11.
SMĚRNICE
Ústřední rady odborů
ze dne 12. prosince 1956
pro projednávání pracovních úrazů a nároků na jejich odškodnění.
Podle § 9 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (dále jen „zákon”), projednává příslušný orgán odborové organisace všechny případy úrazů a nemocí z povolání, a to zejména pokud jde o příčiny a okolnosti, za kterých k úrazu a nemoci z povolání došlo. Tento orgán je též oprávněn v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci dávat provozovateli závazné pokyny k odstranění příčin, která způsobily úraz nebo nemoc z povolání. Týž orgán pro jedná také s poškozeným a s provozovatelem nárok na náhradu škody, který poškozený uplatňuje vůči provozovateli. Bez tohoto projednání nemůže poškozený uplatnit nárok žalobou u soudu. Doba, po kterou toto projednání trvalo, se nepočítá do doby promlčecí.
K provedení tohoto ustanovení vydává ústřední rada odborů v dohodě s ústředními úřady tyto směrnice:
- I. Příslušnost odborových orgánů k projednávání pracovních úrazů a nároků na náhradu škody.
- 1. Pracovní úrazy, k nimž dojde v provozu závodit v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání, jakož i uplatněné nároky na náhradu škody vzešlé z těchto úrazů projednává závodní výbor odborového svazu. Závodní výbor může podle podmínek organisační výstavby základní organisace pověřit plněním těchto úkolů závodní, po případě dílenské komise ochrany a bezpečnosti práce. V závodech, kde je jen závodní důvěrník, projednává pracovní úrazy a nároky na náhradu škody závodní důvěrník spolu s důvěrníkem národního pojištění a důvěrníkem ochrany a bezpečnosti práce. Pokud se v těchto směrnicích mluví o závodním výboru, rozumí se tím i komise ochrany a bezpečnosti práce, pověřená závodním výborem, po případě závodní důvěrník.
- II. Projednání případů pracovních úrazů.
- 2. Závodní výbor zahajuje projednávání případů pracovních úrazů z vlastního podnětu, a to tak, aby bezprostředně navazovalo na vyšetřování příčiny úrazu, které provedlo vedení závodu (bod 3), nejpozději však do tří dnů ode dne, kdy k úrazu došlo.
- 3. Podkladem pro projednání je zpravidla zpráva dílenského, po případě závodního inspektora práce, který se zúčastnil vyšetřování příčiny úrazu prováděného vedením závodu. Proto závodní výbor dbá, aby každý pracovní úraz v provozu závodu byl vyšetřován vedením závodu za účasti dílenského, po případě závodního inspektora práce. Nemůže-li se vyšetřování zúčastnit inspektor práce, pověří závodní výbor včas některého jiného voleného funkcionáře základní odborové organisace účastí na tomto vyšetřování. Odborový funkcionář, který se zúčastní vyšetřování úrazu, je povinen při tom zajistit, aby byly správně zjištěny i okolnosti, za kterých k úrazu došlo a které mají význam pro posouzení povinnosti podniku odškodnit poškozeného (bod 5), jakož aby byly řádně a včas sepsány záznamy o úrazu.
- 4. Projednání pracovních úrazů závodním výborem sleduje především ten účel, aby byly spolehlivě zjištěny příčiny úrazů a aby bylo možno učinit opatření, která zabrání opakování podobných úrazů v závodě. Závodní výbor při tom může v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci závazně uložit závodu povinnost, aby odstranil v závodě příčiny, které způsobily úraz. Proto se jednání závodního výboru účastní i zástupce závodu. Závod je též povinen předložit závodnímu výboru na požádání všechny zápisy sepsané o úrazu a jeho příčině, jakož i návrhy na odstranění závad. Závodní výbor může též pozvat k jednání i další osoby, které mohou přispět ke správnosti závěru závodního výbor
- 5. Závodní výbor se musí při projednávání úrazu zabývat též otázkou, zda jsou dány předpoklady k tomu, aby poškozený mohl úspěšně uplatnit nárok na náhradu škody proti závodu. Závod zásadně odpovídá za škody způsobené zaměstnanci úrazem, který se přihodil v jeho provozu v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání. V určitých případech je však této odpovědnosti zproštěn. Je to především tehdy, jestliže škoda byla způsobena výhradně neodvratitelnou událostí, která neměla původ v provozu, nebo neodvratitelným jednáním třetí osoby. Neodvratitelnost události nebo jednání osoby třetí záleží v tom, že závod nemohl události nebo jednání zabránit péčí podle poměrů potřebnou. Za třetí osobu se nepovažuje osoba užitá v provozu, tedy zejména zaměstnanci závodu. Závod rovněž neodpovídá za škodu způsobenou pracovním úrazem, jestliže si škodu způsobil výhradně zaměstnanec sám porušením předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ač byl s nimi řádně seznámen, nebo tím, že zanedbal důležitou povinnost svého povolání. Jestliže takto kvalifikované zavinění poškozeného nebylo jedinou příčinou úrazu a poškozený jinak má nárok na náhradu škody, nese poškozený poměrnou část škody sám podle míry svého zavinění.
