Vyhláška ministerstva zdravotnictví o zdravotnickém dozoru na Dunaji.

§ 1.

Aby bylo zabráněno zavlečení moru, asijské cholery, žluté zimnice, skvrnivky a pravých neštovic (déle jen „prudce nakažlivé nemoci”) do dunajských přístavů a jejich dalšímu šíření, zavádí se na Dunaji zdravotnický dozor.

§ 2.

(1) Zdravotnický dozor na československém, úseku Dunaje vykonávají orgány hygienické a protiepidemické služby:

(2) Pro provádění zdravotnických opatření v přístavech Bratislavě a Komárně se v těchto městech zřídí přístavní pobočky příslušných okresních hygienicko-epidemiologických stanic; tyto pobočky jsou pod přímým vedením okresního hygienika.

(3) Okresní hygienik zabezpečí prostřednictvím pobočky okresní hygienicko-epidemiologické stanice plynulé provádění všech potřebných hygienických a protiepidemických opatření na plavidlech dlících v přístavu, jakož i v přístavu samém a na přilehlých úsecích řeky; zejména zabezpečí ve svěřeném obvodu provádění desinfekce a boje proti škodlivým živočichům, ochranné očkování, isolaci nemocných přenosnými nemocemi a osob podezřelých z onemocnění těmito nemocemi, jakož i karanténu osob podezřelých z nákazy těmito nemocemi.

§ 3.

Všechny úřady (orgány), podniky, zařízení a organisace, jakož i jednotlivci jsou povinni v mezích své působnosti nebo při své činnosti podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby činit všechna potřebná opatření vyplývající z provádění této vyhlášky, po případě trpět jejich provedení.

§ 4.

Hygienická a protiepidemická opatření musí být tak organisována a prováděna, aby nebyla ztěžována plavba, zejména aby nebyl ztěžován pohyb osobních a nákladních plavidel přes hranice státu. Orgány hygienické a protiepidemické služby proto vykonávají zdravotnický dozor na Dunaji v úzké spolupráci s orgány státní správy ve věcech plavby.

§ 5.

Bez újmy obecných předpisů o hlášení přenosných nemocí hlásí okresní hygienik každý případ onemocnění prudce nakažlivou nemocí nebo úmrtí na tuto nemoc v dunajském přístavu nebo v jeho okolí ihned telefonicky nebo telegraficky ministerstvu zdravotnictví — hlavnímu hygieniku.

§ 6.

(1) Plavidla připlouvající z ciziny jsou povinna zastavit v pohraničním přístavu, aby mohla být provedena zdravotnická prohlídka, a vztýčit na předním stěžni podle mezinárodního signálního kódu žlutou (karanténní) vlajku. Za noci se vlajka nahrazuje oranžovým světlem umístěným na předním stěžni, tak aby bylo viditelné se všech stran. Jakmile po skončení zdravotnické prohlídky obdrží vůdce plavidla osvědčení (§ 9 odst. 3), karanténní vlajka nebo oranžové světlo se sejme.

(2) Je-li na plavidle případ onemocnění prudce nakažlivou nemocí nebo úmrtí na tuto nemoc nebo podezření z takového onemocnění, vztýčí se podle mezinárodního signálního kódu černožlutá vlajka. Za noci se nahrazuje tato vlajka dvěma oranžovými světly umístěnými na předním stěžni nad sebou a viditelnými se všech stran. Tato vlajka (světla) musí zůstat na plavidle do té doby, než budou provedena všechna potřebná hygienická a protiepidemická opatření, a dokud platidlu nebude vystaveno osvědčení.

§ 7.

Každé plavidlo musí mít sanitární deník (deník o hygienickém a epidemiologickém stavu plavidla), který musí odpovídat platným mezinárodním ujednáním.*)

§ 8.

