplatky a hotové výdaje. účinné od 1. 7. 1954Oddíl 7.

§ 33.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 33.

účinné od 1. 7. 1954Příplatky.

účinné od 1. 7. 1954
§ 33. Příplatky.
(1) Dopravní podnik je oprávněn počítat za mimořádné výkony, jejichž úhrada není obsažena v sazbách za přepravu, zvláštní příplatky, a to
a) terenní příplatek jako náhradu za mimořádné opotřebení vozidla a za zvýšené provozní náklady, bylo-li podle příkazu přepravce nebo v jeho zájmu použito vozidlo v terénu (na stavbách, pískovištích, lomech, polích, loukách, rozmoklých lesních a polních cestách nebo na horských silnicích s rozježděným povrchem — skupina D provozních poměrů podle vyhlášky č. 367/1952 Ú. l.); příplatek smí být počítán, jen je-li dovozné počítáno podle vozových sazeb,
b) příplatek za druhé a další zastavení vozidla, při němž z příkazu nebo v zájmu přepravce bylo manipulováno s nákladem;
c) příplatek za přepravu provedenou na příkaz přepravce v noci od 22 do 6 hodin, v neděli a ostatních dnech pracovního klidu, a to za každou započatou půlhodinu doby trváni výkonu všech použitých zaměstnanců; v tomto případě se příplatek počíta i za řidiče; za jiné přesčasové hodiny se příplatky nepočítají; rovněž se příplatky nepočítají, jsou-li v dopravním závodě zavedeny pravidelné noční nebo nedělní směny.
812, 837
325		(2) Výše příplatků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) je stanovena v TZN a výše příplatků uvedených v odstavci 1 písm. c) v tabulce 3 přílohy I.

§ 34.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 34.

účinné od 1. 7. 1954Hotové výdaje; daně.

účinné od 1. 7. 1954
§ 34. Hotové výdaje; daně.
(1) Dopravní podnik je oprávněn počítat k tíži přepravce ve skutečné výši, bez jakékoliv přirážky, všechny částky, které při přepravě prokazatelně vydal z příkazu přepravce nebo v jeho zájmu (na př. placené veřejné dávky a poplatky, meziměstské telefonické hovory, pojistné proti poškození, ztrátě, byl-li náklad pojištěn na příkaz přepravce, a pod.).
(2) Daně nesměji být k sazbám nebo přepravnému připočítávány.
(3) Náhrady cestovních výloh (diety) zaměstnanců dopravního podniku se nepovažují za hotové výlohy vynaložené dopravním podnikem v zájmu přepravce a nesmějí být přepravcům počítány.

Oddíl 8. účinné od 1. 7. 1954Náhrady za přepravu nákladů autobusy. účinné od 1. 7. 1954Oddíl 8.

§ 35.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 35.

účinné od 1. 7. 1954Podmínky a náhrady při přepravě nákladů autobusy.

účinné od 1. 7. 1954
§ 35. Podmínky a náhrady při přepravě nákladů autobusy.
(1) K přepravě autobusy mohou být přijímány jen náklady do míst a z míst na příslušné autobusové trati.
(2) O místech, kde mohou být náklady k přepravě přijímány nebo odebírány, druhu, váze, balení a rozměrech nákladů platí ustanovení příslušného tarifu pro přepravu osob.
(3) Za přepravu nákladů autobusy se počítá náhrada podle sazeb uvedených v příloze I v tabulce 2 C. Skutečná váha nákladů se zaokrouhluje na nejblíže vyšší váhu, uvedenou v příloze I v tabulce 2 C.

Oddíl 9. účinné od 1. 7. 1954Přepravné. účinné od 1. 7. 1954Oddíl 9.

§ 36.

Odkaz účinné od 1. 7. 1954§ 36.

účinné od 1. 7. 1954Způsob úhrady přepravného; přeplatky a nedoplatky.

účinné od 1. 7. 1954
§ 36. Způsob úhrady přepravného; přeplatky a nedoplatky.
(1) Každý vedlejší příplatek, náhrada nebo přirážka, jsou-li stanoveny procentem z dovozného, se počítá samostatně, a to z dovozného, které není sníženo o slevy ani zvýšeno o přirážky, po případě z dovozného počítaného podle ustanovení § 10 odst. 5.
(2) U dovozného nebo náhrad se ke zlomkům haléře nepřihlíží. Celkové přepravné se zaokrouhluje na nejblíže vyšších 10 h
(3) Přepravné je povinen uhradit přepravce a to buď podle obecných předpisů o placení dopravním organisacím anebo způsobem, který byl v rámci těchto předpisů zvlášť smluven, anebo před započetím přepravy hotově. Za placení v hotovosti se považuje i složení zálohy ve výši předběžně vypočteného přepravného před započetím přepravy: na zaplacenou částku vydá dopravní podnik potvrzení.
(4) Přeplatky a nedoplatky vzniklé nesprávným užitím sazeb, chybou při výpočtu přepravného, přirážek k dovoznému nebo chybou při účtování hotových výdajů nebo prémií, musí být vráceny nebo doplaceny, jestliže přeplatek nebo nedoplatek dosahuje u jednoho přepravního dokladu u vozových zásilek nejméně Kčs 5.—, u kusových zásilek Kčs 2.—.
(5) Přeplatky a nedoplatky, které jednotlivě nedosahují výše uvedené v odstavci 4, mohou být požadovány jen v tom případě, jestliže jejich souhrnná výše za dobu jednoho měsíce činí u jednoho přepravce nejméně 30 Kčs.