- 6. Dojde-li závodní výbor při projednávání úrazu k závěru, že jsou dány předpoklady k uplatnění nároku na náhradu škody, oznámí tuto okolnost poškozenému a poskytne mu potřebné informace o dalším postupu.
- III. Projednávání nároku na náhradu škody.
- 7. Nárok na náhradu škody vzešlé z pracovního úrazu uplatňuje poškozený u vedení závodu. Neuzná-li vedení závodu nárok, musí být uplatněný nárok projednán v závodním výboru. Bez tohoto projednání nemůže poškozený uplatnit nárok žalobou u soudu. Účelem projednání je dosáhnout toho, aby pokud možno největší počet odškodnění byl vyřízen mimosoudně. Třebaže závodní výbor o nároku poškozeného nerozhoduje, nýbrž jen zprostředkovává smírné vyřízení, je vždy povinen objektivně a na podkladě znalosti pracovního prostředí a příčin úrazu posoudit odůvodněnost a přiměřenost uplatněných nároků, aby mohl oprávněným požadavkům poškozeného dát plnou podporu.
- 8. Vedení závodu je povinno bez odkladu oznámit závodnímu výboru, že poškozený uplatnil nároky na náhradu škody, které závod neuznává, a současně mu sdělit i své stanovisko k těmto nárokům. Závodní výbor zahájí jednání o těchto nárocích do jednoho týdne. K projednání pozve závodní výbor poškozeného a zástupce závodu. Podklady pro jednání připraví závodní nebo dílenský inspektor práce, po případě jiný odborový funkcionář pověřený závodním výborem, ve spolupráci s předsedou komise národního pojištění. Závod je povinen na požádání dát závodnímu výboru potřebné podklady.
- 9. Poškozený může proti podniku uplatnit zejména tyto nároky:
- a) nárok na náhradu výdělku po dobu léčení spočívající v rozdílu mezi nemocenským a výdělkem dosahovaným před úrazem, po odečtení toho, co ušetřil tím, že nekonal práci (na př. jízdné),
- b) nárok na bolestné,
- c) nárok na náhradu výdělku spočívající v rozdílu mezi výdělkem dosahovaným po skončení léčení a průměrným výdělkem před úrazem, pokud tento rozdíl je důsledkem snížení výdělečné schopnosti způsobené pracovním úrazem a pokud není kryt důchodem přiznaným podle zákona o sociálním zabezpečení,
- d) nárok na odškodnění za zohyždění.
- 10. Závodní výbor se může zabývat jen takovými nároky, jejichž rozsah je možno v době projednávání určit. Před skončením léčení bude tedy možno projednat jen nárok na náhradu výdělku ucházejícího po dobu léčení. Tento nárok může závodní výbor též sám posoudit, a to zpravidla podle zprávy mzdové účtárny; o výši výdělku před úrazem a o výši nemocenského. Jde-li o proměnlivé požitky, zjistí se výdělek před úrazem při pracovní neschopnosti kratší než jeden měsíc za poslední tři měsíce před úrazem, při pracovní neschopnosti delší za posledních šest, po případě dvanáct měsíců, podle toho, zda výdělek byl ovlivňován sezónními výkyvy či nikoliv. Uzná-li závod při projednávání, že je povinen hradit po dobu pracovní neschopnosti ušlý výdělek, vyplácí se náhrada v obdobích, ve kterých se vyplácí nemocenské.
- 11. Nároky uvedené v bodu 9 pod písm. b), c) a d) nemůže závodní výbor projednávat před skončením léčení, po případě před skončením řízení o přiznání důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení příslušnými orgány sociálního zabezpečení. Uplatní-li proto poškozený tyto nároky předčasně, upozorní jej vedení závodu, po případě závodní výbor, že je může uplatnit až po skončení léčení, po případě po skončení řízení o přiznání důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení.
- 12. Uplatní-li poškozený nárok po skončení léčení, po případě po skončení řízení o přiznání důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení, postupuje se takto: byl-li přiznán důchod z důchodového zabezpečení, zjistí se škoda na výdělku tak, že od průměrného výdělku, jehož zaměstnanec dosahoval v posledním roce před úrazem, se odečte přiznaný důchod a eventuální výdělek, jehož dosahuje po úraze. Došlo-li v důsledku úrazu k smrti zaměstnance, uhrazuje se osobám, které byly odkázány svou výživou na usmrceného, rozdíl mezi jeho výdělkem a důchody přiznanými podle zákona o sociálním zabezpečení, po odečtení přiměřené částky odpovídající osobní spotřebě zaměstnancově.
Jde-li o úraz, který sice zanechal po sobě následky, ale ne takové, které zakládají invaliditu, po případě částečnou invaliditu, vyžádá si v případě potřeby závodní výbor prostřednictvím odboru sociálního zabezpečení rady ONV posudek posudkové komise sociálního zabezpečení o tom, zda snížení výdělku bylo způsobeno následky úrazu.