Okresní hygienik

1. 1. vykonává soustavný dohled na to, aby úřady (orgány), podniky, zařízení a organisace, vůdci plavidel, jakož i cestující a všechny osoby, které jsou v přístavu, zachovávali ustanovení této vyhlášky a aby plnili příkazy orgánů hygienické a protiepidemické služby, zejména pokud vyplývají z provedení Mezinárodní zdravotnické úmluvy z 21. června 1926 č. 15/1929 Sb. a jiných zdravotnických mezistátních ujednání;
2. 2. povoluje po stránce zdravotnické plavidlům připlouvajícím z ciziny právo volného provozu v československých přístavech, jakož i odplutí plavidel z přístavu do ciziny podle výsledku zdravotnické prohlídky plavidla, jeho posádky a cestujících;
3. 3. zajišťuje lékařské vyšetření a ošetření posádky plavidel, cestujících i osob pracujících v přístavu, vyskytne-li se onemocnění prudce nakažlivou nemocí, úmrtí na takovou nemoc nebo podezření z onemocnění takovou nemocí. Rovněž zajišťuje provedení ochranné, po případě ohniskové desinfekce, desinsekce a deratisace plavidel, svršků, zavazadel i lodního nákladu;
4. 4. zakazuje nalodění osob podezřelých z onemocnění některou prudce nakažlivou nemocí nebo osob podezřelých z nákazy takovou nemocí, jakož i osob, jež přibyly z nakažené oblasti a nebyly proti této nemoci očkovány;
5. 5. podle epidemiologické situace, po případě podle výsledků mikrobiologického vyšetření různých předmětů z plavidla nařizuje ochranné očkování proti moru, asijské choleře, skvrnivce a pravým neštovicím,
6. 6. provádí soustavnou prohlídku všech plavidel, jež jsou v přístavu, jakož i prohlídku všech přístavních prostor a zařízení za účelem zjištění, nejsou-li zamořeny krysami nebo jinými škodlivými živočichy, a zajišťuje vyšetření hlodavců za účelem zjištění, zda nejsou nositeli morové nákazy;
7. 7. dohlíží na to, aby plavidla a přístavní zařízení byla zásobena pitnou vodou a poživatinami zdravotně nezávadnými;
8. 8. vydává zdravotnické doklady o plavidlech, jejich posádkách a cestujících, předepsané touto vyhláškou, po případě do nich činí potřebné zápisy;
9. 9. kontroluje na plavidlech sanitární a zdravotní deníky a lékárničky a zjišťuje, zda posádky jsou poučeny o přenosných nemocech a ochraně proti nim.

§ 9.

(1) Při připlutí každého plavidla z ciziny do přístavu se provede na plavidly zdravotnická prohlídka. Okresní hygienik je povinen vyžádat si od vůdce plavidla zdravotní průkaz, převzít jej a zjistit výslechem, jsou-li na plavidle nemocní a vyskytly-li se za plavby případy onemocnění nebo úmrtí. V kladném případě vyplní vůdce plavidla dotazník, který musí odpovídat platným mezinárodním ujednáním.*) Okresní hygienik založí převzatý zdravotní průkaz do svých dokladů.

(2) Není-li nutno provést na plavidle ochranná opatření podle §§ 14 a násl., povolí okresní hygienik ihned plavidlu volný provoz v přístavu s hlediska zdravotnického, aniž by bylo třeba žádat pro to zvláštní doklad. Povolení práva volného provozu v přístavu vyznačí se v sanitárním deníku.

(3) Jsou-li na plavidle osoby nemocné některou prudce nakažlivou nemocí nebo podezřelé z onemocnění takovou nemocí, nebo jsou-li známy jiné okolnosti, pro které se plavidlo považuje za postižené některou prudce nakažlivou nemocí nebo za podezřelé, je okresní hygienik oprávněn zadržet plavidlo, dokud nebudou provedena všechna potřebná hygienická a protiepidemická opatření; o provedení těchto opatření vydá okresní hygienik vůdci plavidla osvědčení, které musí odpovídat platným mezinárodním ujednáním.*)

(4) Zdravé osoby, jež nebyly ve styku s nemocnými osobami nebo zvířaty ani s infikovanými předměty, nesmějí být zadrženy ani podrobeny karanténě, naproti tomu osoby, jež byly ve styku s nemocnými osobami nebo zvířaty nebo s infikovanými předměty (podezřelé z nákazy), je nutno podrobit karanténě nebo aspoň lékařskému dohledu.

(5) Transitní zboží nemá být podrobeno desinfekci ani desinsekci, jestliže jeho povaha vylučuje možnost šíření nákazy a není-li jeho obal v tom ohledu podezřelý. Poštovní korespondence, knihy, časopisy a obchodní doklady nepodléhají hygienickým a protiepidemickým opatřením jen v tom případě, jestliže osoby, které onemocněly prudce nakažlivou nemocí, nebyly, s nimi prokazatelně ve styku.

