Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře.

§ 1.

Hájení.

(1) Kromě druhů zvěře, uvedených v § 24 odst. 2 zákona č. 225/1947 Sb., jsou též hájeny po celý rok tyto druhy zvěře: drop veliký, drop malý, moták jižní, moták obecný a všechny druhy roháčů. Potápka roháč (roháč veliký) není však hájena na plůdkových rybnících a výtažnících, a to v době od 16. srpna do 31. října.

(2) Výjimkou z celoročního hájení výra obecného (§ 24 odst. 2 zákona č. 225/1947 Sb.) může správa zemědělství a lesního hospodářství rady krajského národního výboru povolit na žádost mysliveckého hospodáře vybírání hnízd výra obecného. Myslivecký hospodář si smí z výrů vybraných z hnízd ponechat jen jednoho, ostatní je povinen nabídnout k odkoupení Československé myslivecké jednotě.*)

§ 2.

Doba lovu.

(1) Pro dále uvedené druhy zvěře stanoví se doba lovu takto:

1. a) jeleni od 1. září do 31. prosince,
2. b) jelen sika od 1. října do 30. listopadu,
3. c) laň a kolouch od 1. září do 15. ledna,
4. d) daněk od 1. října do 15. listopadu,
5. e) danělka a danče od 1. září do 31. prosince,
6. f) muflon od 1. října do 31. prosince,
7. g) muflonka a muflonče od 1. listopadu do 31. prosince,
8. h) srnec od 1. června do 30. září,
9. ch) srna a srnče od 1. září do 31. prosince,
10. i) bachyně a selata zvěře černé od 16. srpna do 15. února,
11. j) zajíc od 16. října do 31. prosince,
12. k) jezevec od 1. srpna do 15. listopadu,
13. l) kuny od 1. prosince do 31. ledna,
14. m) divoký krocan a kohouti tetřeví a tetřívčí od 16. března do 15. května,
15. n) veverka obecná od 1. prosince do 31. ledna,
16. o) bažant — kohout od 16. října do 31. prosince,
17. p) bažantí slepice od 1. prosince do 15. prosince,
18. q) koroptey od 30. srpna do 20. září,
19. r) divoké kachny od 16. srpna do 30. listopadu,
20. ř) divoké husy od 1. září do 31. prosince,
21. s) lyska od 16. července do 31. ledna,
22. š) volavka popelavá od 1. července do 31. ledna,
23. t) sluka lesní od 16. března do 15. dubna a od 1. září do 31. prosince,
24. ť) sluky bahenní (bekasiny) a kolihy od 1. srpna do 31. prosince,
25. u) holub hřivnáč od 1. srpna do 31. prosince,
26. v) káně lesní od 1. listopadu do 31. března a káně rousná od 1. září do 30. dubna, pokud se nestanoví v odstavci 2 jinak,
27. w) pochop rákosní od 16. srpna do 31. března,
28. x) pilich šedý od 1. prosince do konce února,
29. y) sova pustovka a puštík od 1. ledna do konce února,
30. z) havran od 1. dubna do 31. května,
31. ž) kvíčala od 1. října do 31. března.

(2) V uznaných bažantnicích je lov kání lesních a kání rousných dovolen po celý rok.

(3) Připadne-li první den stanovené doby lovu na den nejblíže následující po dni pracovního klidu, prodlužuje se doba lovu o tento den pracovního klidu.

§ 3.

Odstřel zvěře drobné.

(1) Odstřel zajíců, koroptví, bažantů, divokých kachen a divokých hus smí být prováděn jen na společných honech, hlášených alespoň 5 dní předem odboru zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru.

(2) Zajíci smějí být loveni v polních honitbách na téže ploše pouze jednou, v lesních honitbách nejvýše dvakrát v roce. Bažanti smějí být loveni nejvýše třikrát v roce na téže ploše. Počet honů musí být vždy úměrný výměře honitby a stavu zvěře.

(3) Odstřel koroptví a zajíců nesmí být povolen v honitbách, které jsou určeny pro odchyt koroptví do náhonců a zajíců do tenat.

(4) Lov bažantů je zakázán v honitbách, v nichž odstřel bažantí zvěře nebyl plánován nebo v nichž bažantí zvěř byla v posledních dvou letech nově vysazena.

(5) Odstřel bažantích slepic smí být proveden na povolení odboru zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru pouze na jednom honě, a to v honitbách, v nichž je schválen plán odstřelu nejméně 50 kusů bažantů a kde zároveň stav slepic převyšuje předepsaný poměr pohlaví; přitom nesmí na odstřel bažantích slepic připadnout více než 20 % plánovaného odstřelu bažantích kohoutů. Úhrnný počet odstřelených bažantích slepic a kohoutů nesmí překročit schválený plán odstřelu.

(6) V době od 30. srpna do 20. září může být proveden jeden hon na koroptve, a to v neděli. Počet střelců se stanoví podle výměry plochy, na níž se má hon konat. Myslivecký hospodář musí dbát toho, aby počet střelců nebyl neúměrně vysoký.

