Vyhláška ministerstva financí o některých dalších opatřeních v oboru daně ze mzdy.

§ 1.

(1) Hudební činnost hudebníků z povolání, provozovaná v souborech lidových hudebníků, prohlašuje se pro účely daně ze mzdy za zaměstnání vykonávané v poměru podobném poměru pracovnímu. Vedoucí souborů lidových hudebníků jsou proto povinni srážet daň ze mzdy i hudebníkům z povolání, a to podle dále uvedených zásad.

(2) Vedoucí souborů lidových hudebníků srazí všem hudebníkům účinkujícím v jejich souboru daň ze mzdy z úhrnu honorářů vyplacených jim během měsíce podle měsíční daňové tabulky, budou-li honoráře vyúčtovávat měsíčně. Není-li tomu tak, srazí daň podle denní tabulky. Poskytování záloh během měsíce není na závadu srážce daně podle měsíční tabulky. Vedoucí souborů jsou povinni srážet daň ze všech příjmů za účinkování v souboru bez zřetele k tomu, kdo je objednatelem výkonu.

(3) Stejným způsobem srazí daň ze mzdy i hudebníkům, kteří v souboru účinkují jen příležitostně (na př. za onemocnělého člena, v případě přechodného zesílení souboru).

(4) Od honorářů vyplacených lidovým hudebníkům a hudebníkům z povolání se odečte paušál ve výši 30 % jako daněprostá náhrada výdajů na udržování nástrojů a pod. Daň se vypočte ze zbytku.

(5) Důchodcům, kteří účinkují v souborech lidových hudebníků a nepobírají mzdu od jiného plátce, srazí se daň i z honorářů nepřesahujících 580 Kčs měsíčně podle daňové tabulky. Ustanovení zákona, že daň nesmí činit méně než 10 %, se na tyto případy nevztahuje. Nepřesahuje-li úhrn honorářů v měsíci vyplacených po odečtení 30 % paušálu částku 200 Kčs, nesrazí se z honorářů těchto důchodců žádná daň ze mzdy.

(6) Vedoucí souborů nemusí vést o honorářích hudebníků mzdové listy, nýbrž stačí jednoduchá evidence o výši honorářů vyplacených jednotlivým hudebníkům v každém měsíci a o výši sražené daně.

(7) Za sídlo souboru se pokládá sídlo zřizovatele, nikoliv bydliště vedoucího souboru.

§ 2.

(1) Předpoklad stanovený v § 9 odst. 1 poslední větě zákona, že stupeň invalidity přesahuje u osob požívajících invalidní důchody z národního pojištění 50 %, platí pro příjemce invalidního důchodu podle zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. U příjemců částečného invalidního důchodu podle téhož zákona platí předpoklad, že stupeň invalidity činí 30 % až 50 %.

(2) Poplatníci, jejichž invalidní důchod byl změněn na částečný invalidní důchod, jsou povinni vyžádat si u finančního odboru rady okresního národního výboru nové potvrzení a předložit je do 30 dnů po doručení rozhodnutí o změně důchodu plátci. Nastala-li uvedená změna před účinností tohoto ustanovení, jsou povinni tak učinit do 30 dnů od počátku této účinnosti.

§ 3.

Ustanovení této vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. června 1957; ustanovení § 1 odst. 2 až 7, pokud nejde o hudebníky z povolání, a § 2 odst. 1 této vyhlášky se použije i pro zdanění mezd a honorářů za výkony provedené po 31. prosinci 1956.