(6) Zdržení plavidla z důvodů hygienických a protiepidemických má být co možno nejkratší, aby nebyla rušena jeho normální plavba; při provádění hygienických a protiepidemických opatření má být proto vždy vzat zřetel na ochranná opatření, která již byla učiněna na plavidle v přístavu odplutí, kde byl vydán zdravotní průkaz.

§ 10.

Zdravotní prohlídka plavidla, jež připlulo z ciziny, se provede kdykoliv ve dne nebo v noci za přítomnosti vůdce plavidla nebo jeho zástupce, kteří jsou povinni poskytnout plnou pomoc orgánům provádějícím prohlídku; aby nedošlo ke zdržení plavidla, omezí se prohlídka na opatření bezpodmínečně nutná.

§ 11.

Cizí plavidla, která obdržela právo volného provozu s hlediska zdravotního v československém pohraničním přístavu, mohou být uvolněna do provozu v jiném československém přístavu bez zdravotnické prohlídky, vůdce plavidla je však povinen předložit orgánům hygienické a protiepidemické služby potřebné doklady a zodpovědět dotazy o zdravotních poměrech na plavidle.

§ 12.

Nebyla-li zdravotnická prohlídka provedena v pohraničním přístavu, vykoná se v přístavu určení, a to podle ustanovení §§ 8 až 10.

§ 13.

(1) Pře odplutím plavidla z přístavu do ciziny vydá okresní hygienik vůdci plavidla po vykonané zdravotnické prohlídce nový zdravotní průkaz, jímž se osvědčuje zdravotní stav plavidla, jeho posádky i cestujících před odplutím z přístavu, jakož i vyhovující nebo nevyhovující stav přístavu a jeho okolí s hlediska boje proti prudce nakažlivým nemocem. Zdravotní průkaz musí odpovídat platným mezinárodním ujednáním.*)

(2) Je-li podle výsledku zdravotnické prohlídky plavidlo považováno za postižené prudce nakažlivou nemocí nebo za podezřelé z postižení takovou nemocí, musí být neprodleně provedena všechna potřebná ochranná hygienická a protiepidemická opatření uvedená v §§ 14 a násl.

§ 14.

(1) Plavidlo se považuje za postižené morem,

1. a) vyskytuje-li se na něm po nalodění případ onemocnění morem nebo úmrtí na tuto nemoc,
2. b) byla-li na něm zjištěna přítomnost morových krys.

(2) Plavidlo se považuje za podezřelé z postižení morem,

1. a) vyskytne-li se na něm podezření z onemocnění morem nebo z úmrtí na tuto nemoc,
2. b) vyskytne-li se na něm nápadné hynutí krys, jehož příčina není zjištěna,
3. c) neuplynulo-li šest dnů od jeho vyplutí z přístavu zamořeného morem.

   Plavidlo se považuje za podezřelé do té doby, dokud nebudou provedena opatření předepsaná v § 15 odst. 2 nebo dokud je nelze v případě uvedeném v písm. c) považovat za prosté moru po uplynutí šestidenní lhůty.

(3) Plavidlo se pokládá za prosté moru, nevyskytl-li se na něm žádný případ onemocnění morem ani u lidí ani u krys, ani úmrtí na tuto nemoc, ani podezření z onemocnění morem nebo z úmrtí na tuto nemoc, a to ani v době odplutí, ani za plavby, ani v době připlutí, a nebylo-li na palubě zjištěné nápadné hynutí krys. V těchto případech se plavidlo považuje za prosté moru, i když připlouvá ze zamořeného přístavu, jestliže plavba z tohoto přístavu trvala déle než šest dní.

§ 15.

