účinné od 1. 10. 1958141
účinné od 1. 10. 1958VYHLÁŠKA
účinné od 1. 10. 1958Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení
účinné od 1. 10. 1958ze dne 4. září 1958
účinné od 1. 10. 1958o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených
účinné od 1. 10. 1958Ústřední rada odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví podle § 2 odst. 3 písm. c), § 9 a § 63 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen „zákon o nemocenském pojištění”), a podle § 3 odst. 3 písm. c) a § 32 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon o sociálním zabezpečení”):
účinné od 1. 10. 1958Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení odsouzených (§ 2) platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.
účinné od 1. 10. 1958Odsouzeným se v této vyhlášce rozumí ten, kdo byl pro trestný čin nebo přestupek odsouzen k trestu odnětí svobody, tento trest odpykává ve vězeňském ústavu a je v něm zařazen k výkonu prací; při tom nerozhoduje, zda pracuje ve vězeňském ústavu nebo mimo tento ústav.
účinné od 1. 10. 1958(1) Pojištění odsouzeného, který je zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu, ve kterém obvykle pracují zaměstnanci, vzniká dnem zařazení na tyto práce a zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán.
účinné od 1. 10. 1958(2) Odsouzený, který je zařazen k výkonu prací za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je pojištěn jen za předpokladů stanovených ve směrnicích ministerstva vnitra (§ 23).
účinné od 1. 10. 1958(3) Utrpěl-li odsouzený pracovní úraz (§ 16 odst. 2 a 3 zákona o sociálním zabezpečení), považují se v době úrazu podmínky pro vznik pojištění za splněné.
účinné od 1. 10. 1958Za výdělek odsouzeného se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje odměna za vykonanou práci.
účinné od 1. 10. 1958Denní základ pro stanovení nemocenského (dále jen „denní základ“) se vypočte ze započitatelného výdělku odsouzeného způsobem určeným ve směrnicích ministerstva vnitra (§ 23) přiměřeně podle předpisů platných pro zaměstnance.
účinné od 1. 10. 1958(1) Výše nemocenského činí:
účinné od 1. 10. 1958(2) Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo při karanténě náleží i za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti nemocenské ve výši 60 % denního základu.
účinné od 1. 10. 1958(3) Jestliže byl odsouzený propuštěn na svobodu a je neschopen práce pro aktivní tuberkulózu, může mu být nemocenské zvýšeno přiměřeně podle předpisů platných pro zaměstnance, nejvýše však na 70 % denního základu.*)
účinné od 1. 10. 1958(4) Ustanovení § 18 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1958Nemocenské může být sníženo nebo odňato za podmínek, které jsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění. Může být sníženo nebo odňato také pro závažné provinění, kterého se odsouzený dopustil během výkonu trestu; podrobnosti o tom stanoví směrnice ministerstva vnitra (§ 23).
účinné od 1. 10. 1958(1) O výpočtu denního základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení o výpočtu denního základu pro stanovení nemocenského (§ 5).
účinné od 1. 10. 1958(2) Výše peněžité pomoci v mateřství činí 75 % denního základu; při tom platí obdobně ustanovení § 27 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění.
účinné od 1. 10. 1958(1) Odsouzenému se přiznají rodinné přídavky na nezaopatřené děti jen tehdy, nelze-li je na tytéž děti přiznat z pojištění jiného oprávněného.
účinné od 1. 10. 1958(2) Rodinné přídavky se přiznají jen za kalendářní měsíc, ve kterém odsouzený odpracoval aspoň 20 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku, jak je v obecných předpisech stanoven pro vznik nároku na rodinné přídavky.**) Směrnice ministerstva vnitra (§ 23) upraví podrobnosti a stanoví, které dny se kladou na roveň odpracovaným dnům.
účinné od 1. 10. 1958(3) Výše rodinných přídavků (§§ 35 a 36 zákona o nemocenském pojištění) se řídí podle toho, zda nezaopatřené dítě odsouzeného je v přímém zaopatření uživatele zemědělské půdy nebo osoby postavené na roveň uživateli zemědělské půdy.
účinné od 1. 10. 1958(4) Rodinné přídavky přiznané odsouzenému se vyplácejí osobě, která má dítě v přímém zaopatření.
účinné od 1. 10. 1958(1) Z pojištění podle této části vyhlášky nenáleží věcné dávky nemocenského pojištění a podpora při ošetřování člena rodiny. Výjimečně lze za podmínek určených ve směrnicích ministerstva vnitra (§ 23) povolit lázeňskou péči odsouzenému, byl-li propuštěn na svobodu a je neschopen práce, nebo rodinnému příslušníku odsouzeného, pokud u něho jde o stav postavený na roveň pracovní neschopnosti.
