Vyhláška státního úřadu sociálního zabezpečení o zápočtu vojenské služby, jakož i odbojové činnosti a věznění v době nesvobody do doby zaměstnání.

§ 1.

1. Do doby zaměstnání se započítává jako náhradní doba podle § 6 odst. 2 č. 1 písm. a) zákona doba těchto vojenských služeb:
   1. a) presenční služby, vojenského výcviku, cvičení ve zbrani, činné služby za mobilisace a jiné služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v československé lidové armádě a útvarech ministerstva vnitra od 9. května 1945 do 30. září 1948, pokud tyto služby nebyly konány jako služební povinnost vojáků z povolání nebo příslušníků bývalých bezpečnostních sborů z povolání;**)
   2. b) činné služby v poměru bývalých délesloužících poddůstojníků nebo další dobrovolné činné služby konané podle vládního nařízení č. 224/1934 Sb., o podporučících a poručících v další činné službě, v obdobích uvedených pod písm. a);**)
   3. c) v sovětské armádě v míru od ukončení intervenčních válek do 21. června 1941;
   4. d) v československých legiích;
   5. e) v armádě t. zv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud tato služba nebyla konána jako služební povinnost vojáků z povolání;
   6. f) v jiných armádách (včetně zajetí), kterou konali povinně obyvatelé Československé republiky v době nesvobody podle předpisů vydaných okupanty pokud nejde buď o důstojníky nebo příslušníky SS a podobných formací nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů (dekret č. 16/1945 Sb., nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR).

§ 2.

(1) Doby vojenských služeb uvedených v § 1 se započítávají jako náhradní doby do doby zaměstnání v takovém časovém rozsahu, v jakém byly skutečně vykonávány.

(2) Byly-li doby některých vojenských služeb započteny podle předpisů dříve platných jako doby důchodového pojištění, započítávají se jen, pokud to připouští tato vyhláška, a to pouze jednou v rozsahu podle odstavce 1.

§ 3.

Do doby zaměstnání se započítává jako náhradní doba podle § 6 odst. 2 č. 1 písm. b) zákona:

1. 1. jednoduše doba
   1. a) pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve od 15. března 1939 do dne vstupu do armády,
   2. b) činné služby v době nesvobody v útvarech československých zahraničních armád, I. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád, pokud se nezapočítává dvojnásobně (č. 2 a 3),
   3. c) výkonné služby na hranicích v bývalých oddílech stráže obrany státu,
   4. d) strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody z důvodů národních, politických nebo rasových,
   5. e) účasti na zahraničním nebo domácím hnutí směřujícím přímo k osvobození Československé republiky nebo na slovenském národním povstání,*)
   6. f) zajetí;

1. 2. dvojnásobně doba služby
   1. a) v Rudé (sovětské) armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 8. května 1945,
   2. b) ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,
   3. c) v jednotkách I. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 19. července 1941 do 8. května 1945,
   4. d) v polních útvarech československých zahraničních a spojeneckých armád v době od 8. června 1944 do 8. května 1945, jestliže se tyto útvary zúčastnily bojů proti fašismu na západní frontě a byl-li vstup do uvedených armád uskutečněn nejpozději do 6. října 1944, jakož i služby v polních útvarech za bojů v severní Africe v době od listopadu 1940 do srpna 1943,
   5. e) strávená ve vlastnosti výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě nebo strávená ve vlastnosti parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele,
   6. f) v I. československé armádě na Slovensku v době od 29. srpna 1944 do 8. května 1945, bylo-li v boji proti okupantům pokračováno bez přerušení až do osvobození Československé republiky buď v I. československém armádním sboru ze Sovětského svazu nebo v partyzánských jednotkách nebo bylo-li pokračováno v boji až do zajetí,
   7. g) v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území Československé republiky a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi a došlo-li ke vstupu do těchto jednotek do 8. února 1945 a v boji proti fašistům bylo pak pokračováno až do 8. května 1945.
   8. h) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodní brigády), v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba strávená v internačních táborech a v odbojovém hnutí ve Francii, jakož i doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech;

1. 3. dvojnásobně doba
   1. a) strávená za trvání činné vojenské služby na léčení ve zdravotnických ústavech na následky zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby uvedené pod č. 2.
   2. b) strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody pro aktivní politickou nebo odbojovou činnost proti fašismu a nacismu.

§ 4.

Doby vojenských služeb a odbojové činnosti se započítávají jako doby náhradní do doby zaměstnání na základě potvrzení vydaného příslušnými vojenskými orgány a v případech uvedených v § 3 č. 3 písm. b) na základě návrhu podaného Svazem protifašistických bojovníků a potvrzeného vojenskými orgány. Nemohou-li vojenské orgány vydat takové potvrzení pro nedostatek podkladů, započítávají se uvedené doby, jsou-li jinak věrohodně osvědčeny.

§ 5.

Doby vojenských služeb uvedených v § 1 a doby vojenských služeb, jakož i doby odbojové činnosti a věznění uvedené v § 3 se kladou v rozsahu podle § 2 odst. 1 a § 3 na roveň dobám zaměstnání ve III. pracovní kategorii (§ 5 zákona). Do doby zaměstnání v I., po př. v II, pracovní kategorii se uvedené doby započítávají, bylo-li takové zaměstnání přerušeno jen jimi.

§ 6.

Kryjí-li se započitatelné doby s dobami národního (veřejnoprávního) důchodového pojištění, započte se jen jedna z nich, a to ta, jejíž zápočet v rozsahu stanoveném touto vyhláškou je pro zaměstnance výhodnější.

§ 7.

Podle této vyhlášky posuzuje se též zápočet vojenské služby, jakož i doby odbojové činnosti a věznění v době nesvobody, jestliže nárok na důchod vznikl před dnem počátku účinnosti vyhlášky, avšak po 31. prosinci 1956.

§ 8.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. června 1957.