(1) Okresní hygienik může nařídit na plavidle postiženém morem provedení všech opatření, která pokládá za vhodná: přihlédne přitom k době výskytu posledního případu moru, ke stavu plavidla a k místním poměrům Zejména se provedou na postiženém plavidle tato opatření:

1. a) lékařská prohlídka;
2. b) osoby nemocné morem a podezřelé z onemocnění touto nemocí se ihned dopraví na břeh a isolují;
3. c) osoby podezřelé z nákazy, zejména ty, které byly s nemocnými ve styku, se dopraví, pokud je to možno, na břeh a podrobí se karanténě. Celková doba karantény nesmí překročit dobu šesti dnů ode dne připlutí plavidla. Po tuto dobu je zakázáno posádce, aby vystoupila na břeh; okresní hygienik muže povolit výjimku v případech služební potřeby. Osoby, jimž byla povolena tato výjimka, jsou podrobeny lékařskému dohledu;
4. d) lůžka, osobní i ložní prádlo a ostatní svršky, pokud jich bylo použito, a všechny věci, o nichž okresní hygienik rozhodne, že se mají považovat za zamořené, musí být zbaveny hmyzu, a je-li třeba, desinfikovány;
5. e) všechny prostory plavidla, v nichž se zdržovaly osoby nemocné morem nebo podezřelé z onemocnění morem, nebo jeř je nutno z jiných důvodů považovat za zamořené, musí být desinfikovány a zbaveny hmyzu, a je-li třeba, i deratisovány;
6. f) okresní hygienik může nařídit hubení krys před vyloděním nákladu, domnívá-li se, že povaha a umístění nákladu dovolují úplné vyhubení krys, aniž by bylo třeba náklad vylodit. V tomto případě se na plavidle po vylodění nákladu již krysy nehubí. V ostatních případech musí být úplné vyhubení hlodavců provedeno při prázdném podpalubí. U plavidel s přítěží se hubení krys provede před naloděním nákladu, a to co nejdříve.

(2) Má-li postižené plavidlo vylodit jenom část svého nákladu a shledá-li okresní hygienik, že není možno krysy na plavidle úplně vyhubit, může plavidlo setrvat v přístavu po dobu potřebnou k vylodění určené části nákladu s podmínkou, že budou učiněna předem veškerá potřebná opatření, čítajíc v to i isolaci nemocných a z onemocnění podezřelých osob, a že bude učiněno opatření, aby se krysy nedostaly s plavidla na břeh při vykládání zboží nebo při jiné příležitosti.

(3) Vylodění nákladu z postiženého plavidla se musí provádět pod dozorem okresního hygienika, jenž učiní veškerá opatření, aby bylo zabráněno nákaze osob zaměstnaných při vyloďování. Tyto osoby musí být podrobeny karanténě nebo podle okolností aspoň dohledu; karanténa ani dohled nesmějí trvat déle než šest dnů ode dne, kdy byla skončena práce při vyloďování.

(4) Plavidla, která jsou podezřelá z postižení morem, podléhají opatřením uvedeným v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a f). Mimo to může hygienik podrobit posádku i cestující lékařskému dohledu. Lékařský dohled nesmí trvat déle než šest dní ode dne připlutí plavidla do přístavu. Po tu dobu okresní hygienik zpravidla zakáže posádce vylodění; výjimku povolí pouze v případech služební potřeby.

(5) Plavidlo prosté moru musí být ihned uvolněno do provozu. Okresní hygienik může podle svého uvážení nařídit v těchto plavidlech lékařskou prohlídku za účelem zjištění, zda u plavidla jsou skutečně splněny všechny předpoklady pro to, aby bylo pokládáno za prosté moru.

§ 16.

(1) Plavidlo se považuje za postižené asijskou cholerou,

1. a) je-li na něm případ onemocnění asijskou cholerou nebo podezření z onemocnění touto nemocí,
2. b) vyskytl-li se na něm případ onemocnění asijskou cholerou nebo úmrtí na tuto nemoc v posledních pěti dnech, jež předcházely jeho vplutí do přístavu.

(2) Plavidlo se považuje za podezřelé z postižení asijskou cholerou, jestliže se na něm

1. a) vyskytl případ onemocnění nebo podezření z onemocnění asijskou cholerou nebo z úmrtí na tuto nemoc v době odplutí nebo za plavby, ale žádný nový případ v posledních pěti dnech před připlutím,
2. b) sice nevyskytl žádný případ onemocnění asijskou cholerou, ani úmrtí na tuto nemoc, avšak připlouvá ze zamořeného přístavu nebo má na palubě osoby přicházející ze zamořených oblastí a plavba netrvala déle než pět dnů.

(3) Plavidlo zůstává podezřelým do té doby, dokud na něm nebudou provedena ochranná opatření uvedená v § 17 odst. 2.