účinné od 1. 10. 1958(2) Nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství rozděluje vězeňský ústav během výkonu trestu odnětí svobody stejným způsobem, jako odměnu odsouzeného za vykonanou práci.
účinné od 1. 10. 1958Za rodinné příslušníky odsouzeného se považují jen osoby uvedené v § 41 odst. 1 a 3 zákona o nemocenském pojištění. V odůvodněných případech lze za rodinné příslušníky uznat i rodiče, schovance, vnuky a sourozence odsouzeného, nejsou-li sami pojištěni podle zákona o nemocenském pojištění nebo pojištěni, popřípadě zabezpečeni podle jiných právních předpisů a byli-li před tím, než odsouzený nastoupil trest odnětí svobody, na něho převážně odkázáni výživou pro pracovní neschopnost nebo stáří a nemá-li jiná osoba povinnost k jejich výživě.
účinné od 1. 10. 1958(1) O dávkách nemocenského pojištění odsouzených rozhoduje náčelník příslušného vězeňského ústavu.
účinné od 1. 10. 1958(2) Za zaměstnavatele odsouzených se považuje příslušný vězeňský ústav. Tento ústav plní také povinnosti a úkoly závodu vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění.
účinné od 1. 10. 1958(3) Provádění nemocenského pojištění odsouzených řídí ministerstvo vnitra.
účinné od 1. 10. 1958(1) Organizase, pro kterou odsouzení pracují, je povinna odvádět měsíčně vězeňskému ústavu spolu s hrubou mzdou odsouzeného i pojistné nemocenského pojištění.
účinné od 1. 10. 1958(2) Vězeňský ústav súčtuje pojistné a dávky nemocenského pojištění odsouzených měsíčně s ministerstvem vnitra; ministerstvo vnitra súčtuje úhrn pojistného a dávek měsíčně za všechny vězeňské ústavy s Ústřední radou odborů.
účinné od 1. 10. 1958(1) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody zaniká pojištění z důvodu pracovní činnosti před nástupem trestu, a to i tehdy, trvá-li po tuto dobu pracovní poměr.
účinné od 1. 10. 1958(2) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody nenáleží odsouzenému dávky z jeho dřívějšího pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však zaměstnanec trest odnětí svobody jako práce neschopný v době, kdy pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to jinak splněny podmínky, jeho rodinným příslušníkům poskytováno nemocenské z jeho dřívějšího nemocenského pojištění, a to až do výše tří čtvrtin; předpokladem je, že pro pracovní neschopnost nemohlo vzniknout pojištění podle této vyhlášky. To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
účinné od 1. 10. 1958(3) Trvá-li pracovní poměr odsouzeného i po dobu výkonu trestu, avšak odsouzený není pojištěn podle této vyhlášky, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jinak plynuly z pojištění zaniklého podle odstavce 1.
účinné od 1. 10. 1958(1) Trvá-li původní pracovní poměr odsouzeného zaměstnance i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z tohoto zaměstnání dnem propuštění na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo dříve než propuštěný opět nastoupil práci ve svém zaměstnání, náleží mu dávky z pojištění podle této vyhlášky a nikoli dávky z pojištění založeného jeho zaměstnáním.
účinné od 1. 10. 1958(2) Nastoupil-li odsouzený zaměstnanec po propuštění na svobodu do svého původního zaměstnání, vypočítá se čistá denní mzda pro stanovení peněžitých dávek nemocenského pojištění jen za dobu po propuštění na svobodu; neměl-li však za tuto dobu bez svého zavinění žádný výdělek, určí se čistá denní mzda podle pravděpodobného výdělku.*)
účinné od 1. 10. 1958Doba výkonu trestu odnětí svobody ani doba pojištění podle této části vyhlášky se nezapočítávají do doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku pro účely nemocenského pojištění.
účinné od 1. 10. 1958(1) Doba, po kterou byl odsouzený pojištěn podle § 3, se pro účely důchodového zabezpečení považuje za dobu zaměstnání III. pracovní kategorie (§ 5 zákona o sociálním zabezpečení).
účinné od 1. 10. 1958(2) Za hrubý roční výdělek rozhodný pro výpočet průměrného ročního výdělku (§ 8 zákona o sociálním zabezpečení) se považuje úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce.
