zrušený předpis

114.

VYHLÁŠKA

ministerstva zahraničních věcí

ze dne 2. června 1956,

kterou se mění a doplňují podrobnější předpisy k zákonu o cestovních pasech.

Ministerstvo zahraničních věci stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra §§ 4, 6 a 7 zákona č. 53/1949 Sb., o cestovních pasech, ve znění vládního nařízení č. 125/1951 Sb., kterým se působnost ve věcech cestovních pasů přenáší na ministerstvo zahraničních věcí:

Čl. 1.

Odkaz Čl. 1.
  1. Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 2/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy k zákonu o cestovních pasech, se mění a doplňuje takto:
    1. 1. Ustanovení § 3 zní:

      „§ 3.

      Odkaz „§ 3.

      (1) Žádosti o vydání, prodloužení a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů a o vydání výjezdního povolení k cestám do zahraničí za účelem obchodním, studijním, sportovním, kulturním nebo k cestám služebním, se podávají u ministerstva zahraničních věcí. Žádosti podávají ústřední úřady za své pracovníky a vrcholné orgány dobrovolných organisací za své členy.

      (2) Žádosti o vydání, prodloužení a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů a o vydání výjezdního povolení k soukromým cestám do zahraničí podávají žadatelé osobně u okresního oddělení ministerstva vnitra — oddělení veřejné bezpečnosti příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele, v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě u městské správy veřejné bezpečnosti.

      (3) Českoslovenští občané, kteří se zdržují v cizině, podávají žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 osobně u československého zastupitelského úřadu, v jehož obvodě pobývají. Zastupitelský úřad může z povinnosti osobního podání žádosti povolit výjimku.“

    1. 2. Ustanovení § 4 zní:

      „§ 4.

      Odkaz „§ 4.

      Žádosti o povolení cesty do zahraničí se podávají na předepsaných tiskopisech, které lze obdržet u úřadu, u něhož se žádost podává. K žádosti je třeba předložit doklady uvedené v příloze této vyhlášky.“

    1. 3. Ustanovení § 8 zní:

      „§ 8.

      Odkaz „§ 8.

      Náhradní cestovní průkazy.

      (1) Podle povahy cesty, zejména jde-li o jednorázové výjezdní povolení, může být žadateli místo cestovního pasu vydán cestovní průkaz jej nahrazující.

      (2) Náhradními cestovními průkazy jsou:

      1. a) zájezdní soupiska pro společně cestující účastníky výpravy do ciziny,
      2. b) cestovní průkaz pro osoby jednotlivě cestující do ciziny,
      3. c) cestovní průkaz pro československé občany, kteří se vracejí z ciziny,
      4. d) cestovní příloha k občanskému průkazu platná jen ve spojení s občanským průkazem,
      5. e) cestovní průkaz totožnosti pro žadatele
      6. aa) bez státní příslušnosti nebo nezjištěné státní příslušnosti žijící na území republiky,
      7. bb) kteří požívají v republice práva asylu.

      (3) Ustanovení o výjezdním povolení a o povolení k cestě do Československé republiky (§§ 6 a 7) platí také pro náhradní cestovní průkazy.“

    1. 4. Ustanovení § 9 zní:

      „§ 9.

      Odkaz „§ 9.

      Pro podávání žádostí o náhradní cestovní průkazy platí obdobně ustanovení § 3.“

    1. 5. Ustanovení § 10 odst. 3 zní:

      „(3) Osoby, které cestují do zahraničí, nesmějí mít u sebe občanský průkaz s výjimkou případů, kdy je ho třeba k cestovnímu průkazu.“

    1. 6. Ustanovení § 11 zní:

      „§ 11.

      Odkaz „§ 11.

      (1) Cizinci mohou překročit hranice Československé republiky, nebo se v ní zdržovat, jen pokud mají platný cestovní pas opatřený příslušným československým visem (průjezdním, návratným, vstupním, výjezdním nebo zpětným).

      (2) Ministerstvo zahraničních věcí může u některých druhů cestovních pasů zrušit visovou povinnost.“

    1. 7. Ustanovení § 12 zní:

      „§ 12.