(4) Plavidlo se považuje za prosté asijské cholery, jestliže se na něm nevyskytl žádný případ onemocnění touto nemoci ani úmrtí na tuto nemoc, ani podezření z onemocnění asijskou cholerou ani z úmrtí na tuto nemoc, a to ani v době odplutí ani za plavby árii v době připlutí. V těchto případech se plavidlo považuje za prosté asijské cholery, i když připlouvá ze zamořeného přístavu nebo má na palubě osoby pocházející ze zamořených oblastí, jestliže plavba trvala déle než pět dní.

§ 17.

(1) Na plavidle postiženém asijskou cholerou se provedou zejména tato opatření:

1. a) lékařská prohlídka;
2. b) osoby nemocné a podezřelé z onemocnění asijskou cholerou se ihned dopraví na břeh a podrobí isolaci;
3. c) posádka a cestující podezřelí z nákazy asijskou cholerou se dopraví na břeh a podrobí karanténě, po případě dohledu, po dobu nepřevyšující pět dnů, počítajíc ode dne příjezdu plavidla. Zároveň se provede vyšetření nutné ke zjištění nositelů nákazy. Osoby, které se vykáží vysvědčením, že byly očkovány proti choleře ne dříve než před šesti měsíci, ale dříve než před šesti dny, se podrobí lékařskému dohledu, nikoli karanténě;
4. d) lůžka, osobní i ložní prádlo a ostatní svršky, pokud jich bylo použito, a všechny věci, počítajíc v to poživatiny, o nichž okresní hygienik rozhodne, že se mají považovat za zamořené, se desinfikují nebo se zničí;
5. e) všechny prostory plavidla, v nichž se zdržovaly osoby, které onemocněly asijskou cholerou, nebo prostory, jež se mají z jiných důvodů považovat za zamořené, je nutno desinfikovat;
6. f) vylodění nákladu se musí provádět za dozoru okresního hygienika, jenž učiní všechna opatření, aby bylo zabráněno nákaze osob zaměstnaných při vyloďování. Tyto osoby musí být podrobeny karanténě nebo aspoň lékařskému dohledu, a to po dobu pěti dnů ode dne, kdy byla skončena práce při vyloďování;
7. g) je-li pitná voda na plavidle považována okresním hygienikem za podezřelou, desinfikuje se a vyleje; nádrže se rovněž desinfikují a poté naplní čerstvou pitnou vodou;
8. h) okresní hygienik může zakázat vylévání přítěžné vody (waterballast), která byla načerpána v některém zamořeném přístavu, leč by byla dříve desinfikována;
9. i) okresní hygienik může zakázat, aby byly v přístavu odváděny nebo vylévány do vody lidské výměty, jakož i zbytková voda plavidla, leč by byly dříve desinfikovány.

(2) Plavidla podezřelá z postižení asijskou cholerou podléhají opatřením uvedeným v odstavci 1 písm. a), d), e), g), h) a i). Okresní hygienik může podrobit posádku a cestující karanténě nebo jen lékařskému dohledu, které nepotrvají déle než 5 dnů, počítajíc ode dne připlutí plavidla. Na stejnou dobu zakáže okresní hygienik vylodění posádky; v případech služební potřeby může povolit výjimku.

Byl-li na plavidle případ podezření z onemocnění asijskou cholerou, provedou se všechna hygienická a protiepidemická opatření předepsaná pro plavidla postižená asijskou cholerou.

(3) Bylo-li plavidlo prohlášeno za postižené asijskou cholerou nebo za podezřelé pouze proto, že na plavidle jsou osoby podezřelé z onemocnění asijskou cholerou, bude považováno za prosté nákazy asijskou cholerou, jestliže ve dvou laboratorních zkouškách následujících po sobě v období nejméně dvaceti čtyř hodin nebyl objeven původce asijské cholery (vibrio cholerae).

(4) Plavidla prostá nákazy asijskou cholerou jsou ihned uvolněna do provozu.

§ 18.

(1) Za postižené žlutou zimnicí se považuje plavidlo, je-li na něm případ onemocnění žlutou zimnicí nebo vyskytl-li se na něm takový případ nebo úmrtí na žlutou zimnici při odplutí nebo za plavby.