účinné od 1. 10. 1958(1) Poživateli důchodu z důchodového zabezpečení se nevyplácí důchod za dobu, po kterou odpykává trest odnětí svobody delší tří měsíců; manželce nebo dětem důchodce se vyplácí 70 % důchodu a výchovné (§ 43 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení).***)
účinné od 1. 10. 1958(2) Je-li pojištěn podle této vyhlášky poživatel starobního důchodu, kterému náleží po dobu zaměstnání starobní důchod jen ve výši jedné třetiny (§ 10 odst. 4 a 5 zákona o sociálním zabezpečení) a který odpykává trest odnětí svobody delší tří měsíců, vyplácí se jeho manželce nebo dětem starobní důchod ve výši jedné třetiny, může se jim však v případech hodných zvláštního zřetele vyplácet 70 % starobního důchodu; za dobu, po kterou se vyplácelo 70 % starobního důchodu, činí nárok na zvýšení podle § 11 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení místo 4 % jen 1 % průměrného ročního výdělku.
účinné od 1. 10. 1958(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně, vznikl-li odsouzenému nárok na důchod z důchodového zabezpečení v době výkonu trestu odnětí svobody.
účinné od 1. 10. 1958Povinnosti zaměstnavatele vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového zabezpečení plní náčelník příslušného vězeňského ústavu.*)
účinné od 1. 10. 1958(1) Byl-li zaměstnanec vzat do vazby, nevyplácí se mu po dobu, po kterou je ve vazbě, nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství, které by mu jinak příslušely; nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství může však být vyplácena i po dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům zaměstnance, a to až do výše tří čtvrtin.
účinné od 1. 10. 1958(2) Byl-li zaměstnanec propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se zadržená dávka, popřípadě její část, jsou-li jinak splněny podmínky pro její přiznání.
účinné od 1. 10. 1958(3) Nastoupil-li zaměstnanec po propuštění z vazby do svého původního zaměstnání a nastal-li u něho důvod pro poskytnutí nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny nebo peněžité pomoci v mateřství, vypočítá se čistá denní mzda, pokud neměl v rozhodném období žádný výdělek, jen za dobu po propuštění z vazby; neměl-li však bez svého zavinění žádný výdělek ani za tuto dobu, určí se čistá denní mzda podle pravděpodobného výdělku.**)
účinné od 1. 10. 1958(4) K době vazby se při výpočtu čisté denní mzdy nepřihlíží.
účinné od 1. 10. 1958(1) Byl-li důchodce vzat do vazby, zastaví se výplata jeho důchodu ode dne, kdy byl vzat do vazby; manželce nebo dětem důchodce se vyplácí 70 % důchodu a výchovné. Jde-li o poživatele starobního důchodu ve výši jedné třetiny, vypočítává se 70 % důchodu pro manželku nebo děti z plného starobního důchodu. Byl-li důchodce propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen anebo byl odsouzen jen k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu 3 měsíce, doplatí se mu zastavený důchod; vyplácelo-li se manželce nebo dětem 70 % důchodu, vyplatí se důchodci jen rozdíl.
účinné od 1. 10. 1958(2) Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za trest (§§ 393 a 394 trestního řádu), započítává se pro výpočet průměrného ročního výdělku (§ 8 zákona o sociálním zabezpečení) náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého ročního výdělku za tento rok.
účinné od 1. 10. 1958Ustanovení §§ 20 a 21 platí obdobně i při zatčení, prozatímní vazbě a zadržení.
účinné od 1. 10. 1958Ministerstvo vnitra vydá v dohodě s Ústřední radou odborů a se Státním úřadem sociálního zabezpečení směrnice k provedení první části této vyhlášky.
účinné od 1. 10. 1958(1) Rozhodnutí a opatření v nemocenském pojištění a v důchodovém zabezpečení odsouzených učiněná v době od 1. ledna 1957 do 1. října 1958 v souladu s předpisy uvedenými v § 25 se považují za učiněná podle této vyhlášky.
účinné od 1. 10. 1958(2) Nároky, jichž se týká úprava obsažená v této vyhlášce, které vznikly v době od 1. ledna 1957 do 1. října 1958 a o nichž dne 1. října 1958 nebylo ještě pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle této vyhlášky.
účinné od 1. 10. 1958Zrušeno je opatření Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení ze dne 31. prosince 1952 o pojištění pracujících vězňů a prováděcí směrnice ministerstva vnitra k tomuto opatření vydané.
účinné od 1. 10. 1958Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1958.