      Odkaz „§ 12.

      (1) Československá visa uděluje ministerstvo zahraničních věcí a československé zastupitelské úřady jím k tomu zmocněné; tyto úřady také mohou platnost uděleného visa kdykoliv zrušit.

      (2) Žádosti o československá visa se podávají na československých zastupitelských úřadech. Cizinci, pokud jim nebylo uděleno zastupitelským úřadem návratné visum, požádají po skončení pobytu v Československé republice o výjezdní visum u krajské správy ministerstva vnitra — správy veřejné bezpečnosti příslušné podle místa pobytu. Tamtéž podávají žádosti o zpětná a výjezdní visa při cestách do zahraničí cizinci trvale usedlí v Československé republice.“

Čl. II.

Odkaz Čl. II.
  1. Příloha k vyhlášce č. 2/1952 Ú. l. se mění a zní:
    1. „A. K žádosti o vydání cestovního pasu nebo cestovního průkazu jej nahrazujícího je třeba předložit zejména tyto doklady:
      1. a) žádá-li ministerstvo nebo vrcholný orgán dobrovolné organisace:
        1. 1. 2 fotografie vysílané osoby,
        2. 2. osvědčení o československém státním občanství,
        3. 3. cestovní pas dříve vydaný;
      1. b) žádá-li soukromá osoba:
        1. 1. 2 fotografie,
        2. 2. občanský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti,
        3. 3. doporučení závodního výboru ROH závodu, kde je žadatel zaměstnán, po případě výkonného orgánu místního národního výboru, není-li zaměstnancem,
        4. 4. cestovní pas dříve vydaný,
        5. 5. rodné (křestní) listy dětí do 15 let, které cestují společně, a
        6. 6. potvrzení školy, že proti cestě dítěte není námitek;
      1. c) žádá-li se pro děti do 15 let, jež cestují samostatně:
        1. 1. 2 fotografie,
        2. 2. rodný (křestní) list,
        3. 3. osvědčení o československém státním občanství,
        4. 4. potvrzení školy, že není námitek proti cestě,
        5. 5. prohlášení zákonného zástupce, že s cestou souhlasí;
      1. d) žádá-li se o vystěhování:
        1. 1. všechny doklady uvedené pod písm. b), body 1—5,
        2. 2. postupní prohlášení,
        3. 3. potvrzení hlavní správy státních spořitelen o závazcích žadatele vůči peněžním ústavům (adresa: Praha 2, Václavské nám. 42),
        4. 4. potvrzení ministerstva financí o tom, že nemá hodnoty v cizině, které mají být podle devisových předpisů hlášeny (žádost se podává prostřednictvím ústředního likvidátora pensijních ústavů a podniků v Praze 2, Jindřišská č. 16),
        5. 5. prohlášení žadatele, že se vzdává přídělu valut k pobytu v zahraničí,
        6. 6. prohlášení, že se vzdává pravidelných požitků (důchodu atd.),
        7. 7. potvrzení o zaplacení daní;
      1. e) žádá-li československý občan žijící v cizině:
        1. 1. 2 fotografie,
        2. 2. osvědčení o československém státním občanství,
        3. 3. rodný (křestní) list,
        4. 4. rodné (křestní) listy dětí do 15 let, které cestují společně,
        5. 5. československý cestovní pas, který žadatel měl dosud,
        6. 6. oddací list.
    1. B. K žádosti o prodloužení nebo rozšíření cestovního pasu třeba předložit:
      1. 1. dosavadní československý cestovní pas,
        1. u soukromých osob kromě toho též
      1. 2. doporučení závodního výboru ROH závodu, kde je žadatel zaměstnán, nebo výkonného orgánu místního národního výboru, není-li zaměstnancem.

      Osoby žijící v cizině předloží jen cestovní pas.

    1. C. K žádosti o vydání výjezdního povolení je třeba předložit platný československý cestovní pas.
    2. D. K žádosti o povolení cesty do Československé republiky je třeba předložit platný československý cestovní pas.“

Čl. III.

Odkaz

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1956.

Ministr:
David v. r.