Vyhláška ministerstva dopravy o sazbách za přepravu v nákladní automobilové dopravě a o náhradách za skladování a zasilatelské výkony.

§ 2.

Druhy přepravy nákladů; vozové a kusové zásilky.

(1) Přeprava nákladů se provádí buď na určených tratích jízdami pravidelně se opakujícími (doprava pravidelná) nebo jízdami podle potřeby (na objednávku — doprava nepravidelná).

(2) Přeprava nákladů se provádí jako přeprava vozových nebo kusových zásilek.

(3) Za zásilku kusovou se považuje náklad o skutečné váze nejvýše 1500 kg, u nákladů neskladných (§ 11 odst. 1) nejvýše 800 kg, podaný pro jednoho příjemce nebo jedním odesilatelem.

(4) Ostatní náklady se považují za zásilky vozové.

(5) Za vozovou zásilku se považuje náklad, i když odpovídá ustanovením odstavce 3

1. a) se kterým nelze pro jeho povahu, rozměry nebo z příkazu přepravce současně přepravovat jiné druhy nákladů nebo náklady pro jiné příjemce; toto ustanovení však neplatí, je-li ložný prostor nákladem využit,
2. b) žádá-li přepravce, aby takový náklad byl přepraven v určité lhůtě, kratší než jsou stanovené lhůty dodací nebo objednací a který by proto musel být přepraven samostatně zvláštní jízdou vozidla.

(6) Podkladem pro výpočet úhrad za přepravu jsou údaje zapsané v přepravním dokladu. O vedení přepravního dokladu platí ustanovení automobilového přepravního řádu (vyhláška č. 198/1953 Ú. l.) a vyhláška o povinném vedení záznamů o výkonech nákladní automobilové dopravy č. 190/1953 Ú. l.

§ 3.

Druhy sazeb za přepravu nákladů.

(1) Dovozné, t. j. náhrada za přepravu nákladů se počítá

1. a) u vozových zásilek (§ 2 odst. 4 a 5) podle sazeb stanovených za přepravní vzdálenost a váhu a podle tarifní třídy nákladu, bez zřetele k nosnosti vozidla a povaze silnic — sazby vozové — (§§ 6 až 10 a § 14)
2. b) u kusových zásilek podle sazeb odstupňovaných podle přepravní vzdálenosti, váhy a skladnosti nákladu — sazby kusové — (§ 11)
3. c) podle sazeb časových (§ 12).

(2) Pro přepravu nákladů s použitím speciálních podvozků nebo speciálních a dodávkových vozidel platí zvláštní podmínky (§§ 13 až 15).

(3) Je-li tak zvlášť stanoveno, počítá se vedle dovozného úhrada za zvláštní výkony spojené s přepravou (náhrady, příplatky, přirážky), nebo se poskytují slevy (prémie).

(4) Souhrn dovozného (odstavec 1) a ostatních úhrad po odečtení slev (odstavec 3) tvoří přepravné.

§ 4.

Přepravní vzdálenost.

(1) Dovozné se stanoví podle sazby, která odpovídá přepravní vzdálenosti. Za přepravní vzdálenost se považuje vzdálenost nejkratším směrem po nejhospodárnější cestě se zřetelem k povaze nákladu a druhu vozidla, a to

1. a) u kusových zásilek a u vozových zásilek na jednom místě nakládaných a na jednom místě vykládaných mezi místem naložení a místem složení,
2. b) u ostatních vozových zásilek mezi místem, kde byla na vozidlo naložena první část zásilky a místem, kde bylo vozidlo úplně vyloženo (kde byla složena poslední část zásilky v průběhu přepravy postupně nakládané, po případě postupně vykládané).

(2) Přepravní vzdálenost se určí podle údajů tachografu (tachometru) nebo údajů silničních vzdáleností nebo podle kilometrovníku schváleného ministerstvem dopravy.

(3) Vzdálenost skutečně ujetá se zaokrouhluje na nejblíže vyšší celý kilometr; vzdálenost do 500 m se zaokrouhluje na celých 500 m, u přeprav, u nichž se dovozné počítá podle sazeb pro speciální stěhovací vozidla, na 1 km.