(2) Za podezřelé z postižení žlutou zimnicí se považuje plavidlo, na němž se sice nevyskytl případ onemocnění žlutou zimnicí ani úmrtí na tuto nemoc, ale které připlulo po plavbě kratší šesti dnů z přístavu zamořeného žlutou zimnicí nebo z přístavu žlutou zimnicí sice nezamořeného, ale těsně spojeného s epidemickými středisky žluté zimnice, nebo trvala-li tato plavba déle než 6 dní a lze-li mít za to, že plavidlo může převážet komáry druhu Aedes aegypti pocházející z tohoto přístavu.

(3) Za prosté nákazy žlutou zimnicí se považuje plavidlo, na němž se nevyskytl žádný případ onemocnění žlutou zimnicí ani úmrtí na tuto nemoc ani podezření z onemocnění žlutou zimnicí ani z úmrtí na tuto nemoc, i když připlouvá z přístavu zamořeného žlutou zimnicí, vykonalo-li v těchto případech cestu delší šesti dní a nelze-li mít za to, že převáží komáry druhu uvedeného v odstavci 2. O tomto plavidle musí být dále prokázáno, že

1. a) po dobu pobytu v přístavu, z něhož vyplulo, kotvilo ve vzdálenosti nejméně 200 m od obydleného břehu a v takové vzdálenosti od pontonů, že přístup komárů na toto plavidlo se jeví jako nepravděpodobný,
2. b) na něm v době odplutí byli vyhubení komáři.

§ 19.

(1) Na plavidle postiženém žlutou zimnicí se provedou zejména tato opatření:

1. a) lékařská prohlídka,
2. b) osoby nemocné žlutou zimnicí a podezřelé z onemocnění touto nemocí se ihned dopraví na břeh a isolují; ty z nich, které jsou v prvých pěti dnech nemoci, musí být tak isolovány, aby se zabránilo nákaze komárů,
3. c) ostatní osoby, které se vylodí, se podrobí karanténě nebo lékařskému dohledu, jež nesmějí trvat déle než šest dnů, počítajíc ode dne vylodění,
4. d) plavidlo postižené žlutou zimnicí musí kotvit alespoň 200 metrů od obydleného břehu,
5. e) na plavidle se vyhubí komáři ve všech stupních vývoje, a to pokud možno před vyloděním nákladu. Je-li toto vylodění prováděno před vyhubením komárů, podrobí se osoby zaměstnané při vyloďování karanténě nebo lékařskému dohledu, jež nepotrvají déle než šest dnů, počítajíc ode dne, kdy byly skončeny práce při vyloďování.

(2) Plavidlo podezřelé může být podrobeno opatřením uvedeným v odstavci 1 písm. a), c), d) a e). Je-li však plavidlo podezřelé pro to, že plavba netrvala déle než šest dnů (§ 18 odst. 2), a jestliže plavidlo vyhovuje podmínkám stanoveným v § 18 odst. 3 písm. a) a b), podrobí se plavidlo pouze opatřením stanoveným v odstavci 1 písm. a) a c) a desinsekci.

(3) Uplynulo-li od vyplutí plavidla ze zamořeného přístavu 30 dnů, a neobjevil-li se na něm za této plavby ani jediný případ onemocnění žlutou zimnicí nebo úmrtí na tuto nemoc, může být plavidlo uvolněno do provozu; okresní hygienik však na něm dříve nařídí provedení desinsekce.

(4) Plavidla prostá nákazy žlutou zimnicí se po zdravotnické prohlídce uvolní do provozu.

§ 20.

Skvrnivka.

(1) Na plavidle, na němž se za plavby nebo v době přistání vyskytl případ onemocnění skvrnivkou nebo úmrtí na tuto nemoc, se provedou tato opatření:

1. a) lékařská prohlídka,
2. b) osoby nemocné skvrnivkou a podezřelé z onemocnění touto nemoci se ihned dopraví na břeh, isolují a zbaví hmyzu,
3. c) osoby podezřelé z nákazy, mezi něž je třeba počítat i osoby, které jsou nositeli vší, je nutno rovněž zbavit hmyzu a podrobit karanténě, jež nepotrvá déle než 12 dnů, počítajíc ode dne, kdy bylo provedeno odhmyzení,
4. d) lůžka, ložní i osobní prádlo a ostatní svršky, jichž bylo použito, jakož i všechny věci, o nichž okresní hygienik rozhodne, že se mají považovat za zamořené, je nutno zbavit hmyzu a desinfikovat,
5. e) všechny prostory plavidla, v nichž se zdržovaly, osoby, které onemocněly skvrnivkou, nebo prostory, jež z jiných důvodů se považují za zamořené, je nutno zbavit hmyzu a desinfikovat.

