Vyhláška ministerstva pracovních sil o národním pojištění příslušníků dobrovolného hasičstva a jiných osob zúčastněných při provádění požární ochrany.

§ 1.

Pro účely národního pojištění se posuzuje jako zaměstnání v pracovním poměru činnost:

1. a) příslušníků dobrovolného hasičstva při provádění požární ochrany,
2. b) osob na výzvu pomáhajících hasičstvu při provádění požární ochrany,
3. c) jiných osob, konajících povinnost v oboru požární ochrany, zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva.

§ 2.

(1) Osoby uvedené v § 1 (dále jen „příslušníci hasičstva“), pokud jim nenáležejí výhodnější dávky z národního pojištění z jiného důvodu, jsou pojištěny podle předpisů o národním pojištění v tomto rozsahu:

1. 1. utrpí-li příslušník hasičstva úraz při požárním zásahu, při požární hlídce nebo při hasičském cvičení (dále jen „pracovní úraz“), má nárok
   1. a) na mimoústavní a ústavní ošetřování (§§ 27 a 28 zákona o národním pojištění),
   2. b) na pomoc při zmrzačení, zohyzdění a tělesných vadách (§ 34 zákona o národním pojištění),
   3. c) na dávky úrazového odškodnění (§§ 77 a násl. zákona o národním pojištění).

1. 2. Zemře-li příslušník hasičstva v důsledku pracovního úrazu, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné (§ 49 odst. 1 zákona o národním pojištění); dále pozůstalým náležejí dávky úrazového odškodnění pro pozůstalé (§ 87 zákona o národním pojištění).
2. 3. Dávky úrazového odškodnění se vyměřují ze základu 48.000 Kčs ročně.

(2) Místní národní výbor příslušný podle sídla hasičského sboru je povinen hlásit včas pracovní úraz příslušníka hasičstva a spolupůsobit při zjišťování okolnosti, kterých je třeba, aby mohlo být rozhodnuto o nároku na dávky podle této vyhlášky.

§ 3.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; v případech zřetele hodných lze však poskytnouti dávku podle této vyhlášky, i když došlo k úrazu před počátkem její účinnosti.