(4) Je-li mezi místem nakládání a místem vykládání (překládání) nákladu stanovena vzdálenost v kilometrovníku (odstavec 2), počítá se dovozné podle této vzdálenosti. Kilometrovník může obsahovat ustanovení o způsobu použití vzdáleností v něm uvedených pro výpočet dovozného.

§ 5.

Plánování přepravy.

(1) V měsíčním nebo čtvrtletním plánu přepravy nebo dohodou mezi dopravním podnikem a přepravcem může být stanoveno, že přepravce nebo dopravní podnik, který nesplní svoje závazky vyplývající z plánu přepravy nebo zvláštní dohody, zaplatí druhé straně 10% dovozného za nepodané nebo nepřepravené náklady; při výpočtu dovozného se bere za základ střední vzdálenost plánované přepravy

(2) Je-li zavedeno čtvrtletní nebo měsíční plánováni přepravy, mohou být sazby dovozného zvýšeny až o 10%, jde-li o přepravy neplánované a udělí-li ke zvýšení souhlas ministerstvo dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím.

§ 6.

Skladba vozových sazeb.

(1) Sazby dovozného u vozových sazeb jsou stanoveny za každých 100 kg váhy nákladu (§ 8) podle

1. a) přepravní vzdálenosti (§ 4),
2. b) druhu nákladu (§ 7).

(2) V sazbách dovozného je obsažena úhrada

1. a) nákladů spojených s vlastním provedením přepravy včetně nákladů na počet řidičů, potřebný k provedení přepravy ve stanovených dodacích lhůtách.
2. b) zdržení vozidla a řidiče, potřebných k nakládání (vykládání) nákladu přepravcem, pokud nepřestoupí stanovené lhůty (§ 28),
3. c) jízdy vozidla bez nákladu k místu nakládání a od místa vykládáni, pokud nepřestoupí stanovenou vzdálenost (§ 20).

(3) Vozové sazby a způsob jejich výpočtu jsou uvedeny v tabulce 1 v příloze I.

(4) Za přepravu nákladů na přívěsných vozech dodaných přepravcem smí dopravní podnik počítat jen 70% dovozného za váhu nákladu naloženého na přívěsném voze. Zapůjčí-li přepravce dopravnímu podniku přívěsný vůz k podepření dlouhých nákladů, smí dopravní podnik počítat za váhu nákladu, převyšující nosnost motorového vozidla (§ 9 odst. 3) jen 70% dovozného. Za přepravu nákladů na přívěsných vozech dopravního podniku, provedenou tažným vozidlem přepravce, smí dopravní podnik počítat 30% dovozného za váhu nákladu naloženého na přívěsném voze.

§ 7.

Druh, třídy a skupiny nákladů.

(1) Vozové sazby jsou stanoveny podle možnosti využití nosnosti a ložného prostoru vozidla nákladem. Podle toho jsou náklady roztříděny do čtyř tarifních tříd v tarifním roztřídění nákladů (příloha II).

(2) Není-li náklad v tarifním roztřídění uveden, stanoví se tarifní třída podle druhu nákladu, jemuž se využitím vozidla náklad nejvíce přibližuje; pro náklady různých tarifních tříd, které jsou přepravovány společně pro téhož přepravce týmž vozidlem, se stanoví tarifní třída podle nákladu, který v nich vahou převládá nebo při téže váze vyžaduje většího ložného prostoru; v případě pochybnosti se v obou případech stanoví tarifní třídou 2.

(3) Za pomůcky dodané přepravcem, které umožňují nebo usnadňují mechanisaci nakládání (vykládání), jako kladky, kladkostroje, zvedáky, klece na přepravu cihel a pod. (nikoliv však obaly sloužící k ochraně nákladů před poškozením) se dovozné nepočítá, jsou-li přepravovány při zpětné jízdě v souvislosti s přepravou nákladů, u nichž byly použity, a přeprava nevyžaduje zvláštní jízdy vozidla.