(2) Po provedení opatření uvedených v odstavci 1 se plavidlo bez prodlení uvolní do provozu.

(3) Okresní hygienik může podrobit karanténě osoby, které se vylodí v přístavu z plavidla, na němž se sice nevyskytlo onemocnění skvrnivkou ani úmrtí na tuto nemoc, ale které opustilo před méně než dvanácti dny oblast, kde byla zjištěna epidemie skvrnivky.

§ 21.

Pravé neštovice.

(1) Na plavidle, na němž se za plavby nebo v době přistání vyskytl případ onemocnění pravými neštovicemi nebo úmrtí na tuto nemoc, se provedou tato opatření:

1. a) lékařská prohlídka,
2. b) osoby nemocné pravými neštovicemi nebo podezřelé z onemocnění touto nemocí se neprodleně dopraví na břeh a isolují,
3. c) osoby podezřelé z nákazy touto nemocí, které podle názoru okresního hygienika nejsou chráněny očkováním provedeným nejdéle pět let před připlutím do přístavu nebo tím, že byly již pravými neštovicemi nemocny, podrobí okresní hygienik buď ochrannému očkování nebo karanténě, jejíž trvání stanoví podle okolností, ale ne na dobu delší než čtrnáct dnů ode dne přistání,
4. d) lůžka, ložní i osobní prádlo a ostatní svršky, jichž bylo použito, jakož i všechny věci, o nichž okresní hygienik rozhodne, že mají být považovány za zamořené, je nutno desinfikovat,
5. e) všechny prostory plavidla, v nichž se zdržovaly osoby, které onemocněly pravými neštovicemi, nebo prostory, jež z jiných důvodů se považují za zamořené, je nutno desinfikovat.

(2) Po provedení opatření uvedených v odstavci 1 se plavidlo bez prodlení uvolní do provozu.

(3) Okresní hygienik může podrobit karanténě osoby, které se vylodí v přístavu s plavidla, na kterém se sice nevyskytlo onemocnění pravými neštovicemi ani úmrtí na tuto nemoc, ale jež opustilo před méně než 14 dny oblast, v níž je epidemie pravých neštovic, pokud tyto osoby nejsou chráněny očkováním.

§ 22.

Zacházení s mrtvolami.

(1) Mrtvoly osob zemřelých na plavidle se nesmějí spouštět do řeky.

(2) Mrtvoly osob, které na plavidle zemřely na některou prudce nakažlivou nemoc, musí být pohřbeny v nejbližším přístavním městě podle obecných předpisů o pohřbívání, po případě dopraveny na místo určení podle obecných předpisů o přepravě mrtvol.

(3) Přeprava mrtvol osob, které na plavidle zemřely na jinou nemoc, se řídí obecnými předpisy o přepravě mrtvol.

§ 23.

Náklady.

(1) Stát nese náklady na

1. a) lékařskou pomoc poskytnutou lodní posádce a cestujícím ve zdravotnických zařízeních a na jejich pobyt po dobu isolace nebo karantény v těchto zařízeních, jde-li o onemocnění nebo podezření z onemocnění některou prudce nakažlivou nemocí, nebo o podezření z nákazy takovou nemocí,
2. b) lékařskou prohlídku plavidla a na každé mikrobiologické nebo jiné vyšetřování potřebné ke zjištění zdravotního stavu osob nebo věci,
3. c) očkování po připlutí do přístavu a na potvrzení o tomto očkování,
4. d) dopravu nemocných a podezřelých z onemocnění do ústavní isolace a osob podezřelých z nákazy do karantény.

(2) Provedení desinfekce, desinsekce a deratisace ha plavidlech jdou na účet majitele plavidla. Náhrady nákladů na tyto služby se vybírají podle platného sazebníku.

§ 24.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 230/1953 Ú. l. o hygienické a protiepidemické ochraně státních hranic, není touto vyhláškou dotčena.

§ 25.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1954.