Stejně tomu tak bude, uplatňuje-li poškozený nárok na odškodnění za zohyždění. Tento nárok ovšem náleží, jen překáží-li zohyždění životnímu uplatnění poškozeného.
Nárok na bolestné bude přicházet v úvahu zpravidla jen u vážnějších úrazů. Uplatňuje-li poškozený nárok na bolestné a závod popírá nárok nebo jeho výši, může požádat závodní výbor příslušný ústav národního zdraví o posudek o odůvodněnosti, po případě přiměřenosti bolestného.
- 13. Na základě skutečností, které závodní výbor takto zjistil, a s přihlédnutím k tomu, co bylo zjištěno již při projednáváni příčin úrazu, závodní výbor povede zástupce závodu přesvědčováním k tomu, aby závod oprávněné nároky uspokojil mimosoudně, na druhé straně pak poškozeného k tomu, aby upustil od uplatňování neodůvodněných nebo neúměrných nároků.
- 14. Při jednání nutno mít na zřeteli, že podle výslovného ustanovení zákona (§ 6) lze škodu spočívající ve snížení pracovního výdělku poškozenému nahradit jen peněžitým důchodem a nikoliv jednorázovým odškodněním.
- 15. Nedojde-li ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy závodní výbor zahájil jednání o uplatněných nárocích, po případě do 14 dnů ode dne, kdy závodní výbor obdržel posudek vyžádaný podle bodu 12, k dohodě mezi účastníky o mimosoudním vyrovnání náhrady škody a je-li zřejmé, že ani další jednání nebude úspěšné, prohlásí závodní výbor jednání za skončené a odkáže poškozeného, jestliže trvá na svých nárocích, aby je uplatnil u příslušného lidového soudu. Současně mu vydá pro tento soud potvrzení, že projednání před závodním výborem bylo bezvýsledné. V potvrzení se též uvede, kdy poškozený uplatnil nárok na náhradu škody a kdy závodní výbor skončil projednávání.
- IV. Společná ustanovení.
- 16. Při projednávání pracovních úrazů, po případě nároků na náhradu škody podle části II. a III. těchto směrnic je nutno mít vždy na paměti cíl, který se projednáváním sleduje, a nedopustit, aby projednávání se stalo jen administrativně technickou záležitostí. Na druhé straně je však nutno zajistit, aby o projednání byl sepsán stručný zápis tak, aby z něho byly patrny všechny závažné skutečnosti zjištěné při projednávání, které mají význam pro další projednávání úrazu a jeho odškodnění, jakož i učiněné závěry se stručným odůvodněním. Do zápisu nutno pojmout i dohodu uzavřenou mezi poškozeným a závodem o mimosoudním uspokojení nároku na náhradu škody.
- V. Odchylky v příslušnosti.
- 17. Ústřední výbory odborových svazů stanoví směrnicemi, který odborový orgán projednává úrazy a nároky na odškodnění podle částí II. a III. těchto směrnic v závodech, kde není závodní výbor ani závodní důvěrník (na př. JZD, domácnosti a pod.). Při tom mohou upravit i podrobnosti, zejména jak se v těchto případech zajišťuji potřebné podklady pro toto projednávání.
- VI. Projednávání případu nemocí z povolání.
- 18. Jde-li o nemoc z povolání, zprostí se podle § 2 zákona závod odpovědnosti, prokáže-li, že s jeho strany i se strany osob, kterých užil v provozu, byly dodrženy povinnosti plynoucí z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Pro projednávání nemoci z povolání platí obdobně ustanovení těchto směrnic s tou odchylkou, že podkladem pro projednání podle části II. těchto směrnic je posudek, který si závodní výbor vyžádá od oddělení pro prevenci, léčení a posuzování nemocí z povolání krajského ústavu národního zdraví a od krajského hygienika, kterého v případě potřeby pozve k svému jednání o příčinách nemoci z povolání a o preventivních opatřeních. Jde-li o zaměstnance ČSD, vyžádá si závodní výbor tento posudek od obdobných orgánů železniční zdravotní a hygienické správy, jde-li o občanské zaměstnance vojenské správy, od obdobných orgánů vojenské správy.
- VII. Závěrečná ustanovení.
- 19. Tyto směrnice se vztahují na projednávání pracovních úrazů a nemocí z povolání osob, na které se vztahuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištěni zaměstnanců. Nevztahují se tedy zejména na členy výrobních družstev a členy jednotných zemědělských družstev. Tyto osoby se mohou po bezúspěšném jednání s vedením obrátit se svým nárokem přímo na soud.
- 20. Tyto směrnice se nevztahují na projednávání nároků na změnu důchodů podle § 8 zákona, došlo-li k podstatné změně poměrů, které byly rozhodující pro určení důchodu.
- 21. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1957.