(4) O roztřídění nákladů do skupin nákladů pro stanovení náhrad za nakládání a vykládání platí §§ 22 až 25.

§ 8.

Váha nákladu.

(1) Dovozné při použití vozových sazeb se počítá za skutečnou váhu nákladu, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 až 7.

(2) Skutečná váha nákladu se zaokrouhluje na nejblíže vyšších 100 kg.

(3) Nejméně se dovozné počítá

(4) Jestliže přepravce nevyužil nosnosti vozidla proto, že nedodal k přepravě náklad ve váze podle objednávky, počítá se dovozné za váhu uvedenou v objednávce, nejméně však za váhy uvedené v odstavci 3. Nosnost vozidla se pokládá za využitou vahou nákladů, jestliže

nosnosti vozidla.

K rozdílům do 5% se nepřihlíží.

(5) Dovozné se nepočítá za skutečnou váhu nákladu, nýbrž za váhu, která odpovídá nosnosti vozidla (§ 9 odst. 3) — váha ložná — jestliže

1. a) váha nákladu, kterou přepravce (odesilatel) neudal, nebyla podle ustanovení § 17 odst. 1 zjištěna,
2. b) přepravce žádá k provedení přepravy přistavení vozidla ve lhůtě kratší, než je stanovena pro objednávku přepravy a dopravní podnik přistaví se souhlasem přepravce vozidlo vyšší nosnosti, než je k provedení přepravy třeba,
3. c) není využita nosnost vozidla proto, že z příkazu přepravce nelze současně přepravovat další náklad,
4. d) není využita nosnost vozidla proto, že nelze k přepravovanému nákladu pro jeho povahu přiložit další náklad; byl-li však v tomto případě plně využit ložný prostor vozidla, počítá se dovozné za váhu podle ustanovení odstavců 1 až 4, po případě § 11.

Nevyužití ložného prostoru musí dopravní podnik vyznačit v přepravním dokladu.

(6) Dovozné se v případech uvedených v odstavci 5 počítá za váhu odpovídající nosnosti vozidla (váhu ložnou), a to u všech druhů nákladů podle sazeb tarifní třídy 1.

(7) Je-li náklad přepravován na více míst nebo z více míst, počítá se dovozné, pokud není jinak stanoveno (§ 12 odst. 1), za nejvyšší váhu, která byla v průběhu přepravy na vozidle naložena.

(8) O způsobu zjišťování váhy a o náhradách za ně platí ustanovení § 17.

§ 9.

Druh a nosnost vozidla.

(1) Dopravní podnik má přistavit k provedení přepravy vozidlo, které odpovídá váze a druhu nákladu, jehož přeprava byla objednána. Nemohl-li dopravní podnik přistavit takové vozidlo a nosnost přistaveného vozidla zůstala nevyužita, může dopravní podnik počítat přepravné jen za skutečnou váhu nákladu, nejmeně za váhu uvedenou v objednávce přepravy.

Použije-li dopravní podnik k provedení přepravy místo nákladního vozidla výjimečně vozidla speciálního nebo speciálního podvozku, ač druh nákladu to nevyžadoval a přepravce o to výslovně nežádal, smí být přepravné počítáno jen podle ustanovení platných pro vozidlo, které odpovídá váze a druhu nákladu.

(2) O výpočtu dovozného v případech, kdy nosnost vozidla není využita přepravcem platí ustanovení § 8 odst. 3 až 7.

(3) Pro výpočet dovozného, pro něž se bere za základ nosnost (dovolené zatížení) vozidla, je rozhodující nosnost vozidla uvedená v technickém průkazu (typovém osvědčení), zaokrouhlená na nejblíže vyšších 100 kg.

(4) Při přepravě nákladů traktorem a jedním přívěsným vozem se počítá dovozné a ostatní náhrady tak, jako by byla přeprava provedena nákladním automobilem téže nosnosti, jakou má použitý přívěsný vůz. Při přepravě nákladu prováděné nákladním automobilem nebo traktorem a přívěsnými vozy pro téhož přepravce se pro stanovení přepravného nosnost všech použitých vozidel sčítá. Má-li traktor vlastní ložný prostor, připočítává se nosnost tohoto prostoru k nosnosti přívěsného vozu, pokud ložný prostor traktoru je způsobilý pro přepravu objednaného nákladu.