(7) V honitbách, v nichž jsou velmi dobré stavy koroptví, může odbor zemědělství rady krajského národního výboru k návrhu mysliveckého hospodáře povolit po slyšení krajského mysliveckého sdružení v době od 30. srpna do 20. září v některou neděli ještě druhý hon, a to jen na ploše, na níž hon dosud nebyl konán. Při povolení odbor zemědělství rady krajského národního výboru také stanoví počet střelců po předchozím vyjádření krajského mysliveckého sdružení.

(8) Správa zemědělství a lesního hospodářství rady krajského národního výboru může v okresech a odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru v jednotlivých honitbách zkrátit stanovenou dobu odstřelu zajíců, koroptví a bažantů nebo jejich odstřel zakázat, vyžaduje-li to řádný chov a ochrana uvedené zvěře, zejména kde stavy této zvěře v důsledku různých škodlivých vlivů značně oproti normovaným stavům poklesly, po případě, pokud jde o koroptve a bažanty, je-li této zvěře zapotřebí k hubení škůdců zemědělských plodin.

(9) Odstřel divokých kachen na tahu a na čekání může být povolen odborem zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru zejména v honitbách, kde kachny působí nadměrné škody na obilí, a to nejvýše jednou týdně, za účasti nejméně 3 střelců a s použitím nejméně jednoho lovecky upotřebitelného psa. Povolení je třeba udělit tak, aby kachny nebyly stříleny týž den ve všech honitbách.

(10) Odstřel sluk smí být prováděn jen na tahu, a to při ranním a večerním čekání. Vyhánění pomocí psa je zakázáno.

§ 4.

Odchyt zvěře.

(1) Odbory a správy zemědělství a lesního hospodářství rad národních výborů a okresní a krajská myslivecká sdružení jsou povinny dbát, aby plán odchytu zvěře byl splněn.

(2) V případech, že plánovaný odchyt zvěře nemůže být v některých honitbách z důvodů veterinárně zdravotních uskutečněn, provede odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru změnu rozpisu plánu odchytu zvěře na jednotlivé honitby tak, aby plán odchytu v okrese byl splněn. Nelze-li změnit rozpis plánu odchytu v okrese, provede změnu rozpisu v kraji správa zemědělství a lesního hospodářství rady krajského národního výboru na žádost odboru zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru. Změnu rozpisu plánu odchytu zvěře je nutno provést včas a uvědomit o ní Československou mysliveckou jednotu.

(3) Odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru může v honitbách, které mají výjimečně vysoké stavy koroptví, povolit mysliveckému hospodáři po slyšení okresního mysliveckého sdružení odchyt přiměřeného počtu koroptví mimo původně stanovený plán odchytu; opis povolení zašle Československé myslivecké jednotě.

§ 5.

Odstřel zvěře spárkaté.

(1) Zakazuje se odstřel korunových (i nerovných) jelenů, mladých chovných nadějných jelenů a ostatní zvěře spárkaté nadháňkou (naháňkou). Zákaz odstřelu zvěře spárkaté nadháňkou (naháňkou) se však nevztahuje na odstřel zvěře černé.

(2) Správa zemědělství a lesního hospodářství rady krajského národního výboru může na žádost mysliveckého hospodáře po slyšení krajského mysliveckého sdružení povolit — výjimkou ze zákazu stanoveného v odstavci 1 — odstřel přiměřeného počtu korunových (i nerovných) jelenů průběrných (vadných, k chovu nežádoucích) v rámci schváleného plánu odstřelu. Myslivecký hospodář je povinen předložit okresnímu mysliveckému sdružení, v jehož obvodu honitba leží, trofej spolu s horní a dolní čelistí k posouzení správnosti provedeného odstřelu.

(3) Odstřel jelena siky omezí odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru při schvalováni plánu odstřelu (§ 24 odst. 11 zákona č. 225/1947 Sb.) pouze na odstřel průběrných kusů.

§ 6.

Zajištění řádného provedení honu.

(1) Okresní myslivecké sdružení je povinno vyslat na hony na drobnou zvěř mysliveckého důvěrníka, který s mysliveckým hospodářem odpovídá za řádné provedení honu a za to, že odstřelem nebudou dotčeny normované zimní kmenové stavy zvěře.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro státní vyhrazené honitby a pro honitby ve vojenské správě.

§ 7.

Výři chovaní v zajetí.

(1) Chovatelé výrů jsou povinni hlásit Československé myslivecké jednotě všechny výry, které chovají v zajetí; Československá myslivecká jednota vydá jim pro ně evidenční list a kovové kroužky.

(2) Uhynutí nebo jinou ztrátu výra chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Československé myslivecké jednotě.

(3) Prodej a nákup výrů chovaných v zajetí lze provádět jen prostřednictvím Československé myslivecké jednoty.

§ 8.

Zrušovací ustanovení.

Zrušují se vyhláška ministerstva zemědělství č. 246/1953 Ú. l., o hájení a době lovu některých druhů zvěře, ve znění vyhlášek č. 181/1954 Ú. l., č. 75/1955 Ú. l. a č. 167/1956 Ú. l., a vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 58/1957 Ú. l., o době lovu a způsobu odstřelu lesních sluk v roce 1957.

§ 9.

Účinnost.

Tato vyhláška platí jen v českých krajích a nabývá účinnosti dnem 31. července 1957.