§ 10.

Slevy dovozného.

(1) Provede-li dopravní podnik na podkladě objednávky přepravu vlastního nákladu přepravce v obou směrech, poskytne z dovozného (za přepravu tam i zpět) slevu 20%, a to i když se dovozné při přepravě v obou směrech počítá za jednu celkovou přepravní vzdálenost.

Za vlastní náklad přepravce se považuje náklad, u něhož je přepravce odesilatelem nebo příjemcem.

(2) Sleva se poskytne,

1. a) jestliže vzdálenost ujetá bez nákladu při přepravách v obou směrech nepřevýší 10% celkové vzdálenosti ujeté s nákladem, a
2. b) je-li nosnost vozidla (§ 9 odst. 1) v obou směrech využita skutečnou vahou nákladu (§ 8 odst. 1 až 3 a odst. 7) v průměru více než 75 %; při tom se váhy nákladů tarifních tříd 2 až 4 upravují tak, aby vyjádřily i zvýšené prostorové využití vozidel. Proto se skutečné váhy nákladů

   § 10. Slevy dovozného.

   tarifní třídy	násobí součinitelem
   2	1,25
   3	1,66
   4	2,50.

   Do vzdálenosti ujeté bez nákladu podle písmene a) se započítává ze vzdálenosti ujeté ze stanoviště vozidla na místo nakládání a z místa vykládání, zpět na stanoviště jen vzdálenost převyšující 5 km.

(3) U přeprav na vzdálenost do 30 km, pokud jsou organisovány podle zvláštních podmínek stanovených ministerstvem dopravy tak, že je hospodárně využito vozidlo omezením jízd bez nákladu (na př. při přepravách podle grafikonu cykličnosti a pod.), může být poskytnuta sleva z dovozného ve výši 20%, jestliže celkový počet kilometrů ujetých bez nákladu za směnu nebo její část, během níž se takováto přeprava provádí, činí z celkového počtu kilometrů ujetých s nákladem nejvýše 30%.

(4) Za přepravu materiálu určeného k použití ve stavebnictví (bez dalšího zpracování v jiném výrobním odvětví) nebo ve stavebnictví získaného, pokud je příslušný druh nákladu označen v tarifním roztřídění nákladů (příloha II) označením „S”, se počítá dovozné snížené o 10%, jde-li o přepravu vozidlem o nosnosti 5 tun a vyšší; použití ve stavebnictví musí být uvedeno v objednávce přepravy.

(5) Je-li provedena přeprava čerstvého ovoce nebo čerstvé zeleniny, drůbeže nebo mléka na přepravní vzdálenost přes 100 km vozidly o nosnosti 4 tuny a vyšší, počítá se za každých 100 kg a každý 1 km nad 100 km sazba snížená, stanovená v tabulce 1 přílohy I.

(6) Snížené dovozné podle odstavců 4 a 5 se počítá do doby, kterou určí ministerstvo dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy financí, stavebnictví, výkupu a potravinářského průmyslu.

(7) Jsou-li splněny podmínky pro současné poskytnutí slevy podle odstavců 1, 3 a 4 nebo snížené sazby podle odstavce 5, poskytuje se vždy jen jedna sleva, a to nejvyšší.

§ 11.

Podmínky použití sazeb kusových; přeprava kusových zásilek v pravidelné dopravě.

(1) Dovozné za kusové zásilky v pravidelné i nepravidelné dopravě se počítá za skutečnou váhu zásilky, zaokrouhlenou podle ustanovení odstavce 6, a to podle toho, jde-li o náklady skladné nebo neskladné. Za neskladné se považují druhy nákladů, které jsou Uvedeny ve zvláštním seznamu v oddíle 2 přílohy II; jsou to druhy nákladů uvedené v tarifním roztřídění nákladů v tarifní třídě 3 a 4.

§ 12.

Podmínky použiti sazeb časových.